Naplánujte si ty stromy dostatečně od sebe!

Je to už můj každoroční lednový rituál. V chladných a mrazivých lednových dnech vytáhnu z knihovničky knížku pana Svobody o ekozahradách a čtu si. Pokaždé tam něco objevím, zreviduji si, jestli mám tu zahradu naplánovanou dobře (mám :-) ), jestli mi nechybí tajemná zákoutí či chráněná místa pro odpočinek a popřemýšlím, jestli si ještě nezasadím nějakou z popisových rostlin. Pokochám se pěknými obrázky a u té knížky si prostě odpočinu.
No a právě tento rok jsem TO udělala. Konečně jsem poslechla zásadní radu pana Svobody a překreslila si plánek zahrady s opravdovými rozměry dospělých stromů. Já vím, já vím, on tam o tom píše skoro v každé kapitole. Nelze přečíst tu knihu a neodnést si informaci "plánujte si stromy v dostatečných rozestupech!". Jen blázen by řekl, že si toho v té knížce nevšiml. Jenže já jsem to před třemi roky záměrně neposlechla.
Za každou cenu jsem si přála, aby už na zahradě NĚCO velkého rostlo, až tam postavíme dům a budeme bydlet. Některé stromy jsem dala blízko sebe s tím, že se to časem nějak samo vyřeší, některé drsné podmínky na zahradě nepřežijí, nebo je přinejhorším časem pokácíme. A tak se i stalo, dvě hrušně nepřežily zimu a následné jaro, nahradila jsem je jen jednou hrušní. Meruňka odešla letos. Takže už se mi tam stromy v dospělé velikosti tak nějak vejdou. Tedy až na buk. Vzhledem k tomu, že to byla špatná koupě, místo stromu se zapěstovanou korunkou přišlo pometlo se seřezanými větvemi, už jsem se vlastně smířila s tím, že jej časem pokácíme (a v plánku jej nakreslila maličký). Zatím chrání zahradu a ovocné stromy před silným větrem a až bude na zahradě těsno, půjde pryč. Bohužel.


A kolik metrů si tedy pro opravdové stromy musíte rezervovat? Dovolila jsem si vypsat údaje z knihy pana Svobody:
  • 12 metrů průměru koruny: ořešáky, jedlé kaštany, třešně, oskeruše, lesní stromy sázené jako solitéry
  • 10 metrů průměru koruny: jabloně, hrušně, moruše
  • 8 metrů průměru koruny: slivoně, jeřáby, lísky turecké, višně
  • 6 metrů průměru koruny: meruňky, broskvoně, mišpule, hlohy, lísky, střemchy, mahalebky, keřové višně
  • 4 metry průměru koruny: muchovníky, rakytníky, dříny
  • 2–4 metry: běžné keře (ptačí zob, svída, šípková růže, zimolez, aronie, ...)
Zaujal vás můj plánek zahrady? To by se vám mohly líbit i nějaké další... schovávám si je v nástěnce na Pinterestu: https://www.pinterest.com/zahrada/plánky-zahrad-pro-inspiraci/

Štítky:

Sdílení:

5 komentářů

  1. moc ráda si tady čtu a inspiruju:) ráda bych měla všechny ty stromy, jenže když ony potřebují tolik místa a pozemky jsou tak drahé, pokud se potřebuju držet u Prahy...jak vy máte velký pozemek? zásadní je pro mě ořešák a třešeň, obojí zrovna nevíc metrů..jaké jste si vybrala vy? líbí se mi u vás ten postup, že vytváříte místo=energii a pak teprve dům:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme pozemek o velikosti 720 m2 (18x40 m), mám tam hrušeň Dicolor, tureckou lísku, višeň Morelu pozdní, sladkovišeň Hortenzii (ta je slabšího vzrůstu, mám ji nakreslenou menším kolečkem, a bohužel se s višní neopyluje, jednou to budu muset asi řešit). Dokupovat budu broskvoň k domu a nějakou zimní hrušeň před dům (která mi bude opylovat tu Dicolorku).

      Do ořešáku jsem na malém pozemku nešla kvůli jeho alopatii (nic pod ním neporoste) a ne vždy jsou samosprašné, aby stačil jen jeden strom. No ale třešeň jsme hodně zvažovali, chtěli jsme srdcovku. Pak jsem si to ale rozmysleli, protože ty nejlepší třešně nejsou samosprašné a jsou potřeba na zahradu dva stromy... takže jsme raději volili tu višeň a sladkovišeň a i u ní jsem si špatně zjistila tu samosprašnost a opylování. Pokud ale máte sousedy, kteří pěstují ovocné stromy, nemusela byste se cizosprašnosti bát. V našem okolí mají zatím bohužel většinou lidé jen sakury, konifery, okrasné stromy a pár zakrslých jabloní, takže se naše stromy musí o opylování postarat samy.

      Na menších pozemcích se někdy skládají stromy do takové jedné velké sluneční pasti podle velikosti a tam je prý lze dát "o trošku" blíž sobě. Škoda že v té pineterestové nástěnce zrovna žádný takový plánek na ukázku nemám.

      Vymazat
    2. ..já si představovala , že máte tak 2000m2 :) tak to jste pro mě ještě víc inspirativní, těším se na to jak se bude vaše zahrada utvářet a vyvíjet:)...a vůbec mě nenapadlo to s tou samosprašností, asi budu taky v místech kde má většina tůje a holotrávník...mám sny a netuším jestli je dokážu naplnit a od vás čerpám optimsmus:)

      Vymazat
  2. Vzrůst stromů ovlivňuje zásadním způsobem podnož. To jsou prakticky jen kořeny s velmi malou částí kmínku, na který je přiroubována mladá větvička vyšlechtěné odrůdy. Např. nejvíce vzrůstné jsou semenáče neboli pláňky. Tvoří mohutné kořenové systémy a stejně mohutné i koruny. Možno vidět u silnic, kdy i v těch mizerných podmínkách tvoří relativně velké stromy. Různé vyšlechtěné podnože pak mají menší kořenový systém a tím omezují také bujnost naštěpené odrůdy (v podstatě je tak trochu přiškrcená). Zmínka byla o třešních. Tam je nejbujněji rostoucí tzv. ptačka. Strom, na ní rostoucí, vytvoří majestátní korunu a v případě třešní výrazně do výšky. Jiná podnož, Gisela 5, oslabuje růst o 40 až 60 procent a můžete tedy očekávat cca poloviční rozměry koruny. S bujností růstu také souvisí tzv. pěstitelský tvar. To je např. vysokokmen, polokmen, čtvrtkmen, zákrsek a pak různé speciální tvary jako vřetena, sloupy, ovocné stěny. (Mimochodem, sloupcovité existují pouze jabloně, kde to některé odrůdy mají dáno geneticky. Vše ostatní jsou podvody zahrádkářských Šmejdů.). Ne, že by nešlo sestříhat třešeň na ptačce na tvar zákrsek, ale neuvidíte z ní ani třešinku. Každý rok totiž bujně obrazí letorosty, které následně ostříháte a tento "cyklus těžby jednoletého dřeva" se bude každoročně opakovat. Tento "brutální" řez jde ale i využít. Např. lze takto řezat javory nebo akáty, které následně nekvetou a tvoří jen kulovitou olistěnou korunku a tak se v jejich blízkosti bude líbit i alergikům. Stejně tak s některými stromy, které později nesou barvící plody a tyto padají a znečišťují vše pod stromem.

    Svůj vliv na vzrůst má i konkrétní naroubovaná odrůda a vzrůst ovlivňují samozřejmě i podmínky, jaké strom má. V chudé zatravněné půdě, které v létě prosychá, navíc ve vyšší poloze, porostou i bujně rostoucí podnože o poznání méně než v podmínkách pro ně ideálních.

    K ořešáku - ta nesnášenlivost se jmenuje alelopatie a spočívá ve vylučování určitých látek do půdy. Roste pod nimi černý bez, kterému to z nějakých důvodů nevadí. Také všechny části kromě vylouskaných ořechů jsou mírně toxické - používaly se nedozrálé ořechy nebo listy k desinfekčním a léčitelským účelům. Současné roubované odrůdy, např. velmi univerzální a oblíbený Mars, jsou menšího vzrůstu než klasické semenáče, které je možné vidět kolem cest a na vesnicích. Tvar jde v určitých mezích regulovat řezem (ne příliš do starého dřeva). Bohužel i tak je nutno počítat s korunou průměru nejméně 10 m. Mám zahradu 2000 m2 a i tak se mi tam ořešáky obtížně umisťovaly, aby nestínily ovocným stromkům (na druhou stranu, zahrada už je zaplněna vším možným, kdybych ji dělal z gruntu, asi by to bylo snažší).

    Ty hodnoty od p. Svobody jsou naprosto extrémní. V některých případech to sedí (ořešák), ale většina je hodně přestřelená. Bylo by potřeba znát i další kontext, jestli to např. nejsou maximální rozměry divoce rostoucích (tzn. bez řezu) atd. Ale jabloň na M7 nebude mít nikdy korunu širokou 10 m, maximálně poloviční a spíše ještě méně. A to ještě za mnoho, mnoho let v dospělosti. Takže stromů se rozhodně nebojte.

    Více třeba zde http://www.prodejstromku.cz/ovocna-skolka-podnoze-podpniky/ a rozteče stromů zde http://www.prodejstromku.cz/clanek/vzdalenosti-ovocnych-drevin-v-radach-pri-vysadbe/ podle toho lze odhadnout přibližnou velikost koruny + nějaká rezerva.

    Opylení lze řešit i tak, že vám šikovný zahrádkář-veterán naroubuje na jednu větev stromu odrůdu, kterou se zbytek stromu bude opylovat. Není to optimální, ale funguje to a nepotřebujete další strom.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi děkuji za doplnění informací. A ano, ty hodnoty koruny stromů z knížky jsou bez řezu.

      Vymazat