Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt
Nevím jak vy, ale já a mnoho mých známých využívá dobu vánočních svátků a oslavy příchodu nového roku i k tomu, aby malou finanční částkou podpořili charitativní projekty, zajímavé projekty apod. Pro mne je to vždy zajímavá chvíle, kdy si rozkliknu projekty shromážděné za celý rok v záložkách a jako ve výběrovém řízení vybírám ten projekt / ty projekty, kterým poputuje zvolená částka mých pěněz.

A v poslední době podporuji právě projekty zaměřené na přírodu. Myslím si totiž, že v pěkném nezničeném prostředí to ostatní přijde samo. Lidé si při ochraně přírody a její obnově mohou uvědomit spoustu dalších věcí a prostě tady vznikne pro nás zase o trochu lepší svět. A to za to stojí.

Moje inspirační tipy, do jakých projektů můžete investovat nějaký ten malý obnos:

  • Podpořte výsadbu stromů v republice prostřednictvím Nadace Partnerství: http://www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota/podporte-vysadbu-a-ochranu-stromu
  • Podpořit můžete osvětovou kampaň Kompostuj.cz občanského sdružení Ekodomov: http://www.kompostuj.cz/podporte-nas/
  • Hnutí Brontosaurus čistí potoky, seče louky a sází stromy a vede k ochraně přírody mládež a děti, podpořit je můžete na stránce: http://www.brontosaurus.cz/ 
  • Adoptujte si břehuli. Je to krásný, vlaštovce podobný pták a u nás mu chybí vhodné prostředí, pěnezi můžete pomoct: http://www.calla.cz/brehule/moznosti-podpory.php
  • Podpořte Místo pro přírodu, vaše peníze mohou být použity na výkupy přírodně a krajinářsky cenných pozemků: http://www.mistoproprirodu.cz/podporte-nas/
Přikrmování ptáků někdy připomíná hurá akci, kdy lidé bez rozmyslu koupí krmítko a používají je jako odpadkový koš až do jara. Když to člověk neumí, přikrmovat by raději ptáky neměl. Právě proto ještě sama na zahradě ani jedno krmítko nemám. Jednoduše jsem doposud nevěděla, jak na to. A teď se chci podělit o to, co jsem zjistila.
(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303)

Jednoduše a přirozeně

Nejlépe se ptáci nakrmí sami, pokud jim vysadíte ty správné keře. Na keřích jim potrava zůstane čerstvá, nezkažená a navíc je keře chrání před studeným větrem. A nemusíte řešit vhodné dávkování a načasování a hygienu.
Ptáci rádi mlsají plody rakytníku, šípky, dřínky, plody hlohu, mohonie, bezu, jeřabin, ptačího zobu, pámelníku, břečťanu.  Dále vysazujte dřišťály, svídy, střemchy, muchovníky, habry či lísky.

Dokonalá ptačí samoobsluha (zdroj obrázků: http://www.goodwp.com/  , http://lichtyears.wordpress.com/)
Přirozeným krmítkem jsou také slunečnice, které ponecháte na zahradě "nesklizené", či bodláky, lopuchy, lebedy nebo pelyněk někde v rožku zahrady.

Když už krmit, tak ve správný čas

Články se zásadně rozcházejí v tom, kdy vlastně ptáky přikrmovat. Někteří velí, že nikdy, protože výzkumy v poslední době ukazují, že to má negativní vliv na páření na jaře (povídání o výzkumu sýkorek v Oslu). Navíc dáváte šanci i oslabeným jedincům, někdy i nemocným, kteří by jinak v přírodě nepřežili. Na druhou stranu výrazně ubylo přirozených prostředí (remízky, mokřady, statky a stodoly), takže práci mají omezený prostor, kde potravu mohou hledat, a krmení může pomoct.
Jiné články udávají jako dobu krmení říjen až duben. To ale není nejlepší nápad, v říjnu i listopadu je často dost potravy, v dubnu už by měli mít k dispozici larvy. Pokud ptáci dostanou potravu v krmítku, nebudou tolik jíst škodlivý hmyz, od kterého mají vaši zahradu čistit. A navíc se odnaučí starat se o sebe sami.

Podle mne je dobré k tomu přistupovat se zdravým selským rozumem. V dřívějších dobách lidé ptáky také nekrmili od podzimu do jara (kde by vzali tolik drahého krmení), ale pomohli jim jen v té největší zimě. Takže krmit je nejlepší v době, kdy je krajina pokrytá vysokou souvislou vrstvou sněhu (tedy není kde hledat potravu) a teploty se navíc drží dlouhodobě pod bodem mrazu .

Jak krmit

Krmivo můžete jen obyčejně vysypat na vhodné místo na zem (tzv. zásyp), mnoho druhů ptáků je na to zvyklých. Kvůli hygieně ale místo pravidelně střídejte. Nebo využít krmítko, či zavěsit na strom různé lojové koule, šišky, zobání, celé slunečnice. Ale pozor, pokud budete krmit ptáky v pravidelnou dobu, pravidelný čas, pravidelnou dávkou, tak si na to zvyknou a budou se spoléhat na plné krmítko a nebudou si hledat potravu jinde. Osobně jsem tedy pochopila, že je dobré čas a rozestupy krmení i dávku měnit.

Čím krmit a čím nekrmit

Nejlepší na krmení jsou slunečnicová semínka (ta žíhaná, přirozená, neloupaná), ideálně v celých terčích. Poskytují hodně živin a mnoho ptáků je preferuje. Na krmítko můžete ještě přidat i proso, konopné semínko, mák, lněné semínko, řepku, pohanku a drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Pokud tam některá semena zůstávají, už je nedávejte.

(zdroj: http://www.sxc.hu)
Problém je ale s kvalitou semen. Neberte ta ze levná ze zahraničí, mohou obsahovat semena nevhodná pro naše ptactvo (např. ambrosie, vyvolává alergie), navíc mohou být žluklá. Našla jsem i tip, že klasický mix pro ptáky v obchodech je snad téměř vždy žluklý, takže se spíše doporučuje kupovat buď zob pro kanáry ze zverimexu (má větší obrat, nebude žluklý), nebo semena ze zdravé výživy (lze takto sehnat například len a mák).

Dále lze krmit i jinými věcmi, konkrétněji si můžete dohledat v odkazech níže. Ale například ovesné vločky musíte zkrmit do 48 hodin po otevření sáčku, jinak zoxidují a ptákům nebude dobře (tip z článku Krmení je umění). Přemrzlá jablka prý asi taky ptákům nedělají vždy dobře. Lůj pro sýkorky nedávejte při teplotách nižších než -10°C (prý se srazí ptákům ve střevech). Mnozí ptáci ocení maso, nejlépe ale odřezky rybího, myši či libové kuřecí. Prase ani krávu by si ptáci v přírodě neulovili, takže jim jejich maso rozhodně nenabízejte. A pozor, aby se nezkazilo, krmení masem se musí umět.

Co ptáci nesmí? Rozhodně nesmí sůl, jediné zrnko soli může být smrtelnou dávkou pro malé ptáčky. Tedy určitě nedávejte ptákům žádné drobky pečiva, všechno pečivo u nás obsahuje sůl, i když není viditelná. Navíc kvasnice nedělají ptákům vůbec dobře. Dále by ptáci neměli pražené ořechy (tedy žádné buráky, ani ty "ve skořápce", jsou totiž také často pražené) a samozřejmě nic tepelně upraveného z kuchyně, žádné zbytky a hlavně nic žluklého, plesnivého nebo zkaženého.

Pokud vás krmení ptáků nějak hodně chytne, můžete jim sušit plody bezu, dřišťálů, kalin, rybízů, rakytníku. Ale pozor, myslete na to, že pokud keře hodně vysbíráte, tak jim vlastně ubíráte přirozenou potravu.

A teď konečně o samotném krmítku

Pokud se rozhodnete vyrobit nebo koupit krmítko, přemýšlejte u toho. Ptáci potřebují prostor, aby se moc netísnili, ale u příliš velkého krmítka vytlačí velké druhy ty malé. Krmivo musí být v suchu, proto mají krmítka pořádné stříšky a některá i odtok (pro případ, že silně sněží a fouká). Při umístění krmítka také přemýšlejte, třeba taková kočka či kuna dokáže šplhat a skákat, takže se doporučuje dát krmítko 1,5 metru nad zem a 2 metry od nejbližšího kmene či silných větví.
Krmítko nejlépe umístěte blízko trnitého keře (hloh, trnka, dřišťál), aby se ptáci měli kam schovat před nebezpečím. Zároveň by ale ptákům měl zůstat výhled do okolí, aby to nebezpečí vůbec měli šanci vidět.

A podstatná, byť často opomíjená věc, je pravidelná péče o krmítko. Každý den odstraňujte kazící se zbytky krmení a trus ptáků. Dvakrát za měsíc je umyjte horkou vodou, abyste zničili zárodky nemocí. Pokud to neuděláte, tak se akorát budou mezi ptáky šířit nemoci.

Jídlo bychom měli, a co voda?


Tak o vodě pro ptáky jsou na internetu hodně rozporuplné názory. Někteří podporují pítka a koupátka (i já), jiní tvrdí, že to ptákům škodí. Asi to pořádně prozkoumám a sepíšu na samostatný článek.


Články o krmení ptáků:
http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/jak-nejlepe-krmit-ptacky-na-krmitku/
http://www.fithall.cz/rest/magazin/1072-50-bydleni-a-zahrada/3295-ptaci_krmeni.html
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1058&m3_id=1135&m_id_old=8094
http://www.ceskestavby.cz/clanky/krmitka-udrzi-v-zahrade-zivot-20329.html
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/ptaci-sul-jim-nosi-smrt-z-buchet-je-boli-52ba.html
http://www.veronica.cz/?id=437
http://vtm.e15.cz/aktuality/zimni-krmeni-ptakum-vadi
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/171362/Nekrmte-ptacky.html
http://zivotosprava.cz/index.php?akce=clanek&id=23
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-patri-na-krmitko
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-sypat-ptackum-do-krmitek-nejlepsi-jsou-slunecnice-a-vlasske-orechy
http://www.plzenskenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pri-krmeni-ptaku-pozor-na-trichomonozu/
http://www.velkaepocha.sk/200812186724/Jak-spravne-krmit-ptaky.html
http://cso.cz/index.php?ID=42
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3495
http://operenci.cz/threads/489-je-možné-krmit-ptáky-praženými-ořechy
http://www.veslavkove.cz/priroda/ptaci-v-zimne-a-jejich-prikrmovani.aspx

Obrázky:
Fibster, Bird feeder visitor, via http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303
Znáte barborky? Jsou to utržené či uřezané větvičky, které doma při správné péči na Štědrý den vykvetou. Dříve se s nimi věštilo, zda se dívka do roka provdá nebo ne. Dnes jsou spíše populární pro ozdobu domácnosti a pro snahu o držení tradic.
Barborky jsou oblíbenou ozdobou interiérů v zimě, a to nejen u nás v Česku. (Zdroj obrázků: https://jeansgarden.wordpress.com/ a http://summittreeandlandscape.com/)
Stříhají se větvičky:
  • stromy: třešně, višně, meruňky, švestky, jabloně, magnólie, sakura, bříza (jen kvůli lístkům), modřín
  • keře: šeříky, zlatice, kaliny, jasmín, kdoulovec, vilín, tavolníky, dřín, svída, lískovníček,

Aby větve opravdu vykvetly, potřebují cca 3-4 týdny. Proto se trhají právě na den svátku Barbory, dobře se to pamatuje. Potřebují se nejdříve aklimatizovat (tak 2 hodiny v chladné místnosti), pak teplý pokoj, hodně světla, širší seříznutí, aby plocha, kterou nasávají, byla velká. Rosení a vlhký vzduch jsou ideální. A musíte umět správně vybrat větvičky, na kterých jsou květové pupeny a ne jen listové.

Tolik stručně o této české tradici. Jak se však na barborky koukají právě lidé, kteří preferují přírodní zahrady? Tak to nevím. Myslím ale, že řezat v prosinci zrovna ovocné stromy není nejlepší nápad. Do ran se může snadno dostat infekce a stromek pak snáze podlehne nemocem. I v tradici bylo zakomponováno, že se měly stříhat větvičky ze stromu nejméně 10 let starého, nejspíše věděli proč. Kdyby mi někdo každou zimu takto ničil ovocné stromy na zahradě, moc bych zrovna nejásala, byť rozkvetlé větvičky se mi jako dekorace hodně líbí.

Asi je nejlepší k tomu přistupovat s rozumem. Pokud ustřihnete z rozrostlého, zdravého keře větvičku, která například překáží v cestě, tak si z ní barborku udělejte. Alespoň ještě něčemu a někomu prospěje. Stejně tak jsou neškodné barborky z keřů, které stejně často lidé stříhají, aby si zachovaly svůj vzhled (například svída krvavá).

(zdroj obrázku:
http://www.jacques-briant.fr/)
Docela se mi líbila historie zvyku popsaná na stránce http://www.magazinzahrada.cz/. Celé to vlastně začalo tím, že se chudí lidé chtěli přiblížit bohatým, kteří si byli schopni sehnat tzv. růže z Jericha. To je taková zelená roslina, která se po ponoření do vody brzy otevře. A tak vymysleli barborky. V dnešní době už jsme většinou dost bohatí na to, abychom si tzv. růži z Jericha (choulivku jerišskou, Anastatica hierochuntica) pořídili. Sice nekvete, je poněkud "ošklivá", ale její rozvíjení zaujme především děti a nejednoho dospělého. A lze později vysušit a schovat na příští rok.

O růži z Jericha:
http://www.ruzezjericha.eu/clanky/o-rostline.html
http://21stoleti.cz/blog/2012/11/30/zazracna-ruze-z-jericha-neboli-rostlina-„zmrtvychvstani“/

Koupit růži z Jericha lze tady, nechybí ani podrobný popis pěstování: https://botanic.cz/ruze-z-jericha-cela-rostlina

O barborkách:
http://www.magazinzahrada.cz/rostliny/uz-mate-doma-barborku.html
http://harmonicka-zahrada.cz/Tipy-triky-rady/Barborky-aneb-rychleni-drevin
http://www.rozhlas.cz/zpravy/priroda/_zprava/natrhane-barborky-macejte-obden-ve-vane-radi-zahradnik--1145168
http://hobby.idnes.cz/nezapomente-utrhnout-barborku-vase-vanoce-rozkvetou-pfm-/hobby-domov.aspx?c=A081202_010604_hobby-domov_bma
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/barborky-nezne-kvety-uprostred-zimy
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/nezapomente-dnes-na-barborky


Obrázky barborek:
Jean Potuchek, Forcing Spring: GBBD, February 2011, https://jeansgarden.wordpress.com/2011/02/15/forcing-spring-gbbd-february-2011/
Noreen, Forcing Branches, http://summittreeandlandscape.com/2011/02/forcing-branches/

Co můžete dělat na zahradě v prosinci?
  • Ustřihnout pár větiček zdatným a zdravým stromům či keřům a rychlit tzv. barborky.
  • Pokud je na zahradě námraza, vzít fotoaparát a fotit tu pomíjivou krásu.
  • Ozdobit si jedličku či smrček na zahradě, a to buď světélky a ozdobami pro potěchu oka, nebo jedlými ozdobami pro zvířátka (raději si ale zjistěte, jaké, ať zvířátka neotrávíte).
  • Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni.
  • Pokud není sníh, tak zalijte jehličnany a stálezené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.
Když je sníh:
  • Užít si pořádnou koulovačku na zahradě.
  • Postavit sněhuláka či sněhulačku.
  • Postavit si iglů nebo alespoň hradbu ze sněhu. Dělat tzv. andlíky ve sněhu.
(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ►  2022 (4)
    • října (1)
    • září (2)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ▼  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

akébie Alys Fowler aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety čechravy černý bez černý kořen dárky dobroty domečky pro hmyz dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny měsíček mišpule moruše motýli mráz mrtvé dřevo mučenka pletní muchovník mulč mykorhiza myš návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci péče plevel plot počasí podzim polníček popínavky předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna ptáci rajčata realizace zahrady recepty růže rybíz ředkvičky sázení slepice soběstačnost srdcovka stín stromy střih stromů sucho sušení prádla světélka šalvěj šeříky škůdci táta a zahrada terasa trampolína trávník uchování úrody umění úrazník úroda vánoce včely velikonoce vícekmeny vinná réva vítr voda vůně výlety výsev vysoké záhony výzdoba zábava zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelená střecha zelenina zeleninové polykultury zimní květy zimní zelenina zimolez živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Dřevo na topení v zahradě
  • Kdopak to chodí po zahradě? Aneb stopy ve sněhu.

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes