O malé knížce Lesní plody od tria Jedlička, Zejbrlík, Sandtnerová

Dostal se mi do rukou hotový poklad – tři malé knížečky pana Jedličky vydané někdy kolem roku 1944. On je to takový poklad především pro člověka, který má rád přírodní zahrady, přírodu jako takovou a nádech historie či nostalgie. Takže skvělá věc právě pro mne.


První knížka – Lesní plody – má perfektní kapesní velikost, snadno se vejde někde o baťůžku či bundy. Na to, že knihu vydali ve 40. letech, je písmo krásně čitelné, holt to v té době tiskaři opravdu uměli. Třetinu knihy tvoří popisy rostlin, ze kterých se dají jíst plody, třetinu potom půvabné kresby a třetinu recepty.

Osobně nemám sáhodlouhé slovní popisy rostlin ráda, raději koukám na obrázky a ty v knize opravdu nechybí. Smekám nad uměním pana Otakara Zejbrlíka, rostlinky jsou krásně vybarvené, jako malá bych tu knížku doslova hltala. Obrázek zabírá vždy jednu stranu a ta druhá je prázdná, já si na ni asi budu psát vlastní poznámky.



Co se týká samotného obsahu knihy, moc nových informací jsem se vlastně nedozvěděla. Mnohé z uvedených zapomenutých rostlin vzkřísil ve své knize Ekozahrady již pan Svoboda, takže už z různých zdrojů vím, že z trnek se vyrábí víno a květy bezu se dají připravit smažené jako tzv. "kostmatice". Nevěděla jsem akorát, že se malinovou šťávou dříve přebíjela odporná chuť dobových léků. A také jsem možná rozluštila záhadu, proč někomu bez smrdí a někomu ne. Jde totiž o dvě různé rostliny, tzv. chebdí (Sambucus ebulus) celé dost nepříjemně páchne. Zato bez černý (Sambucus nigra) nebo bez červený (Sambucus racemosa)  hezky intenzivně voní.

Část knihy věnovanou receptům z lesních plodů sepsala dobová odbornice – paní Marie Janků-Sandtnerová. Jsou to typické recepty k uchování plodů na později, v té době ještě nebyly k dispozici mražáky. Takže zde najdete návody na výrobu šťáv: dřišťálková, jahodová, ostružinová, malinová, brusinková, borůvková, morušová i bezinková. Potom různé kompoty, jam, ostružinová povidla či likéry. Většinou jsou to recepty plné cukru, tedy nic až tak zdravého.



Na internetu je kniha ještě v několika antikvariátech k sehnání. Pokud zvažujete její koupi, tak musím říct, že je to úlovek spíše jen pro velmi nadšené přírodní zahradníky. Ostatní z knihy až tolik mít nebudou, protože když si ji vezmou na procházku do dnešního lesa v podobě smrkových monokultur, tak velmi brzy zjistí, že tam maliny, oskeruše, moruše ani třeba dříny moc nerostou.

Štítky:

Sdílení:

3 komentářů

  1. Nádherné knížky!
    (nebylo by možné zrušit to ověřování komentářů zda nejsem robot? Pokaždé to musím několikrát obnovit, aby to bylo trochu čitelné, načež to několikrt zkouším odeslat... dost to zdržuje...) Veronika

    OdpovědětSmazat
  2. Dobrý den, zkoušela jsem zrušit to ověřování komentářů, ale bohužel mi pak sem chodilo hodně spamu a velmi brzy jsem to musela vrátit. Také mi někdy vadí, že znaky, které tam Google dává, nejsou dobře čitelné. Bohužel s tím ale nemám možnost jinak nic udělat.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě mrzí:( Každopádně je to nádherný blog! Veronika

      Smazat