Jaké přípravky a nádobky se hodí mít doma, když máte biobazén s technologií Hydrobalance? Tak o tom je tenhle článek. A jestli jste vlastníky biobazénu Hydrobalance, který funguje i bez těchto věcí, tak gratuluju, to je super. My je ale potřebujeme (čtyři z nich) a tak jsem si sepsala, co je na co a se kdy může používat a jak (blbě) se co aplikovalo. A taky, co už nekupujeme.

Realita je, že za rok utratíme za ty přípravky do našeho biobazénu 10 000 Kč. Jo, to je dost. Nevím, jestli se situace někdy víc zlepší a tvrdost vody a pH se ustálí. Zatím to vypadá, že budeme muset každý rok kvůli biobazénu těch 10 000 Kč najít.

Je potřeba počítat s tím, že biobazén potřebuje každoroční kupování přípravků, které pomůžou udržet správnou tvrdost vody a pH a dodají dusík bakteriím ve filtru.

Hydrobalance Filtercraft Frühling (Hydrobalance Jaro)

Tento přípravek se používá do biobazénu na jaře pro podporu tvorby biofilmu ve filtru. Používá se až v okamžiku, kdy voda dosáhne na delší dobu aspoň 15 °C, což u nás třeba bylo až po 20. dubnu. Lepší je počkat až na 18 °C, kdy se víc nastartuje tvorba biofilmu. Přípravek se dává zásadně do biobazénu, který má v pořádku hodnoty pH a tvrdosti vody. Nikdy ho nedávejte při nízkém pH, ohrozíte celou křehkou rovnováhu té vody (kvůli narušení pufrační kapacity). 

Musí mít rozestup min. 3 dny od aplikace PhosRed přípravku (jinak by se snížila účinnost toho Hydrobalance Jaro).

Dává se 1 kg na 50 m3. Přípravek byl u nás ve formě gelu. Nevěděla jsem, jestli to rovnou nějak vhodit do vody a tak jsem přípravek dala do konve a nechala dobře rozpustit ve vodě a teprve po 20 minutách vylila plošně do vody v plavací části. Nesmí se dávat do pobřežních zón a nebo do části, kde jsou filtry.

Podporuje taky růst rostlin, pokud je v biobazénu máte (já mám).

Důležitá funkce dusíku pro filtr Hydrobalance: Vodu v biobazénu čistí biofilm, který narůstá v těch vacích uložených v dolomitském vápenci. Aby mohl biofilm narůstat, potřebuje dvě složky: fosfor a dusík. Toho dusíku potřebuje víc, než fosforu, konkrétně na 1 díl fosforu potřebuje 10 dílů dusíku. Pokud v biobazénu dusík "dojde" a celý se spotřebuje (bakterie ten dusík získávají z dusičnanů NO3), ZASTAVÍ (!!) se celý proces nárůstu biofilmu. Takže biobazén bez dusíku prostě už dál nic nečistí. A začnou v něm bujet řasy (ano, přesně ty, které k životu nepotřebují dusík, ale jen ten fosfor... jsou řasy, které s klidem váždou atmosferický dusík, takže porostou i ve vodě bez dusíku). Proto se v biobazénu musí kontrolovat úroveň dusičnanů a má být mezi 5 - 50 mg/l. Jakmile na papírku testeru uvidíte, že nemáte dusík, je potřeba ho d biobazénu dodat (přípravky Hydrobalance Jaro, Léto, Biofilm balancer). Pozor, má smysl to tam dodávat, až máte celý biobazén od řas vyčištěný a zvednuté pH a tvrdost. Taky má smysl jej dávat, až začne být tvorba biofilmu aktivní, tj. počkat, až bude mít voda víc než 18 °C.

Složení: kaliumnitrat, neboli dusičnan draselný (KNO₃). Tato látka se používá jako hnojivo, ale taky jako silné oxidační činidlo, takže se musí skladovat odděleně od hořlavin. Dodává do systému dusík a draslík. Některé německé popisy tohoto přípravku uváděly, že ještě obsahuje i trochu hořčíku a stopových prvků, ale na té nádobce je ve složení napsáno jen kaliumnitrat (ano, vím, že tyhle věci nemusí uvádět celé složení). Tak těžko říct, jestli je tam i něco dalšího.

Tohle používáme. Naše obvyklá spotřeba: 0,5 -1 nádoba ročně 

Hydrobalance Wurzelwasser (Hydrobalance Kořenová voda)

Základní přípravek pro stabilizaci pH a tvrdosti vody. Po této vodičce se má sáhnout, když Vám hodnoty pH nebo tvrdosti spadnou pod doporučená čísla daná návodem k Hydrobalance (viz obrázek níže). Ta tekutina prostě uvolní hořčík a vápník z toho dolomitského bezfosfátového vápence, co máte ve filtru (a jsou v něm uložené vaky Hydrobalance). Říká se jí "kořenová", protože prý nějak nahrazuje funkci kořenových kyselin, které normálně uvolňují rostliny (ale taky jsem si to z té němčiny nemusela zrovna dobře přeložit, tak mne kdyžtak opravte).

Ukázka z návodu - šipkami je vidět, kde se mjí držet hodnoty tvrdosti vody.

Překvapivě se ta kořenová voda nalévá do plavací zóny v blízkosti přítoku vody z čerpadla a nikoliv přímo na skimmerové jezírko s filtry. Nesmí ani do příbřežních zón. Takže i když vlastně působí na ten vápenec, na něj ji nalít nemůžete. Jo a samozřejmě ji do biobazénu nenalíváte v době před regenerací filtru ("sklízení biofilmu"), kdy nejede čerpadlo (cca 7-10 dní v červnu a pak znovu někdy v půlce srpna). 1 l má vystačit na 100 m3, takže nám by mělo stačit na jednu úpravu pH nalít polovinu láhve. Hm, no, nestačilo, no.

Po jedné aplikaci to chce trpělivost a počkat. Český prodejce píš, že další aplikace je možná nejdřív za 4 týdny, ale zahraniční udávají, že pokud se do týdne nezlepšily dostatečně parametry pH a tvrdosti, tak ji lze dát i dříve - že je potřeba se orientovat podle té hodnoty pH a tvrdosti.

Realita? Měla jsem pocit, že kořenová voda vůbec nefunguje. Nic se po týdnech nedělo :-( Měřila jsem hodnoty a nepomáhalo to. Jedna ta láhev je hodně drahá, ale tvrdost nám prostě moc nezvyšovala. 

Složení: není nikde uvedeno.

Tohle už nekupujeme. Místo kořenové vody používáme Water balancer (nejde o oficiální přípravek Hydrobalance, viz níže).

Hydrobalance Filtercraft  Sommer (Hydrobalance Léto)

Opět podpora nárůstu biofilmu ve filtru. Má se dávat cca od června/července jednou měsíčně. Dodává dusík, aby pořád jela tvorba biofilmu a podporuje růst rostlin (pokud je tam máte).  Měl by obsahovat dusík (N), draslík (K) a hořčík (Mg). Je v něm hořčík, narozdíl od jarní směsi. Podporuje to tvorbu biofilmu a růst rostlin. Má se používat jen do konce srpna, později by ten dusík podpořil růst rostlin na úkor zazimování a vyzrávání pletiv.

Opět se dává do plavací zóny, nikdy na filtr a nikdy na rostliny. Dávkování je 1 kg na 100 m3 vody.
Složení: na etiketě je uveden jen kaliumnitrat, neboli dusičnan draselný (KNO₃). Nic dalšího. Ale něco tam ještě musí být na ten reklamovaný hořčík... vím, že se nemusí uvádět celé složení. 

Používáme. Naše obvyklá spotřeba je 1 dóza ročně (stojí 1000 Kč).

Hydrobalance PhosRed 

Je to prostě hašené vápno, vypadá to v dóze jako barva na zeď. Směs je tuhá. Nabírám ji lžící do nějaké jiné plastové dózy, navážím přesně 150 g (150g na 50 m3) a naliju trochu vody a rozmíchávám do mléčné husté tekutiny. Vždycky po chvíli přeliju tekutou směs přes velmi jemné plastové sítko do nějaké plastové nádoby. Zase do původní naliju trochu vody a míchám. Přeliju přes sítko. Až se podaří rozmíchat celou směs do tekuté podoby bez hrudek a cucků, tak ji naliju do biobazénu. Opět nesmí na část s filtry ani na rostliny.

Tento přípravek si můžou smělí chemici namíchat i doma. Pokud seženou hydroxid vápenatý v čisté laboratorní kvalitě (to je podstatné!!), tak můžou doma míchat ten prášek rovnou s vodou. Ale je to nebezpečné, nesmí se prášek vdechnout, ani dostat do očí, je nutné používat ochranné pomůcky a být hrozně opatrný. Prostě jen pro chemiky nadšence. Ani se tím tolik neušetří. Já si kupuji už hotové namíchané hašené vápno v laboratorní kvalitě od Hydrobalance.

Toto používáme a nutně potřebujeme. Hlavně v květnu, když kvete borovice, kterou máme v blízkosti biobazénu. Jehličnany u jezírek a biobazénů jsou obecně velký problém kvůli enormnímu množství pylu. Základem je řešit řasy hned v počátku. Pokud na jaře po dvou měsících sucha zaprší a je jasné, že se do biobazénu splaví pyl z jehličnanů, který je ve vzduchu, tak musím dát PhosRed a razantně vysát a odstranit z celéhé biobazénu všechny řasy, které se stihnou z toho pylu tvořit. Pokud je zelených řas v biobazénu hodně, "sežerou" vápník z vody, sníží tvrdost a pH a akorát ten vápník navážou na ty stěny do bílého povlaku vodního kamene. 

Obvyklá spotřeba: 1 kg dóza stojí 550 Kč, používáme 150 g týdně preventivně po celou sezonu. V době pylu i víc. Za rok spotřebujeme tak 4 kg směsi, tj 4 dózy. Stojí nás to 2200 Kč.

Složení: hydroxid vápenatý (hašené vápno)

Water balancer (od české firmy, nejde o přípravek Hydrobalance)

Složení: Obsahuje kalium-hydrogen-karbonat (hydrogenuhličitan draselný) (ES: 206-059-0) a chlorid vápennatý (ES: 233-140-8). Cena jednoho balení na mineralizaci 50 m3 je 2360 Kč. Spotřebujeme tak 2 balení ročně.

Tohle používáme jako základ na zvýšení tvrdosti vody a pH, když se situace v biobazénu pokazí. 

Hydrobalance biofilm balancer

Přípravek pro růst biofilmu, dodává zase dusík. Tak jako obvykle, je potřeba dodávat dusík do biobazénu až v momentě, kdy máte v pořádku hodnoty pH a tvrdosti. A popravdě, když spravíte pH a tvrdost, tak je pravděpodobné, že dusík už pak nad rámec přípravků Jaro a Léto ani potřeba není. 

Tato lahvička u sebe měla napsané, že regeneruje biofilm, když by se do biobazénu dostala nějaká problematická chemická látka. Máte ji mít doma pro případ nějakého průšvihu jako první pomoc. U nás ale při problémech selhala a spíš mi celý systém rozhodila. Prostě pozor na to, že když nemáte v pohodě pH a tvrdost, tak přidat dusík jen všechno spíš zhorší. Navíc přidávat dusík má smysl až v momentě, kdy už funguje filtrační proces (nad 18 °C vody). 

Způsob aplikace: Rozptýlit rovnoměrně přípravek v plavecké části bazénu, ideálně v blízkosti přítoku vody. Nevkládat přímo do filtrační zóny nebo do oblastí s rostlinami, pokud jsou přítomny. Přípravek může mít různou konzistenci (granulát, kapalina nebo pevná látka), což neovlivňuje jeho účinnost. Dávkování je 1 kg na 100 m3. Látka po rozmíchání úplně zprůhlední, nedávejte do něčeho, kde by to doma mohl někdo omylem vypít. 

Toto prakticky nepoužíváme. Problémy v biobazénu (když zelenala voda apod.) to stejně nezvládlo vyřešit. Pokud není v pořádku pH a tvrdost, tohle nepomůže. Když jsou řasy, musíte je prostě vysát a dostat pryč. Už to nekupujeme.

Složení: opět je tam ten kaliumnitrát

CO určitě NE:

Vločkovač pro projasnění vody - nikdy!

Někdy chtějí lidé použítí tzv. vločkovače pro projasnění vody (např. na jaře, kdy je voda plná pylu). Oficiální obchod Hydrobalance nabízí vločkovač Flockfix Bio od firmy Bayrol. Nejde u něj dohledat žádné složení ani technický list, ale firma o něm píše, že neobsahuje hliník. 

Třeba Aqua Blue Jiskra vločkovač obsahuje chlorid hlinitý a z pročítání bezpečnostního listu mi spíš běhal mráz po zádech (ten nám dovezl náš pán, co nám technologii Hydrobalance řešil... no asi se přehmátl, protože tohle rozhodně schválené do Hydrobalance není... to je bazénová věc).

Když jsem se radila s ChatGPT o tom, kdy bych tedy měla v rámci svého plánu péče o biobazén zrovna vločkovač Flockfix Bio zařadit, nějak mi ho neměl kam dát. Nemám ho dávat na jaře po spuštění (narušil by rovnováhu). Nemám ho dávat po aplikaci dusíku (navázal by ho na sebe a snížil účinnost). Nemá se dávat, pokud je pH hodnota nižší, než je doporučená hodnota (8,4), protože by flokulace nebyla efektivní a bylo by to zbytečné vyhazování peněz. Hm, já měla zákal právě v době, kdy bylo pH vychýlené.  Jo a nemá se dávat v době regenerace filtru. Takže sečteno podrženo, nemáte ho kdy použít. Navíc Vám vysráží těžce doplněnou tvrdost vody!! A to rozhodně nechcete, věřte mi. Já koupila za drahé peníze Water Balancer a pak zkusila ten vločkovač a totálně jsem si rozhodila celý biobazén a rovnováhu. Když mi pak ChatGPT šetrně vysvětlil, co jsem po chemické stránce udělala a jak jsem si tu pracně doplněnou tvrdost zase pěkně vysrážela či co, tak jsem to obrečela. Vypadá to, že vločkovač do technologie Hydrobalance vůbec, ale vůbec nepatří. I když ho nabízí eshop pro biobazény s Hydrobalance, Vy si ho tam rozhodně nedávejte. Ať nedopadnete s pláčem, jak já.

Další přípravky: 

• Hydrobalance Folienreiniger Basisch, phospatfrei - přípravek na čištění folií v biobazénech. Fakt nemám vůbec ponětí, kdy a jak se používá, lze zakoupit v Rakousku.
• Hydrobalance HAiNZ -  speciálně rozemletý tepelně aktivovaný zeolit - šetrný přípravek, který váže fosfáty a přitom nemění pH (což je spíš nevýhoda). Aplikuje se pouze do koupací části, nesmí do části s filtry, aby je neucpal. Podle jednoho textu by ty sedimenty měly zůstat na dně nějakou dobu, aby působily i preventivně (4-6 týdnů dle ofic. pokynů Hydrobalance). Testovala jsem ho, dá se objednat z Rakouska či Německa, u nás ne. Za mne naprosto nepoužitelné. Poprašek stejně vysaje vysavač. Když se udělaly shluky prášku k sobě, slil se a přilepil na folii a nešel vůbec (vůbec!!!) oddělat. Do biobazénu to nepoužívám, nasypala jsem to do spodního okrasného jezírka. Nechápu, jak se to má nějak rozumně aplikovat, aby to dávalo smysl. Je zbytečně drahý, to hašené vápno funguje mnohem líp.
• Hydrobalance FreshUp - měl by pomoct čistit dno a šikmé plochy. Sype se plošně na dno či kameny či plochu, kde se uchytí (no na kolmé stěny těžko). Aktivní kyslík "spálí" biofilm na tom místě, kam dopadne., ale nevím moc dobře, jak se vlastně používá. Kvůli aktivnímu kyslíku se používá až když má voda teplotu nad 18 °C. Podle mne jde vlastně asi jen o klasický "perkarbonát sodný", těžko říct... u nás se neprodává. Nezkoušela jsem (po fiasku s HAiNZ...).
• Hydrobalance Heartness - minerály, které zvýší tvrdost vody, pokud je stále i po aplikaci kořenové vody v nízkých hodnotách tvrdosti a pH. Balení je poměrně drahé (200 až 300 eur, dle obchodu v Německu nebo Rakousku). 10 kg balení vystačí na 40 m3 objemu vody. Nejspíš to bude něco jako Water balancer, který kupuji z eshopu Ekogreen. Kvůli ceně a váze jsem to ani nezkoušela z Německa vůbec brát.

Skoro každý rok si do našeho okrasného jezírka objednávám tyhle malé pracanty. Jde o hrotnatky velké (Dafnie Magna). Požírají řasy, sinice a bakterie, jedna maličká hrotnatka dokáže přefiltrovat 2 litry vody denně. Účinné jsou hlavně na tzv. zelenou vodu. Myslím, že budou nejspíš jednou z věcí, která udržuje naše malé okrasné jezírko hezky čisté a pěkné i bez jakékoliv filtrace. 

To jsou ony, hrotnatky. Zrovna mi přišly v PET lahvi od pěstitele a dávám je do našeho jezírka.

Dafnie si objednávám od jednoho pána ze skupinky jezírek na Facebooku (pan Dorňák) a jsou parádní. On si je chová jako krmení pro ryby ve zvláštní nádrži. Já se k chovu nikdy nedokázala odhodlat.

Dafnie magna můžete mít v jezírku jen, pokud nemáte ryby. Ty by Vám dafnie jinak okamžitě sežraly. Přesně tuhle podmínku splňuji, žádné rybky nemám, aby bylo v jezírku živo jinak. Druh podmínka chovu dafnií v jezírku je ale už mnohem náročnější. Alespoň pro mne. Dafnie okamžitě s jistotou a dost rychle totiž zahubí chlor. Jo, s chlorem je to dost blbý. Obykle mi totiž v okrasném jezírku extrémně ubývá voda zrovna v době, kdy retenční nádrž (6,5 kubíku) zeje prázdnotou. 

Od té doby, co mám v jezírku Dafnie, si hlídám alespoň minimální hodnoty dešťové vody, aby pořád bylo "něco na dolití jezírka, co je bez chloru". Zeleninu kolikrát zaliju chlorovanou vodou z vodovodu, namísto z retenčky, jen kvůli té možnosti doplňování jezírka. Trochu nám to zvýšilo spotřebu vody z vodovodního řádu. Až tak se snažím ty malé hrotnatky udržet u nás naživu. Jsou opravdu velice citlivé na chloriny i několik týdnů. Nestačí tedy vodu z vodovodu jen pár dní odstát, musela by odstávat několik týdnů! 

Dafnie mají dále rády nějaké přistínění jezírka a vodní rostliny, které trochu stíní vodu, například lekníny. Při úpalu a silném slunci se schovávají pod jejich listy. Zvládnou teplotu od 5 °C do 25 °C. V přehřátém jezírku na plném slunci to moc dávat v létě nebudou.

Samozřejmostí je nepoužívat žádné algicidy (přípravky proti řasám, třeba Superpond a Katapond atd.). Ty by dafnie zahubily. A pozor na nějaké fontány a rádoby filtrace, které můžou dafnie nasát a zabít. Prostě dafnie jsou skvělé pro jezírka, která máte "jen tak" bez filtrace a přívodu elektřiny, tak jako já.

Trochu suchého dubového nebo bukového listí někde v rohu jezírka prý pomůže udržet populace hrotnatek. Na zimu kladou hrotnatky vajíčka do bahna v jezírku, takže je dobré tam nějaké na dně mít, abyste měli dafnie přirozeně i další roky. 

Pokud byste si chtěli hrotnatky chovat samostatně, poraďte se s AI. Obvykle se dávají do nádob mimo jezírko a krmí kvasnicemi s cukrem, aby se rychle rozmnožily. Já na to ale nemám nervy a pro jistotu si každý rok prostě objednám PET lahev s dafniemi od pana Dorňáka, která mi přijde poštou nebo do zásilkovny. 

O okrasné jezírko se během roku skoro nemusím starat, je prostě čisté. Nepoužívám absolutně žádné prostředky proti řase. Myslím, že hraje roli, že je jezírko už dost přistíněné a že jsou v něm ty dafnie.

Jak vypadá ten biobazén s tou šedou folií? Tak tenhle dotaz dostávám na diskuzích i od různých známých, kteří uvažují, jakou folii pro svoje jezírko či bazén vybrat. A právě pro všechny tyto lidi je následující příspěvek plný fotek z různých částí roku a různého počasí. Jednoduchá odpověď je, že bazén se středně šedou folií je proměnlivý. Je to prostě takové zrcadlo mraků a zahrady a odraz se mění podle toho, z jakého úhlu se na něj díváte. Prostě paráda.

Konec dubna 2026. Ještě nemáme koupenou jednu vychytávku na čištění (houbičkovou hlavici na Biber Brush), tak čekáme, že s ní to vyčistíme ještě líp.

Srpen 2025. Rozvlněná hladina dělá super odlesky.

Když je zataženo nebo prší, hladina je jiná. Tmavě šedá folie se chová jako zrcadlo, takže odráží ty šedivé mraky. To máme na našem biobazénu fakt rádi, že vypadá v různou dobu a v různé počasí prostě různě:

Rok 2025, biobazén s tmavě šedou fólií za deště nebo zatažené oblohy.

Rok 2025, když se něco nepovedlo a voda zezelenala. Nebo při proplachu filtrů, kdy musí být biobazén týden bez filtrace.

Rok 2025, v biobazénu se zrcadlí stromy ze zahrady i květiny.

Takhle vypadá biobazén, když je zamrzlý. V zimě jsou stěny a dno prostě pokryté špínou, takže se modrá barva oblohy neodráží, dokud ho nevyčistíme.

Fotografie biobazénu z konce října 2025, když zapadalo slunce.

Se středně nebo tmavě šedou folií je ta vodní plocha prostě pokaždé jiná.

Do biobazénu (biobazén typu IV s parametry neznečištěného nížinného toku) se rostliny moc nedávají. Má to svůj důvod, ony tam totiž mají málo živin. Celý biobazén je o tom, aby v něm bylo jen málo fosforu, a tak ho mají samozřejmě málo i rostliny a nemůžete jim ho v žádném případě nějak dodat. U biobazénů se tedy udává, že se tam rostliny dávají jen tak dekoračně a že hrají podřadnou roli ve vázání fosforu. A zvládnou to tam jenom některé druhy. 

Kyprej vrbice a fialový vodní kosatec už rostou... až pokvetou, dám sem lepší fotku.

Sice jsem si říkala, že okrasné jezírko s rostlinami a vodními živočichy už mám prostě dole v rohu zahrady (tohle, co jsme si dělali sami: http://www.vysnenazahrada.cz/2019/10/jezirko-nizky-rozpocet.html) a biobazén bude jen, fakt JEN, na to plavání, ale znáte mě. Jak je možnost někde dát kytku, tak ji tam prostě musím mít...  a tak jsem si stejně nakonec začala zjišťovat, jaké vodní rostliny to zvládnou v biobazénu s nízkým obsahem fosforu.

Prakticky se dobré vybírat z tzv. oligotrofních druhů vodních rostlin, které žijí ve vodách chudých na živiny. Které vodní trvalky jsou oligotrofní (a nebo mezotrofní, tedy, že zvládnou nějaké přechodné stanoviště a nevadí jim i nižší množství živin), to se mi docela špatně hledalo. Našla jsem nějakou tabulku v knize o vodních rostlinách a ve skriptech pro školy a nejvíc mi pak pomohl ChatGPT, kterého jsem se dotazovala na jednotlivé rostlinky.

Vhodné oligotrofní (nebo mezotrofní) vodní trvalky:

Kosatec žlutý (Iris pseudoacorus). Uvidíte ho snad ve většině osázených biobazénů, je velmi populární. Nepotřebuje vodu s živinami a dá se zasadit jako hydrokultura bez substrátu, jen volně. Jeden takový měla moje kamarádka v biobazénu s technologií Hydrobalance. Pamatuji si, že u ní byl maličký (tak kolem 30-40 cm), sotva tam kvetl (jestli si to dobře pamatuji, tak ho nepřihnojovali hnojivem Hydrobalance jaro a Hydrobalance léto s dusíkem a hořčíkem). Když se ho kamarádka zbavovala a přinesla mi jej, dala jsem ho do našeho "okrasného" jezírka s živinami. Do roka z něj byla metr a půl vysoká statná rostlina, která hodně kvetla. V biobazénu tedy počítejte, že bude menší velikosti, než v jezírkách bez filtrace. Hloubka vody: 0-20 cm. Kvete od května do července. Vůbec nemusí být pouze žlutý, můžete ho pořídit v různých barevných kultivarech: Variegata, Berlin tiger, Spartacus, Creme de la creme, Junges White Sellection, White, Alba, Primrose Monarch.

Zleva shora: Iris pseudoacorus Holden Clough, Iris pseudoacorus Spartacus, Iris pseudoacorus Creme de la Creme, Iris pseudoacorus.

Kosatec měňavý (Iris versicolor , kosatec různobarevný). Mám je i v mém okrasném jezírku, krásně na jaře fialově kvetou. Našla jsem k nim informace, že ale potřebují více živin, než obyčejné žluté kosatce a jsou vhodné spíše pro mezotrofní vodní plochy. Asi budu muset vyzkoušet, jestli to v biobazénu dají nebo ne. Hloubka vody: 0-20 cm.  Nemusí být pouze fialové, najdete je i v bílé variantě, jednotlivé kultivary:  Variegata, Kermesina, Stella Main, Versicle.
Doplnění po letech: v biobazénu roste dobře, je maličký. Druhým rokem všechny kvetly.

Fialový klasický kosatec měňavý a bílá varianta Iris versicolor Versicle.

Kyprej obecný ( lythrum salicaria). Krásná vysoká růžově kvetoucí květina. Udává se, že je pro mezotrofní přechodné oblasti, takže nějaké ty živiny ve vodě se jí hodí. Nicméně dokument od ABAJ (zdroj 1) je má v přehledu vhodných rostlin pro biobazény, takže by to tam zvládnout měla. A lze je vidět na realizacích biobazénů od firem Anima Horti a Gabriel s. r. o. Já mám kypreje moc ráda, takže si je v biobazénu zkouším. Hloubka vody: 0-15 cm. Rostlina je obvykle velmi vysoká, zvlášť pokud má hodně slunce a hodně živin. To potom doroste do výšky 1,5 metru. V biobazénu by měla být obecně menší. Pokud potřebujete menší rostliny (jako já), vybírejte z nižších kultivarů (lythum salicaria Robert nebo Pink Blush nebo Little Robert, Rose Queen, Swirl)
Další kultivary: Blush, Robin, Rosy Gem, Zigeunerblut, Dropmore Purple.
Doplnění po letech: koupila jsem kultivar Robert, ale nevěděla jsem, že má světlé listy. V biobazénu na slunci ty listy absolutně zežloutly a vypadá to blbě. Sice hezky kvete, ale už zkouším jiné kultivary, které ho nahradí. Ty Roberty pak přesadím do jezírka ve stínu, kde se jim snad vrátí trochu té zelené barvy.

U okrasného jezírka s živinami jsou kypreje obří rostliny. U biobazénu by měly být přirozeně nižší (kvůli menšímu množství živin), pro jistotu jsem ale k biobazénu rovnou dala i nižší kultivar.

Máta vodní (Mentha aquatica). Udává se jako vhodná pro mezotrofní (přechodné) oblasti, ale např. Anima Horti ji ve výsadbách biobazénů používá a ve zdroji 1 je taky uvedená jako vhodná. Kdysi jsem ji měla, ale extrémně se rozrůstala a celé místo si uzurpovala jen pro sebe. Jsem s ní tedy více opatrná. Hloubka vody: 0-15 cm.

Preslie parožnatá (Preslia cervina) je nádherně vonící nízká trvalka, taky jsem našla, že je vhodná pro mezotrofní vodní plochy a asi ale má ráda více živin. Jednu nebo dvě pokusně zkusím, mám jich v okrasném jezírku hodně. Kvete pozdě v létě a voní mátově, i když s mátou nemá nic společného. Hloubka vody: 0-5 cm. Doplnění po letech: v biobazénu se jí daří dobře a roste. Zatím ale nekvetla.

Detail květu Preslia cervina Alba, tedy bílé varianty. Obvykle je ale v základní formě tato rostlina fialová.

Sítina rozkladitá (Juncus effucus) -  (ale i jiné druhy) je prostě taková metrová tráva ve vodě. Má i variantu se spirálově stočenými stonky (ta je nižší, kolem 40 cm). Hloubka vody: 0-10 cm.

Šáchor dlouhý (cyperus longus) - šáchor dlouhý - 120 cm vysoká travina. Hloubka vody: 5-20 cm.

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) - suchopýr širolistý - 50 cm vysoká travina s bílými chlupy. Hloubka vody: 0-10 cm.

Ostřice (Carex) - různé druhy ostřic by měly v biobazénu dobře růst. Jde prostě jen o traviny. Hloubka vody: 0-10 cm.

Problematické, ale pokusně by to možná šlo

Marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia) - vyhovují jí nejvíce mezotrofní vodní plochy, je možné, že v biobazénu bude trpět nedostatkem živin. Asi bude nutné rozhodně přidávat přípravek Hydrobalance Léto pravidelně, aby z něj měla dusík. Je zajímavou volbou na zkoušku do biobazénu, protože dokáže růst v hloubce až 1 metr, ideální je pro ni ale spíš kolem 30 cm. Je otázkou, zda v biobazénu zvládne skoky a zvlněnou hladinu a nebude jí to třeba trhat stonky. Nejspíš to vyzkouším a dám vědět. Tahle rostlinka je vlastně kapradina a měla by zvládat i stinná jezírka (proto se ji snažím pěstovat i v tom našem okrasném zastíněném). Doplnění po letech: nezvládla to a druhý rok už se z kořenů neobjevila.

Vlevo je fotka marsilky, kterou jsem koupila. Kupa černých kořenů a kratičké stonky. Vpravo je marsilka, kterou pěstuji v okrasném jezírku v hloubce 0,5 metru. Na hladině jsou prostě vidět ty roztomilé čtyřlístky.

Žebratka bahenní (Hottonia palustris) - podle Wikipedie je u nás v Evropě jen jednoletá a to by vysvětlovalo, proč mi nikdy nepřežila déle, než jeden rok. Jako stanoviště se udávají mezotrofní vodní tůně a stín a příliš živin jí vadí. Je tedy možným adeptem, který by v biobazénu teoreticky ten jeden rok přežít mohl. Jen se její sazenice velmi špatně shání. No a ještě jí vadí příliš vápníku, což je blbé, protože budeme biobazén napouštět vodou, která obsahuje vápníku zrovna docela dost. Problém je, jak si ji zajistit i na další roky. V ČR prý žebratky tvoří semena jen vzácně a asi se nějak obnovují z nějakých pupenů s názvem turiony. Jen mně se ještě druhým rokem nikdy z ničeho v jezírku neobnovila. Hloubka vody: 30 cm. Doplnění po letech: nezvládla to, nepřežila.

Vlevo je fotka koupené žebratky po tom, co jsem jí pečlivě dostala veškerý substrát z kořenů - to je u rostlin vkládaných do biobazénu naprostá nutnost, rostou jen hydroponicky ve vodě a drží je kamínky, respektive u nás ten bezfosfátový dolomitský štěrk, který nám zbyl. Vpravo je v košíčku s marsilkou.

Mechovec (Cotula Coronopifolia) se někdy udává jako rostlina pro mezotrofní vodní plochy a jeden nebo dva bych snad i mohla zkusit. Nejde o trvalku, vysemeňuje se a rozšiřuje tak různě. Což vysvětluje, proč mi nikdy na jednom místě v jezírku nevydržela. Hloubky vody: 0-5 cm.

Tak, to je asi všechno. Z těchto rostlin vybírám a budu zkoušet ty, které v biobazénu nakonec zvládnou růst (a kvést). Po letech dám tady v tom příspěvku aktualizaci, jak se mi to dařilo nebo nedařilo. 

Jakmile sázíte vodní rostliny do biobazénu, je naprosto nezbytné je tam dávat bez substrátu. Jen pečlivě očištěné kořeny, které dáte do toho štěrku či kamínků (aby nevyplavaly). Žádný substrát z koupených rostlin do biobazénu s technologií Hydrobalance nesmí. Třeba kypreje jsem bohužel koupila v nějaké naprosto normální zemině navíc s nějakými kuličkami hnojiv a dalo mi teda hodně práce je pořádně propláchnout a každý kousíček té zeminy a živin z nich dostat ven, než vůbec mohly jít do biobazénu. Na to opravdu pozor, pokud si rostliny do biobazénu osazujete sami, tak jako já.

Nevhodné vodní rostliny

S maminkou jsem jako malá chodila trhat něžné kvítky petrklíčů na čaj. Trápil mě šílený kašel celou zimu skoro kažý rok. No a do té doby, než někomu došlo, že mi vadí peřiny z peří (staré poctivé duchny plné doma draného peří z hus), se mi zkoušelo pomoct bylinkami. Právě petrklíče podle lidového léčitelství ředí hleny a usnadňují odkašlávání. Pamatuju si takové maličké údolí ve světlém lese, hned kousek od cesty, kde vyvěral slabý pramen vody. Po obou březích se daly na jaře najít krásné petrklíče a bylo vidět z autobusu, když jsem jezdila do školy. Petrklíče (správně je to prvosenka jarní, Primula veris) jsem si takto vryla do paměti a není se čemu divit, že to byla jedna z květin, kterou jsou toužila mít ve své zahradě.

Petrklíče v polostínu pod stromy ve výživné půdě. Když jim netrháte květy na čaj a nebo jim cíleně nerozhazujete semínka jinam, budou za chvíli takhle pěkně na husto nasázené.

Trvalo mi pár let, než se na  naší zahradě vytvořily podmínky, které petrklíčům svědčí. Potřebují totiž kvalitní výživnou půdu, místo, kde nestojí voda (aby jim neuhnily kořeny) a lehké zastínění. Stínu bylo spoustu let na naší zahradě docela pomálu a tak se petrklíče z první koupené rostlinky (v roce 2016) rozrostly pořádně až spíš před několika lety. Teď je cíleně přesazuji pod ovocné stromy, na jaře jich mám všude rozkvetlých víc, než pampelišek. Oproti pampeliškám mají výhodu, že vždy rostou na stejném místě (tam, kde chci), kdežto pampelišky se objeví náhodně a v různých počtech podle spadu semínek.

Vypadají krásně v kombinaci s modřenci a kvetou ve stejnou dobu.

Petrklíč je jednou z důležitých rostlin pro opylovače. Hmyz ke svému životu potřebuje a tak se snaží ho dobře přilákat. Tahle rostlinka je plně připravená zůstat na jednom místě dlouhé roky, třeba až 50 let. Patří k tzv. dlouhověkkým trvalkám, stejně jako srdcovky nebo pivoňky. Na zimu se zbaví starých listů a zjara obráží ze svého oddenku.

Petrklíče postupně rozesazuji i do tohoto úzkého průchodu pod oblouk popínavých růží.

Jakmile máte pár první rostlin koupených (je chráněná, nemůžete si ji vzít z přírody, musíte si ji koupit), další pěstování už jde poměrně dobře z vytvořených semen. Samozřejmě je v takovém případě nutné netrhat květy první roky na čaj a nechat jich co nejvíce pro vytvoření semen. Semínka potřebují stratifikaci, tedy projít mrazem, zimou a změnami teplot. Takže je necháte na rostlině a ideálně někdy v únoru či březnu přijdete, odtrhnete celý ten semeník, promnete a odhodíte tam, kde chcete, aby nově petrklíče rostly. Semena vždycky klíčí až na jaře, právě po té stratifikaci a vystavení zimě. Brzy pak uvidíte maličké rostlinky. 

První roky netrhejte květy na čaj, pokud chcete petrklíče rozšířit po zahradě za pomoci semínek.

Petrklíč se celkem dobře přesazuje a hezky se ujímá na novém místě. Často rozesazuji skupiny petrklíčů, nemám na výběr. Když jsem aktivně neřešila semínka, tak si prostě dopadla blízko svých matečných rostlin a vyrostly mi takhle celé obrovské trsy petrklíčů namačkaných na sobě. Když si nedáte pozor, nebude vám pod stromy růst nic jiného než právě petrklíče, tak jako na první fotce.

Skvěle taky vypadají spolu s hyacinty (tady odrůda Miss Saigon).

Tak co, taky pěstujete na zahradě tuhle něžnou rostlinku?

Mám malou zahradu a převažují jedlé rostliny. Což znamená, že pro pěstování nejedlých krásných květin, jakou jsou tulipány, je potřeba špetka nějakého nápadu, aby nezabíraly zbytečně místo něčemu jedlému. Podívejte se na kombinaci rostlin, na kterou jsem vážně celkem hrdá. Převislé moruše podsazené tulipány!

Suché místo pod převislými morušemi je chytré vyplnit tulipány.

Převislé moruše jsme na zahradu sázeli s tím, že velká moruše jako strom se nám tam fakt nevejde. Nakonec se i pro tu klasickou moruši místo našlo, díky tomu, že sousedé pokáceli jejich vrbu na hranici pozemku... nicméně převislé moruše už s námi na zahradě zůstaly. Vytvořili jsme s nimi takovou živou zelenou stěnu jako závětří k trampolíně pro děti. Skvěle plodí maličké černé (hodně barvící) morušky tak akorát na chuť do pusy pro děti.  

Plody převislých moruší jsou menší než ty ze stromu, nicméně stejně dobré a sladké.

Moruše raší poměrně pozdě (viz můj článek Moruše – ospalé krásky s chutnými plody), až v květnu, některé i na konci května či začátkem června. Jakmile jim ale dorostou listy do finální velikosti, utvoří takové "domečky" (jo, děti se pod ně schovávají), kam nesvítí slunce a nejde pořádně vláha. Takže tam přes léto nic neporoste. Zasadila jsem tedy pod tyhle moruše spoustu tulipánů. Je to ideální kombinace. Na jaře moruše nemají listy, takže pod ně prší a tulipány mohou vesele růst. 

Naše morušová živá stěna kolem trampolíny. Na jaře je nádherně podsazená tulipány.

Stihnou krásně kvést zrovna v momentě, kdy se moruše teprve chystá rašit lístky. No a po odkvětu, když jsou tulipány ošklivé a mají seschlé listy, už je překryje právě moruše. Cibulky jsou hezky přes léto zatažené v půdě a zastíněné a celkem v suchu, tak jak to tulipány mají rády.

V létě tvoří převislé moruše úžasnou stěnu zeleně, tak akorát vysokou, a poskytují soukromí na trampolíně (a dobroty do pusy).

Pokud si chcete taky pořídit převislou moruši a využít naplno ten prostor pod ní pro tulipány, chce to zasadit je tam zavčas. Prostě zasadíte moruši a nejlépe ještě ten rok ji podsadíte kupou tulipánů. Věřte mi, že dosazovat tulipány pod několikaleté převislé moruše je náročné. Zbytečně zasahujete do kořenů a nemůžete pokrýt celou plochu. Prostě tahle milá kombinace se musí už spolu plánovat a sadit hned v začátku. 

Získala jsem spoustu místa pro pěstování tulipánů, aniž bych zabrala prostor pro něco jedlého. Takhle je spolu užitečné s krásným dohromady.

Tak snad jsem Vás třeba trošku inspirovala. Kromě tulipánů mám ty moruše podsazené taky krokusy a ladoňkami pro první začátek jara, ale ty se teprve rozrůstají...

Krásné jednoduché tulipány ze země nevyndávám. Prostě tam takhle pěkně kvetou už celé roky.