Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt
Tři roky čekal recept na uzení v kýblu na svoji příležitost. Měli jsme pozinkovaný kýbl, třešňové dřevo na uzení i utěrky (obyčejné, zničí se) i prostor na zahradě, jen nějak nebyla příležitost... až do minulé soboty. Recept pochází z našich oblíbených sérií videí s Jamiem Oliverem, tohle byla konkrétně Jamie cooks summer (Part 1). Nadchlo nás tam několik receptů, ten na uzení ryb a mořských plodů nás ale dostal svou jednoduchostí. 
Hlavičky nemělo smysl ponechávat, stejně upadly. Krevety jsme očistili a zbavili střívka, aby se daly hned jíst.
Stačí koupit obyčejný pozinkovaný kýbl (stál nás 137 Kč) nebo nerezový. Rozhodně nebarvený. Proděravíte dno hřebíkem a postavíte jej na hlínu či místo, kde může "zařízení" zespod nasávat vzduch.

My jsme kýbl postavili do děravých koleček, aby byl stabilnější. Protože jsme měli jen krátké dřevěné špejle, museli jsme připravit ze silného drátu provizorní pomůcku na přidržení špejlí.
Připravíte si krevety (my je oloupali a zbavili střívka, nechali jsme ozdobný ocásek a hlavičku... hlavičky nakonec ale stejně všechny odpadly) a nebo filet z ryby (bělomasá, losos, makrela, dle libosti, ale tenký). Celá ryba by se nejspíš nezvládla pořádně vyudit. No a na kuře a vepřové zapomeňte, na ně je tahle provizorní udírna krátká.

Dovnitř vhodíte žhavé uhlíky či brikety (my je chystali ve startovacím komínu na grilování). Na ně nasypete trochu třešňového dřeva a uzení a na špejle nebo mřížku pokladete krevety či filet z ryby. Celé to zakryjete mokrou utěrkou a udíte, dokud to není hotové.

Brikety byly nejprve ve startovacím komínu, pak skončily v kýblu a spolu s nimi třešňové dřevo na uzení. Přidali jsme rychle krevety na špejlích a vše zakryli mokrými utěrkami.
My tam nechali krevety pořádně proudit celkem dlouho, stále jsme na ně nakukovali. Chutnaly... no... prostě jako uzené krevety, rozhodně něco, co jen tak někde neseženete. Skoro všechny hlavičky jim upadaly, utěrka načichla natolik, že byla opravdu na jedno použití, a my voněli uzením taky dokonale. Ale báječně jsme si naše první uzení v místech, kde bude jednou stát vysněná terasa u domu, užili.

Pořád jsme nakukovali pod utěrku, takže jsme pak uzeným kouřem byli cítit snad víc než ty krevety. Téměř všechny hlavičky krevetám odpadaly. Příště zkusíme nějaký pěkný filet.
Tipy, pokud se do tohoto jednoduchého uzení taky chcete pustit:
  • pokud si chcete být jistí nezávadností kýblu, nechte jej raději poprvé vypálit naprázdno, u některých se může stát, že je na nich nějaký olejový film apod. Rozhodně kupujte kýbl nebarvený.
  • kupte si speciální dřevo na uzení a nebo si zamluvte kousky dřev v případě, že se nachomítnete ke kácení nějakého ovoceného stromu například u souseda. Opatrně na piliny od truhlářů, mohou obsahovat nebezpečná lepidla, tmely. Dřevo na uzení musí být suché, bez kůry, bez plísně, ne trouchnivějící. Rozhodně neexperimentujte s dřevem jehličnanů, kvůli pryskyřicím by ryby měly terpentýnový odér.
  • uzení není zdravé, nic si nenalhávejte, taková jídla jsou prostě sváteční, tak jednou dvakrát do roka. Pokud máte strach z nějakých karcinogeních látek, dejte si k rybě či krevetě citrony či jinak pořádnou dávku vitamínu C, ať se s tím tělo lépe vyrovná.
  • takhle lze udit jen rychlovky. Tedy krevety, tenké filety ryb, mušle, sýry či třeba zeleninu. Rozhodně v kýblu nevyudíte vepřové, kuřecí ani nejspíš velkou rybu v celku. Nenechávejte krevetám hlavičky, stejně odpadnou.
Zdroj inspirace: video Jamie Cooks Summer (Part 1/4) na YouTube. Třeba tam ještě bude na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=wnBHyfMtK5o a nebo jej hledejte pod názvem "jamie cooks summer". Uzení v kýblu začíná v čase 9:18.
Jsou to už čtyři roky, co jsem zažila první zimní grilování na sněhu. Bylo to právě 15. února 2011 v zahrádce u rodinného domu v brněnských Černovicích. Kluci z mého studijního kroužku navrhli oslavit naše úspěšné složení státních zkoušek jak se patří – pořádnou grilovačkou. Co na tom, že jsme státnicovali v únoru, zahrada byla pod sněhem a venku krásný -1 °C. Užili jsme si to parádně, a to jsme ani nesplňovali několik bodů, které se v článcích v časopisech pro zimní grilování doporučují. A které to vlastně jsou?



