Už mám fialky, kam se podívám?

Pamatujete si na jeden z mých prvních článků před osmi lety? Jmenoval se Fialky, kam se podíváš., vypisovala jsem se v něm kratince ze své vášně pro violku vonnou. A chtěla jsem jich mít plnou zahradu co nejdřív, takže jsem si vymyslela plán se semeny: Hurá, budu mít fialky! No, to radování bylo teda hodně předčasné. Investovala jsem do stovek semínek, sela je, předpěstovávala, dávala do mrazáku či ledničky, aby prošly chladnou fází. Trpělivě jsem tak čtyři roky čekala...  celé čtyři roky! Tak dlouho mi trvalo, než jsem poslechla vás, mé milé čtenáře, kteří jste mi radili, že se semínky to nemá cenu. Některé trvalky se nejlépe prostě rozšiřují tak, že si člověk pár koupí a zbytek další roky vždycky na jaře rozdělí a rozesadí.


No a fialky se takhle rozesazují a množí jedna báseň. Rozšiřují se totiž za pomoci zakořeňujících výběžků. V roce 2016, když mi to teda došlo, jsem koupila 18 sazenic violky vonné "Královna Charlotte" (někde se píše i Královna Šarlot nebo Königen Charlotte, ...) a po dvou je dala na jediná trochu víc stinná až polostinná místa na zahradě. A ještě jsem si dovezla tři trsy obyčejné violky vonné ze zahrady mých rodičů. Teprve tento moment jde počítat jako začátek budování mého malého fialkového impéria na zahradě.

Samozřejmě mi do toho přišly roky s velkým suchem na zahradě. Fialky se nerozšiřovaly tak rychle, jak by mohly. Některé sežrali slimáci, něco uschlo. Přidávala jsem jim kompost, štěpku. Úplně jsem opustila myšlenku, že by mi na zahradě rostly jen tak "v trávníku" či "louce". To ani omylem, na to je na ně u nás prostě sucho. Začala jsem je rozesazovat pod keře, pod stromy, na okraje cestiček. Občas jsem to nedomyslela. To v momentě, kdy jsem je přesadila takhle pěkně z jara k sazenicím chrpy. No a ty chrpy se rozrostly do obřích rozměrů a některé fialky mi utlačily natolik, že to nedaly. Ne ne, chce to opravdu místa pod keři, pod stromy, kde jsou jen "jemné" trvalky, jako čechravy. A nebo na okraje cestiček v polostínu u domu pěkně ve štěpce. A přidat kompost, ať jim drží vláhu. 

Viola vonná (viola odorata) vykvétá ze všech fialek nejdříve. U nás je to vždycky po odkvětu krokusů a právě v době, kdy kvetou botanické narcisy (Tete a Tete).

A tak se píše rok 2021. Rozesazuji opravdu ve velkém. Už mám vytipovaná místa, kde by se fialkám mohlo dařit. Chci je mít pod keři kamčatských zimolezů a taky pod dříny ve východní uličce podél domu, kde je polostín. A mezi dubovými trámy v cestě v předzahrádce. A mezi petrklíči pod keři.  taky mezi jahodami pod angrešty a v podrostu černohlávku v takovém mixovaném trvalkovém "trávníku" bez sekání. Napočítala jsem všeho všudy více jak 150 sazeniček... Zatím jsou často osamocené, budu muset ještě rok dva počkat, než se víc rozrostou. Některé na slunci už v tuto chvíli odkvétají, jiné ve stínu ještě ani nenakvetly a čekám na ně. Takže po pěti letech se dá konečně říct, že už mám fialky, kam se podívám. Když procházím zahradou a je na to povětří a podmínky, tak skoro všude cítím nějaký ten slabý závan té parádní vůně. 

Fialky se hodí na okraj zaštěpkovaných cestiček na východní straně domu, kde mají polostín. Když jdu kolem, hned je poznám podle vůně.

Při takovém množství už mi začali pomáhat nakonec i mravenci a pár kousků mám i ze semen. A proč právě mravenci? Violka vonná (viola odorata) je totiž myrmekochorní rostina. "Spolupracuje" s mravenci. U semene vytváří elaiozóm, což je prostě takový přívěsek plný živin a tak se mu říká "masíčko". Mravenci si semena i s přívěsky odnáší do mraveniště a po snězení semeno zase vynesou ven a roznesou po okolí. A tím se fialky dostanou na různá místa, kde je člověk třeba ani nečeká. U nás jsou mravenci pěkně líní a pohodili je jen kousek od mraveniště ne skalce. Chudák fialka, bez živin a na plném slunci a totální výhni... no přesadila jsem si ji...  Spíš mám ale těchto mravenci zasazených fialek jen pár. No alespoň takhle jsou ti mravenci na naší zahradě taky užiteční.

Tady se před lety mravenci "strefili" dobře. Místo je v polostínu. Objevila se tam najednou jedna fialka pod růžemi. Už se pomalu, ale jistě rozšiřují.

Člověk by řekl, že s fialkou není žádná práce a roste na zahradě jako divá. To ano, v příhodných podmínkách určitě. Vždyť ani není místní, rozšířila se u nás z klášterních zahrad do volné přírody, takže potenciál k šíření rozhodně má. Nicméně u nás bývá hodně sucho a tak se musím starat víc, aby mi fialky vydržely a opravdu měly sílu na rozšiřování.

Musím je občas zalít, jinak mi uschnou. Musím na zahradě bojovat se slimáky, jinak mi je sežerou jdou po nich hned z jara a nemají slitování. No a třeba letos jsem zjistila, že snad každá větší část fialek na zahradě má hálky bejlomorky violkové (Dasineura odorae). Nj, já neměla ani ponětí, že něco takového fialkám hrozí, nezjišťovala jsem si to. Až mne zarazilo při trhání kvítků, že některé listy mají takové srolované naducané okraje. A ejhle, byly tam. Sbírala jsem je ze všech míst asi hodinu a teď musím fialky chodit zalévat, aby jim ty listy tolik nechyběly a rychle si doplnily nové. Při boji s bejlomorkou je důležité včas otrhat a zničit napadené listy, dokud jsou larvy ještě schované uvnitř.

Tohle všechno jsou vysbírané listy s hálkami bejlomorky violkové (Dasineura odorae). Za včerejšek.

A to ještě můžou fialky potrápit i mšice, napadnout padlí a nějaké rzi a plísně. Tak bůhví, co mne ještě potká na cestě za mým snem o fialkách.

Aby hodně kvetly, je užitečné jim doplnit draslík a fosfor. Což se v přírodní zahradě vždycky blbě řeší, protože člověk ne vždy ví, v čem to přírodně je. Obecně přisypávám fialkám na podzim kompost, ale samozřejmě hodně dusíku akorát žene ty listy, ne potom květy. Úspěšnější bych měla být s popelem z kamen, protože ten má být právě bohatý na fosfor a i na draslík.

První "startovací" sazenice mezi dubové trámky v předzahrádce. Ano, i tady chci mít fialky.

No a ještě jedna věc mne při pěstování fialek na zahradě může potkat. Kdyby se mi tam objevil nějaký jiný druh, který nevoní, a zkřížily by se, tak bych sice měla fialky, ale už ne tu vůni. A o tu mi jde především. To má ale asi jednoduché řešení a sledování. Vždycky se říkávalo, že až na jaře zahřmí, tak fialky přestanou vonět. Což bylo jen takové lidové vysvětlení pro to, že violka vonná prostě kvete nejdřív ze všech a až v dubnu odkvete, objeví se teprve květy jiných druhů a "laicky" jsou prostě všude  v přírodě najednou fialky, které nevoní. Takže stačí jen procházet fialky, které mi kvetou hooodně později, a otestovat, jestli voní. Samozřejmě v takových podmínkách a teplotě a tak, kdy to fakt jde poznat. Jsou totiž dny, kdy prostě ani ty vonné fialky nevoní. Protože je třeba moc zima a tak. Tak zase ať se nezbavujete těch voňavých....
Kvetou mi postupně. Na místech, kde jsou na jaře na plném slunci, kvetou jako první. A na místě, kde je hluboký stín, kvetou o hodně později. Úplně ideální to pro ně v hlubokém stínu není, tam je nejvíc ničí slimáci a tam se právě hůř rozrůstají. No ale testuji, co zvládnou a kde se je ještě hodí pěstovat a kde ne.

A co vy, máte na své zahradě taky fialky, kam se podíváte?

Další místo, kam nakonec po různých neúspěšných pokusech přijdou fialky. Západní část u domu na úzké zídce, lehce stíněno keři. Mám tam nově kamčatské zimolezy, fialky jim udělají hezký podrost. A já si na terásce vedoucí z koupelny, budu moct chodit užívat jejich vůni.


Štítky:

Sdílení:

5 komentářů

  1. Taky zbožňuji fialky a ráda bych je v zahradě měla. Teď se můžu inspirovat ��. Zatím máme kolem stavby kde co, ale fialku myslím ani jednu ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, tady v okolí fialky samy o sobě moc nejsou. Až se mi více rozrostou ty moje a budete už řešit zahradu, tak si přijeď, podaruji.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. Moc děkuji! Já jsem je u nás v mezičase objevila a celkem v hojném počtu. Opravdu mě to překvapilo, protože to bylo poprvé. Jestli chceš, můžeš přijít juknout k nám :-)

      Vymazat
  2. u nás opravdu máme fialky kam se podívám :-), na zahradě v trávě, obrovské množství taky v lese a na záhonku mám nějaké fialky zahradní, dostala jsem je od kamarádky, jsou to krásné kopce s kropenatými bílomodrými květy, používám je jako podrosty pod vysoké trvalky, jsou krásné, rychle se rozrůstají, nevím jestli přes kořeny nebo samovýsevem...

    krásný večer od Olomouce, Iveta

    OdpovědětVymazat