Co by měl laik vědět o pěstování vinné révy (v malém) III.

V minulém díle mého malého seriálu o pěstování vinné révy jsem rozebírala vedení révy a střih, v předminulém jsem popsala zasázení révy. No a teď ještě zbývá popsat, co s tou vysazenou révou vlastně dělat, jakmile se vynoří ze země první výhonky.

Odstranění rosných kořenů
Snad v každé textu o pěstování vinné révy o nich najdete zmínku. Jedná se kořeny rostoucí z roubu nebo obecně blízko povrchu. Co to znamená? Vzpomeňte si, jak jste sazenici révy sázeli  – kde jste na ní viděli kořeny? Až dole. A právě tam mají pořád být. Takže jakékoliv kořeny, které rostou příliš blízko roubovaného místa nebo příliš blízko povrchu, jsou právě ty rosné. Říká se jim tak, protože je réva využívá "po letních rosách i pro poměrně malé srážky" (cituji z diskuze http://www.zahrada.cz). Révě sice umí docela efektivně přivést více vody, ale v případě velkého sucha nebo holomrazů se tyto kořeny snadno poškodí. Pokud se réva v prvních čtyřech letech zaměří na tvorbu rosných kořenů namísto zakořeňování svých hlavních kořenů, snadno odumře.
To je hlavní důvod pro to, proč byste tak dvakrát ročně po dobu prvních tří až čtyřech let měli odhrnout hlínu u roubované části sazenice a rosné kořínky odřezat, aby na ně réva tolik nespoléhala. Asi je prý celkem jedno, kdy v průběhu roku se tyto kořínky odstraňují. Nejlépe za zamračeného počasí.

Kopeček hlíny
Při sázení révy bylo potřeba nahrnout přes vyčnívající část takový kopeček hlíny, neboli "hrůbek" či "růvek". Ten chrání roubovanou révu proti mrazům a jarním mrazíkům. Na sazenici révy ale nemůže zůstat celou dobu, protože by dřevo kmene špatně vyzrávalo. Takže obvyklý postup je ten, že se koncem srpna kopeček hlíny odhrne a začátkem listopadu, než přijdou mrazy, opět přihrne. A takhle pořád dokola rok za rokem. Je to docela pracné, takže se asi ptáte po smyslu této činnosti i v době, když je réva starší... nahrnutím hlíny se chrání proti mrazu spodní záložní pupeny nad místem roubování. Vinaři si tyto záložní pupeny opečovávají, aby mohli v případě extrémně silných mrazů a zmrznutí celého keře révy vypěstovat nový kmínek. To je celé.



Tvorba kmene
Tvorba kmene – 1. rok života révy
Jakmile na jaře vykouknou první révové výhony z nově zasazené sazenice, je jediným cílem na první rok života révy jí vytvořit kvalitní a pěkný kmínek. Ze všech rostoucích výhonů se brzy vybere jeden nejhezčí a nejpřímější a ostatní se odstřihnou. O ten jeden se celý rok pečuje. Vyvazuje se k tyčce pro co nejpřímější tvar. Odlamují se tzv. zálistky (jinde nazývané i "fazochy") – což jsou vlastně takové postranní "výhony" na budoucím kmínku. Kmínek totiž chcete mít do budoucna holý a žádné postranní větve na něm být nemají. Samozřejmě samotné listy vyrůstající z budoucího kmínku révě nechte, potřebuje je k životu.
Co když je budoucí kmínek příliš bujný a roste hodně do výšky a už přeroslt drátěnku? Nevadí, nechte jej, i když přepadává, nezkracujte v průběhu roku. Brzké zkrácení by révě uškodilo, na zkrácení kmínku si počkejte až na únor nebo březen (více o tématu v textu http://www.vinarskepotreby.cz/zapestovani-kminku/).
Co když réva vůbec do výšky kmínku nedorostla? To se stane, když nemá sazenice dost živin v půdě a dost vody. V tom případě musíte začít znovu. Na jaře seříznete ten malý kmínek jen na dva pupeny těsně nad zemí a čekáte, až z těch pupené začne znova réva růst a znovu zkusíte zapěstovat kmínek. Kmínek by se totiž neměl dělat "na etapy", aby se nenarušil co nejvíce přímý tok vody a živin.
Tak takhle ne. Bez vyvazování, bez vylamování
zálistků a bez zalévání mi réva samozřejmě
nevyrostla. V tomto případě se "líné" zahradničení
bez informací nevyplatilo a musela jsem
za rok začít úplně znovu.

Tvorba kmene  2. rok života révy
V době řezu vinné révy je potom potřeba kmínek zkrátit na velikost, jakou potřebujete. Z výhonů, které potom začnou růst, zapěstováváte teprve "rameno" révy, tedy tažeň. Tažeň necháte nejdřív růst vzhůru (to je přirozený směr růstu révy) a ohnete jej až opět v době řezu révy. Kmen révy už necháváte hezky holý a čistý, cokoliv z něj vyrůstá jinde než nahoře (zálistek, list, "větev", "výhon") je potřeba zavčas vylomit, aby na kmeni nevznikaly řezné rány a trhliny. Na tažni také vylamujte zálistky (ty boční výhony, které révu rozvětvují).

Tvorba kmene – 3. rok života révy
V době řezu vinné révy ohnete vybraný tažeň do správné polohy a zastřihněte jej na potřebný počet pupenů. Z nich už vyrostou výhony, na kterých se tento rok můžete dočkat úrody.


U rýnsko-hessenského vedení existuje možnost "zkratky". V případě, že je réva dostatečně bujná a dorostla vysoko, ohýbá se její vrchní část rovnou jako tažeň už na počátku 2. roku života révy, více v obrázkovém  návodu: http://www.zahradkarjerome.cz/reva.html. Nedoporučuje se ale v takovém případě ponechat moc květů (a potažmo hroznů), protože by se réva mohla takhle brzy přetížit a špatně růst.

Průběžná péče o vinnou révu po zapěstování
Přiznávám, že tak daleko ještě s mojí révou nejsem. Nevím vůbec nic o ochraně před škůdci a řešení nemocí a nejspíš to budu zjišťovat, až daná situace nastane. Ono radit něco k tomuto tématu ani moc nejde, protože velmi záleží na zvolené odrůdě, stanovišti, podmínkách a dalších faktorech. Například můj děda révu nijak "nestříkal" a rostla mu, ale věřím, že na některých místech se zahradníci bez ochranné péče asi neobjedou. Co ale vím je, že jí budu každý rok přisypávat kompost. A že budu v její blízkosti pěstovat květiny, jako to dělají bio vinaři kvůli přilákání hmyzu.

(Bio)vinaři využívají květin na vinici pro přilákání hmyzu (zdroj obrázku: http://www.westerntaste.com/2012/04/wine-of-month-novas-winemakers.html).
V knihách a návodech jsou často zmíněné tzv. zelené práce na vinici, se kterými byste každý rok měli počítat. O co se jedná? Vezmu to jedno po druhém:
  • očištění kmínku  vylamování případných výhonů a listů vyrůstajících přímo ze kmene révy. Tyto výhony jsou citlivé na houbové choroby a navíc konkurují v živinách hlavním výhonům.
  • podlom – sem se obvykle počítá právě to očištění kmínku. Některá vedení révy ale generují i spoustu nevhodných výhonů a letorostů a zkušený vinař musí některé výhony odlamovat, většinou kvůli tomu, aby nebyla réva příliš zahuštěná aby netrpěla chorobami a aby hrozny měly dost slunce.
  • zastrkávání letorostů do drátěnky – u hessensko-rýnského vedení se musí výhony révy zavčas zastrkávat, aby v drátěné kostrukci držely a neohýbaly se potom pod tíhou hroznů.
  • osečkování – pod tímto zvláštním slovem se skrývá prosté ustřižení konců nových výhonů révy. Živiny se potom nasměrují na správné dozrávání hroznů a na vyzrávání dřeva namísto dalšího "šplhání" révy vzhůru. Platí ale pravidlo, že za každým hroznem má zůstat minimálně 7 listů pro správnou výživu.
  • odlistění – odlamují se listy, které přímo stíní na dozrávající hrozny.
  • probírka hroznů – pokud potřebujete co největší cukernatost hroznů, doporučuje se ponechat na jednom výhonu jen jeden hrozen. Jinak ale není potřeba.

Toto je konec mojí malé série o pěstování vinné révy pro laiky. Doufám, že jste si zde našli něco užitečného pro vaše pěstování. A pokud jsem někde něco napsala špatně, opravte mne v diskuzi.

Odkazy na další texty:
http://www.vinarskepotreby.cz/zapestovani-kminku/
http://www.arterion.cz/index.php/moje-ovoce/vinna-reva

Obrázky:
Wine of the Month: Novas Winemaker's Selection 2010; WesternTaste.com, na http://www.westerntaste.com/2012/04/wine-of-month-novas-winemakers.html

Sdílení:

2 komentářů

  1. Dobrý den, někde jsem četla, že ve Francii vysazují poblíž révy yzop, ten mají včely rády, zároveň je repelentem na některé škůdce.

    OdpovědětSmazat