O tom, že kromě dřeva v podobě živých stromů, palivových polen či dřevěného nábytku, existuje i něco jako "mrtvé dřevo" (Coarse Woody Debris), jsem se pořádně dozvěděla až z ekologicky zaměřených zahradních knížek. Ne, že by na pařezech a zapomenutých kládách a spadlých větví v lese bylo něco až tak převratného, jen mne nikdy nenapadlo, jak důležité pro přírodu, les či i obyčejnou zahradu jsou. V dutinách starých kmenů bydlí sovy, ztrouchnivělé pařezy jsou domovem těch nejkrásnějších brouků a odumřelé větve a kořeny na březích řek a v potocích slouží jako úkryty rybám, ptákům i třeba rakům. Takže by se dalo říct, že kde je mrtvé dřevo, tam to pořádně žije.

A to nemluvím o tom, jak se mrtvé dřevo dokáže "nacucat" vodou jako houba a poskytovat ji, když je to potřeba, a ještě k tomu dodávat postupně do půdy živiny. Vždyť na tomto principu jsou založené vysoké záhony a kvůli zadržování vody se do půdy ke keřům a stromům zakopávají větve a dřeva.

Pro mne má mrtvé dřevo obrostlé zelení své jedinečné kouzlo. (Zdroj obrázků: http://leafmag.tumblr.com/, https://www.pinterest.com/ a http://store.mossacres.com/)

V zahradě vytvořené "na zelené louce" nemám žádné staré stromy, které bych mohla v podobě torza ponechat svému osudu. Tak si alespoň sháním mrtvé dřevo, kde můžu. Můj táta mi už před časem dovezl dva krásné pařezy z dědova lesa, nestihla jsem mu však říct, aby z nich neumýval právě tu trouchnivějící kůru a mech, který se mi líbil. Tak třeba příště. Prosím tátu o každou větev, kterou musí starým jabloním a slivoním v zahradě uřezat či nějaké pěké kousky palivového dříví, když je přiveze z lesa. Mám hadník, který slouží spíš jako broukoviště, a ostříhané větvičky ze stříhaného bukového živého plotu pečlivě ponechávám na stejném místě. Shromažďuju si větvičky a kmen z vánočního stromku a občas si přinesu spadlou větev z lesa (jo, to se nemá...). 

Postupně u nás v zahradě budou pařezy u jezírka obrostlé kapradinami, další pařezy u jedliček, živé ploty plné větví a větviček obalených mechem a zasypaných listím, větve a dřeva u čechrav a kapradin ve stinné části, větve obrostlé petrklíči, zarostlá dřeva s kůrou u kanadských borůvek, hmyzí domečky a broukoviště, vrbový domeček obložený větvemi s cestičkou z kůry a další a další rozeseté kousky mrtvého dřeva. Nejen protože jsou užitečné, ale především protože jsou krásné. Však se na krásu a půvab mrtvého dřeva a pařezů podívejte v mojí připravené pinterestové nástěnce: https://www.pinterest.com/zahrada/mrtvé-dřevo-plné-života/

A co vy? Taky máte v zahradě nějaký ten kousek mrtvého dřeva?

Prostřednictvím mrtvého dřeva chci vnést do své zahrady kousek lesa. (http://melusineh.tumblr.com/ a http://chasingthegreenfaerie.tumblr.com/)

Další texty, články a postřehy o mrtvém dřevě:

Význam mrtvého dřeva pro ekosystém

Je mrtvé dřevo v lesích skutečně mrtvé?

Proč je důležité mrtvé dřevo? (PDF dokument)

Ukázka mrtvého dřeva ve škole

K otázce mrtvého dřeva v lese

Ukázka mrtvého dřeva v zámeckém parku

Proč potřebujeme staré a poškozené stromy

Všimli jste si v lese…

Příběh jednoho stromu

Mezi dřevem a zemí (videodokument)

Coarse woody debris

Podzimní výzdoba vstupu do domu či zahrady se obvykle rovná situaci "no tak někam umístím ozdobnou dýni" a nebo u nás na vesnicích a v okolí nebývá vidět žádná. Ještě před pár lety jsem se na zdobení českých zahrad dýněmi dívala poněkud skrz prsty, přišlo mi to jako zbytečné přejímání amerických zvyků, které k nám nepatří. Krásně ale změnil můj pohled na dýně a světélka tento pěkný článek: 31. října ... noc předělu mezi živými a mrtvými...

A od té doby se na dlabání dýní (či řep po keltsku) nedívám tak přikře, naopak si chystám celou nástěnku, jak třeba budu zdobit v říjnu naši zahradu jednou já. A to nejen dýněmi.