Něžné petrklíče pod ovocnými stromy

S maminkou jsem jako malá chodila trhat něžné kvítky petrklíčů na čaj. Trápil mě šílený kašel celou zimu skoro kažý rok. No a do té doby, než někomu došlo, že mi vadí peřiny z peří (staré poctivé duchny plné doma draného peří z hus), se mi zkoušelo pomoct bylinkami. Právě petrklíče podle lidového léčitelství ředí hleny a usnadňují odkašlávání. Pamatuju si takové maličké údolí ve světlém lese, hned kousek od cesty, kde vyvěral slabý pramen vody. Po obou březích se daly na jaře najít krásné petrklíče a bylo vidět z autobusu, když jsem jezdila do školy. Petrklíče (správně je to prvosenka jarní, Primula veris) jsem si takto vryla do paměti a není se čemu divit, že to byla jedna z květin, kterou jsou toužila mít ve své zahradě.

Petrklíče v polostínu pod stromy ve výživné půdě. Když jim netrháte květy na čaj a nebo jim cíleně nerozhazujete semínka jinam, budou za chvíli takhle pěkně na husto nasázené.

Trvalo mi pár let, než se na  naší zahradě vytvořily podmínky, které petrklíčům svědčí. Potřebují totiž kvalitní výživnou půdu, místo, kde nestojí voda (aby jim neuhnily kořeny) a lehké zastínění. Stínu bylo spoustu let na naší zahradě docela pomálu a tak se petrklíče z první koupené rostlinky (v roce 2016) rozrostly pořádně až spíš před několika lety. Teď je cíleně přesazuji pod ovocné stromy, na jaře jich mám všude rozkvetlých víc, než pampelišek. Oproti pampeliškám mají výhodu, že vždy rostou na stejném místě (tam, kde chci), kdežto pampelišky se objeví náhodně a v různých počtech podle spadu semínek.

Vypadají krásně v kombinaci s modřenci a kvetou ve stejnou dobu.

Petrklíč je jednou z důležitých rostlin pro opylovače. Hmyz ke svému životu potřebuje a tak se snaží ho dobře přilákat. Tahle rostlinka je plně připravená zůstat na jednom místě dlouhé roky, třeba až 50 let. Patří k tzv. dlouhověkkým trvalkám, stejně jako srdcovky nebo pivoňky. Na zimu se zbaví starých listů a zjara obráží ze svého oddenku.

Petrklíče postupně rozesazuji i do tohoto úzkého průchodu pod oblouk popínavých růží.

Jakmile máte pár první rostlin koupených (je chráněná, nemůžete si ji vzít z přírody, musíte si ji koupit), další pěstování už jde poměrně dobře z vytvořených semen. Samozřejmě je v takovém případě nutné netrhat květy první roky na čaj a nechat jich co nejvíce pro vytvoření semen. Semínka potřebují stratifikaci, tedy projít mrazem, zimou a změnami teplot. Takže je necháte na rostlině a ideálně někdy v únoru či březnu přijdete, odtrhnete celý ten semeník, promnete a odhodíte tam, kde chcete, aby nově petrklíče rostly. Semena vždycky klíčí až na jaře, právě po té stratifikaci a vystavení zimě. Brzy pak uvidíte maličké rostlinky. 

První roky netrhejte květy na čaj, pokud chcete petrklíče rozšířit po zahradě za pomoci semínek.

Petrklíč se celkem dobře přesazuje a hezky se ujímá na novém místě. Často rozesazuji skupiny petrklíčů, nemám na výběr. Když jsem aktivně neřešila semínka, tak si prostě dopadla blízko svých matečných rostlin a vyrostly mi takhle celé obrovské trsy petrklíčů namačkaných na sobě. Když si nedáte pozor, nebude vám pod stromy růst nic jiného než právě petrklíče, tak jako na první fotce.

Skvěle taky vypadají spolu s hyacinty (tady odrůda Miss Saigon).

Tak co, taky pěstujete na zahradě tuhle něžnou rostlinku?