• Slunit se a opalovat na lehátku, vytáhnout piknikové deky a obědvat venku ta trávníku, přečíst si pěknou knihu na čerstvém vzduchu;
• užít si vůni růží, pivoněk, nepravého jasmínu (pustoryl) nebo kosatců;
• plést věnečky z kopretin; jakmile budou odkvétat, tak již můžete kosit i luční části zahrady;
• pro schlazení v parných dnech si zahrát bitvu s vodními pistolemi, vyrobit si "vodní bomby z balónků", máchat si nohy v zahradním jezírku pro osvěžení;
• dolévat ptákům a hmyzu vodu do pítek a koukat se, jak se brouzdají ve vodě nebo koupou v jezírku. Pokud přírodní jezírko ještě nemáte, červen je vhodnou dobou pro jeho vytvoření;
• opékat si špekáčky, posedět si s přáteli a notovat si písničky za doprovodu kytary, grilovat nebo péct pizzu v zahradní peci;
• pozorovat slunící se ještěrky na suché zídce nebo poletující motýly;
• i červnové deštíky mohou být příjemné, vyrazte s dětmi na zahradu a inspirujte se na některé z dešťových her v tomto článku;
• jíst jahody a hrášek přímo ze zahrádky, dělat si z třešní "náušnice" a péct rebarborové koláče. Dozrávat by měl i zimolez kamčatský a později muchovník, moruše, saláty už také budou k snědku, stejně jako se zazelenají voňavé bylinky. A můžete také vyzkoušet sladký nektar z květu hluchavky. (Další letní dobroty ze zahrady.)

• Pokud kosíte trávník kosou, můžete trávu  využít na mulčování rostlin (především mladých a jaře zasazených), aby jim půda tolik nevysychala;
• v červnu lze sít mrkev, červenou řepu, brokolici a černou ředkev pro podzimní sklizeň, salátovou čekanku;
• lze také stříhat živý plot z opadavých rostlin, červen by už snad měla být doba, kdy už v plotu nebudou hnízdit žádní ptáci se svými ptáčaty.

• ryby (krmíte je, vylučují, ...)
• listí na podzim
• odumřelé zbytky rostlin na podzim
• prach, pyl, poletující semínka, květy, mrtvý utopený hmyz
• dusičnany ve vodě (přítok do jezírka, dopouštění z řádu či studny)

1. Čistit jezírko
   Je potřeba dostat z jezírka přemíru těch živin. V praxi to znamená půjčit si jezírkový vysavač od přátel a na jaře vysát různé listy a zbytky a nepořádek, který se do jezírka dostal. Dočistit se potom jezírko dá za pomoci sloučenin na bázi aktivního kyslíku. Mělo by jít o obyčejný klasický perkarbonát sodný, nicméně třeba na Attack pond přípravku je vznosný název natrium karbonát perhydrát, což ani nejde vygooglit, takže se nejdřív budu muset zeptat nějakého chemika, jestli je to prostě to stejné, co perkarbonát sodný, což nejspíš bude. Tahle věcička od určité teploty vody prostě za pomoci uvolněného kyslíku vyzvedne usazeniny ze dna a nechá tam prací sodu, která ovlivní pH celého jezírka. Váš úkol je rychle síťkou posbírat všechny ty vyplavené usazeniny, než zase klesnou ke dnu (u velkých jezírek musíte řešit, abyste na ně síťkou "dosáhli").
   No a na podzim je potřeba ostříhat rostliny a odstranit všechny ty suché listy. Uvádí se, že je potřeba i ostříhat podvodní rostliny, tak to jsem zvědavá, jak to budu u lakušníku dělat...
   Taky je potřeba minimálně po pár letech dostat nečistoty z kačírku. Postupně se tam dostává prach, pyl apod. a vytváří velmi výživné blátíčko. Jestliže ho bude v jezírku za několik let už příliš, tak se může tzv. "zlomit voda" a bude se muset jezírko celé vyčistit a předělat (ano, filtrace se silným čerpadlem se tomu snaží zabránit a tento moment co nejvíce oddálit).
   
   

   Opravdu se jezírka vysávají...

