Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt

Nepíšu. To jste si samozřejmě všimli. Ale nevysvětlila jsem proč, a tak tu teď sepisují pár řádků, protože, mí čtenáři, si zasloužíte vysvětlení. 


Ne, že bych neměla o čem psát. Rozhodně je toho hodně, o jezírku, o tom, co se děje s jahodami ve svahu a jak už nemám louku... nebo jak jsem hloupě přišla o fíkovníky za dva tisíce. Ne, že bych to bylo tím, že mám dvě děti a při mé práci mi dávají zabrat. Čas bych si našla. Jenže se mi stalo něco jiného. Přišlo to tak nějak zlehka. Po covidových vlnách, kdy jsem byla neustále k dispozici v práci učitelům pro to, aby mohli v distanční výuce fungovat, jsem si dala dovolenou. Dloouhou dovolenou, víc jak měsíc někdy v červenci 2021. Po těch náročných měsících pendlování mezi prací a dětmi a momentech, kdy jsem pořád měla v hlavě, co je ještě potřeba udělat za návody a postupy a jak pomoct učitelům, aby oni mohli dělat svoji práci i v těch limitujících podmínkách, jsem dovolenou už potřebovala jako sůl. 

Nedošlo mi, že tohle bývá taková rozbuška. Organismus se konečně začne regenerovat. Už mne nepoháněl adrenalin. No, nevím, jak se to správně popisuje, ale prostě jsem tak nějak vyhořela. Říká se tomu tak, nebo ne? V té chvíli mi to nedocházelo. Ten pojem jsem tak nějak znala, věděla, že to existuje, ale ani mě nenapadlo, že mne to může taky potkat. Nebyla jsem najednou schopná pořádně kreativně myslet. Psát jakékoliv texty bylo náročné, doslova to bolelo. Z představy, že mám napsat článek na blog, se mi dělaly mžitky před očima a bylo mi špatně. Co dřív byl odpočinek, teď bylo prokletí. Ani texty do každoroční fotoknihy pro děti jsem nesepsala, hodiny jsem jen zírala do počítače a nic. Sepsal to manžel.

Nezvládla jsem sebrat se a jít dofotit fotky zahrady. Natož vložit pár fotek na Instagram. Fotil manžel. Neodplevelila jsem záhony. Neudělala jsem na zahradě vlastně skoro nic. Nevyčistila jsem listy z jezírka, nepokosila louku, nezasela, neostříhala živý plot, ani stromy, keře. Zvládla jsem jen řešit svůj malý úvazek v práci, naštěstí už se učilo po staru v posluchárnách a já zrovinka řešila úkoly, které nevyžadovaly kreativitu a tak. To mě zachránilo. Dělala jsem monotónní práci. Když přišly má vysněná obrovská objednávka cibulovin (ehm, za sedm tisíc... prostě hooodně cibulek), musela jsem sebrat všechnu energii, co jsem měla, abych to šla v průběhu mnoha a mnoha dní zasázet. Poslední cibulky jsem sázela před Silvestrem. Ano, před Silvestrem. Tak špatné to se mnou bylo. Abych sebrala nějaké poslední zbytky energie a fungovala v rodině (ehm, manžel celý podzim a zimu uklízel, vařil, dělal snídaně, svačiny, prostě všechno, absolutně všechno!), tak jsem jedla sladké a čokolády a pečivo proti svým zásadám. Ano, já, zastánkyně low carb, co brojí proti cukru! Ach ano, samozřejmě jsem hrozně moc přibrala. BMI kalkulačky mi hlásily kategorii "střední nadváha". 

Do toho všeho synek začal špatně spát a já celý podzim chodila spát v lepším případě po půlnoci, v horším ve čtyři, dítě se budilo, dospávali jsme to přes den. Ležela jsem bez energie v knihách, když to šlo. Četla jsem nenáročné věci, 250 knih jsem přelouskala. Číst - to šlo, tím jsem "zabíjela" čas, hlavně v noci, když malý nespal.

Zlomilo se to až teď na jaře. Začala jsem lépe jíst, párkrát i vařit, hubnu (sláva synovu XboXu a hře Just Dance s Kinectem... kdo ví, ten ví). Opět fotím. A hlavně, mí milí čtenáři, hlavně jsem zase začala něco kutit na zahradě. Nové jahodové záhony. Rozesazuji fialky, chystám místo pro fíkovníky, odpleveluju, chystám záhony, opět pěstuji zeleninu, čistím jezírko. Konečně se zase probírám z té divné hibernace. Syn už spí líp a já konečně taky spím. Chodím do přírody.

Neslibuji vám, že budu pravidelně psát. Přece jenom je to ještě pořád je náročnější, než dřív. Hlídám si, abych se nepřetěžovala a pořád je najednou obtížné řešit kreativní úkoly. Chci tenhle blog mít jako takový svůj zápisníček a sem tam přihodit nějaké články. Nárazově pár a pak dlouho nic. Když to bude číst i někdo další, než jen já, bude to milé. A když ne, tak ne.

Mějte se hezky a ať nevyhoříte!

Když jsem v roce 2016 botanické tulipány objevila, byla jsem štěstím bez sebe. Tulipány, které se samy rozšiřují a nemusí se přesazovat.... paráda. Prostě tulipány pro líné zahradníky. A tak jsem si hned na podzim stejného roku 18 cibulek botanického tulipánu zasadila. Přímo půvabný tulipán skalní. A na jaře... nic. Jen listy. Žádné květy. Další rok to stejné. A další taky nic. Za celé čtyři roky ani jedna rostlinka nevykvetla, ani se nerozšiřují, prostě jen vykouknou listy a nic, část už se ztratila úplně. Snad chápete, že jsem po této zkušenosti na ty botanické tulipány tak nějak zanevřela. 

Jeden z půvabných botanických tulipánů: Tulipa turkestanica

Jenže letos mne navnadila blogerka Eňa Krátká na svém Instagramu: https://www.instagram.com/zahradnezapisky/ půvabnými fotkami Tulipa turkestanica a říkám si, že bych těm botanickým tulipánům přecejen měla dát další šanci. Možná jsem si jen vybrala špatný kousek pro začátek, nebo špatného prodejce cibulek, ... (jo, podle internetu fakt ten tulipán skalní často ani kvést moc nemusí). Třeba se Vám takový můj malý přehled botanických či dobře zplaňujících tulipánů bude hodit. 

Co je dobré vědět o botanických tulipánech? Tak prvně otevírají své květy, když svítí slunce a často je otevírají hodně dokořán. Prostě tak jako jaterník podléška. V zamračených dnech o nich moc nebudete tolik vědět, kdežto ve slunečných vás pěkně rozveselí, protože se pořádně otevřou dokořán, některé i ohnou lístky směrem dozadu. 

Doba kvetení může být často různá od "klasických" tulipánů. Někdy už v březnu, jindy až koncem dubna. Také místo se často liší, botanické tulipány jsou buď "skalkové", tedy vhodné na suchá místa s propustnou půdou a plné slunce, a nebo takové "lesní", tedy místa pod listnatými stromy.  

Co se týká výsadby, tak obvykle se sází maximáně 6-8 cm hluboko a to nejlepší na nich je to, že se na podzim vůbec nevyjímají z půdy.

Co mne ze všech těch možností níže láká nejvíc? 

  • Zkombinovat Tulipa fosteriana "Exotic Emperor" a Tulipa fosteriana "Flaming purrisima" pro svěží jarní lehce pastelový vzhled...
  • Dát Tulipa aucheriana do prudšího svahu na slunce, mezi jahody.
  • Zkusit zkombinovat Tulipa pulchella "Alba Coerulea Oculata" s ladoňkami a nebo si zkombinovat Tulipa turkestanica s ladoňkami.

