Konečně došlo na srážkoměr

"Pršelo u vás? A kolik?" Poměrně častá otázka mého táty, když přišlo na řeč zahradničení. A já jen mlhavě odpovídala: "no asi jo, půda byla trochu vlhká... něco tam spadlo." Ale to nebylo to, co chtěl slyšet, čekal čísla pro porovnání, pro to, aby si udělal pořádnou představu. Čekal, že řeknu "no 1,5 milimetru". On totiž má srážkoměr. A my teď už konečně po čtyřech letech taky.

Srážkoměr si pamatuji z domu, byla to zelená nádobka na červené tyčce. Občas mne děda nebo babička poslali, abych se podívala, kolik napršelo. Znamenalo to podívat se na stupnici, číslo si zapamatovat a srážkoměr vylít a hned tu hodnotu běžet říct. A obvykle děda z toho usuzoval hodně věcí. Jestli má zalít brambory nebo ne, jestli má jet do lesa zalívat mladé stromky, a nebo to není potřeba. Prostě srážkoměr byl pevnou součástí našeho dvora a života. Až se divím, že jsem jej na naši zahradu koupila teprve po tolika letech.

Kolikrát jsme si s manželem v našem bytě ve městě při pohledu na "Aladina" v mobilu říkali, jestli tam nakonec na zahradu něco spadlo, nebo jen (jako obvykle) bouřka a déšť prošel těsně kolem. Mít srážkoměr dříve, věděli bychom jistě při každé cestě na zahradu, jestli alespoň něco napršelo.

Takže teď mohu slavnostně říct, že tam už byly dvě hodnoty: 1,5 a 2,6 milimetrů! Hm, a to je zatím tak asi všechno. Jsem zvědavá, jak dlouho potrvá, než z těch čísel budu taky umět něco usuzovat. Zatím jsou to jen čísla. Nevím, kolik milimetrů srážek stačí na to, abych nemusela zalít (na poslední chvíli setý) trávník. Nevím, kolik bude stačit jahodám a zelenině. To asi přijde až časem. 

Nejpraktičtější použití pro náš nový srážkoměr zatím nejspíš bude možnost výpočtu přírůstku vody v retenční nádrži. Plocha střechy x milimetry a hned budu vědět, jestli je aspoň čtvrtina retenční nádrže na zalívání plná. A časem si jej taky dáme na nějakou pěknou tyčku, aby byl lépe vidět. Teď je jen zabodnutý v zemi.

A co vy, máte srážkoměr?