   
   
   
2. Zabránit spadu nečistot do jezírka
   Na podzim je fajn instalovat nad jezírko sítě proti listí, zvlášť pokud tam máte stromy jako já. Člověk si říká, že to "přece na podzim vysbírám síťkou", ale realita je jiná. Chtěla jsem v listopadu sbírat listy plující na hladině, ale ono mi to jezírko v tom listopadu zamrzlo. Než jsem se vzpamatovala, tak byly listy na dně. 
   Do jezírka samozřejmě padají například i jehnědy z lísek, květy z třešní, listy z buku (pustí je až koncem dubna), listy po silném větru či bouřce apod. Síťka má u nás stabilní místo u jezírka a lovení nečistot se stalo takovým mým koníčkem (a koníčkem dětí). Jsem vlastně živoucí skimmer ;-) 
3. Ubytovat bakterie
   Nejvíce jezírko čistí bakterie ve vodě. Ostatně na tomto principu je vlastně založená velká část filtrů (nacpávají se speciálními pórovitými materiály, kde je velká plocha pro spoustu bakterií) a také třeba speciální vaky pro biobazény (to je ta "věcička" za 90 tisíc u našich přátel - velké vaky s bakteriemi a mikroorganismy, které parádně vyčistí vodu, i když tam nejsou rostliny). 
   I když to bude možná znít zvláštně, tak ty bakterie v té vodě prostě mohou být i bez těchto filtrů a zařízení. "Ubytují" se v kačírku, u kořenů vodních rostlin apod. Prakticky umějí dělat takový ten "lehce slizký) film u okrajů folie a bydlet jen tak ve vodě. 
   Ve skupinkách na Facebooku, na fórech i jinde se živelně diskutuje o tom, jestli ty bakterie opravdu zvládnou bydlet i jinde, než v tom filtru, a jak je to efektivní. Odpověď vám zatím dát neumím, koupila jsem si je a zkouším, co to udělá.
   
   

   Po první aplikaci bakterií do jezírka se najednou začala různá špína shlukovat a vyplavávat na hladinu, kde jsem je síťkou sebrala.

   
   
   
4. Udržet bakterie na živu
   Máte-li v jezírku bakterie v nějaké filtru či jinde, je ještě potřeba je udržet naživu a starat se o to, aby se množily. Zatím jsem zjistila, že bakterie především potřebují ke svému životu kyslík. Právě proto musíte filtrem honit vodu pořádnými čerpadly a nejlépe přes malý vodopádek. Bakterie musí mít kyslík. A proto je z principu věci problematické zkusit řešit filtraci jezírka za pomoci solárních panelů - v noci a ve dnech, kdy je zataženo, se k bakteriím nedostane obvyklá porce kyslíku, na kterou jsou zvyklé, a asi prý umřou. V tom jasno nemám, malý solární filtr jsme si vyrobili a uvidíme, jestli k něčemu bude.
   Hlavně ale chceme, aby kyslík bakteriím vyráběly rostliny. Celkem velkou část jezírka jsme osázeli lakušníkem vodním (Ranunculus aquatilis), krásnou rostlinkou, která by měla vodu hodně okysličovat.
   No a v neposlední řadě je potřeba příliš neměnit pH vody (např. za pomoci perkarbonátu či různých přípravků proti zelené vodě atd.). pH samo o sobě mění použité kameny a prvky v jezírku. No a nechodit do jezírka třeba s opalovacími krémy či jinou kosmetikou na kůži, která by bakteriím vadila.
5. Pomoct bakteriím díky rostlinám
   Ano, to je základní věc, která je komunikována skrze časopisy a internet. Rostliny čistí vodu. I já jsem to tady psala. Ale je to trochu složitější. Rostliny odebírají živiny z vody pro svůj růst právě především jen v části sezóny. Na podzim zase pro změnu živiny do jezírka dodávají. Jejich stěžejní role je spíše v ubytování těch baterií. No a hlavně rostlinám chvíli trvá, než se rozrostou, takže minimálně začátky jsou náročné.
6. Pomoct s rozkladem živin díky živočichům
   Existují různé živočichové, kteří s čištěním jezírka pomáhají. Třeba taková Daphnia Magna má pomoct s tzv. "zelenou vodou", smysl má pouze u jezírek, kde nejsou ryby. Také zooplankton pomáhá čistit vodu (ještě nemám zjištěno, kde se kupuje) a o vodních beruškách už jsem psala (Jak jsem si zatím nekoupila vodní berušky).
7. Omezit růst řas za pomoci různých přípravků
   Na trhu existuje leccos, co hodíte do vody a neporostou řasy. Jaký to má nebo nemá vliv na bakterie v jezírku, rostliny a živočichy, to nemám moc ponětí a teprve to budu zkoumat a zkoušet.
8. Nemít ryby
   Zatím to vypadá, že bez ryb jsou jezírka čistější. Pokud se bojíte larev komárů (které ryby žerou), tak si hýčkejte (doneste o známých z jezírka) znakoplavky, ty je žerou taky. A nebo počkejte, až přiletí vážky a budou tam mít larvy (dáte-li jim k tomu vhodné prostředí), ty také komáří larvy požírají.

• Dělají vám doma radost kupované hyacinty, prvosenky nebo narcisky? Můžete si je zasadit do zahrady pod listnaté stromy, kde příští rok možná některé znovu vykvetou. (O rychlených kvtinách v květináči.)
• Již můžete vyhlížet ptáky vracející se z teplých krajů: vlaštovky, čápy, jiřičky, husy, skřivany či špačky a drozdy. Březen je také vhodná doba pro umístění případné ptačí budky, nebo umístění hnízda pro vlaštovky.
• S fotoaparátem můžete na zahradě hledat první letošní posly jara – sněženky, bledule, krokusy, "kočičky" na kvetoucích vrbách či nenápadné žluté kvítky dřínů. Pokud při tom náhodou najdete i vysíleného čmeláka, máte mu prý zkusit dát cukr.

• Často již lze sázet kerblík, šalvěj, tymián, špenát, ředkvičky, cibule, salát, pažitku či červenou řepu. Ale také jetel či vlčí bob na zelené hnojení stromů. A když už jste u toho hnojení, je vhodná doba pro rozhození vyzrálého kompostu. (Co set a sázet?)
• Chybí vám stromek či keř v zahradě? Teď je ještě lze sázet, byť podzimní sázení  je lepší. 
• Ke konci března již můžete vyhlížet také první motýly – žluťásky.
• Březen je doba, kdy už milovníci zeleniny za okny hýčkají malé rostlinky a předpěstovávají ze semen rajčata, celery, papriky a postupně i další zeleninu.
• Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v březnu se ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr, stromy stříhají. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte.

• Ustřihnout pár větiček zdatným a zdravým stromům či keřům a rychlit tzv. barborky. (O barborkách.)
• Pokud je na zahradě námraza, vzít fotoaparát a fotit tu pomíjivou krásu. A když není, rozhodně to v zahradě sluší třeba krásnoplodce.

• Ozdobit si jedličku, smrček, ale klidně i jakýkoliv listnatý stromek na zahradě, a to buď světélky a ozdobami pro potěchu oka, nebo jedlými ozdobami pro zvířátka (raději si ale zjistěte, jaké, ať zvířátka neotrávíte). Inspirujte se na vánoční výzdobu v nástěnce Vánoční výzdoba zahrady. V zahradě také najdete materiál pro krásné přírodní vánoční ozdoby do domu (Domácí vánoční ozdoby ze zahrady.)
• Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni. (O přemrzlých plodech.) Taky si můžete po přejití mrazem zkusit vyrýpnout trs pažitky a doma zasadit do květináče. Pokud opravdu přešla několikadenním mrazem, nastartuje se růst.
• Na zeleninových záhonech září růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. Vyhrabávat by měly jít topinambury a ze stromu trhat mišpule. (Více o zimních dobrotách.)
• Pokud není sníh, tak zalijte jehličnany a stálezelené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.

Když je už i sníh nebo poprašek:

• Užít si koulovačku na zahradě.
• Hledat na čerstvě napadaném sněhu stopy a určovat, kterým zvířatům patří. (Stopy ve sněhu.)