Jednotlivé botanické či nenáročné dlouhověké tulipány:

1. Tulipán skalní (Tulipa Saxatilis)

Také se někdy označuje jako tulipán Bakerův (Tulipa bakeri "Lilac Wonder"). Ale vypadá to, že jde o tu jednu a tu samou rostlinu. Prostě krásný růžový tulipánek se zářivým žlutým středem. Pro mne to byla láska na první pohled. Jenže právě tento tulipán podle diskuzí a zkušeností kolikrát špatně nakvétá. No já jsem toho příkladem, prostě ani jeden květ. A navíc je asi sterilní, takže se bude šířit jen cibulkami a nikoliv plody. Mám mít jen 10-15 cm, kvést prý má v dubnu a na jaře ocení trochu zalít, pokud je suché jaro. No, jestli ho chcete zkoušet, tak prosím berte jen pár cibulek na zkoušku, ne víc. Já už určitě budu zkoušet jiné botanické, třeba Tulipa pulchella violacela.

2. Tulipa sylvestris 

Tento tulipán působí v záhoně úplně jinak, než ty klasické. Je takový štíhlý, lehce svěšené zavřené květy působí jemně a romanticky. Kvete obvykle v dubnu, je vysoký tak 25 cm a dobře se rozrůstá. Obvykle po něm sáhnou ti, kteří chtějí jarní žlutou cibulovinu, ale bojí se narcisů, které jsou už hodně jedovaté. Je to i dobrá cibulovina, která zvládne polostín nebo růst pod korunami listnatých stromů (plný stín už myslím ne). Kvete v době modřenců a taky se s nimi často kombinuje.


3. Tulipán nízký Clusiana Chrysantha (Tulipa Clusiana Chrysantha)

Malý veselý botanický tulipán. Má kolem 25 cm a jsou pro něj typické žlutočervené kontrastní květy, které vyniknou, když jsou zavřené. A když se rozsvítí slunce, široce se otevřou a je vidět krásně žlutý vnitřek. Nejčastěji jde koupit ve variantě "Tubergen's Gem".

Tulipa Clusiana Chrysantha "Tubergen's Gem", kvete v době modřenců a jde kombinovat jak s modrými, tak bílými modenřenci.


4. Tulipán nízký (Tulipa pulchella violacea/ Tulipa humilis)

Jde o milý růžovo-fialkový nízký tulipán, který by měl kvést docela brzy, už koncem března. Výška se pohybuje kolem 12-15 cm, je to opravdu takový "skalkový" tulipán.  Můžete najít docela dost různých kultivarů, všechny obvykle prospívají na slunci v propustných půdách. Některé jsou při zavření trochu dvoubarevné. Jeden kultivar je netypický: krásně bílý s modrým středem, možná by se hodil k ladoňkám, ale nevím, jestli kvetou ve stejnou dobu.

  • vínově červené či tmavě červené: Odalisque, Liliput, 
  • růžovofialové či magenta: Eastern Star, Yellow Heart, Persian Pearl, Samantha, Violacea Black Base, Violacea Yellow Base, Pink Charm,
  • bílé: Alba Coerulea Oculata (s modrým středem), Rosea Coerulea Oculata (s modrofialovým středem)

Jeho klasická obyčejná forma jde koupit například tady: https://order.eurobulb.nl/tulipa-species/6017-tulipa-humilis-6017.html

5. Tulipán Aucherův (Tulipa aucheriana)

Jde o půvabné růžovo-žluté nízké tulipány, některé jsou s takovým bronzovým nádechem. Jsou roztomilé a fakt pěkné, ale složitě se shání. Měly by jít koupit přímo z Nizozemí: https://tulipexperienceshop.com/en/product/tulipa-botanical-aucheriana. 

6. Tulipa turkestanica

Přesně tyhle roztomilé hvězdičkové tulipány jsem zvolila jako první hlavní obrázek celé sekce. Tulipa turkestanica je nízký tulipán (kolem 15 cm) slonovinové barvy, který má zářivý žlutý střed a skvěle se rozrůstá. Kvete velmi brzy, už v průběhu března, a kvete dlouho. Měl by kvést ve stejné době jako ladoňky (Scilla) a hezky s nimi i vypadá.

7. Tulipa linifolia Batalinii

Tento botanický tulipán vypadá půvabně, když je zavřený. je totiž v podobě takové hezké kapy. Kvete klasicky v době modřenců a hyacintů. Původní forma je ohnivě červená s ohnutými květními plátky. Vyšlechtěna je ale i řada tulipánů různých barev:

  • Červené: Red Hunter, původní forma, Red Gem, 
  • Žluté: Yellow Jewell, Apricot Jewel, Brigth Gem, Buquet, Bronze Charm, Honky Tonky,
  • Lososový: Salmon Gem.

9. Tulipán vícekvětý (Tulipa praestans)

Nebude to žádné překvapení. Tento tulipán má prostě podle svého názvu více květů. Výrazné jsou i listy, jsou poměrně velké. Dobře se rozrůstá, kvete v době modřenců.

  • červené tulipány vícekvěté: Zwanenburg, Fusilier, Unicum (má panašované listy), Van Tubergence Variety
  • žluté tulipány vícekvěté: Shogun, Moondance

10. Tulipán Kaufmanův (Tulipa Kaufmanniana)

Tohle už jsou více šlechtěné tulipány, hybridy, které se ale stále nemusí vyndávat z půdy a dobře a dlouho kvetou a rozrůstají se. Často jsou veselé, strakaté, dvoubarevné... Jsou nízké, jen kolem 15 cm a některé kvetou už v době ladoněk. Na této stránce uvidíte galerii něterých druhů těchto tulipánů. Jsou k dispozici ve velkém množství různých kultivarů: http://thetulipgallery.com/product-category/kaufmanniana/

  • Červenožluté veselé Kaufmanovy tulipány: Giuseppe Verdi, Cesar Franck, Glück, Golden Earrings, Golden Sun,  Joybells, Little Daimond, Little Suzy, Mendelssohn, Robert Shumman, 
  • Červené Kaufmanovy tulipány: Scarlet Baby, Showwinner, Alfred Cortot, Daylight, Fashion, Glück Red, Golden Daylight, Ladykiller, Pink Dwarf, Scarlet Baby, Showwinner, Stresa, Vivaldi, Willem Hopams Memory, 
  • Oranžové, meruňkové, oranžovo červené či cihlové Kaufmanovy tulipány: Early Harvest, Alpha, Amadeus, Early Harvest, 
  • Bíločerveno žluté, strakaté, veselé a hravé Kaufmanov tulipány: Ancilla, Corona, Danny Blind, Dreamgirl, Elliot, Fair Lady, Frans Lehar, Gaiety, Harlequin, Hearts Delight, Ice Stick, Johhan Sebastian Bach, Johann Strauss, Lords Super, Shakespeare, Tartini, Ticatoo, TinTin, Whisper, Burning Heart
  • Žluté sluníčkové Kaufmanovy tulipány: Berliotz, Sweelinck, 
  • Bíložluté Kaufmanovy tulipány: Regel, Concerto, Simplycity, 


11. Tulipán Fosterův (Tulipa Fosteriana)

Fosterovy tulipány jsou skvělou volbou, jsou už docela vysoké (20-45 cm), vypadají jako ty "klasické" tulipány, ale přitom se nemusí vyndávat z půdy. Na jednom místě by měly vydržet snad 6-9 let, než budou méně kvést a vyčerpají půdu (asi). Kvetou později, koncem dubna, obvykle asi ale někdy s modřenci. Dobře se rozšiřují a zplaňují. A je jich opravdu spousta spousta různých druhů, měl by si snad vybrat každý, podívejte třeba do této galerie (nejsou tam ale všechny): http://thetulipgallery.com/product-category/fosteriana/

Tulipa fosteriana W. Irving je původní skalkový, velmi nízký tulipán, krémový se žlutým středem, veselý, hodně rozevřený. Šlechtěné varianty tulipánu Fosterova:

  • Červené Fosterovy tulipány: Různé červené klasické tulipány, některé s výrazným typickým žlutočerným středem, jiné bez něj. Kultivary: Robassa, Madame Lefeber, Juan, Spring Pearl, Amu Daria, Cantata, Chartres, Coepnhagen, Dekora, Fire of Love, Galata, Grand Coulee, Holland National, Jobs Memory, Lyon, Mark van der poll, Poco Loco, Pinkeen, Purissima King, Red Alert, Red Bird, Red Bowl, Rockery Beauty,  Solva, Silvia von Lennep, Torchlight, Feu Superbe, RigasBarikades (je takový střapatý), 
  • Žlutočervené Fosterovy tulipány: žíhané, s okraji nebo s barevným středem, různé kombinace. Kultivary: Zombie, Zizou, Easter Parade, Gold Flash, Golden Eagle, Grand Prix, Hit Parade, Ouverture, Reginald Dixon, Rondo, Souvenir, Zwanendrift, Flaming Radiance, 
  • Oranžové a meruňkové Fosterovy tulipány: Orange Emperor, Orange Breeze, Orange Brilliant, Orange Master, Princess Household, Toulon, Charley Kuntz, Apricot Emperor, Finale, 
  • Žluté Fosterovy tulipánky: Yellow Purissima, Sweetheart, Candela, Easter Moon, Euromast, Gold Beater, Golden Galata, Lamoral van Egmond, Summit, Yelow Empress, 
  • Bílé a krémové romantické a něžné Fosterovy tulipány: White Emperor, Mieke Telkamp, Purissima Design, Scherzo, Purissima, Exotic Emperor, 
  • Červenobílé výrazné a veselé  Fosterovy tulipány: Pirand, Border Legend, Humoresque, Mitella, Mondriaan, Salut, Dance, Analita, Catherina Valente, Intermezzo, 
  • Růžové, lososové a narůžovělé Fosterovy tulipány: Albert Heijn, Rosy Dream, Flaming Purissima, Albas, 
  • Žlutobíle Fosterovy tulipány: Samba, White Sea, 

Zleva shora: nádherná romantická kombinace Flaming Purissima a Exotic Empoeror; Yellow Emperor v kombinaci s řebčíky, hyacinty a dalšími malými tulipánky; růžový Albert Heijn v kombinaci s modřenci; krásně růžový Flaming Emperor. 

11. Tulipán dvoukvětý (Tulipa biflora)

Zakrslý botanický tulipán, kdy z jedné rostliny jdou dva květy. Je bílý se žlutým středem, objednat se dá tady: https://order.eurobulb.nl/tulipa-species/6008-tulipa-biflora-6008.html
Je i ve variantě "Maxima", ale nevím, jak se liší od původního.

12. Tulipa clusiana

Jde o tulipán vysoký kolem 25 cm, široce se otevře za slunečných dní. Nejvíce půvabné jsou vlastně ale zavřené, protože jsou velmi úzké a často dvoubarevné a výrazné. 

  • Růžovo-bílý Tulipa clusiana: Lady Jane,
  • žluto-červený Tulipa clusiana: Taco, Tinka, Tubergens Gem, Cynthia, Sheila,
  • červeno-bílý Tulipa clusiana: Annika, 

Zavřený Tulipa clusiana Lady Jane vypadá jako bonbony na špejlích...

13. Tulipán Krétský (Tulipa cretica)

Nízký roztomilý růžový skalkový tulipán. Koupit se obvykle dá spíše v bílé verzi s narůžovělými okraji -  varianta Hilde. Koupit by měl jít tady: https://order.eurobulb.nl/eurobulb/20614-tulipa-cretica-hilde-6059.html

14. Tulipa heweri

Jde o veselý oranžovo-žlutý tulipán, který má jen 15 cm. Má dva až tři květy na rostlinu, hůř se shání, jde to ze zahraničí: https://order.eurobulb.nl/tulipa-species/6016-tulipa-heweri-6016.html 

15. Tulipán Greigův (Tulipa Greigii)

Nízký houževnatý botanický tulipán, vhodný i do nádob. Jeho poznávacím znakem jsou výrazné žíhané či různě "pruhované" listy. Je už vyšlechtěno opravdu hodně variancí, podívejte třeba tady: http://thetulipgallery.com/product-category/greigii/ Obvykle jej uvidíte v červených a žlutých kombinacích.

  • Žlutý tulipán Greigův: Golden Tango, Für Elise, Vanilla Cream, Albion Star, Astrakhan, Buttercup, Gele Compostella, Gold West, Imperial Splendour, Lemon Giant, Margarhet Herbst Splendour, Marie Jose, Mermaid, Minnesota, Wiener Waltzer, 
  • Světle červeý tulipán Greigův: Mama Mia, Salmon Joy, Swetlady
  • Žlutočervený tulipán Greigův: Golden Day, United States, German Flag, Beethovens Memory, Czaar Peter, Winnipeg, Lady Diana, Abanda, Bella Vista, Californian Sun, Calypso, Cape Canaveral, Cape Horn, Carioca, Charmeuse, City Flower, Donald Duck, Dorine, Early Adventure, Early Star, Engadin, First Beauty,  First Impression, First love, Flaming Star, Florian, Frieda van Hasselt, George Eastman, Greigs Master, Greigii Aurea, Heemstede, Imperial Giant, Inflammation, Juri Gagarin, Kiev, Kings Orb, Lovely Suprise, Lucky Lady, Mary Ann, Nagasaki, Noordwijk, Obelisk, Odia, Oriental Slendour, Perfect Dream, Rianne, Ruud Lubbers, Saturnus, Saulriets, Stardom, Sundance, Treasure, Tschaichovsky,
  • Oranžový tulipán Greigův: Orange Elite, Adele Duttweider, Antoni van Leeuwenhoek, Atje,   Keulen, El Graciosa, Flowerdale, Giant Orange Sunrise, Glamourland, Melody d Amour, Petronella, 
  • Červenobílý tulipán Greigův: Pinocchio, Calypso, Jockey Cap, Plaisir, Quebec, Buddy, Cocarde, Coors, Dreamboat, Flaming Torch, Fresco, Graceful, Greigs Happy, Haute Couture, Holiday on Ice, Little Girl, Majorette, Rocekry Master, Rosanna, Showtime, Teenager,
  • Červený tulipán Greigův: Toronto, Annie Salomons, Dubelle Roodkapje, Girlfriend, Portland, Joane Woodward, Princesse Charmante, Bob Verlinden, Ali Baba, American Cocktail, Ardi, Beau Geste, Bento, Blessing, Bokara, Brilliance, Gas Grande, Chanson d Amour, Cherry Ochard, Cherubina, Comedian, Coral Satin, Czasrdas, Diantha, Doctor No, Donau Perle, Early Dream, Flying Carpet, Frans Liszt, Free World, Fruhlingsstimme, Garden Show, General Gausian,Gregs Beauty, Greigs Dream, Ian Fleming, Indian Sweet, Ir Frits Philips, Julius Caesar, Kultosha, Large Copper, Margarete Herbst, Monique, Mother Theresa, New Era, Noble Venture, New Era, Paloma, Pink Sensation, Pinocchio Coral, Portland, Prince de Lignac, Red Dream, Red Reflection, Red Suprise, Red Torch, Rob Verlinden, Robert Schuller, Rotary, Roayal Seat, Safari, Sombrero, Soraya, Sparkling Fire, Tango, Teuwens Memory, Tikibad, Top Hit, Towa, Triangle, Trouvaille, Upward, 
  • Veselý červenožlutobílý tulipán Greigův: Authority, China Lady, Corsage, Donna Bella, Echo, Fairytale, Jolie Coeur, Karimata, Libelle, Marina, Perfectionist, Quebec, Quicksilver, Segwan, Tarafa, Theodore Heuss, Trump, Whisky, White Fire, Wrestler

16. Tulipán pozdní (Tulipa Tarda)

Jde o krásný žlutobílý tulipán s široce rozevřenými květy. Má jen 10 cm a měl by kvést pozdě, až začátkem května. Ale na fotkách bývá s modřenci, tak nevím. 


Obrázky:

Tulipa turkestanica (Dvärgtulpan) 02.jpg|thumb|Tulipa turkestanica (Dvärgtulpan) 02 via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tulipa_turkestanica_(Dvärgtulpan)_02.jpg
Van Engelen, Inc., Tulipa sylvestris, via https://www.vanengelen.com/tulipa-sylvestris.html?SID=shi74t3cmfojg7a6togislvir5
[[File:Tulipa sylvestris - panoramio (27).jpg|thumb|Tulipa sylvestris - panoramio (27)]], via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tulipa_sylvestris_-_panoramio_(27).jpg
Tulipa clusiana var chrysantha 'Tubergens Gem', Verberghe Bloembollen, via https://order.wholesalebulbs.nl/en/tulipa-species/6011-tulipa-clusiana-var-chrysantha-tubergens-gem-6011.html
Tulipa clusiana chrysantha 'Tubergens Gem' (Botanical tulip), Gardenia, Creating Gardens, via https://www.gardenia.net/plant/tulipa-clusiana-chrysantha-tubergens-gem-botanical-tulip
JerryFriedman, Tulipa linifolia (syn. T. batalinii) cv. 'Bright Gem' in my garden, Española, New Mexico, in a cloudy moment on a sunny day. Via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tulipa_batalinii_Bright_Gem_habitus1.jpg
Tulip Batalinii Bright Gem, Easy To Grow Bulbs, https://www.easytogrowbulbs.com/products/tulip-batalinii-bright-gem?variant=42688198220
Tulipa batalinii (Tulipa linifolia) // Leinblättrige Tulpe, GalaSearch Die Pflanzendatenbank der Gartenarchitektur, https://galasearch.de/plants/12484-tulipa-batalinii?
Tulipa Stresa (2).jpg|thumb|Tulipa Stresa (2), via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tulipa_Stresa_(2).jpg
Tulipa kaufmanniana 'Giuseppe Verdi', via https://en.wikipedia.org/wiki/File:Tulipa_kaufmanniana_%27Giuseppe_Verdi%27_2015_02.jpg
Tulip 'Flaming Emperor' (Tulipa 'Flaming Emperor'), Fosteriana Group of cultivars, By Agnieszka Kwiecień, Nova - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=76113746
Tulipa 'Flaming Purissima' and 'Exotic Emperor', Verberghe Flowerbulbs, via https://order.eurobulb.nl/tulips-fosteriana/20151-tulipa-flaming-purissima-amp-exotic-emperor-9020.html
Tulip Yellow Emperor, Farmer Gracy Ltd, via https://www.farmergracy.co.uk/products/tulip-yellow-emperor-bulbs-uk
Tulipa Emperor 'Albert Heijn', A.D.R. Bulbs, Inc, via https://www.adrbulbs.com/flowerbulbs/Tulipa-fosteriana-Albert-Heijn
Tulipa clusiana Lady Jane.jpg|thumb|Tulipa clusiana Lady Jane, via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tulipa_clusiana_Lady_Jane.jpg
Tulipa clusiana 'Lady Jane', via Verberghe Flowerbulbs, https://order.eurobulb.nl/tulipa-species/20280-tulipa-clusiana-lady-jane-6047.html
Späte Tulpe (Tulipa tarda) Botanischer Garten TU Dresden, April 2009, Maja Dumat, via https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Tulipa_tarda#/media/File:Späte_Tulpe_(Tulipa_tarda).jpg
Tulipan Tarda, tulipan późny (Tulipa tarda), kwiaty żółto-białe, okazy uprawiane w Ogrodzie Botanicznym Uniwersytetu Wrocławskiego, Wrocław, Polska. via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tulipa_tarda_Tulipan_Tarda_2017-04-09_01.jpg

Už je to pár roků, co jsem psala o záplavě jarních květů a jak jí dosáhnout. Bylo to poprvé, co jsem zjistila, že existují tzv. botanické narcisy. Tedy prostě původní malokvěté odrůdy, které se dokážou solidně rozšiřovat pacibulkami i semeny. Ideál pro líného zahradníka, který má hluboko do kapsy. Zasadíte pár cibulek a pak jen čekáte, až se rozrostou a nebo rozšíří přes semena. A po čase trsy rozdělíte. Stačí pár let a měla by rozkvést velká plocha. 


Tak jsem to zkusila a před pěti lety si koupila 20 cibulek narcisu bramboříkového  "Tête à Tête". Ale realita mého pěstování je taková, že po pěti letech jich mám... no... jen 40. Takže žádná sláva. Byla jsem trdlo a pečlivě jsem odstřihovala všechny květy a nenechala je tvořit semena, aby se "rostliny nevysilovaly". Jenže to se píše u šlechtěných druhů, u tohoto to bylo kontraproduktivní. Taky jsem je potřebovala přestěhovat kvůli stavbě dětského domečku na jiné místo a některé cibulky to vyrytí nepřežily. No nic, tak jsem poučena a tento rok zkusím počkat i na semena a rozšířit si tento narcis přes semínka. Semena rychle ztrácí klíčivost, takže v momentě kdy seschnou a začnou vypadávat, musí opravdu hned do země. U modřenců rozšiřuji rostliny semínky a úspěšnost je obrovská, snad to půjde i s tím narcisem.

Protože to chci s narcisy ještě znovu zkusit, sepsala jsem si teď pořádně, jaké ty narcisy by se tedy měly hezky a rády samy rozmnožovat a rozšiřovat a na podzim jdu do toho. Třeba se Vám tento seznam taky bude hodit. 

Narcis bramboříkový (Narcissus cyclamineus)

Tyto malé narcisky se nejčastěji udávají jako nenáročné. Měly by se samy hezky rozšiřovat. Kvetou obvykle ze všech narcisů nejdříve. Zvládnout růst i v polostínu, hlavně ale po zatažení listů preferují spíš sucho.
Kvetou v době, kdy zároveň kvete violka vonná, sasanky nebo kdy kvetou dříny. Tedy na konci března až začátku dubna. Některé dokonce i dříve, v době květu krokusů.

Kromě známého Tete a Tete, který je na úvodní fotce se používají různé kultivary, ale i ten obyčejný původní (viz foto vlevo). Hodně mne zaujal kultivar "Cotinga" (vpravo) s lososovou trubkou, vypadá celkem romanticky.

  • Narcissus cyclamineus - úzká žlutá trubka, zpětně otočené lísty, působí něžně a přírodně, zajímavě se kombinuje třeba s okrasnými fialovými primulkami, kam se hodí jeho něžný vzhled,
  • Narcissus cyclamineus "Tête à Tête" - 20 cm, krásně sytě žlutý, jeden z nejoblíbenějších narcisů, kvete v době fialek (viola odorata),
  • Narcissus cyclamineus "February gold" - sytě žlutý narcis, který by snad měl kvést už začátkem března, je skvělý jako nízký podrost pod keři,
  • Narcissus cyclamineus "Jack Snipe"- bílý s krásnou žlutou trubkou, bujně roste, 25 cm,
  • Narcissus cyclamineus "Cotinga" - bílý květ s lososově zabarvenou trubkou, 25cm, je půvabný v kombinaci s bílými květy
  • Narcissus cyclamineus "Jet Fire" - žlutý s oranžovou trubkou, 20 cm, květy jsou velké v poměru ke stonku,
  • Narcissus cyclamineus "Baby Boomer" - zářivě žutý, veselý, s kratší trubkou,
  • Narcissus cyclamineus "Jenny" - smetanový s lehounce nažoutlou trubkou, 
  • Narcissus cyclamineus "Tracey" - bílý se světle žlutou trubkou,
  • Narcissus cyclamineus "Winter Waltz" - bílý s dlouhou žlutou trubkou, korunní pláty jsou zpětně otočené,
  • Narcissus cyclamineus "Golden Regency" - hezky žlutý.

Narcis sukničkový (Narcissus bulbocodium)

Sukničkový narcis je opravdu celkem malý - 15 cm, taková rarita. Dobře se rozrůstá, vyhovuje mu trochu vlhčí stanoviště a polostín pod stromy či keři. Je také často používaný jako hrnková květina. Jeho listy jsou hodně tenké, vypadá trochu jako tráva a nebo jako pažitka. Hlavně tedy prosím pozor, nesplést si jej s tou pažitkou! To by byl průšvih, je jedovatý, tak jako všechny narcisy.



  • Narcissus bulbocodium "Golden Bells" - nádherně žluté květy, jako malé zvonečky, je jich hodně,
  • Narcissus bulbocodium "Arctic Bells" - tyto květy jsou hezky bílé, jde o něžnou kytičku pro romantický vzhled zahrady,
  • Narcissus bulbocodium "White Petticoats" - krémově bílý květ, má takové hvězdičkové okraje,
  • Narcissus bulbocodium "Spoirot" - jeho květy jsou takové světle žluté, krémové, vypadá celkem něžně a lépe bude ladit se světlými pastelovými barvami jiných květin. 

Narcis okolíkatý (Narcissus jonquilla)

Tohle už jsou prostě takové hezké klasické narcisky. V půvabných odstínech, tak akorát vysoké. No ale, co je hlavní, tak mají opravdu velmi pěkně vonět. Potřebuje slunce a pokud jim sedne místo a daří se jim, měly by se také dobře rozšiřovat a "zplaňovat". Nevím, zda i semínky, ale cibulkami určitě, takže je lze rozesazovat a rozšiřovat dál. Kvetou klasicky v dubnu. Měly by kvést ve stejné době, jako modřence a hyacinty i některé tulipány.

Vlevo je varianta "Sailboat" v kombinaci s hyacinty a vpravo je varianta "Pipit" v kombinaci s tulipány.

  • Narcissus jonquilla "Sailboat" - bílý se světlounce nažloutlým středem, prý to má připomínat plachty, 30 cm, 
  • Narcissus jonquilla "Baby moon" - krásný skloněný žlutý květ na takové dlouhé tenké trubičce, tenké listy, kvete pozdě, až ke konci dubna, hodí se do skalek, má jen 25 cm,
  • Narcissus jonquilla "Dickcissel" - hezky žlutý s bílým středem, 30 cm,
  • Narcissus jonquilla "Suzy" - parádní půvabné hvězdičky, žluté s oranžovým středem, krásně veselé narcisky, 35 cm,
  • Narcissus jonquilla "Sweetness" - výrazně žlutý, nejvyšší z okolíkatých až 40 cm, vhodný do vázy k řezu,
  • Narcissus jonquilla "Sun Disc" - to jsou podle názvu opravdu taková sluníčka, světle žlutá s tmavě žlutým středem, půvabně kulaté,
  • Narcissus jonquilla "Quail" - celý sytě žlutý, probarvený,
  • Narcissus jonquilla "Pipit" - vydrží kvést až pět týdnů, jsou to takové žluté hvězdičky s bílým středem, podobné jsou Dickcissel,
  • Narcissus jonquilla "Hillstar" - žluté květy s bílým středem, daří se mu prý v teplejších oblastech,
  • Narcissus jonquilla "Kedron" - žlutý květ s oranžovým středem, atraktivní pro hmyz, 25 cm.

Narcis bílý (Narcissus Poeticus)

Původní odrůda tohoto narcisu prý kvete nejpozději ze všech, asi tak až koncem května. Ty šlechtěné ale zvládají kvést dříve, "v klasickou dobu". Tak nevím, jak to bude, asi se nechám překvapit. Co je ale na tomto poetickém narcisu to absolutně nejvíc poetické, je jeho vůně. Má opravdu velmi silně vonět. A to je přesně ta vlastnost, kvůli které ho rozhodně potřebuji v zahradě zkusit. Silně vonící květiny, to je moje...  No a další jeho vlastností, proč se mi vlastně dostal do tohoto seznamu, je to, že velmi dobře zplaňuje a dobře se rozšiřuje. Tak uvidíme, jak mu to půjde v naší zahradě.
Měl by dobře zvládat i polostín, hodí s k řezu. Kombinace s dalšími květinami vám moc neřeknu, protože zas tak moudrá z toho nejsem. Ale je k vidění v loukách s pampeliškami, i v kombinacích s tulipány a modřenci. Tak asi záleží, o který druh zrovna jde.


  • Narcissus Poeticus - původní druh, prý kvete až v průběhu května,
  • Narcissus Poeticus "Actea" - bílé kvítky s malinkým středem, který má výrazné oranžové lemování, kvete ke konci dubna či začátkem května, tedy dříve než obyčejný druh narcisu bílého, má 45 cm,
  • Narcissus Poeticus "Recurvus" - asi by měl kvést až v květnu.


Zatím to vidím na to, že budu objednávat Narcis Poeticus Actea kvůli své silné vůni, doplním si ty moje Tête à Tête a možná někde přijde i půvabná Cotinga s lososovým středem... Třeba se Vám tento můj malý přehled hodil, když budete vybírat narcisy do zahrady a chcete, aby se samy pěkně rozrůstaly a případně i dál šířily.


Obrázky:
Narcissus Pipit, Farmer Gracy Ltd., https://www.farmergracy.co.uk/products/narcissus-pipit-bulbs-uk
Bulbs in diffrent families, Bulbs Dig.Drope.Done, http://www.digdropdone.com/companion_planting/2
Björn S..., Narcissus radiiflorus via Wikimedia Commons: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Narcissus_radiiflorus_(17757741723).jpg
Narcissus 'Cotinga', Warwickshire College, https://www.warkscol.ac.uk/PlantIdent/View.aspx?id=869
By peganum from Henfield, England - Narcissus cyclamineus, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22095631
peganum from Small Dole, England, via Wikimedia Commons: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Narcissus_bulbocodium_var_-_Flickr_-_peganum_(1).jpg

Pamatujete si na jeden z mých prvních článků před osmi lety? Jmenoval se Fialky, kam se podíváš., vypisovala jsem se v něm kratince ze své vášně pro violku vonnou. A chtěla jsem jich mít plnou zahradu co nejdřív, takže jsem si vymyslela plán se semeny: Hurá, budu mít fialky! No, to radování bylo teda hodně předčasné. Investovala jsem do stovek semínek, sela je, předpěstovávala, dávala do mrazáku či ledničky, aby prošly chladnou fází. Trpělivě jsem tak čtyři roky čekala...  celé čtyři roky! Tak dlouho mi trvalo, než jsem poslechla vás, mé milé čtenáře, kteří jste mi radili, že se semínky to nemá cenu. Některé trvalky se nejlépe prostě rozšiřují tak, že si člověk pár koupí a zbytek další roky vždycky na jaře rozdělí a rozesadí.


No a fialky se takhle rozesazují a množí jedna báseň. Rozšiřují se totiž za pomoci zakořeňujících výběžků. V roce 2016, když mi to teda došlo, jsem koupila 18 sazenic violky vonné "Královna Charlotte" (někde se píše i Královna Šarlot nebo Königen Charlotte, ...) a po dvou je dala na jediná trochu víc stinná až polostinná místa na zahradě. A ještě jsem si dovezla tři trsy obyčejné violky vonné ze zahrady mých rodičů. Teprve tento moment jde počítat jako začátek budování mého malého fialkového impéria na zahradě.

Samozřejmě mi do toho přišly roky s velkým suchem na zahradě. Fialky se nerozšiřovaly tak rychle, jak by mohly. Některé sežrali slimáci, něco uschlo. Přidávala jsem jim kompost, štěpku. Úplně jsem opustila myšlenku, že by mi na zahradě rostly jen tak "v trávníku" či "louce". To ani omylem, na to je na ně u nás prostě sucho. Začala jsem je rozesazovat pod keře, pod stromy, na okraje cestiček. Občas jsem to nedomyslela. To v momentě, kdy jsem je přesadila takhle pěkně z jara k sazenicím chrpy. No a ty chrpy se rozrostly do obřích rozměrů a některé fialky mi utlačily natolik, že to nedaly. Ne ne, chce to opravdu místa pod keři, pod stromy, kde jsou jen "jemné" trvalky, jako čechravy. A nebo na okraje cestiček v polostínu u domu pěkně ve štěpce. A přidat kompost, ať jim drží vláhu. 

Viola vonná (viola odorata) vykvétá ze všech fialek nejdříve. U nás je to vždycky po odkvětu krokusů a právě v době, kdy kvetou botanické narcisy (Tete a Tete).

A tak se píše rok 2021. Rozesazuji opravdu ve velkém. Už mám vytipovaná místa, kde by se fialkám mohlo dařit. Chci je mít pod keři kamčatských zimolezů a taky pod dříny ve východní uličce podél domu, kde je polostín. A mezi dubovými trámy v cestě v předzahrádce. A mezi petrklíči pod keři.  taky mezi jahodami pod angrešty a v podrostu černohlávku v takovém mixovaném trvalkovém "trávníku" bez sekání. Napočítala jsem všeho všudy více jak 150 sazeniček... Zatím jsou často osamocené, budu muset ještě rok dva počkat, než se víc rozrostou. Některé na slunci už v tuto chvíli odkvétají, jiné ve stínu ještě ani nenakvetly a čekám na ně. Takže po pěti letech se dá konečně říct, že už mám fialky, kam se podívám. Když procházím zahradou a je na to povětří a podmínky, tak skoro všude cítím nějaký ten slabý závan té parádní vůně. 

Fialky se hodí na okraj zaštěpkovaných cestiček na východní straně domu, kde mají polostín. Když jdu kolem, hned je poznám podle vůně.

Při takovém množství už mi začali pomáhat nakonec i mravenci a pár kousků mám i ze semen. A proč právě mravenci? Violka vonná (viola odorata) je totiž myrmekochorní rostina. "Spolupracuje" s mravenci. U semene vytváří elaiozóm, což je prostě takový přívěsek plný živin a tak se mu říká "masíčko". Mravenci si semena i s přívěsky odnáší do mraveniště a po snězení semeno zase vynesou ven a roznesou po okolí. A tím se fialky dostanou na různá místa, kde je člověk třeba ani nečeká. U nás jsou mravenci pěkně líní a pohodili je jen kousek od mraveniště ne skalce. Chudák fialka, bez živin a na plném slunci a totální výhni... no přesadila jsem si ji...  Spíš mám ale těchto mravenci zasazených fialek jen pár. No alespoň takhle jsou ti mravenci na naší zahradě taky užiteční.

Tady se před lety mravenci "strefili" dobře. Místo je v polostínu. Objevila se tam najednou jedna fialka pod růžemi. Už se pomalu, ale jistě rozšiřují.

Člověk by řekl, že s fialkou není žádná práce a roste na zahradě jako divá. To ano, v příhodných podmínkách určitě. Vždyť ani není místní, rozšířila se u nás z klášterních zahrad do volné přírody, takže potenciál k šíření rozhodně má. Nicméně u nás bývá hodně sucho a tak se musím starat víc, aby mi fialky vydržely a opravdu měly sílu na rozšiřování.

Musím je občas zalít, jinak mi uschnou. Musím na zahradě bojovat se slimáky, jinak mi je sežerou jdou po nich hned z jara a nemají slitování. No a třeba letos jsem zjistila, že snad každá větší část fialek na zahradě má hálky bejlomorky violkové (Dasineura odorae). Nj, já neměla ani ponětí, že něco takového fialkám hrozí, nezjišťovala jsem si to. Až mne zarazilo při trhání kvítků, že některé listy mají takové srolované naducané okraje. A ejhle, byly tam. Sbírala jsem je ze všech míst asi hodinu a teď musím fialky chodit zalévat, aby jim ty listy tolik nechyběly a rychle si doplnily nové. Při boji s bejlomorkou je důležité včas otrhat a zničit napadené listy, dokud jsou larvy ještě schované uvnitř.

Tohle všechno jsou vysbírané listy s hálkami bejlomorky violkové (Dasineura odorae). Za včerejšek.

A to ještě můžou fialky potrápit i mšice, napadnout padlí a nějaké rzi a plísně. Tak bůhví, co mne ještě potká na cestě za mým snem o fialkách.

Aby hodně kvetly, je užitečné jim doplnit draslík a fosfor. Což se v přírodní zahradě vždycky blbě řeší, protože člověk ne vždy ví, v čem to přírodně je. Obecně přisypávám fialkám na podzim kompost, ale samozřejmě hodně dusíku akorát žene ty listy, ne potom květy. Úspěšnější bych měla být s popelem z kamen, protože ten má být právě bohatý na fosfor a i na draslík.

První "startovací" sazenice mezi dubové trámky v předzahrádce. Ano, i tady chci mít fialky.

No a ještě jedna věc mne při pěstování fialek na zahradě může potkat. Kdyby se mi tam objevil nějaký jiný druh, který nevoní, a zkřížily by se, tak bych sice měla fialky, ale už ne tu vůni. A o tu mi jde především. To má ale asi jednoduché řešení a sledování. Vždycky se říkávalo, že až na jaře zahřmí, tak fialky přestanou vonět. Což bylo jen takové lidové vysvětlení pro to, že violka vonná prostě kvete nejdřív ze všech a až v dubnu odkvete, objeví se teprve květy jiných druhů a "laicky" jsou prostě všude  v přírodě najednou fialky, které nevoní. Takže stačí jen procházet fialky, které mi kvetou hooodně později, a otestovat, jestli voní. Samozřejmě v takových podmínkách a teplotě a tak, kdy to fakt jde poznat. Jsou totiž dny, kdy prostě ani ty vonné fialky nevoní. Protože je třeba moc zima a tak. Tak zase ať se nezbavujete těch voňavých....
Kvetou mi postupně. Na místech, kde jsou na jaře na plném slunci, kvetou jako první. A na místě, kde je hluboký stín, kvetou o hodně později. Úplně ideální to pro ně v hlubokém stínu není, tam je nejvíc ničí slimáci a tam se právě hůř rozrůstají. No ale testuji, co zvládnou a kde se je ještě hodí pěstovat a kde ne.

A co vy, máte na své zahradě taky fialky, kam se podíváte?

Další místo, kam nakonec po různých neúspěšných pokusech přijdou fialky. Západní část u domu na úzké zídce, lehce stíněno keři. Mám tam nově kamčatské zimolezy, fialky jim udělají hezký podrost. A já si na terásce vedoucí z koupelny, budu moct chodit užívat jejich vůni.


Já vím. Tři čtvrtě roku se tady neozvu a ani nevysvětlím, proč nepíšu. A najednou je první příspěvek po takové době zrovna na těžce kontroverzní téma, které má se zahradou spojené jen to, že se to v zahradě koná. V jakékoliv. Už druhým rokem totiž naši kluci nechodí s žádnou pomlázkou, ale hledají vajíčka v naší zahradě. A chtěla jsem se pochlubit, jakou vychytávku mi vymyslela kamarádka a taky trochu popsat, proč opouštíme "tradiční" českou tradici pomlázky a pouštíme se do jiné české tradice s hledáním věcí v zahradě... a kontroverzní to bude, protože si pustím pusu na špacír, více než je obvyklé.


Důvod útěku od tradice pomlázky je prostý a většina holek pocházejících z malých vesnic jej plně chápe a hezky mi přitakává, kdykoliv se na toto téma začneme bavit. Holky, co zažily nefalšovanou pořádnou vesnickou pomlázku se vším všudy někdy před 25-30 lety mají fakt sto chutí tuhle tradici zakopat někam do propadliště dějin. Pocity jsou často podobné... nesnášíme jaro, nesnášíme Velikonoce, nesnášíme ty kluky, co nás chodili domů doslova zmlátit a vysmívat se nám. Pocity ponížení, bezmoci, vystavení hordě kluků jako kus masa. Šrámy na těle se zahojily, šrámy na duši zůstaly. Tak jako některé jiné, brečela jsem tajně večer. Rodiče mne nepodrželi, nepomohli mi. Strpět ponižování jsem musela, aby mohl malý bráška, který za nic nemohl, "taky chodit mrskat". A na můj vzdor mi bylo odpovědí, že "mrskut se prostě na vesnici dělá a jednou to přežiju". Když mne na dvoře ošklivě zmrskal podnapilý soused, ani u toho nebyli, aby mne bránili. Jen jsem měla tu smůlu, že jsem šla pro brambory a vrata k babičce byla otevřená a soused šel pro štamprli. Dodnes při vzpomínce na Velikonoce a začátek jara jen zatínám pěsti a chytá mne vztek za ta příkoří. Být donucena rodiči vystavovat zadek každému, kdo přijde, a ještě se při tom bavit... opravdu jsem se nebavila. Nikdy. Nebyla to legrace, necítila jsem žádnou radost. Malování vajíček mi přišlo zbytečné, neboť se obecně vědělo, že je někteří kluci akorát  vyhazují po příkopech, aby měli dost místa pro sladkosti.

A teď si považte, že je ze mě máma dvou kluků. A jsem postavena před situaci, že se mají slavit svátky jara, začínajícího života. A já ani nedokážu dítěti vysvětlit, proč by vlastně mělo mne, babičky a tety a ještě svoji nejmilejší kamarádku mlátit prutem po zadku, když přece nezlobily. A vysvětlit, že proto, aby maminka neuschla... to si člověk teda pomůže. Malé dítě je pak ustrašené, co je to za hroznou nemoc, že maminka může uschnout. A jestli se to nemůže stát i jindy v průběhu roku. A jak se to léčí. A co když maminka umře. Ne, toto fakt nechcete vysvětlovat hloubavému a citlivému dítěti. Protože to žádné vysvětlení a logiku nemá. A ten pocit, že kluky jednou možná budou nějaká děvčata doslova nenávidět za to, že je přišli mrskat a ony se při tom cítily tak bezmocné... 

Sama jsem se tradici postavit nedokázala. Až před rokem přišla kamarádka a uspořádala pro dcerku hledání vajíček v zahradě. Byl covid, nikdo nic neřešil, a tak jsme to udělali doma taky. Jen tak obyčejně a syn byl u vytržení! Hledání na zahradě ho bavilo, vajíčka dával do obyčejného kyblíčku z pískoviště  a já poprvé zažila o těchto svátcích taky kousek té radosti. Ožila nám zahrada, zapojil se i ten mladší, který se zrovna chvíli před tím naučil chodit. V té naší přírodněji pojaté je tolik zákoutí a schovek! Trávili jsme tam hezký čas, i když loni lehce poprchalo. Kdybych tak mívala takhle hezké Velikonoce i já jako malá...

A letos? Letos jsem objednala proutěné košíčky na to zahradní hledání. Pro kluky, i další navíc - to až k nám budou na hledačku třeba chodit i někteří kamarádi či kamarádky. A další moje kamarádka mi vymyslela parádní systém, jak vyřešit hledání různě starých dětí najednou. Přecejen, ti starší a šikovnější by asi našli všechny skrýše hned a pro malé by to nebylo fér. A tak kluci budou v zahradě hledat tento rok mala barevná vatová vajíčka a barevná kartonová vajíčka. Každý pěkně svoji barvu. Do svého košíčku. A na konci ta vajíčka smění za různé dobroty a odměny.
Na příští rok uvažuji o takových háčkovaných barevných zaječích čepičkách na vajíčka a prostě to ještě dál a víc s kamarádkou vyladíme.

Víte, že se až tak moc neodkláním od českých tradic? V některých oblastech totiž maminky na první postní neděli (z některých pramenů zase na čtvrtou postní neděli) připravily pro své děti právě takovou hledačku na zahradě. Tajně v noci maminky upekly preclíky s mákem a rozvěsily je brzy z rána do zahrady na vrbových proutcích. Dětem ráno řekly, že je tam pro ně nechala liška, ať si je jdou najít. A říkalo se této neděli liščí neděle. I když je provedení jiné, držím se hlavní myšlenky, kdy chce maminka všechny svoje děti potěšit a to nejen kluky, ale třeba i děvčata. A to mi přijde milé. Za tu myšlenku i za to provedení.

Ostatně, tradice pomlázky tak, jak jsem ji zažila já, se už celkem dost odklonila od svého významu. Původně s totiž proutky pro radost a při běhání a dovádění lehce šlehali všichni navzájem, staří, mladí, děvčata a kluci a byla to venkovní všeobecná zábava se sexuálním podtextem, ne něco pro malé děti. Byla to prý především honěná a odměny se za to žádné nedávaly. Dnešní děvčata postavená do kouta do předsíně, která musí stát a nebránit se a ještě za mrskání kluka odměnit - to už má s původní verzí pramálo společného.

Omlouvám se všem, které jsem pohoršila a které jsem zklamala. Článek na blogu a po tak dlouhé době a vůbec není o zahradničení! No jo, ale ono to muselo ven. Taková malá terapie. Věřte, že další články už o zahradě budou. O růžích do polostínu, o množení fialek, o střídání zeleniny na mých záhonech, o proměnách zahrady v čase i o tom, jak jsme sousedům utopili jezírkový vysavač... 

Co můžete dělat na zahradě v červnu?
  • Slunit se a opalovat na lehátku, vytáhnout piknikové deky a obědvat venku ta trávníku, přečíst si pěknou knihu na čerstvém vzduchu;
  • užít si vůni růží, pivoněk, nepravého jasmínu (pustoryl) nebo kosatců;
  • plést věnečky z kopretin; jakmile budou odkvétat, tak již můžete kosit i luční části zahrady;
  • pro schlazení v parných dnech si zahrát bitvu s vodními pistolemi, vyrobit si "vodní bomby z balónků", máchat si nohy v zahradním jezírku pro osvěžení;
  • dolévat ptákům a hmyzu vodu do pítek a koukat se, jak se brouzdají ve vodě nebo koupou v jezírku. Pokud přírodní jezírko ještě nemáte, červen je vhodnou dobou pro jeho vytvoření;
  • opékat si špekáčky, posedět si s přáteli a notovat si písničky za doprovodu kytary, grilovat nebo péct pizzu v zahradní peci;
  • pozorovat slunící se ještěrky na suché zídce nebo poletující motýly;
  • i červnové deštíky mohou být příjemné, vyrazte s dětmi na zahradu a inspirujte se na některé z dešťových her v tomto článku;
  • jíst jahody a hrášek přímo ze zahrádky, dělat si z třešní "náušnice" a péct rebarborové koláče. Dozrávat by měl i zimolez kamčatský a později muchovník, moruše, saláty už také budou k snědku, stejně jako se zazelenají voňavé bylinky. A můžete také vyzkoušet sladký nektar z květu hluchavky. (Další letní dobroty ze zahrady.)

  • Pokud kosíte trávník kosou, můžete trávu  využít na mulčování rostlin (především mladých a jaře zasazených), aby jim půda tolik nevysychala;
  • v červnu lze sít mrkev, červenou řepu, brokolici a černou ředkev pro podzimní sklizeň, salátovou čekanku;
  • lze také stříhat živý plot z opadavých rostlin, červen by už snad měla být doba, kdy už v plotu nebudou hnízdit žádní ptáci se svými ptáčaty.

Jak to v červnu vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z tohoto krásného měsíce: https://www.zonerama.com/Vysnenazahrada/Album/5228194

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
"Tobě to ale musí vrtat hlavou... ", poznamenala kamarádka, když jsem pořád koukala na jejich koupací jezírko a neustále studovala folii v různých výškách. Ano, vrtalo a fakt hodně. Mají totiž opravdu nádherné koupací jezírko s průzračnou modro-zelenou vodou. Však se podívejte na jejich fotku jezírka čerstvě po založení:

Nádherné jezírko našich přátel s nádhernou barvou vody, aneb co dokáže čistá voda a vhodně zvolená barva folie.

Tu nádhernou barvu jsme obdivovali vždycky, ale teď o to víc, když jsme si vytvořili vlastní jezírko. A to naše jezírko takovou krásnou vodu nemá... vrtalo mi hlavou, čím to je a co jsme udělali špatně. Když jsem viděla okraje jejich folie, což ostatně můžete vidět na horním obrázku taky (přehyby na okraji kamenů), tak vypadala prostě jako taková ta obvyklá černá folie, co se všude prodává, jen už krapet vybledlá ze sluníčka. Aniž bychom se pořádně s někým poradili a nebo se podívali na diskuzní fóra a skupiny apod., tak jsme si prostě na jezírko sehnali taky tu "černou PVC folii". 

Srovnávání našich dvou jezírek mne ale nutilo nad tím hodně přemýšlet a pátrat a hledat. Že by měli ve vodě nějaký biofilm, který dělá ten efekt? Je to jen tím lomem vody, protože jejich jezírko je hlubší? Mají ve vodě nějaké jiné minerály či složení? Je to jiným pH? Dělají ten efekt odrazem ty kameny? Prostě se mi hlavou promítala jedna šílenější teorie než druhá. Jednu chvíli jsem kamarádku přesvědčovala, že jim jistě ta firma prostě na spodní část musela navařit folii s jinou barvou... a tak mi našla fotografie z doby před položením. Jejich jezírko vypadalo naprosto obvykle a bylo z jednoho kusu tmavé folie: 

To stejné jezírko, jen z jiného pohledu. Folie je jednolitá, "obyčejná" tmavá. Alespoň nám to tak jako laikům přišlo. Samozřejmě profíci a poučení lidé už hned vidí, že tohle prostě klasická černá barva folie není...

Moje detektivní pátrání bylo ukončeno tím, že kamarád kontaktoval firmu, která jim jezírko dělala a napsali nám i přesný typ folie:  Jezírková fólie Aquaplast 805 / 1,5 mm a uvedli, že barva byla "tmavá oliva".  Takže stejná firma (Fatrafol), typ (PVC), akorát zásadní tam byla ta barva folie. Ano, nešlo o klasickou černou, ale o "tmavě olivovou". A o tom to celé je. Jiná barva folie.
Pak už jsem samozřejmě našla přes to spojení slov "tmavá olivová" všechny ty diskuze a tipy a doporučení, že kdo chce hezkou vodu, musí dávat tuhle (tmavě olivovou... ) folii. Dokonce mi na Facebooku (v této diskuzi) poslali fotografii napuštěného 2 m hlubokého jezírka, kde je hezky vidět, jak s narůstající hloubkou přechází ta šedivě-khaki barva do té krásné modrozelené. Tohle vám prostě černá folie neudělá. 

Pro ilustraci, koupací jezírka s černou folií vypadají obvykle nějak takto:

Koupací jezírko s průzračnou čistou vodou, ale efekt je prostě díky černé folii jiný.  Zdroj obrázku:  jonsnaturalswimmingpooljourney, Caroline Edwards, na https://www.instagram.com/jonsnaturalswimmingpooljourney/


Pořád je to samozřejmě čistá voda, je to takové přírodní, hezké... ale někdo se do té černé prostě bojí jít plavat. Namodralá barva vody prostě láká víc. Samozřejmě ekologičtější varianta folie z kaučuku místo plastu prostě černá je a bude. Navíc pro milovníky ryb se doporučuje pro chovná rybí jezírka raději černou folii, protože na ní není tolik vidět ta špína na stěnách folie (je otázkou, nakolik by tam měla s filtrací, UV lampou, vzduchováním a všemi pomůckami, které obvykle pěstitelé ryb opravdu potřebují, ta špína objevovat...). My ale ryby nepěstujeme, takže je škoda, že jsme do té černé folie šli a nedali si tam tu "hezčí".

S tou "tmavě olivovou" dost naběhla, protože okolo této barvy folie jsou docela zmatky. Aktuálně má nejčastější výrobce Fatrafol svoji folii Aquaplast v odstínu "olivová", ale to je hodně zelené. Na nás. Spousta lidí takové jezírko udělané má a nedá na něj dopustit a fotky jsou pěkné. Nicméně my jsme se zhlédli v té krásné namodralé barvě u našich přátel a to "olivová" není. Najít "tmavě olivovou" je dnes docela oříšek. Výrobce přejmenoval barvy folie a upravil vzorník na odstíny RAL a nějak mi zatím není schopen napsat, která že je to teď ta původní "tmavě olivová". Nejpodobnější tam teď mají "antracit (khaki)" o barvě RAL6006. Je to ona, není to ona?  Prý si mám vyžádat vzorník. Jenže to mi bude na nic, když ten pravý odstín se ukáže až po naplnění celého jezírka vodou...

Myslím, že tady na blogu ještě o barvě folie uslyšíte. Ne, nebojte, naše na podzim založené jezírko s černou folií už je hotové a "měnit" celou folii rozhodně nebudeme. Silně ale uvažujeme o doplnění malého pásu jinak barevné folie na místo, kde je ta naše černá folie obnažená (bez kamínků, rostlin... "koupací" část pro děti). Ne jen kvůli barvě, spíš kvůli zpevnění části, kde je "jen" folie. Děti nám tam totiž do jezírka občas hází v nestřežených chvilkách i "ostré" kameny a zkoušejí hloubku klacíky apod. a tak mám o folii docela strach. Chceme zkusit vyřešit tedy dvě mouchy jednou ranou. Nahradit černou folii na malém místě, kde je opravdu vidět, právě tou antracitovou (khaki) či jak se bude jmenovat. A mít tak krásnější barvu vody... jen jestli tu pravou vysněnou folii ve správné barvě vůbec najdeme. 

Samozřejmě, na to, aby ta barva vody při antracitové folii hezky vynikla, je potřeba čistá voda a čistit tu folii. Na tom teprve pracujeme :-)

Ještě doplním fotku jezírka našich přátel po třech letech, aby bylo vidět, že ta krásně modrá barva je tam pořád a ještě víc vidět. Nebyl to jen efekt po napuštění, mají to pořád takto krásné:
Krásně modrou barvu vody mají přátelé v jezírku pořád. Můžeme na tom oči nechat, jak k nim chodíme...

Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ▼  2022 (1)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ►  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

akébie Alys Fowler aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety čechravy černý bez černý kořen dárky dobroty domečky pro hmyz dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny měsíček mišpule moruše motýli mráz mrtvé dřevo mučenka pletní muchovník mulč mykorhiza myš návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci péče plevel plot počasí podzim polníček popínavky předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna ptáci rajčata realizace zahrady recepty růže rybíz ředkvičky sázení slepice soběstačnost srdcovka stín stromy střih stromů sucho sušení prádla světélka šalvěj šeříky škůdci táta a zahrada terasa trampolína trávník uchování úrody umění úrazník úroda vánoce včely velikonoce vícekmeny vinná réva vítr voda vůně výlety výsev vysoké záhony výzdoba zábava zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelená střecha zelenina zeleninové polykultury zimní květy zimní zelenina zimolez živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Kterou levanduli vybrat pro zahradu?
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Dřevo na topení v zahradě

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes