pátek 24. června 2016

Jak naučit zahradu zadržet vláhu a vodu I

"Tady v létě uschne i trávník!", pronesla před lety kamarádka, která ve vesnici, do které se stěhujeme, žije již minimálně 10 let. A posunula mne při vybírání rostlin do zahrady do kategorie těch odolných a velmi dobře snášející sucho. "Když prší, tak jen jednou za čas a pořádně... a pak dlouho nic, ani kapka." Realita naší zahrady bude neúprosná, prý i starousedlíci potvrzují, že v naší nové vesnici prostě moc neprší. A vodaři zase potvrdili, že kopat studnu tady na kopci nemá význam, muselo by se jít tak do 50 metrů v kamenitém až skalnatém podoloží a vody by stejně bylo málo. Retenční nádrž se při silném dešti naplní a hned přetíká, na zalévání ale pak vystačí jen na týden nebo dva a pak třeba dva měsíce prý zeje prázdnotou. Na ty nejchoulostivější rostlinky pak sahají zahradníci k chlorované vodě z kohoutku a účty za vodu jdou do horentních částek. To je realita místa, na kterém si vytvářím malý soukromý ráj na zemi – naši zahradu.

Boj se suchem – to je realita, která moji zahradu čeká (foto z loňského léta).
A tak jsem začala studovat a hledat informace o tom, jak já tu svoji zahradu postupně naučím, aby s vodou uměla dobře hospodařit. A věřte, že to jde a půjde. Může to udělat každý, kdo bojuje se suchem, a že nás v republice je hodně, vizte portál o monirování sucha (http://www.intersucho.cz/cz/). Chce to znát pár zákonitostí o půdě, nasákavosti materiálů, odparu vody z rostlin a pohybu vod v půdě. Já jsem na to naprostý laik, tak odborníci snad odpustí, že zde teď popíšu pár tipů a triků polopatě a zjednodušeně, jak jsem je pochopila já. A samozřejmě mne opravujte v diskuzi, když použiju nepřesné termíny a informace. A pro začátek uvedu, že jedním z nejlepších článků, které jsem na toto téma četla, byl ten jednoduchý, stručný a místy vtipný od pana Svobody: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm. A teď již tipy, které v naší zahradě používám:


1. Vhodné terénní úpravy, svejly a umístění prvků
Ještě před založením zahrady jsem se, poučena z knihy pana Svobody, zamyslela nad  naším kamenitým svahem. Zamyslela jsem se, kudy nám bude ze zahrady odtékat voda k sousedům, kde je nejnižší bod (vhodný například pro založení jezírka), jak bude voda cestovat a co můžeme udělat s terénem pro to, aby nám na pozemku zůstala. Vybudovali jsme si s manželem několik svejlů, především na hraně pozemku. Svejly udrží chvíli vodu po dešti v půdě na místě, kde si ji načerpají rostliny, u nás například živé ploty na hraně zahrady. Naše malé svejly zafungovaly dokonce tak dobře, že se v jejich prohlubních na našem suchém jižním kamenitém svahu zabydlel pryskyřník, tedy typická mokřadní rostlina. 
Stromy je také vhodné sázet do mírných prohlubní, aby k ni stékala voda z okolí, tohle dělal už i můj děda. A u nás ještě vodu tekoucí po zámkové dlažbě směrem k domu krásně zachytí živý plot z buků pod okny. Hrušeň před domem taky plánuji v mírném "ďolíku" i za cenu trochu obtížnějšího kosení.


Krásné nákresy svejlu (swale) a úprav pro lepší zadržování dešťové vody (rain garden). (Zdroj obrázků: http://onecommunityglobal.org/food-forest/ a http://www.harvestingrainwater.com/)
2. Vhodné rostliny na ta správná místa
Stále mám na paměti větu "sázejte na suchá místa suchomilné rostliny a na vlhká vlhkomilné rostliny" z následujícího článku pana Svobody: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm. Jenže ze začátku jsem ji pochopila špatně. Myslela jsem, že když mám zahradu na suchém slunném kamenitém svahu, musím se dívat jen po bylinkách a sucho snášejících rostlinách. Jenže na každé zahradě vznikají stinná a vlhčí místa (stíní dům, domeček na nářadí od sousedů, samotné vysazené stromy a keře) a každý zahradník si pro sebe uměle vytváří i zajímavá místa, jako je jezírko, lesní zákoutí či trvalkový záhon a vyvýšená bylinková spirála. Není to o tom, že je na vysychající zahradu zakázáno sázet kapradiny, ale o tom, že musíte (vy nebo váš zahradní architekt) popřemýšlet nad tím, kam co sázíte. Do bylinkové spirály patří suchomilné rostliny, na břehy vybudovaného jezírka ty mokřadní a do stínu na místo se svejlem pak třeba kapradiny a čechravy do půdy plné humusu. Do zastíněné části pod listnatý keř může přijít medvědí česnek a petrklíče. A tak podobně. Rostliny budou hospodařit s vodou ve správných podmínkách nejoptimálněji, jak to přirozeně umí.
Na našem pozemku jsem ale nakonec nenašla prostor pro oblíbenou břízu nebo vrbu. Obojí má žíznivý a rozsáhlý kořenový systém, který bere vodu ostatním rostlinám a v husté výsadbě malé zahrady by bylo nerozumné sázet takové rostliny, když nepřináší nic dalšího užitečného. Problematický je i tzv. anglický jednodruhový trávník pod stromy – monokultura jílku vytrvalého se svou hustou propletenou sítí kořenů těsně pod povrchem snaží spolknout většinu napršené či jinak dodané vody a na stromy toho prý pak moc nezbude.