Hlavně nohy v teple
Pořádně teplé ponožky a kvalitní zimní boty jsou základem. Já docela mrzla v tenkých podzimních botkách a měla jsem pocit, že venku musí být alespoň -15 °C. Nevěřila jsem teploměru, který tvrdil, že je pouhý stupeň pod nulou. Obecně se doporučuje při zimním grilování nestát na sněhu nebo ledu, ale na suché, izolující podložce (nejlépe dřevěné desky).

Horký nápoj zkrátí čekání
Venkovní gril nemusí být
v zimě nutně "pod pavučinami".
(Zdroj obrázku: freeimages.com)
Horké svařené víno a pro nás, co alkohol moc nemusí, zázvorový čaj v termosce, to je povinná výbava zimního grilování. V pletených rukavicích se nejlépe drží keramické hrnky, které příjemně hřejí a nápoj se za chvilku zchladí na takovou teplotu, že nepálí na jazyku.

Nejlépe gril s poklopem
Pro zimní grilování se spíše doporučuje používat gril s poklopem. Ne, že by s normálním grilem grilovat nešlo, ale poklop zajistí dostatečné prohřátí masa a vyhnete se všetečným dotazům hostů, zda je to zimní grilování bezpečné, jestli byste neměli použít teploměr či maso raději dopéct doma v troubě. Navíc grilování nerozhodí ani drobné sněžení.

Dostatek materiálu a času na podpal
Spotřeba briket či dřevěného uhlí, či co jiného používáte na grilování, je v zimě větší. Mějte ho dostatek, uskladněné nejlépe v suchu. A počítejte s tím, že roztápění grilu bude trvat déle (už třeba jen pro ty zmrzlé ruce nebo obtížnější manipulaci v rukavicích).

Vhodné potraviny
My s manželem jsme tenkrát naložili krkovičku do rozmarýnu a slavili jsme s ní úspěch. Co grilovali kluci si už vlastně moc nepamatuji. Tedy až na jeden unikát, kamarád zkoušel grilovat okurku, neb v zimě nesehnal cuketu, kterou znal z letního grilování. (Jsou přece příbuzné, ne? :-) ). Chuť grilované zimní okurky je, přinejmenším, netradiční. U zimního grilování rozhodně zvažujte, co budete grilovat, a jak a kde to budou hosté jíst. V různých článcích na internetu se doporučují nahřívané talíře a počítá se s tím, že hosté jedí jídlo doma. To ale podle mne ztrácí veškeré kouzlo zimního grilování jako takového.
Nedoporučila bych grilovat jehněčí nebo krevety, obojí při chladnutí příliš zvýrazní svou chuť a ne každému to vyhovuje. Grilujte takové maso, které vám bude chutnat i vychladlé. A porcujte je na malé kousky, které nejlépe hned na místě přítomní strávníci snědí, aby se zahřáli. Co se týká zeleniny, v zimě moc vhodných kousků ke grilování neseženete, snad dýně by se dala a nebo čekanky...



