A co teda vaříš z té dýně?

Patří do blogu o zahradě vůbec nějaké recepty na jídlo? Chvíli jsem zvažovala, zda sem občas takové články dávat, protože z blogu nechci mít jen další blog o jídle, kterých je dostatek a fundovanějších. Ale jestli vám to nebude příliš proti srsti, občas nějaký recept uvidíte. Myslím si totiž, že znát zajímavý recept z obvyklé i nezvyklé zeleniny či ovoce či využití bylinek a plodů je právě ten důvod, proč si danou rostlinku hýčkat na zahradě. A taky už se mne kde kdo ptá, co že je to za hezký keř apod. a hned druhá otázka je: "a když to jde jíst, co z toho pečeš nebo vaříš nebo zavařuješ?" Nebo když návštěvě dám medvědí česnek či patizon, následuje prosba o nějaký ten receptík či tip na zpracování.


Dýni zatím nepěstuji, ale časem budu. Kdo mne zná od malička, nejspíš bude kroutit hlavou, protože jsem dýni v podstatě nejedla. Ani domácí dýňové kompoty, ani dýni ve školní jídelně. Jen několikrát proslazovanou, kandovanou dýni od mojí babičky jsem si dopřávala, to ano, jako parádní sladkost. Jak šly roky, odpor k dýni se neměnil, nepomohly ani ochutnávky dýňových pomazánek na trzích nebo dýňového pyré v restauracích nebo dýňové hranolky. Prostě dýni v její čisté klasické podobě a chuti moc nemusím. Ale já razím názor, že člověk obvykle nemá problém s potravinou jako takovou, ale jen ji prostě neochutnal v nějaké dobré úpravě a receptu. Tady jsou tři recepty, které jsou hvězdou podzimu u nás a miluji je i já, dýňový "nejedlík". Jen jsou to tak trochu specialitky se zvláštními surovinami a ne jen "co dům dal".

Dýňová polévka s lžičkou kari
Jednou jsem v restauraci ochutnala dýňovou polévku od manžela a málem mu pak snědla celý talíř. Byla vynikající. Pak ale následoval maraton neslavných pokusů uvařit takovou polévku doma. Zkusila jsem, nejedla jsem. Ani recept v kombinaci s rajčaty. Nebylo to ono. No a pak jsem na to po roce různého zkoušení přišla  dýňová polévka potřebuje pořádný kvalitní vývar a především lžičku kari, teprve potom má ten pravý šmrnc.


Půl dýně hokaido oloupu a nakrájím na kostky. Vhodím do půl litru dobrého kuřecího (nebo zeleninového) vývaru, přidám prolisovaný stroužek česneku (nepovinné) a hlavně jednu lžíci jemné korma kari pasty. Tu jde sehnat ve většině supermarketů, indických specialitách a nebo třeba ve velkých městech v obchodech Marks and Spencer, kde ji bereme my. Vařím, až je dýně měkká a pak v hrnci rozmixuji najemno ponorným mixérem. 
Když je dýně více, polévka je hustá spíš jako pyré nebo kaše. Z máslové dýně či obrovských dýní musím množství vážit. Dávám kolem 400g na půl litru vývaru. Když mám v lednici vyrobené dýňové pyré (na podzim skoro pořád), je polévka otázkou chvilky, protože jen stačí pyré ve vývaru s korma pastou jen chvilku povařit, v této variantě ale bez česneku. Tuhle polévka vede i u našeho malého synka (jinak odpůrce zeleniny) a jeho malých kamarádů. A mne potom hřeje pocit, že takhle snadno dostanou do bříška pořádnou porci zeleniny a celkem chutně.

Dýňovo-kaštanové lívanečky na snídani
Tady jsem se inspirovala mojí oblíbenou blogerkou Marynou. Má v Brně otevřený obchůdek a vaří a peče vynikající dobroty, mezi nimi právě i dýňové lívanečky. Ty mne dostaly, protože já klasické kynuté lívance vážně dělat neumím a považuji za celkem náročné a složité. Naopak tyto z dýně jsou "relativně" snadné a vždy se povedou. Jen jsem si je upravila na "výživnější" a "ještě víc zdravější" verzi. Hlavně mne hřeje pocit, že i když dítěti a manželovi předkládám na snídani (nebo večeři) sladké jídlo, mají v něm porci zeleniny (dýně), porci vitamínů a minerálů proti únavě a stresu (kaštanová mouka), živiny pro správný vývoj mozku (vejce) a mléčné výrobky na zasycení, kvůli vápníku a s trochou probiotik (tvaroh s kefírem a jogurtem na zdobení). A elegantně a chytře se tady vyhýbám lepku.


Na lívanečky musím myslet dříve než ráno, obvykle už když dýni dostanu nebo koupím. Nejdřív si vyrábím dýňové pyré. Dýni rozpůlím, lžící vydlabu semena a vlákna. Řeznou stranou položím na pečicí papír na plech a peču podle velikosti cca 40 minut až hodinu při teplotě 180 °C, než jde propíchnout lžící. Půlky dýně po vytažení otočím a až trochu vychladnou, lžící vydlabu měkkou dužninu na cedník a nechám odkapat tekutinu. Potom rozmixuji a uchovávám v zavírací míse či sklenici v lednici. Pyré mi vydrží 3–4 dny a mezitím z něj dělám lívance, polévku nebo dort. Ale lze i mrazit.

Na lívancové těsto přijde 300g dýňového pyré, 50g jogurtu a 3 vejce. Vše metličkou dobře promíchat. Potom cca 150g kaštanové mouky (objednávám tu od Adveni, ve velkém, např. tady, je drahá, ale stojí za to.) nejlépe přesáté přes síto nebo cedník, aby se rozbily hrudky. Dávkujte ji postupně, pokud je pyré husté, tak dejte méně, těsto by mělo být takové tekutější. Dále dvě lžičky kypřicího prášku z vinného kamene a pořádně promíchám na těsto. Lze přidat i trochu koření do perníku. Kdyby bylo těsto až moc tektuté a lívanečky se špatně dělaly, tak teprve přidávám mouku. Na pánvi potom na přepuštěném másle (jiný tuk nezkoušejte, změní chuť) dělám malé lívanečky, cca 2 minuty každou stranu. Hotové lívance jsou díky kaštanové mouce přirozeně nasládlé. Bez porce bílkovin by mi manžela a dítě ale nezasytily, takže na ně přidávám krém smíchaný z tvarohu, trochu jogurtu a hlavně kvalitního kefíru (kvůli probiotikům pro správné trávení), který někdy sladím vanilkovým sirupem a nebo ještě lépe přidávám nahoru kousek nějakého dobrého džemu či marmelády. Ideálně domácí.


Dýňový koláč s čokoládou
Tak tímto ohromuji na podzim návštěvy  koláčem založeným na dýni. Ve své podstatě je to vlastně cheesecake. A věřte nebo ne, sklízím s ním celkem úspěchy, na to, že je v něm vlastně v hlavní roli zelenina. Nicméně kopa cukru, smetanové sýry či tvarohy (základ cheesecaku) a čokoláda  to si tady nebudeme nalhávat, že jde o něco zdravého. Je prostě sladký koláč na speciální příležitost. A kaštanovou a ovesnou mouku do něj dávám spíš především kvůli výborné chuti, než bych tím sledovala nějakou "zdravou cestu".  


Nejdříve připravuji korpus. Smíchám 90g kaštanové mouky a 90g ovesné mouky (obojí beru od Adveni), přidám 100g másla na kousky, 1 vejce a trochu koření do perníku. Zpracuji na těsto a obvykle nechám nějakou dobu odležet v ledniče (ale jde to i bez toho). Po kouskách namačkám do formy vyložené pečicím papírem. Mám tu nízkou bílou vlnkovanou z Ikey, v průměru má 29cm. Přikryju pečicím papírem a zasypu fazolemi nebo keramzitem, aby se těsto při pečení nenafouklo (tzv. pečení naslepo). Peču 15 minut na 160 °C, pak sundám zátěž i pečicí papír a ještě 5 minut dopeču pro zpevnění. 
Mezitím, co se peče korpus, připravím krém. Nejprve si ve vodní lázni rozehřeji 80g kvalitní hořké čokolády a nechám trochu schladnout. 450g sýra nebo tvarohu vhodného na cheesecake (např. Philadelphia) smíchám se 100g třtinového cukru, 450 g dýňového pyré, třemi vejci a trochou koření do perníku. Míchám dohladka. Část krému přidám do čokolády a umíchám čokoládový krém. Dýňový krém vliju na korpus, po lžících přidávám ten čokoládový a lehce pohyby lžíce promíchávám, aby vznikly takové vlny. Koláč peču cca 40 minut na 180 °C.

Tolik moje recepty z dýně. Třeba mi časem zachutná natolik, že přijdu na chuť i jednoduchým úpravám - jen pečená, dýňové hranolky či dýňové pyré... ale tak daleko zatím ještě úplně nejsem. A příště už zase něco více ze zahrady než z kuchyně.

Sdílení:

2 komentářů

  1. Dýňovou polévku taky dělám s kari, jsem na tom stejně jako vy, tu nasládlou dýňovou chuť musím něčím "přerazit". Dýňové pyré je úžasné taky v bramborové kaši (má skvělou nejen chuť, ale hlavně barvu), v rizotu nebo ve svíčkové, nedávno jsem malou přesnídávkovou skleničku pyré dala místo jíšky do bramboračky a nemělo to chybu. Hanča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, díky za zajímavý tip s tím přidání do bramboračky, to je hodně zajímavé!

      Vymazat