3. Zastiňte půdu!
Je to jednoduché pravidlo – zastíněná půda je chladnější a odpařuje se z ní tak o polovinu méně vody, než z půdy holé. Takže prosté zastínění půdy umožní udržet na vaší zahradě mnohem větší množství vláhy přímo v půdě. Zastínění půdy je velmi kreativní činnost. Obvykle to znamená, že si máte na zahradu vysadit nějaký ten strom a keře. Do začátku můžete také například na oplocení na jižní straně umístit rašlet (nebo jej nechat popnout půvabnou popínavkou). Cestičky a neosázená místa pod stromy je vhodné zamulčovat, stejně tak holou půdu kolem některé zeleniny (ano, sporný bod kvůli slimákům a prohřívání půdy, nicméně mulčovat se dá i kamínky a třeba carbomulčem). Pokud zeleninu sklidíte, opět holou půdu něčím pokryjte (velkými listy některých trvalek, nebo na podzim listím stromů). Listí na podzim patří pod keře a do trvalkových záhonů a pod stromy.  Pokud už třeba chcete skalku, pořádně ji osázejte, ať není vidět holá hlína.
Dokonce to platí i tak, že pokud nechcete neustále doplňovat vodu do malého okrasného jezírka, je prý potřeba hodně zastínit hladinu jezírka například lekníny či jinými krásnými vodními plovoucími rostlinami.

Pokud nechcete neustále doplňovat vodu do malého jezírka, měli byste i jeho plochu zastínit. Třeba lekníny. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Pokračování příště...

Další informace:
Zavlažování v zahradě: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm
Svejly a voda: http://rodinnezahrady.cz/pz/svejly/
Prvek, o kterém byste měli vědět: http://www.potravinovezahrady.cz/prvek-o-kterem-byste-meli-vedet/
Kniha Zahrada jako mikrokosmos, Wolf-Dieter Storl, strana 210

Obrázky:
* Nákres svejlu: How a Swale works, One Community, via http://onecommunityglobal.org/food-
forest/
* Nákres sběru dešťové vody na ulici: Harvesting Rainwater, Brad Lancaster, http://www.harvestingrainwater.com/2009/01/07/street-orchards-for-community-security/
* © Raimond Spekking / , via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Seerosen_rot.jpg

neděle 19. června 2016

Jemný luční trvalkový záhon

Jak už jste si asi všimli, letos se to na mém blogu hodně točí také kolem okrasných květin a trvalek. Ani se mi skoro nechce věřit, že trvalo čtyři roky, než jsem se vůbec přes spoustu jiných rostlin a prvků na zahradě dostala i k "těm líbivým kytičkám". Ale letos mimo jiné prostě i zkrášluji nějaká místa na zahradě.
Podél domu máme úzké místo, z jedné strany náš dům, z druhé bude přístřešek od sousedů. Na jedlé plodiny už to moc není. Jedna část, na kterou ještě po 6 hodin svítí slunce, bude vysychavá vyvýšená terasa, kterou drží zídka. Druhá bude v polostínu až stínu, v ní se snad vláha udrží, ale sluníčka už bude mít málo. Takže jsem vlastě získala docela pěkné místo pro nízké okrasné rostliny. Po vybírání spousty maliníků, ostružiníků, jahod i ovocných stromů je to docela změna. A výběr okrasných květin je až neskutečný. Chvíli jsem dumala nad liliovým záhonem, denivkovým, chvíli nad kosatci i máky. Ale vše kvete jen chvíli, velké květy jsou obvykle vykoupeny ne zrovna hezkým stonkem a záhon typu "od každého něco a v důsledku vlastně nic" moc nemusím.
Chtělo by to krásnou kvetoucí louku, vůně a spoustu rostlin pro včely. Ale kosení v úzkém prostoru nepřichází v úvahu. Tak jsem začala hledat rostliny z krásných jemných trvalkových záhonů, které jsem vídala v ukázkách fotografií zahrad ze Chelsea flower show...

Záhony složené z jemných květin, které se pohupují ve větru, to se mi na moderních zahradách na Chelsea Flower Show často líbí. (Zdroj obrázků: http://www.daviddomoney.com/https://www.shootgardening.co.uk/ a https://cz.pinterest.com/)
Jen na ty správné kombinace barev a tvarů mne asi moc neužije. Nikdy jsem nechápala kouzlo trvalkových záhonů na blogu "My a zahrada", všechnu tu souhru barev a tvarů a jak do dát správně k sobě. Jak se říká, nemám na to prostě ten správný cit nebo "buňky". Spíš si nějak nakombinuji (max. 3–4 rostliny do kompozice, různé tvary a různé barvy), co se mí líbí samo o sobě a nějak to dopadne. Podívejte se, jaké krásné jemné trvalky jsem objevila:

