Mám zimní hrušeň a nemám sklep

Na zahradu jsme si zasadili zimní hrušeň. Respektive z několika jiných hrušní právě zrovna Dicolorka přežila a tak ji máme. Její výběr byl tenkrát poměrně prozaický, jeden podzim jsme v bedýnce dostali parádní malé hruštičky a manželovi tak zachutnaly, že jsem si dala práci a zkusila přes paní bedýnkářku vystopovat, co je to za odrůdu. Prý Dicolor. Tak jsme ji sehnali a zkusili zasadit, bez rozmyslu a domýšlení důsledků. A ona nám přežila a i když jí nepřežily "kamarádky", opylily ji jiné hrušně z okolí a pěkně plodila. Plodnost jsem si raději pojistila zasazením staré odrůdy Muškatelka letní ještě do předzahrádky, ale prostě Dicolorku na zahradě už máme a nejspíš snad dlouho budeme mít.
Pár hrušek testujeme ponechat venku na dřevě podle rad mého táty a bratra.
A kde je tedy ten problém? V čem jsme to nedomysleli? No především v tom, že si na zahradu sázíme vysokokmen zimní hrušně a v našem moderním bungalovu nemáme sklep, ani garáž ani dílnu, ani chladný špajz ani chladnou chodbu. Nic takového. Víte, já si dříve myslela, že označení letní, podzimní a zimní hrušeň se jen vztahuje k době sklizně. Přesně k tomu momentu, kdy se mám natáhnout pro hrušku, utrhnout si ji a hned sníst. Což byla podle mne dost naivní a zjednodušená představa. Až dodatečně jsem se začala rozpomínat na to, jak děda rozlišoval, které hrušky se už "pod kůlnou", tj. v místě, kde je u nás skladoval, mohou brát a které ne. Měl v tom perfektní systém a jasně věděl, které hrušky už dobře měknou, které je potřeba dát do tepla, které už zpracovat a které vydrží ještě třeba měsíc. Dobře věděl, že jablka a hrušky se musí skladovat odděleně od zeleniny, aby nenačichly (na hrušky a jablka kůlna, na zeleninu sklepy).
No a právě hrušky zimních hrušní se nedají hned jíst ze stromu do pusy. Fakt ne. Zkoušeli jsme to a jsou hrozně moc tvrdé a není rozvinutá ta správná chuť (která je tedy dle diskuzí stejně asi z kategorie hrušek typu "ujde", viz https://www.zahrada.cz/forum/hrusne/dicolor-324252/). U té naší dicolorky se uvádí, že konzumně dozraje koncem listopadu či v prosinci... takže základní otázkou je, kde ty hrušky celou tu dobu mít?
Měly to být maličké hrušky, ale většina květů zmrzla. Strom dal všechnu energii do těch pár plodů, které (na dicolorku) poměrně přerostly.
Já vím, je to naprostá klasika. Nerozmyšlené brzké zasázení stromku, o kterém jsem toho moc nevěděla a teď, když už hrušeň přežila a začala víc plodit, teprve zjišťuji, že to nebyl dobrý výběr pro moderní malý dům bez chladných prostor. Jenže co s tím, ten hezký stromek už jen tak nepokácíme, když už toho tolik přežil, tak to s ním potáhneme určitě dál...

Nechci toho moc, stačí jen, aby hrušky někde vydržely do doby, než dozrají a budou dobré.  Pak už si je klidně nárazově spotřebujeme, sníme, připravíme či nasušíme. Nepotřebuji je skladovat do února, dle diskuzí se to stejně reálně u dicolorky nedaří, stačí jen do konce listopadu až začátku prosince maximálně. Koukala jsem se, co mám podle internetu za možnosti, když nemáme sklep:
  1. Co se vejde do ledničky, mohu zkusit mít v lednici. Zvlášť uskladněné od zeleniny a dalších potravin, aby hrušky nepřevzaly vůně a nepřišly o tu svoji specifickou. Tím vyřeším ale jen pár plodů.
  2. Někdo je s úspěchem skladuje v bedýnkách nad sebou u severní zdi domu, tak, aby na ně nepršelo. Ve dny, kdy má mrznout, jen celý štos zakryje dekou, zeď domu by měla trochu udržet teplo. Jinak je potřeba je mít odkryté, aby kolem nich mohl proudit vzduch a mohla k nim vzdušná vlhkost.
  3. Lidé v bytech skladují hrušky na svých balkonech. Bedýnky si od stěn a podlahy izolují polystyrenem a hrušky ještě balí každou zvlášť do květinářského papíru. Nebo je pokládají na vlnitý papír nebo hobliny, aby tolik hrušky nevysychaly. Ke skladování totiž potřebují vysokou vzdušnou vlhkost, která ovšem na balkonech ve městech nebývá. V případě mrazů ještě lidé hrušky přikrývali dekou.
  4. Kdybychom měli studnu, dal by se použít starý trik našich předků. Koše s hruškami se totiž spouštěly do jedné třetiny hloubky studny, kde je pro ně ideální prostředí, co se týká teploty a vlhkosti.
  5. Mělo by jít snad využít i nevytápěné půdní prostory a podkroví. Dříve se prý hrušky dávaly na sýpku či do sena. Možná kdybych si vždycky nechávala trochu sena na zahradě v přístěšku na dřevo, mohla bych do něj hrušky uskladnit.
  6. Dříve se také prý uchovávaly hrušky zahrabané v bednách s rašelinou přímo venku. Díky rašelině totiž mohly být venku i při mrazech, aniž by je poškodil.
Uskladnění přímo někde na zahradě mi poradil i můj táta a bratr. "Pamatuješ si, jak měl děda jablka i hrušky ve štosech přímo na zahradě pod stromy. I se stříškami. Aby k nim mohla raní rosa, ale nepršelo na ně a přitom to větralo... byly tam minimálně měsíc, než šly do kůlny." Na tohle jsem si nepamatovala, ale jak o tom začali mluvit, rozpomínala jsem se. Stříšky ze starých kuchyňských ubrusů, něco mi to říkalo, něco se mi vybavilo. Jablka a hrušky pečlivě vyskádané. Prý takhle zvládly i menší listopadový a prosincový mrazík a nic se nestalo.

Tak jsem zatím pár hrušek pokusně dala do otevřené dřevárky a uvidím, musím to prostě zkusit. Každým rokem něco zkusím a budu zas o něco chytřejší.

Třeba se to někomu bude hodit, ale ještě jsem našla pár tipů ke sklizni a uskladnění hrušek:
  • Hrušky se pokládaly a obalovaly listy kapradí jako prevence hniloby.
  • Pokud se uskladnily do sklepa se zeleninou, mohly i zhořknout.
  • Pro dlouhé uchování prý není vhodné skladovat ranné hrušky v jedné místnosti spolu s podzimními.
  • Jak poznáte, že se má zimní hruška trhat? Podle chuti nemáte šanci to poznat, nejsou ještě vlastně "dozrálé". Musíte jednu vzít do ruky a zkusit pootočit. Pokud se uvolní a zůstane vám v ruce, je ten správný čas. 
  • Natrhané hrušky se nesmí umývat, ani leštit, to by ztratily svoji přirozenou ochranu.

A co Vy, moji čtenáři, byli jste s výběrem hrušně do zahrady úspěšnější a volili jste s větší rozvahou?

Další informace:
https://www.zahrada.cz/forum/skladovani/skladovani-hrusek-0222/

Sdílení:

4 komentářů

  1. Jitko, hrušky se moc dlouhodobě neskladují a do Vánoc velké mrazy nebývají. Stačila by nějaká kůlna nebo tak něco. My také dáváme úrodu nejdříve do dílny a až před zimou do sklepa. Bohužel letos tam bude celkem prázdno (asi jen brambory). Jablek se moc neurodilo, švestka ani jedna. Hrušeň máme celkem novou, ještě ani nekvetla.
    Zdraví Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za radu. A tu dílnu máte kamennou a nebo dřevěnou stavbu?

      Vymazat
    2. On je to bývalý chlív a je cihlový. Ale na ten podzim by stačila i dřevěná bouda. Při malém nočním mrazu vevnitř určitě mrznout nebude. Anebo ten sklípek v zemi.
      Míša

      Vymazat
  2. Jitko, jak jsem poznala tvé pěstitelské nadšení, myslím, že stejně jednou, třeba za pár let, někde vybudujete malý sklípek, možná s poklopem pod terasou nebo v zahradě něco jako krecht, kopeček s dvířky. Neříkej, že kupuješ v zimě umyté brambory po dvou kilech v sámošce... Do mrazáku se dá dávat většina drobného ovoce a zeleniny, je to i pohodlnější, ale podle mého, sklep je sklep. Zkuste o zimních večerech zapřemýšlet, držím palce.
    Jinak hrušky by měly do ledna v klidu vydržet ve slámě v dřevníku.
    Ola

    OdpovědětVymazat