Co by měl laik vědět o pěstování vinné révy (v malém) II.

V minulém článku jsem začala psát o tom, jak se snažím jako laik vyznat v pěstování vinné révy. Teď pokračuji především na téma vedení révy a řezu a snad vám pomůžou i laické nákresy. Na případné nepřesnosti prosím upozorněte v diskuzi.

Způsob vedení a řezu révy

Dlouho pro mne vedení révy bylo španělskou vesnicí. Který způsob si mám vybrat? Co dělat na zapěstování a co potom každý rok? A proč je to vůbec tak složité? Nejde to nějak jednoduše?

Všechna ta popsaná pravidla a způsoby pěstování révy vycházejí z jediného hlavního principu. Vinná réva totiž plodí především na nových výhonech, které vyrostou z loňského dřeva. Takhle to funguje a takhle bude nejlépe plodit. A teď si to představte, máte před sebou už dřevnatou rozvětvenou liánu vinné révy a jak najednou poznáte, které výhony jsou ty loňské, které máte sledovat? Měli byste je sledovat, protože pokud necháte dlouhých výhonů moc, réva to nemusí zvládat a některé odumřou. Nebo bude slabá úroda, či nedozrají. A právě proto vznikla vedení révy a různé postupy, aby si člověk dobře pamatoval, které výhony jsou které a co a jak a celý ten postup "optimalizoval". 

Mnoho vedení má podobné prvky. Zapěstovaný tlustý kmen vinné révy, které reprezentuje to staré dřevo a většinou se neseřezává. Může být rovný a nebo zapěstovaný i do vodorovného "tlustého" ramene ze starého dřeva (tzv. kordon). Z kmene, ať již rovného nebo zatočeného vedou krátká nebo dlouhá "ramena", obvykle se jim říká kterým se říká tažně. Tažně reprezentují "loňské dřevo", jsou zdřevnatělé, ale tenké.  Někdy dlouhé, někdy jen kratičké. A teprve z těchto tažňů vyrůstají z oček, neboli pupenů, mladé nové výhony s květy a posléze krásnými hrozny vinné révy.


Tak a teď nastává otázka, které vedení si vybrat. Můžete najít spoustu kritérií a rad:
  • Jedno kritérium je výška toho hlavního kmene révy, tj. starého dřeva. Vysoká vedení s vysokým kmenem musí volit zahradníci v okrajových oblastech. Platí, že čím víc starého dřeva, tím méně réva namrzá. Střední vedení je nejlepší volbou oecně pro začátečníky v naší republice. A nízké vedení mohou použít spíše zkušenější pěstitelé někde na jižní Moravě.
  • Také platí, že stolní odrůdy obvykle potřebují hodně starého dřeva (tedy nejlépe vysoký nebo zatočený kmen révy) a méně pupenů na tažni, aby se nepřetížily. Zároveň jsou prý ale nejkvalitnější hrozny až teprve za třetím pupenem v řadě od kmene.
  • Čím méně tažňů, tím je méně úrody a tím i vyšší cukernatost a kvalita pro vína a mošty.
  • Pokud má být na tažni více než 10 pupenů, je potřeba jej ohnout do oblouku, aby výhony rostly pravidelně.
  • Některé odrůdy vinné révy plodí více na "zadních očkách", jiné na "předních očkách" a podle toho potřebují spíše dlouhý a nebo krátký tažeň.

Pokud jste však laici, jako já, nejspíš oceníte název nějakého vedení, které právě zvládne i úplný laik. A tím je, podle diskuzí a různých odkazů, nejlépe tzv. rýnsko-hessenské vedení. Je v několika variantách (vodorovné tažně i tažně jako oblouky), má snadný řez a není tam tolik co "zblbnout", proto se doporučuje začátečníkům. Já si myslím, že jeho oblibě přispívá i to, že jeden milý zahradník pod přezdívkou Jerome zveřejnil obrázkový návod zapěstování tohoto vedení pro laiky: http://www.zahradkarjerome.cz/reva.html. Dále se nechává popínat pergola, často pomocí tohoto obyčejného laického způsobu: http://www.kozelzahradnikem.info/rez-vinne-revy/ a nebo ve variacích na takové "zvednuté a zatočené" rýnsko-hessenské vedení.
Ještě si dovolím vsuvku k vedení s názvem Vertiko. Je hezké, líbivé a doporučuje se do zahrad. Nicméně to, že se doporučuje do zahrad, vůbec neznamená, že jej zvládne stříhat laik. Jakmile se podíváte na pár diskuzí, hned zjistíte, že na Vertiko by si měl troufnout až pokročilý pěstitel révy.

Každoroční řez révy

O čem je tedy ten každoroční řez révy? Jen o tom, že se snažíte pro příští rok opět nachystat "loňské dřevo", ze kterého vyrostou nové výhony tak, aby měly výhony dost místa. Nic jiného to není, jen vracíte révu opět na začátek. Nejlépe se to pokusím ukázat právě na zjednodušené variantě rýnsko-hessenského vedení révy:



Máte před sebou kmen (staré dřevo), tažeň (loňské dřevo) a výhony, ze kterých jste sklízeli hrozny. V době, kdy se réva stříhá (únor-březen), si vyberete jeden výhon, na kterém byly loni hrozny. Nejlépe ten nejblíže kmínku. Všechny ostatní výhony odstřihnete a ten jeden, co zbyl, ohnete do podoby nového tažně. Nejlépe jde ohýbat v době, kdy už v něm proudí míza. Z jeho pupenů vyrostou na jaře nové výhony a na podzim zaplodí. A tak stále dokola.

O zásobních čípcích
Líbí se vám ten můj zjednodušený nákres řezu révy? Asi se ale divíte, že tam nemám takové malé "kolíčky" či "výrustky", které se jinde na obrázcích označují jako zásobní čípky. Zásobní čípky jsou totiž vlastně jen taková vychytávka. Dnešní vinaři si podle některých článků a textů (např. http://www.vinarskepotreby.cz/zasobni-cipek-ano-nebo-ne/) nejsou jisti, jestli je vhodné jej používat nebo ne a jen ti zkušení obvykle vědí kdy a jak zásobní čípky správně používat. V hessensko-rýnském vedení se při řezu, který jsem nakreslila, vlastně neustále v průběhu let prodlužuje kmen vinné révy. Správně umístěný zásobní čípek je taková záloha jednoletého dřeva, ze které lze kmen révy opět "zmenšit", většinou proto, aby se vešel do drátěnky na vinohradu. (Znáte jiný důvod? Pište, prosím.)
Jak révu řezat, pokud chcete zásobní čípek používat? Něco lze pochytit z nákresů ze stránky http://www.zahradkarjerome.cz/reva.html. Poprvé se z révy vyberou 2 výhony nejblíže kmeni. Ten bližší se seřízne za druhým pupenem a vzniká z něj zásobní čípek. Ten druhý se ohne a použije jako tažeň. A každý další rok se výhon, který vyrůstá ze zásobního čípku, použije jako tažeň. A naopak jeden z výhonů na tažni jako zásobní čípek.

Načasování řezu vinné révy
Na téma správného načasování řezu najdete snad nejvíce protichůdných názorů na všech diskuzích. Platí pravidlo, že neořezaný keř má větší zásobu živin ve dřevu a proto je lépe mrazuvzdorný. Neměli byste tedy řezat dřív, než pomine riziko velkých mrazů, které by révu mohly zničit. Na druhou stranu, jakmile začne do révy proudit hodně míza, z řezných ran réva velmi tzv. slzí a oslabuje ji to. Takže příliš pozdní řez také škodí. Pokud používáte dlouhé tažně, platí, že tažeň se lépe ohýbá a vyvazuje v momentě, až je v něm nějaká míza, jinak by mohl prasknout.
Mně se líbilo doporučení z jedné diskuze. Řežte v době od Matěje (24. 2.) do Josefa (19. 3.), tím toho moc nepokazíte. Velké mrazy už obvykle nebudou hrozit, ale pupeny ještě nebudou nalité.

A někdy příště napíšu ještě poslední díl série o tom, jak se do nějakého typu vedení od zasazení sazenice vůbec dostat a co dělat s révou v prvních letech. Snad jsou pro vás tyhle informace nějak užitečné.


Zajímavé odkazy:
http://www.kozelzahradnikem.info/rez-vinne-revy/
http://www.zahradkarjerome.cz/reva.html

Sdílení:

2 komentářů

  1. Děkuji moc za článek. Tak si všechno chystám na přístí sezónu a chci se zeptat, jaké doporučujete hnojivo? Budu pěstovat poprvé a ne velké množství. Výborné hodnocení má toto hnojivo - https://www.hnojivapraha.cz/hnojiva/mineralni-hnojiva/agro-mineralni-hnojivo-pro-vinnou-revu-20-kg.html . Máte s ním někdo zkušenost? Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se možná budete muset obrátit někde jinde na konvenční pěstitele. Mne moc na klasická hnojiva neužije, protože jen jednorázově vyživí akorát rostlinu, ale zabijí půdní organismy, takže z dlouhodobého hlediska vysilují půdu a působí u dlouhověkkých rostlin spíš opačně než chceme. Hezky to popisuje paní Vlašínová ve své knize. Já se třeba spoléhám spíše na kompost, mykorhizu, biouhel či vermifluid (http://www.vysnenazahrada.cz/2015/07/hnojeni-mineraly-ziviny-aby-se.html).

      Vymazat