Nevím jak vy, ale já a mnoho mých známých využívá dobu vánočních svátků a oslavy příchodu nového roku i k tomu, aby malou finanční částkou podpořili charitativní projekty, zajímavé projekty apod. Pro mne je to vždy zajímavá chvíle, kdy si rozkliknu projekty shromážděné za celý rok v záložkách a jako ve výběrovém řízení vybírám ten projekt / ty projekty, kterým poputuje zvolená částka mých pěněz.

A v poslední době podporuji právě projekty zaměřené na přírodu. Myslím si totiž, že v pěkném nezničeném prostředí to ostatní přijde samo. Lidé si při ochraně přírody a její obnově mohou uvědomit spoustu dalších věcí a prostě tady vznikne pro nás zase o trochu lepší svět. A to za to stojí.

Moje inspirační tipy, do jakých projektů můžete investovat nějaký ten malý obnos:

• Podpořte výsadbu stromů v republice prostřednictvím Nadace Partnerství: http://www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota/podporte-vysadbu-a-ochranu-stromu
• Podpořit můžete osvětovou kampaň Kompostuj.cz občanského sdružení Ekodomov: http://www.kompostuj.cz/podporte-nas/
• Hnutí Brontosaurus čistí potoky, seče louky a sází stromy a vede k ochraně přírody mládež a děti, podpořit je můžete na stránce: http://www.brontosaurus.cz/ 
• Adoptujte si břehuli. Je to krásný, vlaštovce podobný pták a u nás mu chybí vhodné prostředí, pěnezi můžete pomoct: http://www.calla.cz/brehule/moznosti-podpory.php
• Podpořte Místo pro přírodu, vaše peníze mohou být použity na výkupy přírodně a krajinářsky cenných pozemků: http://www.mistoproprirodu.cz/podporte-nas/

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303)

Jednoduše a přirozeně

Dokonalá ptačí samoobsluha (zdroj obrázků: http://www.goodwp.com/  , http://lichtyears.wordpress.com/)

Přirozeným krmítkem jsou také slunečnice, které ponecháte na zahradě "nesklizené", či bodláky, lopuchy, lebedy nebo pelyněk někde v rožku zahrady.

Když už krmit, tak ve správný čas

Články se zásadně rozcházejí v tom, kdy vlastně ptáky přikrmovat. Někteří velí, že nikdy, protože výzkumy v poslední době ukazují, že to má negativní vliv na páření na jaře (povídání o výzkumu sýkorek v Oslu). Navíc dáváte šanci i oslabeným jedincům, někdy i nemocným, kteří by jinak v přírodě nepřežili. Na druhou stranu výrazně ubylo přirozených prostředí (remízky, mokřady, statky a stodoly), takže práci mají omezený prostor, kde potravu mohou hledat, a krmení může pomoct.

Jak krmit

Čím krmit a čím nekrmit

(zdroj: http://www.sxc.hu)

A teď konečně o samotném krmítku

Jídlo bychom měli, a co voda?

Články o krmení ptáků:
http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/jak-nejlepe-krmit-ptacky-na-krmitku/
http://www.fithall.cz/rest/magazin/1072-50-bydleni-a-zahrada/3295-ptaci_krmeni.html
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1058&m3_id=1135&m_id_old=8094
http://www.ceskestavby.cz/clanky/krmitka-udrzi-v-zahrade-zivot-20329.html
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/ptaci-sul-jim-nosi-smrt-z-buchet-je-boli-52ba.html
http://www.veronica.cz/?id=437
http://vtm.e15.cz/aktuality/zimni-krmeni-ptakum-vadi
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/171362/Nekrmte-ptacky.html
http://zivotosprava.cz/index.php?akce=clanek&id=23
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-patri-na-krmitko
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-sypat-ptackum-do-krmitek-nejlepsi-jsou-slunecnice-a-vlasske-orechy
http://www.plzenskenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pri-krmeni-ptaku-pozor-na-trichomonozu/
http://www.velkaepocha.sk/200812186724/Jak-spravne-krmit-ptaky.html
http://cso.cz/index.php?ID=42
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3495
http://operenci.cz/threads/489-je-možné-krmit-ptáky-praženými-ořechy
http://www.veslavkove.cz/priroda/ptaci-v-zimne-a-jejich-prikrmovani.aspx

Znáte barborky? Jsou to utržené či uřezané větvičky, které doma při správné péči na Štědrý den vykvetou. Dříve se s nimi věštilo, zda se dívka do roka provdá nebo ne. Dnes jsou spíše populární pro ozdobu domácnosti a pro snahu o držení tradic.

Barborky jsou oblíbenou ozdobou interiérů v zimě, a to nejen u nás v Česku. (Zdroj obrázků: https://jeansgarden.wordpress.com/ a http://summittreeandlandscape.com/)

Stříhají se větvičky:

• stromy: třešně, višně, meruňky, švestky, jabloně, magnólie, sakura, bříza (jen kvůli lístkům), modřín
• keře: šeříky, zlatice, kaliny, jasmín, kdoulovec, vilín, tavolníky, dřín, svída, lískovníček,

Aby větve opravdu vykvetly, potřebují cca 3-4 týdny. Proto se trhají právě na den svátku Barbory, dobře se to pamatuje. Potřebují se nejdříve aklimatizovat (tak 2 hodiny v chladné místnosti), pak teplý pokoj, hodně světla, širší seříznutí, aby plocha, kterou nasávají, byla velká. Rosení a vlhký vzduch jsou ideální. A musíte umět správně vybrat větvičky, na kterých jsou květové pupeny a ne jen listové.

Tolik stručně o této české tradici. Jak se však na barborky koukají právě lidé, kteří preferují přírodní zahrady? Tak to nevím. Myslím ale, že řezat v prosinci zrovna ovocné stromy není nejlepší nápad. Do ran se může snadno dostat infekce a stromek pak snáze podlehne nemocem. I v tradici bylo zakomponováno, že se měly stříhat větvičky ze stromu nejméně 10 let starého, nejspíše věděli proč. Kdyby mi někdo každou zimu takto ničil ovocné stromy na zahradě, moc bych zrovna nejásala, byť rozkvetlé větvičky se mi jako dekorace hodně líbí.

Asi je nejlepší k tomu přistupovat s rozumem. Pokud ustřihnete z rozrostlého, zdravého keře větvičku, která například překáží v cestě, tak si z ní barborku udělejte. Alespoň ještě něčemu a někomu prospěje. Stejně tak jsou neškodné barborky z keřů, které stejně často lidé stříhají, aby si zachovaly svůj vzhled (například svída krvavá).

(zdroj obrázku: http://www.jacques-briant.fr/)

Docela se mi líbila historie zvyku popsaná na stránce http://www.magazinzahrada.cz/. Celé to vlastně začalo tím, že se chudí lidé chtěli přiblížit bohatým, kteří si byli schopni sehnat tzv. růže z Jericha. To je taková zelená roslina, která se po ponoření do vody brzy otevře. A tak vymysleli barborky. V dnešní době už jsme většinou dost bohatí na to, abychom si tzv. růži z Jericha (choulivku jerišskou, Anastatica hierochuntica) pořídili. Sice nekvete, je poněkud "ošklivá", ale její rozvíjení zaujme především děti a nejednoho dospělého. A lze později vysušit a schovat na příští rok.

O růži z Jericha:
http://www.ruzezjericha.eu/clanky/o-rostline.html
http://21stoleti.cz/blog/2012/11/30/zazracna-ruze-z-jericha-neboli-rostlina-„zmrtvychvstani“/

Koupit růži z Jericha lze tady, nechybí ani podrobný popis pěstování: https://botanic.cz/ruze-z-jericha-cela-rostlina

O barborkách:
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/uz-mate-doma-barborku.html
http://harmonicka-zahrada.cz/Tipy-triky-rady/Barborky-aneb-rychleni-drevin
http://www.rozhlas.cz/zpravy/priroda/_zprava/natrhane-barborky-macejte-obden-ve-vane-radi-zahradnik--1145168
http://hobby.idnes.cz/nezapomente-utrhnout-barborku-vase-vanoce-rozkvetou-pfm-/hobby-domov.aspx?c=A081202_010604_hobby-domov_bma
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/barborky-nezne-kvety-uprostred-zimy
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/nezapomente-dnes-na-barborky


Obrázky barborek:
Jean Potuchek, Forcing Spring: GBBD, February 2011, https://jeansgarden.wordpress.com/2011/02/15/forcing-spring-gbbd-february-2011/
Noreen, Forcing Branches, http://summittreeandlandscape.com/2011/02/forcing-branches/

Co můžete dělat na zahradě v prosinci?

• Ustřihnout pár větiček zdatným a zdravým stromům či keřům a rychlit tzv. barborky.
• Pokud je na zahradě námraza, vzít fotoaparát a fotit tu pomíjivou krásu.
• Ozdobit si jedličku či smrček na zahradě, a to buď světélky a ozdobami pro potěchu oka, nebo jedlými ozdobami pro zvířátka (raději si ale zjistěte, jaké, ať zvířátka neotrávíte).
• Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni.
• Pokud není sníh, tak zalijte jehličnany a stálezené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.

Když je sníh:

• Užít si pořádnou koulovačku na zahradě.
• Postavit sněhuláka či sněhulačku.
• Postavit si iglů nebo alespoň hradbu ze sněhu. Dělat tzv. andlíky ve sněhu.

(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Vánoce se kvapem blíží a tak přikládám pár tipů, čím můžete potěšit milovníky přírodních zahrad. Ale není to jednoduché, někteří puritáni si raději vše (domečky pro hmyz, krmítka, budky i získávání semen) dělají sami. Jiní zase nemají rádi nepůvodní druhy rostlin apod.


Domečky pro hmyz
– nejlepší je ten doma vyrobený, například podle pěkného postupu na stránce http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/ či českých stránkách http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm. Ale pěkné a levné doměčky pro hmyz se dají koupit i na Fler.cz a dražší potom v obchodě http://zdrava-zahrada.cz/.

Domečků pro hmyz není v přírodní zahradě nikdy dost. Shora zleva: domeček pro hmyz od aniri, domeček pro hmyz z FSC dřeva, obrázek z návodu na vlastní výrobu domku ze stránek http://gardentherapy.ca/build-a-bug-hotel/.

Semena zajímavých rostlin
– naleznete je v internetovém obchodě http://osiva-semena.cz/. Mají například semena Chilli - Bolívijská duha, stévie, heřmánku, bylinek, slézu, lnu, semena leknínu, aster, kopretin, fialek, zvonků, vlčích máků, strakatých rajčat, vodnice, fialové brokolice, fenyklu i semena polníčku a rokety.

Obrázky pochází ze stránek http://osiva-semena.cz/, konkrétně po směru hod. ručiček: violka vonná, chilli Bolivijský duha, meloun cantaloupe, tymián.

Krmítko pro ptáky
– vybrala jsem obrázky čtyř různých krásných krmítek z Fler.cz, krmítek k zakoupení je tam ale mnohem více. Keramická, dřevěná, barevná i přírodní, levná i hodně drahá.

Po směru hod. ručiček: krmítko od JMAM, krmítko od Ilony Šlechtové, krmítko od artemis1981, krmítko od dřevohobby.

Knihy
– vybrat správnou knihu není snadné, na druhou stranu je to asi nejčastější dárek pod stromečkem v republice. Pokud to risknete, můžete zkusit některou z následujících knih:

• Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku – drahý, ale opravdu kompletní návod k založení opravdové ekozahrady i s popisem mnoha rostlin
• Zahrada pro inteligentní lenochy nebo navazující Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci – populární vtipné knihy o tom, jak si zařídit zahradu, která bude jen přinášet radost a pohodu
• Zahrada k nakousnutí – to je spíše filozifická kniha o principech permakulturního zahradničení, konkrétní návody tam moc nejsou. Je to ale "bible" pro opravdu zanícené zastánce ekologie a přírodních principů v zahradách.
• Muž, který sázel stromy je krásná stručná povídka.

Shora zleva: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, Zahrada inteligentně a líně měsíc po měsíci, Zahrada k nakousnutí, Zahrada pro inteligentní lenochy, Muž, který sázel stromy.

Máme za sebou prví fázi tvorby zahrady. Zkusila jsem to vybarvit na plánku, je hezky vidět, že jsme šli po těch nejvýraznějších a největších prvcích. Díky nim bude zahrada brzy vypadat jako zahrada a pak budeme mít spoustu času na detaily.



Vyseli jsme část louky, zasadili téměř všechny maliny a ostružiny, založili živý plot z buků a zasadili všechny velké stromy. Začali jsme plnit ozdobné gabiony, zvenku žulovými kostkami, zevnitř kameny, kterých máme na pozemku hodně.



Konkrétně tam tedy máme ovocné stromky: hrušně Dicolor a Williamsovu červenou, meruňku Citronku, višeň Morelu pozdní, sladkovišeň Hortenzii, převislou černou moruši. A velkou tureckou lísku a velký obyčejný buk. Vše zamulčované slámou, s pevnými kůly, sláma zajištěná kameny proti větru.



Níže přikládám pár fotografií z různých období podzimního sázení.

Velký čtyřmetrový buk, živý plot z metrových buků a častečně seskládaný ozdobný půlmetrový gabion.

Obrázek zahradní pece Dome 60, zdroj obrázku: http://www.jamieoliver.com/

Při sledování pořadů Jamieho Olivera jsem si zamilovala zahradní pec. Je to úžasné zařízení, ve kterém lze péct pizzu, skvělé kuře i křupavý chléb. A hlavně můžete oběd či večeři připravovat venku na zahradě a přitom hrát hry.

Přijde mi hezčí i praktičtější než klasické zahradní krby. A konkrétně model Dome 60, co mám tady na obrázku, je na kovovém podstavci. Takže pec teoreticky můžete přenášet na jiná místa, pokud zjistíte, že zahradní kuchyň bude lepší na východní straně domu než hned na jihu u terasy, nebo pokud jde kouř špatným směrem a podobně. Teoreticky – protože pec bude určitě hodně těžká. Ale pořád tam ta možnost bude narozdíl od napevno zabudovaných pecí ve zdi. A pod pec se vejde dřevo na topení. Hezky moderní a efektivní.

Ale dost chvály, pec je bohužel celkem dost drahá, stojí 1100 liber, tedy v přepočtu cca 34 000Kč a to nepočítám dopravu do ČR. Podobné vyrábí i česká firma, jen nemají tak hezký stojan: http://www.pece-pizza.cz/galerie.html. Ale ceny se u nich nakonec se vším všudy také pohybují kolem 28000–30000Kč.

Pokud na ni někdy nenašetřím, tak mi zbývá ještě jedna možnost: postavit si pec vlastníma rukama. Podle postupů v knihách, nebo postupu v pěkném článku: http://www.kvaskovychleb.cz/ to rozhodně jde. Je akorát potřeba jílovitá hlína, písek, noviny, sláma a šamotové cihly, vápenná omítka. A spousta práce. Škoda, že nikdo nevyrábí takové hotové hliněné pece levně.

Ještě se koukněte na propagační video pece od kuchaře Jamieho Olivera:

Opět přidám trochu teorie, tentokrát o zakládání květnaté louky, nebo také tzv. jedlého trávníku. Sice jsou návody na každé krabičce či sáčku, který si zakoupíte, ale někdy není na škodu zjistit si postup dříve, než jdete set.
Ideální doba pro zakládání louky je brzy na jaře a nebo pozdě na podzim. My jsme teď malou loučku zakládali v půlce listopadu.

1. Nejprve je potřeba si koupit luční směs. Vím zatím jen o dvou výrobcích: http://www.plantanaturalis.com/ a http://www.agrostis.cz/. Pro malé či členité plochy, kde se bude častěji chodit, se hodí  například Zahradní loučka nebo přímo Zelený chodníček pro časté sešlapávání.
2. Potom je potřeba připravit místo k setí. Půdu má být čistá, tedy odplevelená. Jakým způsobem to udělat? To si každý za sebe asi vyloží jinak. Lze prostor poorat a pohrabat kovovými hraběčkami. Nebo lze povrch zamulčovat kartony a slámou a na ně dát vrstvu hlíny a písku. V každém případě nelze osivo jen tak hodit do zapěstovaného trávníku, zvlášť ne do pohnojeného trávníku. A už určitě není dobrý nápad druhý extrém, tedy postřik pozemku tzv. roundupem či podobnými šílenými jedy. My jsme vzhledem ke studenému větru a zimě jen navezli na plevelem zarostlé, byť posečené místo, hromady hlíny a hráběmi ji rozhrnuli. Byl to takový kompromis.
3. Do kýblu si zavčas připravte suchý písek. Stačí jen trochu na promíchání s osivem. S pískem se bude osivo lépe set a spotřebujete jej rovnoměrněji. My jsme nabírali vlhký písek z nezakryté hromady, také to s ním šlo, ale suchý by byl vhodnější.
4. Osivo v sáčku promíchejte, přisypte do písku a pořádně míchejte.
5. Potom je dobré si celou směs rozdělit na dvě poloviny a vysévat každou zvlášť na celou plochu. Nejlépe ji rozsévat do kříže. Zajistí se tak rovnoměrné pokrytí osivem.
6. Hráběmi promíchejte semena s vrchní vrsvou půdy. Jen lehce! Nezahrabávejte je moc hluboko, semena by měla být jen 0,5 cm pod povrchem.
7. Celou plochu je potom potřeba "ušlapat" či uválet. Můžete si třeba přivázat dvě desky pod boty a povrch pěkně udusat. Nebo ho uplácávat lopatou, jako jsme to zkusili my. Obyčejné šlapání botami bez destiček není vhodné, protože se do navezené/poorané hlíny člověk akorát boří.

A dál už je to na přírodě. Louku nezalévejte a především ji ničím nehnojte. Počkejte nejlépe na déšť.

První rok se tvoří jen kořínky rostlin, takže se nedivte, že opět vykoukne také plevel. Louku je potřeba v prvním roce častěji kosit. Jakmile dosáhne porost výšky cca 20cm, tak jej pokoste na přibližně 6 cm výšky a pokosenou trávu z louky odneste.

Teprve v druhém roce by měla být louka už znatelná. Druhým rokem je třeba ji séct 2–3 krát ročně, aby se porost zahustil, první seč se začíná na konci květu kopretin v květnu.

Potom se louka obvykle seče jen 1–3 ročně, když začíná odkvétat. Ideálně nechte seno chvíli na louce ležet, aby se rostliny stihly vysemenit. Nikdy nesečte níže než 8–10 cm.

Louky jsou půvabné a často se vejdou i do malé zahrady. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Více informací o květnatých loukách a jedlém trávníku: http://vysnenazahrada.blogspot.cz/2012/09/cteni-na-vikend-treti-stranka.html.
Infomace o tom, jak louku správně kosit: http://www.ekozahrady.com/kvetnate_louky.htm.

Obrázek louky: By Thomas Huntke, Germany (der Uploader) http://www.huntke.de (Own work (Original text: Eigenes Foto)) [CC BY-SA 3.0 de], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bergwiese-Kaernten-2008-Thomas_Huntke.jpg

Jak tedy může vypadat zahrada pro milovníka fialové barvy:

Na jaře

Po směru hodinových ručiček: krokusy, šeřík, macešky, kosatec. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

V létě

Po směru hodinových ručiček: česnek obrovský, pivoňka, levandule, plamének. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Po směru hodinových ručiček: zelí, švestky (tzv. ryngle), kedluben, květák. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/)

Na podzim

Po směru hodinových ručiček: chryzantéma, astry, červené zelí, červená cibule. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, http://chiotsrun.com/ a vlastní fotografie)

V zimě

Vpravo je fialová vánoční výzdoba a vlevo plody krásnoplodky. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a vlastní)

---

Co můžete dělat na zahradě v listopadu?

• Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
• A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.
• Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
• Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, nezatracujte je, dá se s nimi pěkně vyhrát.
• Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
• Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/)

• Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy.
• Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete, hlavně mladé a stálezelné stromy a keře, pro jistotu trochu zalít.
• Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.
• Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek.

Zapomeňte na:

• pálení listů – je to barbarské, hloupé a otráví to vzduch všem sousedům v okolí. Pokud listí vážně nechcete, zavezte je do hnědých kontejnerů, které už jsou ve většině vesnic.
• rytí záhonků – půda se akorát zbytečně vysuší a vítr odvane vrstvu úrodné půdy.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Nápad tohoto obchodu: http://panpekar.blogspot.cz/ se mi líbí. Podněcuje lidi ke koupi stromků s příběhem. Jsou vesměs naše, tedy české, z arboret, určené nejlépe k obdarování. A to je na tom to milé. Myslím, že je v republice jen málo lidí, kteří od někoho dostali strom.

Ono ale není zrovna jednoduché pěstovat třeba takovou olši na zahradě velikosti terasy. Asi to tedy bylo myšleno i tak, že lidé mohou sázet stromy i do krajiny (se svolením majitele daných pozemků).

Obrázek pochází ze stránek http://panpekar.blogspot.cz/

Náš třímetrový buk lesní už ale máme domluvený jinde, byť není s příběhem, tak krajinu určitě pěkně ozdobí.

Takto vypadá poštolka. Tuto krásku jsme vyfotili na zábavné akci společnosti Zayferus na zámku v Lednici.

I když pak přidáme plot, bidýlko bude stále nejvyšším bodem na okolních prázdných pozemcích.

Více informací o poštolce:

• informační brožurka z roku 2002: www.birdlife.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf 
• zvuky: http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/postolka-obecna--14336
• http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=13
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Poštolka_obecná

Stromy ke svému životu potřebují houby. Opravdu. Pro mě to bylo trochu překvapivé zjištění. V hodinách biologie (na gymnáziu) jsme probírali spoustu různých symbióz cizokrajných roslinek a živočichů, ale poněkud nám toho moc neřekli o mykorhizní symbióze rostlin u nás za humny. A přitom znalost této "houbičkové" symbiózy se hodí každému, kdo má kousek zahrády či zahrádky.


Velice hezky mykorhizní symbiózu popsal pan Svoboda ve své knížce "Kompletní návod k vytvoření
EKOZAHRADY a rodového statku" (strana 286). Já to zkusím jen shrnout. Houby tvoří pod zemí síť a vrůstají i do kořenů rostlin. Prostřednictvím této sítě pak strom mnohem lépe a více přijímá vodu a živiny. Houby si za to vezmou některé cukernaté a růstové látky a jsou spokojené. A nejlépe se z toho potom má člověk, protože strom krásně roste, plodí, není třeba jej tolik hnojit a neustále zalévat.

Pokud máte starý sad nebo starou zahradu, kde roste a rostlo mnoho ovocných stromů, tak nemusíte houby do půdy nijak přidávat. Prostě už tam jsou. Stejně tak, pokud byste chtěli sázet stromy do lesa. Ale pokud zakládáte zahradu na pláni, poli či místě, kde projížděly samé bagry a překopávaly se hromady hlíny, tam žádné potřebné houby nenajdete. To je i případ našeho pozemku (pláň s plevelem bez stromů).

Jak tedy ke stromům dostat potřebné houbičky? Buď můžete najít stejný, ale vzrostlý strom, odebrat trochu půdy a vhodně ji dát k zasazenému stromku a čekat, jestli to vyjde. U ovocných stromů ale hrozí, že s půdou (listím) donesete i nějakou nepěknou nemoc. Nebo si můžete správné houbičky koupit. A touhle cestou jsme se vydali my. Koupili jsme si přípravky od firmy Symbiom, mají na stránkách pěknou tabulku, které houbičky ke které rostlině: http://symbiom.cz/. Jsou jen tři "druhy" nebo "typy" houbiček, takže to není nic tolik složitého. Zatím můžu napsat akorát zkušenost, že se s přípravkem pěkně pracovalo a po rozmíchání hezky voněl. Na krabičce psali nalít pětinásobek množství vody, to nám ale nestačilo, tak jsme do směsi vodu průběžně dolévali. To, jestli dobře splní svoji funkci, se uvidí až později.

Kde se vzal, tu se vzal, už tam máme živý plot :-)

Slaměný mulč zatížený kameny (trochu horší fotka).

(zdroj obrázku: www.freeimages.com)

Včera už jsme sázeli a v dalších týdnech nás čekají velké sázecí akce, stromky a keře jsou objednané a v průběhu října je přiveze pošta, ppl či my sami  v autě. A budeme sázet a sázet. Takže jsem si prošla teorii sázení stromků a sepsala body, na které bych nerada zapomněla.

Nejlépší je sázet na podzim, kdy rostlina nemá listy. V zimě se trochu tvoří kořeny, takže už začne lehce zakořeňovat.

Příprava

1. Nakoupené kontejnerované sazenice je potřeba vyndat z květináčů a snažit se rozmotat a rozprostřít, aby se rostlina neuškrtila. Opatrně na tenké vlásečnicové kořínky. U prostokořenných sazenic je potřeba seříznout poškozené kořeny a dát rostlinku do kýble s vodou alespoň na 2 hodiny.
2. Dál je potřeba vykopat díru. Velikostně by měla být velká tak, aby se do ní vešla rostlina a kořeny se neotáčely vzhůru. Díru pořádně prolijte vodou. Při tom lze (podle tipu z článku http://www.garten.cz/) sledovat vsakování a pokud se voda nevsakuje dobře, tak zkusit hlínu v díře ještě více rozrušit.
3. Je potřeba připravit hlínu na sázení (tu co jsme vykopali, je možné ji promíchat se zakoupenou hlínou, pokud je to potřeba). Nejlépe doplnit mykorhizní přípravek firmy Symbiom, aby se rostlině vytvořil pořádný a schopný kořenový systém.

Sázení

1. Do díry dáme trochu hodně vyzrálého kompostu promíchaného s hlínou. U stromků přidáme do díry kůl pro upevnění stromku (přílišné houpání ve větru může v době zakořeňování poškodit kořínky). Kůl by měl být pod korunkou, aby nepoškozoval potom větve.
2. Vložíme rostlinu a sadíme ji do do stejné výšky, jako byla ve školce (mělo by to být vidět na kmínku). Při zasypávání protřepeme stromkem, aby nebyly u kořenů vzduchové kapsy.
3. Pořádně prolijeme hlínu vodou a trochu ušlapeme, případně ještě přidáme hlínu.
4. Stromek pořádně zamulčujeme (asi nejlépe slámou).
5. Upevníme případně stromek ke kůlu (nejlépe "osmičkou"), aby měl kmen trochu volnost a vůli.

Péče

Rostlinu je potřeba ze začátku občas zalít. Ale nepřehánějte to, jak píše pan Svoboda (http://ekozahrady.com/prodejci_rostlin.htm): "S celoroční zálivkou to nikdy  nepřehánějte, pokud rostlinám zrovna nehrozí uschnutí, protože je tím jen zchoulostivíte."  Takže zalívat se má jednou za čas, ale pořádně a hodně, aby se voda vsákla dostala opravdu až ke kořenům a do hloubky. Za ní se pohrnou kořeny rostliny a zakoření pořádně a hluboko.


Články:
http://www.uhliste.cz/sazeni-ovocnych-stromu.a87.html
http://www.garten.cz/a/cz/5714-podzimni-sazeni-stromu/

Jeden roh zahrady bych chtěla mít soukromý, klidný, takový schovaný či tajemný. Jak v létě, tak v zimě. A právě na to je ideální vysadit kousek stálezeleného živého plotu, který mi dopřeje soukromí.

Začala jsem vybírat a vyloučila jsem keře pro kyselé půdy (vřesovištní), choulostivé keře a především jsem vyloučila všechny jedovaté stálezelené keře. A věru, moc mi jich nezbylo.

Dřišťál (Berberis) 

Mnoho dřišťálů je opadavých, ale některé jsou  naštěstí stálezelené. Většinou mají tmavé, lesklé listy. Na jaře zdobí zahradu voňavými oranžovými květy a na podzim pro změnu krásně modrými plody, které zbožňují ptáci. Dřišťály mají pěkně pichlavé trny, právě proto v nich potom ptáci rádi bydlí. (Editováno po letech: dřišťál Jůliin do malých zahrad nedoporučuji, má příliš silné trny a trnité jsou i listy, velmi špatně se odpleveluje, udržuje, stříhá. V zimě u nás často vymrzal, vadily mu i jarní mrazíky a pak zvládl obrůstat až teprve v červnu.)

• Berberis darwinii (dřišťál Darwinův) – oranžové květy, modré plody, mrazuvzdorný do -24°.
• Berberis stenophylla (dřišťál úzkolistý) – kvete žlutě, plodí černě, je spíše nízký, jen do 1 metru a spíše poléhavý.
• Berberis julianae (dřišťál Jůliin) – je zajímavý tím, že na zimu zbarví listy do červena, ale neshodí. Je hodně a silně trnitý.

Shora po směru hod. ručiček: kvetoucí dřišťál Darwinův, červeně vybarvený podzimní dřišťál Jůliin, plody dřišťálu Jůliina, světle zelené jarní výhony dřišťálu Jůliina. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a vlastní foto.)

S nejedovatostí dřišťálu to není jednoznačné, někde je psáno, že je jedovatý, jinde, že je jedlý. Trochu to shrnuje článek Jak je to s jedovatostí dřišťálovitých?. Některé dřišťály jsou asi i invazivní. Mají rády slunce či mírný polostín, často vydrží do -25°. Z nezralých sušených plodů se prý dají vyrábět korálky pro děti. Vysazují se tak 3 rostlinky na 1 metr živého plotu.
 

Hlošina Ebbingeova  

Většina hlošin je opadavých, jen tato (Elaeagnus x ebbingei) je stálezelená.  Pěstuje se v několika zajímavých barevných variantách. Kvete na podzim a prý velmi krásně voní, květy ale téměř nejsou vidět. Plodí nezvykle na jaře a její červené plody jsou jedlé. Vysazují se 2 rosltinky na 1 metr živého plotu. Vydrží mráz jen do -20°, je potřeba ji na zimu zamulčovat a bohužel asi často vymrzá a to je důvod, proč ji zahradnictví moc nemají v nabídce. Má je akorát zahradnictví Liska, zahradnictví safro Milan Havlis,  a na Slovensku zahradnictví Klivia. A ne vždy zrovna levně, přitom opravdu velmi rychle roste a snadno se pěstuje. Chtěla jsem sehnat semena těchto hlošin, ale nepodařilo se mi to, takže to budu zkoušet znovu na jaře. Chci ji zkusit pěstovat a až mi párkrát vymrzne a naštve mě, tak si teprve ten plot udělám z nějaké jiné rostlinky.

Shora zleva: živý plot z hlošiny  Ebbingeovy, opravdu nenápadné květy a ukázka listů barevného kultivaru. Zdroj obrázků: https://davisla.wordpress.com/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/.

Hlohyně

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) se nejlépe v zahradě blýskne na podzim, kdy je obsypaná krásně oranžovými plody, které (teoreticky) vydrží až do jara a zdobí zahradu i v zimě. Plody obvykle velmi chutnají ptákům, přešlechtěné odrůdy však ptáci jíst odmítají.  Kromě oranžové barvy lze najít i kultivary se žlutými a červenými plody. Hlohyně se snadno pěstují, plody nejsou jedlé, ale nejsou jedovaté. Zvládá teploty do -27° a výborně snáší znečištěné prostředí. Když zrovna nekvete nebo neplodí, tak je to normální hezký tmavě zelený živý plot.

Hlohyně jsou na podzim úplně obsypané oranžovými nebo červenými plody. Květy mají nenápadné, keř se dá dobře tvarovat. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/.)

Smrk nebo jedle

Živý plot by měl jít vytvořit i z našich klasických jehličnanů, tedy ze smrku nebo jedle. Ty nejsou jedovaté, krásně voní a hezky vypadají. Rostou ale velmi pomalu a není jednoduché je stříhat tak, aby člověk plot nezničil a nebyla tam holá místa, často musí být plot hodně široký. Asi nic pro mne.

(Zdroj obrázků: http://forums.gardenweb.com/ a http://www.greenwichgardendesigns.com/)

Bambusy

Některé druhy bambusů, Fargesia murielae nebo Pseudosasa japonicase, lze také použít jako stálezené rostliny do živých plotů. Často ale potřebují hodně vlhkou půdu a vzhledově se hodí především do japonských zahrad. No asi nic pro mne.

(Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Sepsala jsem (velmi subjektivní) seznam, ale třeba se bude hodit ještě někomu dalšímu.

(Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a vlastní)

 Vyplatí se (nám) pěstovat:

• Maliny, protože je zbožňujeme a jsou prý nenáročné na pěstování. Maliny míváme jen občas z trhu a když je nesníme hned, tak do večera už je polovina malin v krabičce špatná. Navíc jsou velmi velmi drahé. Těším se, až si je budeme trhat přímo ze stonku do pusy.
• Moruše, protože se těžko převáží, skladují a vůbec shání. Letos jsem je měla poprvé v puse a celkem mi chutnají, byť čerstvé jsou oproti sušeným dost nevýrazné. Akorát zkusíme pěstovat zakrslý "Pendula" druh, protože na takový velký strom v zahradě už místo nemáme.
• Ostružiny, ze stejného důvodu jako maliny.
• Pár jahod na chuť, protože čerstvě utržená jahoda je lahůdka. Ale pro jahody do buchet a na marmeládu si raději zajedeme do jahodárny, kde jsou za rozumnou cenu, byť ne bio.
• Angrešt, protože jej máme hodně rádi a už tři roky jej nemůžeme pořádně sehnat ani na trhu. A když jsme na něj náhodou narazili v obchodech (2x), tak nebyl pořádně zralý.
• Višně, opět jsou k nesehnání. Koupili jsme si mražené, ale ty byly děsně kyselé (a drahé). Višně používáme do koláčů, na koktejly a chci z nich zkusit zmrzlinu.
• Sladkovišně, protože opět nejsou k sehnání (vůbec).
• Kamčatská borůvka, protože je nenáročná na pěstování, celkem dost zdravá a nikde jsem ji ještě neviděla ke koupi.
• Bez černý, protože zbožňuji bezový sirup a nemám kde si jej (bezpečně a blízko) natrhat v přírodě.
• Hrášek, protože nejlepší jsou malé, ještě nedozrálé, sladké hrášky. Krásně se pne, takže v zahradě nezabere tolik místa a je jednoduché jej pěstovat.
• Bazalka, tymián, libeček, máta, meduňka, pažitka – bylinky, které je nejlepší používat čerstvé. V obchodech jsou celkem drahé a na okně v kuchyni se jim nedaří tak pěkně jako venku.
• Rybíz, protože je dobrý v dezertech, v táči i jen tak na chuť. Špatně se ale shání, především ten bílý a černý.
• Levandule, kterou chci zkusit dát do bábovky a na dezerty. Čerstvá i sušená levandule určená k jídlu se velmi špatně shání.
• Červená cibule, protože ji máme rádi a nedaří se nám ji sehnat.
• Lesní jahody, mám je velmi ráda, ale bojím se je jíst u lesních cest, kde jezdí traktory a lesnická auta, která mají mnohdy horší škodliviny z výfuků než 10 aut ve městě. Na trhu jsou k nesehnání.
• Hrušky, za předpokladu, že máte oblíbenou zrovna odrůdu letních hrušek, které se nedají moc dobře sehnat.
• Plody arónie, neboť nejsou k sehnání. Ale hůř se pěstují, protože jich hodně sezobou ptáci.
• Heřmánek a kopřiva na bylinkový čaj, protože čaj z čerstvých rostlin je úplně jiný než ten sušený. A ze zahrady budu mít jistotu, že jsou rostlinky nezávadné.
• Zelené fazolky, které dávám do polévky a nebo používám jako přílohy a ne vždy se mi je daří sehnat v obchodech. Navíc se snadno pěstují a nezaberou místo, protože se pnou.
• Cukety, protože jedině pěstováním na vlastní zahrádce se vám podaří dostat se k těm malým, křupavým, ze kterých se dělají saláty. A navíc můžete vyzkoušet i cuketové květy.
• Cherry rajčata, protože se u nás ještě stále nedá moc dobře dostat k rajčatům, která dozrála opravdu na stonku na slunci a mají pořádnou chuť. Potřebují ale více péče a je s nimi víc starostí.
• Klasický salát, protože se nedá moc dobře skladovat a je nejlepší rovnou utržený ze záhonu, navíc se dobře pěstuje.
• Rukola a polníček, protože mi vždycky stačí jen pár lístků do bagety nebo do salátu. A kvůli tomu se nevyplatí kupovat celý balík rukoly, když stejně moc dlouho v ledničce nevydrží.
• Kopr, protože nám vždycky stačí jen trocha a je nám líto vyhazovat celý zakoupený svazek, když nevydrží dlouho v ledničce. Ideální bude vždycky jít a zahradu a utrhnout si, kolik bude potřeba.
• Celer naťový, protože je výborný do vývarů a nejde jej jednoduše sehnat.
• Karotka a nebo barevné druhy mrkve – je úžasné jít si vytáhnout ze záhonku takovou tu malou, ale úžasně sladkou mrkvičku. Tu v obchodech neseženete. Stejně jako žlutou nebo fialovou odrůdu mrkve.
• Rebarbora – chci ji zkusit jen kvůli tomu, že v obchodech bývá úplně zelená, a v receptech, na kterou ji chci použít, je vždy na obrázcích krásně červená. Třeba se mi zadaří si ji alespoň vypěstovat.

Co se ještě vyplatí, pokud je máte rádi: oskeruše, jeřabiny, plody muchovníku, mirabelky.
U čeho nevím, protože ještě nemám žádnou zkušenost s pěstováním: brokolice, kapusta, květák, pórek, papriky, dýně, patizon, křen, lilek, fenykl, chilli papričky, artyčok, čekanka.

Nevyplatí se (nám) pěstovat:

(Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

•  Brambory ve velkém. Nemáme na ně místo a jsou s nimi starosti, navíc jsou rostlinky jedovaté. A lze je téměř celý rok sehnat v biokvalitě za dobrou cenu v bedýnkách. Máme rádi akorát takové ty malé "nové" čerstvé vykopané brambory, což lze řešit tzv. "pěstováním v pytli" (o tom někdy příště).
• Bílá cibule a česnek, protože se snadno skladují a jsou k sehnání v bedýnkách celý rok.
• Třešně, protože jsou v sezóně celkem dobře k sehnání. Člověk se jich přejí, pak je nechce ani vidět. Navíc v polovině z nich bývají červíci a nelze je tak dobře zpracovat jako višně (nemají tak výraznou chuť). 
• Broskve a meruňky, protože vůbec není jednoduché je pěstovat v trochu vyšší nadmořské výšce, často stejně pomrznou a navíc jsou celkem k sehnání v obchodech.
• Vlašské ořechy, to kvůli alopatii ořešáku (vlastnost stromu taková, že pod ním nic nechce růst).
• Chřest, protože je celkem náročný na pěstování, plodí až po třech letech a v době své sezóny je snadno k sehnání (byť pěkně drahý).
• Slunečnice, protože je to celkem obrovská, byť pěkná rostlinka a slunečnicová semínka lze snadno koupit.
• Mák ve velkém, protože je opět snadno k sehnání.
• Červená řepa, ředkvičky, bílá ředkev či tuřín, protože jsou dlouho k sehnání v bedýnkách v biokvalitě a nestojí moc.
• Zelí, které je opět snadno k sehnání. A nesnadno se pěstuje (mají na něj chuť často slimáci, bělásci apod.).
• Lískové ořechy, neboť jsou snadno k sehnání a pro dobrou úrodu je potřeba mít více lísek. Ale stejně je budeme pěstovat, protože jde o pěkný keř.
• Borůvky, neboť potřebují kyselou půdu a spoustu péče. A pak stejně člověk zjistí, že nechutnají tak dobře, jako ty natrhané v lese. Borůvky se nám zatím celkem daří v sezóně shánět, byť nejsou zrovna levné.
• Jablka, protože námi oblíbené odrůdy jsou velmi snadno k sehnání v bedýnce, v obchodě, na trhu a dlouho vydrží. 
• Švestky a blumy, protože si opět vystačíme s odrůdami, co jsou v obchodech.
• Hrozny, protože není jednoduché je pěstovat a v obchodech se dají snadno sehnat pěkné, velké chutné (byť ne bio). Stejně to ale s nějakými zkusíme, alespoň nejprve jako s okrasnou rostlinkou.
• Kukuřice, protože se celkem dají sehnat klasy na grilování v obchodech.
• Okurky, protože snadno hořknou, mají nepříjemné chloupky, po kterých se kolikrát osypou ruce a jsou celkem dobře k sehnání a vydrží v ledničce.
• Ledový salát, špenát, mangold, protože je dobře k sehnání v bedýnkách a dlouho vydrží v ledničce.
• Mrkev, petržel, celer, pastiňák, protože jsou velmi často v bedýnkách a dlouho vydrží.
• Kedlubny, protože jsou snadno k sehnání a dlouho vydrží.
• Oregano, majoránka, kmín a další druhy koření, které je lepší používat sušené pro jejich intenzivnější vůni.
• Sója, protože by se vůbec nefermentovaná neměla jíst a je vlastně hloupost ji pěstovat.

Obrázky:
Obrázek moruše: By The original uploader was Ranko at Serbian Wikipedia (Transferred from sr.wikipedia to Commons.) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crni_dud_plod.jpg
Obrázek barevné mrkve: By Esali Alimentación (Own work) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cuevas_Bajas_Purple_Carrot.jpg
Obrázek brambor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aardappelknollen_Fresco_(Solanum_tuberosum_%27Fresco%27).jpg
Obrázek cibule: By L.Miguel Bugallo Sánchez [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cebolas.Galicia.jpg
Obrázek jablka: By Glysiak (Own work) [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lobo_cultivar.jpg
Obrázek ořechu: By Böhringer Friedrich (Own work) [CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Juglans_regia_Echte_Walnussfrucht_3.jpg