Nečekám, že budeme v zimě grilovat často. Spíše tak jednou dvakrát za celou zimu, ale rozhodně chci, abychom si se synem užili tuhle netradiční podobu grilování. Nejspíš si jen ogrilujeme pár klobásek a sníme je v housce s kysaným zelím jako takovou domácí obdobu hotdogu. A konečně si připravíme grilovaný ananas sypaný mátovým cukrem, na který v létě vždycky zapomeneme.

Obrázek zahradní pece Dome 60, zdroj
obrázku: http://www.jamieoliver.com/
Při sledování pořadů Jamieho Olivera jsem si zamilovala zahradní pec. Je to úžasné zařízení, ve kterém lze péct pizzu, skvělé kuře i křupavý chléb. A hlavně můžete oběd či večeři připravovat venku na zahradě a přitom hrát hry.

Přijde mi hezčí i praktičtější než klasické zahradní krby. A konkrétně model Dome 60, co mám tady na obrázku, je na kovovém podstavci. Takže pec teoreticky můžete přenášet na jiná místa, pokud zjistíte, že zahradní kuchyň bude lepší na východní straně domu než hned na jihu u terasy, nebo pokud jde kouř špatným směrem a podobně. Teoreticky – protože pec bude určitě hodně těžká. Ale pořád tam ta možnost bude narozdíl od napevno zabudovaných pecí ve zdi. A pod pec se vejde dřevo na topení. Hezky moderní a efektivní.

Ale dost chvály, pec je bohužel celkem dost drahá, stojí 1100 liber, tedy v přepočtu cca 34 000Kč a to nepočítám dopravu do ČR. Podobné vyrábí i česká firma, jen nemají tak hezký stojan: http://www.pece-pizza.cz/galerie.html. Ale ceny se u nich nakonec se vším všudy také pohybují kolem 28000–30000Kč.

Pokud na ni někdy nenašetřím, tak mi zbývá ještě jedna možnost: postavit si pec vlastníma rukama. Podle postupů v knihách, nebo postupu v pěkném článku: http://www.kvaskovychleb.cz/ to rozhodně jde. Je akorát potřeba jílovitá hlína, písek, noviny, sláma a šamotové cihly, vápenná omítka. A spousta práce. Škoda, že nikdo nevyrábí takové hotové hliněné pece levně.

Ještě se koukněte na propagační video pece od kuchaře Jamieho Olivera:


Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ▼  2026 (4)
    • července (1)
    • června (1)
    • května (2)
  • ►  2025 (8)
    • června (1)
    • května (3)
    • dubna (3)
    • března (1)
  • ►  2024 (9)
    • září (1)
    • srpna (2)
    • července (4)
    • května (1)
    • dubna (1)
  • ►  2023 (9)
    • listopadu (2)
    • října (3)
    • září (2)
    • srpna (2)
  • ►  2022 (4)
    • října (1)
    • září (2)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ►  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

Alys Fowler akébie aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety dobroty domečky pro hmyz dárky dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny mišpule moruše motýli mrtvé dřevo mráz muchovník mulč mučenka pletní mykorhiza myš měsíček návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci plevel plot podzim polníček popínavky počasí ptáci péče předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna rajčata realizace zahrady recepty rybíz růže slepice soběstačnost srdcovka stromy stín střih stromů sucho sušení prádla světélka sázení terasa trampolína trávník táta a zahrada uchování úrody umění velikonoce vinná réva voda vysoké záhony vánoce vícekmeny vítr výlety výsev výzdoba včely vůně zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelenina zeleninové polykultury zelená střecha zimní květy zimní zelenina zimolez zábava úrazník úroda čechravy černý bez černý kořen ředkvičky šalvěj šeříky škůdci živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Tvorba našeho vyvýšeného záhonu
  • Kdopak to chodí po zahradě? Aneb stopy ve sněhu.

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes