Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt
Předzahrádka, kout u koupelny a boční strana domu budou bývat ve stínu a musím říct, že naplánovat si osázení této části mi dává zabrat. Z jedlých rostlin už toho moc na sázení nezbývá, v plném stínu toho moc nepokvete a většina rostlin, které zvládnou stín, jsou i v určité míře jedovaté. A těm, se, pokud to jde, spíše v zahradě s malým dítětem snažím vyhýbat. Chci se s vámi podělit o pár tipů na zajímavé "stínové" rostliny,  které jsem našla.

Jehličnany pro vánoční výzdobu
Smrk ztepilý Tompa by měl mít rád stín.
(Zdroj obrázku: http://forums.gardenweb.com/)
Jako první mi všichni radili sázet do stínu jehličnany. Inu, proč ne, před domem chceme s manželem mít nějaký ten jehličnatý strom, na který o vánocích pověsíme světýlka a ozdoby. Jak jsem začala po vhodném jehličnanu na internetu pátrat, překvapilo mne, že to s jehličnany ve stínu vůbec slavné není. Jediný, který prý opravdu zvládá pořádný stín, je prudce jedovatý tis, nic pro dům s dětmi.  Manželovi navíc ani nepřipadá dostatečně "vánoční" jeho tvar. 
Dále jsem našla akorát jednu odrůdu plazivého jalovce (a ten nechci ani náhodou, jalovce ohrožují hrušky v okolí!), kanadský jedlovec (Tsuga canadensis Jeddeloh, 
málo vánoční), jeden druh zakrslé tůje (Zerav západní Hooseri, nemáme tůje rádi) a tím to skončilo. Takže jehličnany do stínu nejsou žádná sláva. Možná zkusíme jeden ze smrčků, který prý dle jednoho prodejce stín zvládne (Smrk ztepilý Tompa, Picea abies Tompa), ale vyroste pouze do jednoho metru, což je docela málo. A nebo to riskneme s nějakou obyčejnou jedlí či smrkem, které jsou v mládí na stín prý zvyklé.

Stálezelený plot ve stínu či polostínu
Aukuba tvoří pěkné stálezelné nejedovaté keře, ale může
vymrzat. (Zdroj obrázku: http://www.naturalmedicinefacts.info/)
Krátké místo mezi domem a sousedovým plotem chceme oddělit stálezeleným živým plotem. Bude ze severu chránit před větrem pěkné trvalky, které vysadím před koupelnou. Ale mělo by přes něj být pořád vidět do ulice. Klasikou je stříhaný jedovatý zimostráz, neboli buxus (Buxus sempervirens), ten nám ale nesmí na oči či spíše na nos. Jsme s manželem jedni z těch lidí, kterým tento keř ošklivě smrdí, ten nám na zahradu nesmí. Navíc pomalu roste. Lepší volbou je bobkovišeň (Prunus laurocerasus), lze ji dobře tvarovat, kvete i voní. Většina kultivarů snáší dobře plný stín. Na internetu se ale různé zdroje nemohou shodnout, jestli je "jen" nejedlá, nebo naopak silně a hodně jedovatá. Přikláním se k tomu spíše nepěstovat ji v domě s dětmi. Obdobně je to s hlohyní šarlatovou (Pyracantha), taktéž těžko říct, zda je opravdu jedovatá.
Zajímavá neznámá zelená kráska aukuba (Aucuba japonica) roste jen do jednoho metru a má plody, které nejsou jedovaté. Jen by u nás nejspíš mohla vymrzat, zvládne pouze –23. Jedny z nejhezčích stálezelených keřů potom obvykle patří mezi ty nejvíce jedovaté, ať už jde o krásné brsleny (např.  Euonymus fortunei "canadale gold") či pichlavou modrou cesmínu. Aukuba tedy v domě s dětmi vede. Nicméně kdyby šlo jen o neprůhlednost, tak by stačil i bukový živý plot, snáší stín a v zimě na něm zůstávají listy.

Jedlá stinná zahrádka
Lákalo mne mít i ve stinné části zahrady něco k snědku. S jedlými rostlinami je to ve stínu ale docela složité. Plodů moc nevypěstujete, neboť jedlé rostliny ve stínu obecně méně kvetou. A těch s jedlými listmi je pomálu. Ve stínu by tedy měly jít pěstovat lísky (úroda ale bude malá, spíše ty obyčejné lesní druhy), rybíz (spíše polostín, plody budou jemnější a bude jich méně), bez černý a někdy se doporučují i kanadské borůvky, ale chuť potom prý nic moc. A pod normálními keři medvědí česnek a máta či naočkováný kmen pro pěstování hlívy ústřičné.

Barevné krásky ve stínu
Musím říct, že je mi někdy líto sázet na slunné místo okrasný keř, když tam může růst dobré ovoce. Ale ve stínu je to jiná, tady jsem naopak hledala krásné rostliny, které stín prozáří. Nejvíc mne dostal dřín květnatý rainbow (Cornus florida "rainbow"), rostlina, která by to měla zvládnout v lehčím stínu nebo polostínu, v plném stínu nepokvete a vytratí se vybarvení. Jinak je to ale parádní květina, na jaře dlouho bíle kvete, pak září žlutozelenými panašovanými listy a na podzim se pěkně barví.  A můžete ji nějak zajímavě doplnit půdokryvnou trvalkou v podobném vzhledu – dřínem kanadským (Cornus canadensis). Druhou kráskou není keř, ale obrovský strom – javor červený (Acer rubrum), který by měl spolehlivě růst ve stínu a dokonce se tam i na podzim vybarvit.

Lehký stín by měl prý zvládnout dřín květnatý Rainbow – překrásný keř. (Zdroj obrázků: http://callicanthus.canalblog.com/, http://www.ornamental-trees.co.uk/ a http://www.eurodogwoods.com/)
Klasikou jsou rostliny milující kyselou půdu, tedy azalky, rododendrony a hortenzie. Z těchto jmenovaných se nám s manželem nejvíc líbí právě hortenzie, konkrétně odrůdy hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla), která vypadá velmi pěkně jako zelený keř, i když méně kvete. V silném stínu totiž nemůžete ani od takové hortenzie čekat zázraky. Měla by kvést, ale méně než v polostínu. Stačí nám bílé a růžové odstíny, na které není třeba kupovat hnojivo na tuny, a nejlépe ty nové šlechtěné, které u nás nebudou tolik vymrzat. Některým se na podzim vybarvují listy do růžova (např. odrůda Zaffiro to dělá) a nutno podotknout, že hortenzie jsou obecně jedovaté.
Neznámým malým keříkem pro mne je leukotoe (konkrétně Leucothoe keiskei "Opstal50 burning love"), pěkně vybarvený stálezelený keřík, který má rád kyselou půdu. A barvu přidá i něžná květina našich babiček – srdcovka (Dicentra spectabilis). Jedná se o víc jak metr vysokou, jedovatou jemnou rostlinu s růžovými srdíčky, která se po odkvětu postupně zatáhne a není po ní potom až do jara ani památky.

Stromy, stromky a solitéry
Převislé modříny mám hodně ráda.
(Zdroj obrázku: http://annasperennials.com/)
Největším potěšením pro mne teď bylo zjištění, že můj oblíbený převislý modřín (Larix decidua Pendula) by prý měl nakonec zvládat i stín. Vždycky jsem měla za to, že musí jen na sluníčko a tam z převislých stromků preferuji spíš moruši. Ve stínu už pro něj místo najdu a jakmile opadá, ozdobím jeho větve na Vánoce stříbrnými baňkami. Věřte mi, vypadá to parádně. (Doplněno po letech: modřín je světlomilná rostlina, ve stínu se mu opravdu líbit nebude.)
Ze stromů by stín měli zvládat buk, habr, lípa, některé javory, klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) a dokonce i okrasná katalpa. Zajímavé pro mne bylo, že stín snese i bříza bělokorá (konkrétně Betula pendula "Laciniata"). (Doplněno po letech: bříza je světlomilná rostlina, ve stínu se jí opravdu líbit nebude.)
Z těch malých okrasných je zvláštní rostlinou mohónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) s výraznými žlutými květy a především mahonie střední s velmi exotickým vzhledem (Mahonia x media "Winter sun"). Obojí lehce jedovaté.

Popínavky do stínu
Treláže, oblouky, brány, přístřešek na auto či zastínění popelnice, tam všude se dají šikovně uplatnit popínavky. Ty, které bravurně zvládají stín, jsou ale obvykle docela jedovaté, jako známý stálezelný břečťan. Jedovatá, ale hezky bíle kvetoucí je popínavá hortenzie řapíkatá (hydrangea petolaris). Pne se velmi dobře a musíte dbát na silnou oporu, protože brzy zmohutní. Půvabné velké listy poskytující soukromí má podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla), který je ale, jak jinak, velice jedovatý. Stejně tak voňavý, noční motýly lákající zimolez Henryův (Lonicera henryi), který mají rádi také ptáci pro úkryt. Často namrzá, měl by ale znovu obrůstat.
Už jsem si pomalu myslela, že ani žádnou stinnou popínavku, která by nebyla tolik jedovatá, nenajdu. Ale našla jsem, stín by měl zvládat loubinec trojlaločný (přísavník trojcípý, psí víno, Parthenocissus tricuspidata), který je jen slabě jedovatý a vzhledem k odporné chuti nejsou otravy zazanamenány. Jeho podzimní zabarvení nebude ve stínu tak výrazné a také méně pokvete. Což je možná i dobře, jeho květy plné nektaru milují vosy a mouchy a samozřejmě i včely, fasádu bych jím popnout nenechávala. Navíc slouží jako noclehárna vrabců, tedy nic vhodného k ložnici. Pozor na vhodnou oporu, brzy dokáže zničit i ploty.
Ve stínu by to měla zvládnout i voňavá kvetoucí léčivka akébie pětičetná s jedlými plody (Akebia quinata), jen nebude moc kvést a plody spíše taky nečekejte. Zvládne jen teploty do -20, může vymrzat. Potěšilo mne, že se do stínu dá pořídit i kvetoucí popínavka, konkrétně šlechtěný plamének Utopia (Clematis Utopia) takové podmínky zvládne (u nás jej myslím prodává jen zahradnictví Havlis). Ale to už jsme opět v kategorii jedovatých rostlin, ještě navíc s možností alergických reakcí na dotek rostliny.

Z popínavek zvládají stín akébie, loubinec a plamének Utopia (Zdroj obrázků: http://www.bluebellnursery.com/, http://www.greatplantpicks.org/ a http://www.clematisinternational.com/)
Určitě se ještě nějaké rostliny najdou, ale mnohé měly na internetu víc než rozporuplné příspěvky a jejich pěstování ve stínu nebylo úplně jednoznačné (to ostatně někdy ani u těch, které jsem do článku použila). Klidně přidejte do diskuze, co skvěle roste ve stínu vám. Dalším pomocníkem ve vyhledávání rostlin vhodných do stínu jsou stránky PFAF, krásný návod je zde:
http://www.potravinovezahrady.cz/nejlepsi-pomocnik-pro-vyber-rostlin-do-permakulturni-zahrady/. Nicméně software doporučí například i zlatici, jedlou hlošinu, klanoprašku, jasmín nahokvětý, ale když se podíváte do popisů ze zahradnictví, některé se ve stínu spíše nedoporučují pěstovat, mnohdy méně kvetou či hůře prospívají.


Další články o rostlinách do stínu:
http://www.janinyzahrady.cz/dalsi-clanky/vyuziti-stinnych-mist-v-zahrade/
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/vybirame-stinomilne-kere-rostliny-pro-mista-kam-slunicko-nemuze
http://www.zahrada.cz/forum/drobne-ovoce/ovoce-do-stinu-337649/

Květinu s názvem čechrava (Astilbe) jsem donedávna vůbec neznala. Nevázaly se k ní žádné vzpomínky z dětství, ani jsem ji neobjevila jako úžasnou multifunkční rostlinu v nějaké ekozahradnické knize. Nevypadla na mne z katalogů květin zahradnictví, ani ji nemá nikdo známý v zahradě. Já ji vlastně objevila úplnou náhodou, když jsem hledala pěkné květiny, které prozáří stinný kus zahrady ze severní strany domu. A naprosto jsem se zakoukala do těchto obrázků:
Obrázky jsem objevila přes Pinterest, původní zdroje jsou: http://www.hgtv.com/, http://garden-photos-com.photoshelter.com/, http://fineartamerica.com/ a http://www.bhg.com/
Kapradiny a čechravy jsou spolu vážné kouzelné! Prostě láska na první pohled. Ideální kombinace, a to nejen pro oči, ale i pro pěstování. Oboje totiž preferují vlhkou výživnou půdu ve stínu či polostínu. A právě ulička mezi severní stranou domu a plotem bude místem, které bude od června do září doslova zářit. Po vzoru těchto obrázků přidám kameny, šlapáky, stinné zátiší doplním naskládanými dřevěnými špalky, případně pařezem a venkovní kohoutek s vodou a konvemi to ideálně doplní. Různé druhy čechrav zajistí kvetení po celé léto, různé druhy kapradin pestrost. Už se na to vážně těším.

Čechravy prozáří stinná místa. (Zdroj obrázku: http://www.craftsy.com/)
Jen se nenechte úplně zmást krásnými fotografiemi a nedoufejte v úplně krásně fialové čechravy. Co na fotografii vypadá kolikrát jako fialová, to může být ve skutečnosti různý odstín růžové. Pokud kupujete čechravu, neváhejte investovat chvilku času, zadat celý název do Googlu a podívat se v sekci "Obrázky", jak vypadá daný druh na jiných fotografiích. Já si zatím koupila odrůdu Amethyst a jsem vážně zvědavá, jestli vykouknou načechrané růžové, starorůžové či fialkové hlavičky. Další rok přikoupím sadu různých čechrav (po vzoru obrázků výše: růžové, bílé, starorůžové, fialkové, vyhnu se těm červeným, ty by se k tomu moc nehodily) a až budu dělat můj stinný čechravovo-kapradinový chodníček u domu, budu mít už zásobu rostlin z dělení trsů – to, aby mne to stinné zákoutí nepřišlo při hypotéce příliš draho.

Pěstování čechrav má pár specifik. Čechravy potřebují stín nebo polostín a vlhko a dost vody, nicméně ne tolik, aby byly přemokřené. Nelíbí se jim půdy jílovité a vápenité. Na zimu se prý zcela zatahují a vyhovuje jim pokrývka z listí, případně trochu posypat kompostem, protože časem jim kořeny vykukují z půdy. Lze je rozmnožovat dělením trsů na jaře a jejich květy se počítají k pěknému zdroji nektaru a pylu pro včely. Pokud tak po 5 letech už čechravy méně kvetou, doporučuje se rozdělení a přesazení na jiné místo do větší hloubky, aby rostlinu nevytáhl mráz. No a pokud vám pokvetou více než bohatě, využijte je do kytic nebo podarujte nevěsty v okolí, čechrava se počítá mezi oblíbenou květinu do svatebních vazeb (viz článek na http://www.wedme.cz/).

(zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/
Kapradiny mají podobné požadavky – stín, polostín, vlhko, ale ne přemokřeno. V půdě se jim líbí obvykle listovka a kompost, k čechravám vybírejte ty, co stejně jako čechravy nemusí moc vápno. Jsou rády za občasné rosení a budou prý krásně růst, pokud je budete zalévat vodou a kysaným mlékem v poměru 2:1. Na zimu se jim také líbí pokrývka z listů, aby nevymrzaly a listí ocení i jako mulč. Určitě je na zimu neseřezávejte. Množit je lze dělením trsů na jaře.

Další odkazy k tématu:
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/nacechrana-cechrava
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/cechrava-trvalka-zarivych-barev-a-neznych-tvaru/
http://www.zahrada.cz/forum/trvalky/astilbe-cechrava-07674/?kotva=astilbe-cechrava-64049
http://www.magazinzahrada.cz/zahradni-inspirace/okrasna-zahrada-z-kapradi.html
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/pestovani-kapradin-nejkrasnejsi-druhy-pro-zahradu/
Vím, že jednou se z našeho hezkého jezírka stane taková stinná tajemná kaluž. To, až se rozroste buk, který jsme zasadili poblíž a živý plot. A tak mne napadlo se podívat, jak moc se jezírko změní a jaké rostliny vlastně snáší stín s nohama ve vodě. Viděla jsem totiž různé obrázky, že i stinná osázená jezírka existují.
Krásné jezírko schované v zeleni ve stínu, obrázek pochází z blogu paní Jennifer s názvem Three Dogs in a Garden (zdroj obrázku: http://threedogsinagarden.blogspot.cz/)
Například taková:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=58633
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=77528

Samozřejmě prodejci jezírek a jezerních rostlin od umístění jezírek do stínu odrazují, přece jen většina krásných kvetoucích vodních rostlin vyžaduje plné slunce. U ostatních rostlin se uvádí maximálně polostín. Pár, u kterých byla v nějakých článcích a diskusích uvedená i možnost umístění ve stínu, popisuji níže.

Pobřežní zóna (0–10 cm vody):
  • Kosatec různobarevný (Iris versicolor) – k mému překvapení by měl stín zvládat i krásný fialový kosatec. I kdyby nekvetl, tak jeho listy vypadají jako pěkné rákosí. Zvládne ponoření až do 20 cm.
  • Vrbina penízková (Lysimachia nummularia) – tato nízká plazivá rostlinka by měla krásně překrýt například nepěkné kraje plastového jezírka, tvoří hezké zelené "koberce". Někdy se uvádí, že ve stínu nemusí vykvést (má drobné žluté kvítky).
  • Přeslička říční (Equisetum fluviatile) – podle některých článků by měla stín zvládat, tvoří takové hezké vysoké "rákosí".
  • Ďáblík bahenní (Calla palustris) – nenáročná "vodní kala" s čistými hezkými bílými květy je rozhodně ozdobou stinných jezírek. Jen je potřeba si na ni dávat pozor, neboť je velmi jedovatá, při manipulaci a dotyku hrozí i kožní vyrážky, navíc jedovaté červené bobule, které plodí, mohou lákat děti.
  • Ostřice převislá (Carex pendula) – mohutná až metr a půl vysoká travina by měla dobře snášet stín. Hodí se do zadních partií jezírka jako vysoká zeleň.
  • Puškvorec obecný (Acorus calamus) - mohutné až 1,5 metru vysoké zelené "rákosí". Svým oddenkem spotřebovává hodně živin a v podstatě tak čistí jezírko a vodu v něm zásobuje kyslíkem. Měl by silně aromaticky vonět, ale jeho vůni si nepamatuji, byť jej doma dědeček kvůli jeho léčivým vlastnostem pěstoval. Část článků tvrdí, že ve stínu určitě neporoste, další zase, že stín vyhledává. Z domu si pamatuji, že ve stínu dědovi rostl, takže stinné podmínky asi zvládá.
Dokonce se dají najít i kvetoucí rostliny do stinného jezírka: kosatec různobarevný a jedovatý ďáblík bahenní. (Zdroj obrázků: http://commons.wikimedia.org/ a http://commons.wikimedia.org/)
Hlubší voda (10–40 cm vody):
  • Marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia) – krásné vodní čtyřlístky můžete pěstovat až do 1 metru vodní hladiny, díky oddenku si místo k zakořenění najdou. Měla by být na pěstování hodně nenáročná a v podstatě jde druhově o vodní kapradinu.
  • Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aqatica) - této nenáročné jedovaté rostlince se přezdívá "vodní jitrocel" kvůli tvaru listů. Kvete miniaturními bílými květy. Listy jsou celkem nízké, ale tenký stonek s květy může být až metr vysoký.
Ponořené nebo plovoucí rostliny:
  • Růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum) nebo růžkatec potopený (Ceratophyllum submersum) – růžkatce jsou oblíbené rostlinky akvaristů, ale mohou pěkně růst i v jezírku. Na zimu hynou a pak znovu obrůstají. Někdy jsou označovány i za plevel, má spíše raději polostín, ale měl by nakonec zvládat i stín.
  • Řečanka (Najas guadalupensis) – je nenáročná zelená ponořená rostlina, někdy je trochu dohněda.
  • Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – nenáročná plovoucí rostlina, která má pěkné "leknínovité" listy. Kvete malými půvabnými bílými kvítky. 
  • Okřehek menší (Lemna minor) – je vlastně zelený plovoucí "plevel", který dokáže svými velmi drobounkými trojlístky pokrýt vodní hladinu, také se mu říká "žabinec" a ve stínu roste bez problémů.
Stinné jezírko vám také může pokrýt koberec hezkých čtyřlístků marsilky a nebo drobných lístků a květů voďanky. (Zdroj obrázků: http://commons.wikimedia.org/ a http://hu.wikipedia.org/)

Rostliny pro stinné okolí jezírka:

  • Stinnému jezírku budou samozřejmě slušet kapradiny, pařezy a mech.
  • Z okrasných rostlin jsou velmi oblíbené bohyšky (Hosta), arálie srdčité (Aralia cordata), hezké růžovofialově kvetoucí bergénie srdčitolisté (Bergenia cordifolia). 
  • Tmavé kouty prozáří nízký kobercový žlutozelený hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis) nebo vysoké klasnaté barevné květy čechrav (Astilbe). 
  • Pomněnky jako takové ve stínu moc rády nerostou, ale můžete místo nich pěstovat větší keřovitý pomněnkovec (Brunnera macrophylla).
  • Z léčivých rostliny se do stínu k jezírku budou hodit hluchavky (Amium) a druh kontryhelu, kterému se líbí ve stínu – Alchemilla erythropoda.


S trochou snahy a péče lze ve stínu u jezírka pěstovat i pěkné kvetoucí rostliny, jakou je například pomněnkovec, hvězdnatec, bergénie či čechrava a hosta. (Zdroje obrázků: http://commons.wikimedia.org/, http://www.kul.pl/, http://www.sharkan.net/ a http://innovativehort.com/)

Takže mám nakonec slušnou šanci mít i ve stínu krásné osázené jezírko, stačí je sehna ty pravé rostliny.
Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ▼  2026 (4)
    • července (1)
    • června (1)
    • května (2)
  • ►  2025 (8)
    • června (1)
    • května (3)
    • dubna (3)
    • března (1)
  • ►  2024 (9)
    • září (1)
    • srpna (2)
    • července (4)
    • května (1)
    • dubna (1)
  • ►  2023 (9)
    • listopadu (2)
    • října (3)
    • září (2)
    • srpna (2)
  • ►  2022 (4)
    • října (1)
    • září (2)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ►  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

Alys Fowler akébie aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety dobroty domečky pro hmyz dárky dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny mišpule moruše motýli mrtvé dřevo mráz muchovník mulč mučenka pletní mykorhiza myš měsíček návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci plevel plot podzim polníček popínavky počasí ptáci péče předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna rajčata realizace zahrady recepty rybíz růže slepice soběstačnost srdcovka stromy stín střih stromů sucho sušení prádla světélka sázení terasa trampolína trávník táta a zahrada uchování úrody umění velikonoce vinná réva voda vysoké záhony vánoce vícekmeny vítr výlety výsev výzdoba včely vůně zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelenina zeleninové polykultury zelená střecha zimní květy zimní zelenina zimolez zábava úrazník úroda čechravy černý bez černý kořen ředkvičky šalvěj šeříky škůdci živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Tvorba našeho vyvýšeného záhonu
  • Kdopak to chodí po zahradě? Aneb stopy ve sněhu.

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes