Není saturejka jako saturejka

Moje první setkání se saturejkou bylo v podobě sušeného koření a šlo o klasickou saturejku zahradní (Satureia hortensis). Podle stručného popisu prodejce: http://koreni.cz/detail.php?pid=309 to vypadá, že šlo o koření velmi typické pro staročeskou kuchyni. Já zatím jen stihla zjistit, že to saturejce sluší ve vaječných omeletách, míchaných vajíčkách i luštěninových polévkách, a to stačilo na to, abych se po ní začala shánět i do naší bylinkové spirály.

Zleva: saturejka horská, sušená saturejka zahradní jako koření a nakonec indiánská máta.

Klasická zahradní saturejka (Satureia hortensis) vyroste v 60 cm vysoký keříček a je to u nás jednoletka, musí se na jaře znovu zaset. Vzhledem k rychlému růstu ji ale prý stihnete za rok ze semen pěstovat a sklidit klidně 3x (viz text osiva-semena.cz/). Já jsem ale raději svoji pozornost obrátila ke dvěma trvalkovým saturejkám:

Saturejka horská (Satureja montana)
(list saturejky horské)

Tvoří pěkný 40 cm vysoký keříček s růžovými květy, který by měl být mrazuvzdorný až do -28 °C. Chuťově by prý měla být ostřejší než klasická saturejka, ale to neporovnám, protože jsem normální saturejku v čerstvé podobě ještě neměla. Listy jsou tvrdší, takže se asi hodí spíše na povaření v polévkách, prý při použití saturejky není potřeba tolik solit. Usušená nať v pytlíčkách možná odpuzuje moly (z http://www.living.cz/).

Převislá saturejka (kavkazská saturejka plazivá, Satureja spicigera)
Tahle převislá saturejka mne nadchla, protože v bylinkové spirálá mohou její šlahouny hezky viset směrem dolů a celé to bude vypadat výborně. Měla by snést -23 °C, takže uvidím, jestli nám tam nakonec nebude vymrzat. Kvete hezky bíle. Akorát jsem ji nestihla obejdnat od Krulichů zavčas, takže si na ni musím počkat do dalšího jara.

Při shánění převislé saturejky v bylinkové zahradě ve Valticích mne ale ještě čekalo překvapení. Domluvila jsem si tam na druhý den od jejich zahradníka 6 sazenic. A ten pán mě ještě dopředu upozorňoval, že ta převislá saturejka je jiná, řekl i slovo "douglasii", ale pořád mi nedocházelo, že může být opravdu jiná. Přece je to pořád rod saturejek. A tak jsem druhý den byla překvapená, ale příjemně. Dostala se ke mně totiž indiánská máta, neboli Satureja douglasii, často označovaná jen jako převislá saturejka:

Převislá saturejka s vůní máty (Satureja douglasii, Yerba Buena či Hierba Buena či Indian Mint)
Rostlinka má listy podobné mátě, úžasnou jemnou mátovou vůni, ale máta to rozhodně není. Jde o saturejku s pěknými převislými šlahouny, která se u nás dá pěstovat bohužel jen jako jednoletka nebo přenosná rostlina. Zimu u nás určitě nepřežije, zvládne maximálně -7 °C. Oproti klasickým saturejkám má raději spíše polostín a více vody. A proč mne tak nadchla? No protože moc nemůžu jíst klasickou mátu, ani pít mátový čaj, vždy to se mnou zamává a nějak mi máta nedělá dobře na tlak, byť s tlakem jinak nemám žádné zdravotní problémy. Takže už se těším, jaký bude "mátový čaj" ze saturejky.

Indiánská máta je převislá saturejka, která má široké listy a opravdu půvabně voní po mátě.

A ještě přidávám tip ke klasické saturejce. Saturejka zahradní nejspíše najde uplatnění taky v biologické ochraně rostlin před škůdci, její možnosti zkoumali ve Výzkumnému ústavu rostlinné výroby (metodika). Pro laické pěstování je tam jediný vhodný tip: "Z preventivních důvodů je možné doporučit pěstování saturejky v blízkosti porostů zelenin (např. brukvovitých), kdy silná aromatická vůně saturejky odpuzuje zejména mšice."


Další informace:
http://www.zivebylinky.cz/cz-detail-794318-previsla-indianska-saturejka-s-vuni-maty-satureja-douglasii.html
http://www.vurv.cz/index.php?p=publikace&id=1143141&site=instituce

Štítky:

Sdílení:

0 komentářů