Sušší část více na slunci:
  • Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – Tuto trvalku v původní podobě mám raději než moderní karafiáty. Je jemná a luční, s oblibou ji opylují motýli. Seženete je obvykle v trvalkové škole Florianus. Kvete od června do srpna.
  • Smolnička (Lychnis viscaria) – Lepkavá jemná trvalka, která má raději sušší půdy. Při kvetení láká motýly. Ohrozit ji mohou akorát mšice a slimáci. Mívají ji v zahradnictví Krulichovi. Kvete v květnu a červnu.
  • Barevný řebříček (Achillea millefolium "Apple Blossom") – V louce a trávníku mi kvetoucí řebříčky vždycky přišly hodně ostré a řezavé, ale pro trvalkový záhon budou to pravé. V kombinacích obvykle vypadají velmi pěkně a navíc jde o známou léčivku vhodnou na suchá místa. Krásné barevné kultivary mívají v zahradnictví Krulichovi, i zahradnictví Flos a semena na Osiva-semena.cz. Kvete od června do srpna.
  • Svíčkovec (Gaura lindheimeri "Whirling Butterflies") – Štíhlá trvalka s květy zajímavými pro včely a motýly, vhodná na suchá místa. Občas při silných mrazech může vymrzat. Mělo by jim to slušet v mírném větru. Později dělá keříčky, takže už nevypadá tak "lučně". Je často v zahradnictví k dostání, v různých podobách. Kvete od června do září.
  • Kopretina růžová (Chrysanthemum coccineum "Robinson Pink") – Ani jsem pořádně netušila, že kopretina je také trvalka. Tahle růžová by luční kompozici mohla pěkně doplnit, není náročná. Mívají ji v zahradnictví Krulichovi. Kvete od června do srpna.
Hvozdík kartouzek, okrasné řebříčky, svíčkovec i růžové kopretiny. (Zdroj obrázků: http://www.crocus.co.uk/http://davesgarden.com/https://commons.wikimedia.org/ a http://miashage.blogspot.cz/)
  • Hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) – Velké hlavičky milují čmeláci, hlaváč zase má rád slunce a sucho, ale snese prý i polostín. Velké množství druhů mívá zahradnictví Flos. Kvete od června do srpna.
  • Rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – Úzce kvetoucí květy jsou oblíbené čmeláky a motýly, rostlina má ráda sucho a spíše slunce, v polostínu nejspíše méně pokvete. Lze ji sehnat ve více zahradnictvích. Kvete od června do července.
  • Sporýš argentinský (Verbena bonariensis) –  tato až metr a půl vysoká vzdušná a rozměrná trvalka je teď žhavou volbou mnoha světových zahradních architektů. Samotná nevynikne tolik, jako právě v kombinaci s dalšími květinami. Kvete dlouze od července do září a láká hodně motýlů, včel a čmeláků. Protože je mrazuvzorná jen do –17 °C, je vhodné ji na zimu přikrýt chvojím. Někdy není úplně jednoduché ji pěstovat, zkusím a uvidím.
  • Lnice květel (Linaria vulgaris) – Jde o nižší a půvabnou žlutou medonosnou trvalku. Kvete od června do září a mívají ji například v zahradnictví Krulichovi.

Verbena, lnice, rozrazil a hlaváč. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://cz.pinterest.com/, http://www.floristtaxonomy.com/ a http://linprobable.tumblr.com/)

Vlhká, spíše přistíněná část:
  • Bukvice lékařská (Betonica officinalis) – Rostlina, po které prý včely a motýli doslova šílí. Půvabná a léčivá, lehce vlhčí půda ji prý vyhovuje a snese polostín. Někdy se jí také říká čistec (Stachys grandiflora) a lze je sehnat ve více zahradnictvích, v původní podobě nejlépe v trvalkové škole Florianus. Kvete v červenci až srpnu.
  • Řetězovka (Physostegia virginiana) – Půvabná trvalka pro polostín a vlhčí humóznější půdu, je z čeledi hluchavkovitých, takže patří u včel a motýlů k těm populárnějším rostlinám. Mají ji v zahradnictví Krulichovi. Kvete v červenci až srpnu.
  • Večernice vonná (Hesperis matrionalis) – pěkná, vysoká trvalka (někdy se uvádí jen jako dvouletka), která by měla provonět večer celou zahradu silnou vůní (osobně mi vůně lehce připomíná karafiáty). Má raději vlhko a polostín. Kvete od května do července. Mívají ji u Krulichů, ale také si ji můžete vypěstovat ze semen z Osiva-semena.cz.
  • Čechrava (Astilbe) – je trvalkou opravdu spíše do stínu a hlavně do vlhka. Má jemná květenství a kvete podle druhu od června do července či od července do srpna. Protože se na zimu zatahuje do půdy, může být ostatními trvalkami hodně utlačovaná, častěji se spíše pěstuje v kombinaci s kapradinami.
  • Jarmarka (Astrantia major) – trvalka s kulatými hlavičkami na dlouhých stoncích, líbí se jí v polostínu a zvládne i stín, potřebuje vlhčeji. Kvete od června do srpna. Mají ji například v Zahradnictví Krulichovi.
  • Žluťucha (Thalictrum rochebrunianum) – taktéž má ráda vlhko a polostín až stín a navzdory svému jménu je zrovna toto Thalictrum pěkně fialové se žlutými středy. Trvalka je hodně vzdušná a obdobně jako verbena je teď poměrně popupálrní u zahradních architektů v kombinacích do polostínu. Jedná se o rostlinu obsahující nějaké alkaloidy, o míře jedovatosti jsem toho ale moc nezjistila. Mají ji například u Krulichů.

Nahoře krásný čistec, pod ním zleva moderní žluťucha, voňavá večernice a dole jarmarka. (Zdroj obrázků: http://www.naturespot.org.uk/, https://www.anniesannuals.com/, https://nhgardensolutions.wordpress.com/ a https://commons.wikimedia.org/)

Jsem zvědavá, co se mi z nich nakonec podaří nakombinovat a jak bude celý výsledek vypadat. Ale na to si ještě pěkně počkám, moje pokusné rostlinky jsou zatím malé a musí se teprve rozrůst.


Obrázky:
* David Domoney, Cow parsley, http://www.daviddomoney.com/2015/05/22/the-top-10-trends-from-the-chelsea-flower-show/
* Brewin Dolphin Garden 2013, Shoot, https://www.shootgardening.co.uk/article/brewin-dolphin-garden-2013
* Designer Gardens Landscaping, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/480055641502282958/
mias hemmaliv, Første feriedag i hagen…, http://miashage.blogspot.cz/2010/06/frste-feriedag-i-hagen.html 
* Crocus, Dianthus carthusianorum, http://www.crocus.co.uk/plants/_/dianthus-carthusianorum/classid.2654/ 
* Jgad (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Champ_de_fleurs_papillon_jg.1.jpg 
* dicentra63, Yarrow, Milfoil, Staunchweed, Sanguinary, Thousandleaf, Soldier's Woundwort 'Appleblossom' (Achillea millefolium), http://davesgarden.com/guides/pf/showimage/283740/
* Karelj (Own work) [CC BY-SA 3.0 or GFDL], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Verbena_bonariensis_Prague_2011_1.jpg
* Sarah Raven, Linaria vulgaris, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/42643527698186958/
* Veronica spicata flowers, floristtaxonomy.com, http://www.floristtaxonomy.com/page/196
* Scabiosa, Linprobable coup de Coeur, http://linprobable.tumblr.com/post/56895751651
* David Nicholls, Lea Meadows, NatureSpot, http://www.naturespot.org.uk/species/betony-0
* Annie, Thalictrum rochebrunianum “Lavender Mist Meadow Rue”, Annie's Annuals & Perennials, https://www.anniesannuals.com/plants/view/?id=1057 
* James Wright, Dame’s rocket (Hesperis matronalis), New Hampshire Garden Solutions, https://nhgardensolutions.wordpress.com/tag/dames-rocket/ 
* Anneli Salo (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Astrantia_major_Isot%C3%A4htiputki_-_H6335_C.jpg

neděle 12. června 2016

Kouzlo s plaménky

Krásnou a výraznou popínavku plamének (Clematis) zatím na zahradě, kvůli jedovatosti, nemám. Nicméně, jestli je jednou budu pěstovat, tak přesně tak, jako moje tchýně. S jejím milým svolením si zde dovolím zveřejnit fotku jejích loňských plaménků: 

Takhle krásně a hodně dlouho kvetou plaménky mojí tchýni. V čem je to kouzlo?
Tyto a další plaménky na její zahradě všichni obdivovali. Není se čemu divit, jsou výrazně rozkvetlé, krásně sladěné a kvetou dlouho a dlouho. 

Celé to kouzlo je prosté. Moje tchýně s pečlivostí a citem sesazuje k sobě vždy velkokvěté a drobnokvěté odrůdy plaménků v podobné, ale lehce odlišné barvě či s výrazným a méně výrazným lemováním. Kombinace volí tak, aby právě dlouho kvetly. No a celá treláž s plaménky působí pěkně dynamicky a půvabně. Ani mne nenapadlo, že jde vlastně o sesazení různých druhů.

Možná je sázíte taky tak. Možná jde o známou věc. Nicméně já ji nevěděla a odhalení tohoto "tajemství" mne příjemně dostalo.

neděle 5. června 2016

Konečně došlo na srážkoměr

"Pršelo u vás? A kolik?" Poměrně častá otázka mého táty, když přišlo na řeč zahradničení. A já jen mlhavě odpovídala: "no asi jo, půda byla trochu vlhká... něco tam spadlo." Ale to nebylo to, co chtěl slyšet, čekal čísla pro porovnání, pro to, aby si udělal pořádnou představu. Čekal, že řeknu "no 1,5 milimetru". On totiž má srážkoměr. A my teď už konečně po čtyřech letech taky.

To je on, náš srážkoměr!
Srážkoměr si pamatuji z domu, byla to zelená nádobka na červené tyčce. Občas mne děda nebo babička poslali, abych se podívala, kolik napršelo. Znamenalo to podívat se na stupnici, číslo si zapamatovat a srážkoměr vylít a hned tu hodnotu běžet říct. A obvykle děda z toho usuzoval hodně věcí. Jestli má zalít brambory nebo ne, jestli má jet do lesa zalívat mladé stromky, a nebo to není potřeba. Prostě srážkoměr byl pevnou součástí našeho dvora a života. Až se divím, že jsem jej na naši zahradu koupila teprve po tolika letech.
Kolikrát jsme si s manželem v našem bytě ve městě při pohledu na "Aladina" v mobilu říkali, jestli tam nakonec na zahradu něco spadlo, nebo jen (jako obvykle) bouřka a déšť prošel těsně kolem. Mít srážkoměr dříve, věděli bychom jistě při každé cestě na zahradu, jestli alespoň něco napršelo.
Takže teď mohu slavnostně říct, že tam už byly dvě hodnoty: 1,5 a 2,6 milimetrů! Hm, a to je zatím tak asi všechno. Jsem zvědavá, jak dlouho potrvá, než z těch čísel budu taky umět něco usuzovat. Zatím jsou to jen čísla. Nevím, kolik milimetrů srážek stačí na to, abych nemusela zalít (na poslední chvíli setý) trávník. Nevím, kolik bude stačit jahodám a zelenině. To asi přijde až časem. 
Nejpraktičtější použití pro náš nový srážkoměr zatím nejspíš bude možnost výpočtu přírůstku vody v retenční nádrži. Plocha střechy x milimetry a hned budu vědět, jestli je aspoň čtvrtina retenční nádrže na zalívání plná. A časem si jej taky dáme na nějakou pěknou tyčku, aby byl lépe vidět. Teď je jen zabodnutý v zemi.

A co vy, máte srážkoměr? 

středa 1. června 2016

Červen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v červnu?
  • Nezapomeňte na Den dětí (1. 6.) a naplánujte si příjemné hry na zahradu;
  • slunit se a opalovat na lehátku, vytáhnout piknikové deky a obědvat venku ta trávníku, přečíst si pěknou knihu na čerstvém vzduchu;
  • užít si vůni růží, pivoněk, nepravého jasmínu (pustoryl) nebo kosatců;
  • plést věnečky z kopretin; jakmile budou odkvétat, tak již můžete kosit i luční části zahrady;
  • pro schlazení v parných dnech si zahrát bitvu s vodními pistolemi, vyrobit si "vodní bomby z balónků", máchat si nohy v zahradním jezírku pro osvěžení;
  • dolévat ptákům a hmyzu vodu do pítek a koukat se, jak se brouzdají ve vodě nebo koupou v jezírku. Pokud přírodní jezírko ještě nemáte, červen je vhodnou dobou pro jeho vytvoření;
  • opékat si špekáčky, posedět si s přáteli a notovat si písničky za doprovodu kytary, grilovat nebo péct pizzu v zahradní peci;
  • pozorovat slunící se ještěrky na suché zídce nebo poletující motýly;
  • i červnové deštíky mohou být příjemné, vyrazte s dětmi na zahradu a inspirujte se na některé z dešťových her v tomto článku;
  • jíst jahody a hrášek přímo ze zahrádky, dělat si z třešní "naušnice" a péct rebarborové koláče. Dozrávat by měl i muchovník a zimolez, některé saláty už také budou k snědku, stejně jako se zazelenají voňavé bylinky. A můžete také vyzkoušt sladký nektar z květu hluchavky. (Další letní dobroty ze zahrady.)

  • Pokud kosíte trávník kosou, můžete trávu skvěle využít na mulčování rostlin (především mladých a jaře zasazených), aby jim půda tolik nevysychala;
  • v červnu lze sít mrkev, červenou řepu, brokolici a černou ředkev pro podzimní sklizeň, salátovou čekanku;
  • lze také stříhat živý plot z opadavých rostlin, ale rozhodně se do toho pouštějte až v době, kdy už v plotu nebudou hnízdit žádní ptáci se svými ptáčaty.

Možná by vás také zajímalo:
Práce na zahradě.
A nechcete raději zábavu?

čtvrtek 26. května 2016

Jak jsme vybírali jahody

Ze všech katalogů a nabídek zahradnictví na mne vždycky doslova vypadne množství a množství různých odrůd jahodníků. Jména pokrývají snad už celou abecedu a vybrat si mezi nimi – to je snad nemožné. Přesně v těchto okamžicích plně chápu marketingově-psychologické přednášky o tom, že z příliš široké volby je zákazník nešťastný. Zatímco z pěti druhů lísek jsem si vybrala téměř okamžitě, výběr té nejlepší sadby jahod odkládám a odkládám roky. 
Doposud jsme výběr pár jahodníků řešili tak nějak "živelně". Základní sadbu mám od mamky, odrůda naprosto neznámá, každý rok chutnají jinak, jednou je zbožňujeme, jindy je chceme vyměnit za jiné. Moc mi neodnožují, takže se s nimi časem budu muset rozloučit.

Naše bezejmené jahody.
Podruhé jsme na to šli jinak, se sousedkou jsme koupily sadbu jahod z naší oblíbené jahodárny, kde nám ty jahody chutnají. Šlo o Honeoye a pěstování nám moc nešlo, jahody nechutnaly tak, jak jsme zvyklí, už je ani nemáme. Až později jsem si na internetu přečetla, že tahle odrůda pro velkopěstitele se pro malé zahradníky (a hlavně pro začátečníky) vlastně vůbec nehodí.
Z nákupu v zahradnictví jsme si jednou náhodně dovezli jahodníky Rujana. Jde o fajn stáleplodící "lesní" minijahůdky (tzv. měsíční jahody), ale o opravdové klasické jahody nešlo. Nějak mne na to neupozornili. Při vyptávání na odrůdy jahod z trhu či prodejců ovoce a zeleniny jsme taky neuspěli a nezjistili, co jsou zač ty chutné jahody, které  kupujeme.
A tak jsem se konečně pustila do pořádné "rešerše" odrůd jahod. A abych se z té obrovské nabídky nezbláznila, začala jsem si sepisovat naše kritéria pro pár odrůd, které hodláme koupit:
  1. Rozhodně nechceme jahodníky u kterých se píše, že jsou vhodné pro velkovýrobny, mají dlouhou dobu uskladnění a hodí se pro komerční pěstování. Takové jahody obvykle požadují perfektně připravenou půdu, počítá se s chemickým ošetřením a navíc – nechceme si pěstovat jahody, které se dají koupit v každém supermarketu. Spíš stojíme o jahůdky tzv. ze záhonu do pusy, které je potřeba rychle spotřebovat a které tím mají určitý nádech exkluzivity a jen tak někde na trhu a v obchodě je člověk nesežene. Takže jsem si škrtla: Honeoye, Darselekt, Elkat, Florence, Induka, Andrea, Polka.
  2. V přírodní zahradě nestojím o odrůdy náročné na pěstování s náchylností k chorobám. Taky si v nadmořské výšce kolem 500 m n. m. nemůžu dovolit pěstovat jahůdky určené do úrodných půd v nížinách. A tak škrtám: Elista, Civmad (Madeleine), Elsanta, Elvíra, Everest, Prima, Tenira, Zefýr, Lesana, Evie 2.
  3. Nehledáme příliš aromatické a výrazné jahody, které chutnají jako lesní. Především kvůli tomu, že pro tu specifickou chuť si rovnou pěstujeme přímo lesní jahody. Naše jahoda má být jemně sladká. Takže jsem škrtla všechny odrůdy, které se právě aromatičností a výraznou chutí pyšnily: Frikonsa, Bounty, Karmen, Senga Sengana, Symphony, Tenira, Pegasus, Mici schindler, Dita. 
  4. Nepotřebujeme stáleplodící jahody. To "stáleplodící" je poněkud zavádějící, prakticky jde jen o dvě úrody, mezi kterými je pár týdnů pauza. Na konci léta budou na zahradě jiné plody, mimo jiné maličké měsíční jahůdky Rujana. Klasickým jahodám ponecháme jejich sezóní červnové období. Takže si škrtám: Everest, Evie 2, Lidka, Mara de bois, Selva, Diamante, Temtation.  
  5. Nehledám příliš pozdní odrůdy, v zahradě budou plodit maliny, angrešty a spousta jiného ovoce, které budu potřebovat zpracovat, navíc v červenci nebo srpnu jezdíme na dovolenou. A tak škrtám: Frikonsa, Symphony, Malwina, Pandora, Salsa, Pandora, Salsa, Red Gaunlet. 
Sazenice, které prodávají ve vaší oblíbené jahodárně, vůbec nemusí být pro malou zahradu a pro začátečníky ty pravé. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)
No, tím už se nabídka docela pěkně zúžila a hned se vybírá lépe. Ještě jsem proškrtala ty, o kterých mám jen málo informací a taky odrůdy Dagmar (hodí se jen pro vlhčí oblasti s vyšší nadmořskou výškou a trpí fytoftorou), Daroyal (příliš náročná na množství vody), Ilona (rozklesává se a keříčky nejsou tolik hezké), Olívie (malá úrodnost), Aromas (hodně negativních reakcí na diskuzích) a Valika (příliš krátká doba sklizně).

Seznamte se s odrůdami, které postoupily do "užšího kola výběrového řízení" pro naše malé zahradní pěstování:

(Zdroj obrázku:
http://www.sempra-turnov.cz/)
Dukát – nejlepší odrůda pro méně příznivé podmínky. Měla by zvládnout jak holomrazy, tak velká vedra v létě a k tomu všemu je prý mimořádně odolná chorobám. Jde o středně ranou odrůdu. Snadno se otlačí, plody jsou měkčí, nejdou dlouho uchovávat, což je pro nás ideální, protože si můžeme být jistí, že takovou jahodu nikdo z velkých jahodáren nejspíš mít nebude. Takže půjde o exkluzivitu. 
Nějaké nevýhody? Za deštivého počasí se může vyskytnout plíseň a třetím rokem plody zdrobňují. Doporučuje se odstraňovat odnože, aby se předcházelo plísni v hustém porostu. (Zdroj: http://www.top.cz/jahody/texty/dukat.htm)

Kama – zaujala nás tím, že je velmi raná a přitom celkem odolná chorobám. Neměli bychom sklizeň v jednu dobu, jahody by byly hodně brzy. Články se nemohou shodnout na tom, jestli je nebo není aromatická, takže těžko říct. 
(Zdroj obrázku:
http://www.sempra-turnov.cz/)

Korona – tuto středně ranou odrůdu si pamatuji z hezkého článku v časopise, líbilo se mi, jak ji popisovali. Mělo by se jednat o jedny z vůbec nejchutnějších jahod, naprostá lahůdka, která ale chutná nejlépe jen do tří hodin po utržení (ideální pro nás). Milé je, že je velmi odolná mrazu, hodí se i do horských podmínek a je odolná kořenovým chorobám.
Nějaké nevýhody? Hodně odnožuje a často trpí skvrnitostí. Ideální je ji po sklizni posekat, takže nebude jahodiště vypadat asi zrovna nejlépe. 

Lambada – sladkost nad sladkost, tím by měla vynikat tahle středně raná odrůda. Pravidelné ozdobné plody se prý často využívají při přípravě dezertů. Hodí se do všech oblastí. Nevýhodou je náchylnost k padlí a plísni.

(Zdroj obrázku:
http://www.sempra-turnov.cz/)
Sonáta – zdravá, středně raná odrůda, která by měla dobře odolávat mrazíkům a celkem se jí daří v chladnějších podmínkách. Zaujala nás krásně cihlově červenou barvou a prý by měla být skvěle šťavatá. Světle zelené listy by měly být pěkné.
Nevýhody? Potřebuje opravdu dostatek vláhy a asi občas trpí na fytoftoru.

Pokud hledáte odrůdy jahod podle zvláštních vlastností, třeba se vám bude hodit následující seznam, který jsem si sestavila, když jsem jahody vybírala:

  • Nejtmavější jahody: Frikonsa, Kama, Karmen, Olívie, Senga Sengana
  • Snadno rozmačkatelné do džemů a dření: Kama, Karmen, Bounty
  • Stáleplodící: Everest, Evie 2, Lidka, Mara de bois, Selva, Diamante, Temtation
  • Do hor: Dagmar, Dita, Dukát, Korona, Lidka, Red Gaunlet
  • Extrémně pozdní: Malwina, Pandora, Salsa
  • Velmi rané: Prima, Korona, Kama
  • Měsíční mini lesní jahůdky: Rujana, Alexandria, Tubby red
  • Exotické jahody: Framberry (chutná po malinách), Marablanca a Snow white (bílé jahody, prý chutají po ananasu)

Při hledání informací o odrůdách jahod mi nejvíce pomohly stránky firmy Sempra Turnov: http://www.sempra-turnov.cz/sazenice-jahodniku/, která se pěstováním jahod u nás hodně zabývá. Další užitečné stránky a články jsou například tyto:
http://janik.jantar.sweb.cz/jahodasadba.html
http://jahody.unas.cz/
http://www.top.cz/jahody/texty/vyberodr.htm
http://mojezahradka.cz/jahody.htm
http://www.sempra-turnov.cz/4-jak-si-vybrat-ten-spravny-jahodnik.html

Nakonec jsme objednali téměř všechny z našeho předvýběru: Dukátu a Sonáty nejvíc, Kamu a Koronu na zkoušku v menším množství.

Obrázky:
Jahodárna: By I.Sáček, senior (Own work) [CC0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Strawberry_fields232.JPG
Jahoda Dukát: Sempra Turnov, s.r.o., Jahody - sazenice - odrůda DUKÁT,  http://www.sempra-turnov.cz/44-jahody-sazenice-odruda-dukat.html
Jahoda Korona: Sempra Turnov, s.r.o., Jahody - sazenice - odrůda KORONA, http://www.sempra-turnov.cz/16-jahody-sazenice-odruda-korona.html

pátek 20. května 2016

Novinky v zahradě po roce

Loni v květnu jsme s mým manželem a mým tátou oplotili osázené části zahrady a začalo se stavět (viz článek Nejdřív zahradu, pak dům!). A v tomto provizoriu a šíleném stavu byla zahrada po celý rok. Hromady uskladněné skrývky ornice a provizorní oplocení začalo mizet až letos koncem května. Ať byla tahle "stavební" zahrada jakkoliv šílená, stále jsme pokračovali v drobných i větších úpravách, kde jsme mohli. A protože se ráda na blogu zpětně dívám na změny, kterými postupně naše zahrada prochází, nemůže ani tento souhrn chybět.

Jezírko dostalo opravdový most
Díky mému tátovi jsme měli první zahradní hrací prvek pro synka. Krásnou silnou fošnu jako lávku přes jezírko. Manžel ji usadil a synek, hned jak se naučil chodit, otestoval (s jištěním). Postupně bude lávka jedinou možnou cestou do rožku zahrady. A zatím z ní ještě nikdo do jezírka nespadl.

Už máme opravdovou pořádnou lávku přes jezírko.

Touha po krásných drobných trvalkách
Vím, že se s trvalkami sázenými pod stromy má chvíli posečkat, až stromy a keře dělají alespoň nějaký pořádnější stín. Ale už jsem se na ně tolik těšila, že jsem začala sázet. Hlavně ty do polostínu, ale i pár na slunce. A vzhledem k tomu, že jich část přes léto uschla, mohu jen konstatovat, že to na naši suchou a slunnou zahradu bylo ještě poněkud předčasné. 
Čechrava i mateřídouška rovnou kvetly a přežily. Ale kapradiny a úrazník loňské sucho nedaly.
Velké kameny v zahradě
Po několika velkých "vyhřívacích" kamenech jsme toužili. Už jsme měli vyhlídnutý i lom v okolí a zvažovali, kolik si jich finančně budeme moci dovolit koupit a kolik vůbec bude stát přeprava. To jsme ale ještě netušili, že se v okolí naší zahrady roztrhl pytel se stavbou domů na okolních pozemcích. Mnohé jsou téměř na skále a potřebovali se velkých kamenů zbavit. Takže stačilo využít všudypřítomných milých bagristů i našeho stavitele a máme levně a jednoduše ty nejkrásnější kameny přímo z nejbližšího okolí. Pěkně ekologicky.

Jeden vyhřívací velký kámen šel ke sluneční plošině, tři nám náš stavitel dostal přímo až na vyvýšený prostor u terasy. A další menší jsou u plánované broskvoně, ve svahu a tak různě. Naše zahrada prostě nezapře místní kamenité podmínky.

Zasadila jsem cibuloviny
I když stavíme a peněz není nazbyt, nezlobil se manžel na to, že chci investovat celé 3 tisíce na to, aby bylo jaro na naší zahradě trochu barevnější. Jarní krokusy a narcisy už krásně vykvetly, lilie, tulipány a podzimní šafrán na svoji příležitost teprve čekají. 

Cibulek jsem loni v srpnu zasadila opravdu hodně. A pak celou zimu trnula, jestli jimi jen nekrmím místní hraboše. Naštěstí na jaře krásně vyrašily.
Záliba v malých suchých zídkách
Po vytvoření bylinkových spirál manžel vymyslel a jen tak zkusil udělat malou suchou kamennou zídku u kompostu. A líbila se mi tak moc, že jsem si vyprosila zvětšení a prodloužení celé této zídky na celou zónu okrasných keřů a rostlin, co tam máme. A s nadšením jsem souhlasila s manželovým plánem na vybudování krásné vyvýšené plochy po hrušní. Opět s kamennou zídkou. Krásně jsme využili všechno to drobné kamení z výkopů naší základové desky. No, trochu jsem se bála, jestli hrušeň "zasypání" přežije, ale vypadá to, že to dala.


Samozřejmě kamenné zídky nejlépe vyniknou už osázené a z přirozeného pohledu zespod ze základního terénu. Ale my je museli fotit z ptačí perspektivy z všudepřítomných hromad hlíny. Prostor pod hrušní už takto čistě a prázdně dávno nevypadá, celý jsme ho osázeli.

Vrbový tunel a štěpka pod hrušní
Už z minulého příspěvku o dřevité štěpce byla vidět další novinka v naší zahradě: suchý průhledný vrbový tunel pro našeho synka. Malý, dítě jej bude prolézat po čtyřech. Celý jej spletl můj manžel, bylo to prý podobné, jako plést pomlázku. Ještě máme docela dost prutů, takže konstrukci trochu víc zpevníme, jak bude chvíle času a něco, v čem pruty namočíme. Celý prostor pod hrušní jsme osázeli rybízy, zimolezy kamčatskými, levandulí, perovskií, lískami, hvězdnicemi. Dokud budou rostliny malé, syn si tam bude hrát. Až bude starší a nebude ho to již tolik bavit, prostor sám přirozeně zhoustne a zaroste.


Mám skvělého manžela, upletl synovi nejen opravdovou vrbovou pomlázku, ale také celý vrbový tunel.

Modřín, borovička a malá plážička
Moc jsem chtěla převislý modřín, ale bylo to spíš takové "až jednou někdy bude příležitost a peníze". Jenže toto jaro jsem jeden nádherný znenadání vezla přímo z Uherského Ostrohu z mého oblíbeného (internetového) zahradnictví. A to jsme jen původně jeli do Strážnice pro židle do jídleny a zahradnictví bylo jen tak po cestě. "Že se jen podíváme". Modřínek jsme nakonec kupovali za pět minut dvanáct před sobotní zavíračkou, byl tak nádherný, že jsem neodolala. 
Zasadili jsme jej k jezírku, kde je ještě jedna plánovaná novinka, kterou nemohu opomenout. Malá písková plážička. Dočasně jsme na jejím místě měli uskladněné kamínky, které nám ale syn systematicky postupně házel do jezírka. Na jaře přišla chvíle, kdy došlo i na plážičku. Sice tam měl původně přijít světlý krásný písek určený pro hřiště na plážový volejbal. Nicméně jsme nepohrdli tím klasickým žlutým, který zbyl ze stavby. Konečně jsem mohla vytáhnout všechny ty okrasné kameny, dekorace, svítící oblázky a mušličky, které jsem si pro tento účel schovávala.

Podle nás patří k jezírku malá pláž. Tahle je opravdu miniaturní, pro synka na hraní.
Aby to bylo fér, tak jako já jsem si přivezla vysněný modřínek, manžel už má u budoucí terasy zasazenou vysněnou okrasnou borovičku. Vybral si krásnou metrovou, je na fotce s kameny výše, a já na ní můžu oči nechat. 


Tolik k hlavním novinkám v zahradě za poslední rok. S momentem, kdy zmizela ze zahrady hlína a provizorní oplocení, se toho ale děje úplně nejvíce. Teréní úpravy okolí domu, budování terasy, jahodové skalky, skluzavky ve svahu, zabudované trampolíny, založení jedlého trávníku a malé louky, trvalkového záhonu, tvorba vysokých záhonů (jj, už máme docela zpoždění) a dalších hracích prvků pro synka, předzahrádka, živé ploty před domem, dosazování... ale o tom až postupně někdy příště.



Možná by vás také zajímalo:
Nejdřív zahradu, pak dům!