Jaké rostliny můžou do biobazénu s technologií Hydrobalance?

Do biobazénu (biobazén typu IV s parametry neznečištěného nížinného toku) se rostliny moc nedávají. Má to svůj důvod, ony tam totiž mají málo živin. Celý biobazén je o tom, aby v něm bylo jen málo fosforu, a tak ho mají samozřejmě málo i rostliny a nemůžete jim ho v žádném případě nějak dodat. U biobazénů se tedy udává, že se tam rostliny dávají jen tak dekoračně a že hrají podřadnou roli ve vázání fosforu. A zvládnou to tam jenom některé druhy. 

Kyprej vrbice a fialový vodní kosatec už rostou... až pokvetou, dám sem lepší fotku.

Sice jsem si říkala, že okrasné jezírko s rostlinami a vodními živočichy už mám prostě dole v rohu zahrady (tohle, co jsme si dělali sami: http://www.vysnenazahrada.cz/2019/10/jezirko-nizky-rozpocet.html) a biobazén bude jen, fakt JEN, na to plavání, ale znáte mě. Jak je možnost někde dát kytku, tak ji tam prostě musím mít...  a tak jsem si stejně nakonec začala zjišťovat, jaké vodní rostliny to zvládnou v biobazénu s nízkým obsahem fosforu.

Prakticky se dobré vybírat z tzv. oligotrofních druhů vodních rostlin, které žijí ve vodách chudých na živiny. Které vodní trvalky jsou oligotrofní (a nebo mezotrofní, tedy, že zvládnou nějaké přechodné stanoviště a nevadí jim i nižší množství živin), to se mi docela špatně hledalo. Našla jsem nějakou tabulku v knize o vodních rostlinách a ve skriptech pro školy a nejvíc mi pak pomohl ChatGPT, kterého jsem se dotazovala na jednotlivé rostlinky.

Vhodné oligotrofní (nebo mezotrofní) vodní trvalky:

Kosatec žlutý (Iris pseudoacorus). Uvidíte ho snad ve většině osázených biobazénů, je velmi populární. Nepotřebuje vodu s živinami a dá se zasadit jako hydrokultura bez substrátu, jen volně. Jeden takový měla moje kamarádka v biobazénu s technologií Hydrobalance. Pamatuji si, že u ní byl maličký (tak kolem 30-40 cm), sotva tam kvetl (jestli si to dobře pamatuji, tak ho nepřihnojovali hnojivem Hydrobalance jaro a Hydrobalance léto s dusíkem a hořčíkem). Když se ho kamarádka zbavovala a přinesla mi jej, dala jsem ho do našeho "okrasného" jezírka s živinami. Do roka z něj byla metr a půl vysoká statná rostlina, která hodně kvetla. V biobazénu tedy počítejte, že bude menší velikosti, než v jezírkách bez filtrace. Hloubka vody: 0-20 cm. Kvete od května do července. Vůbec nemusí být pouze žlutý, můžete ho pořídit v různých barevných kultivarech: Variegata, Berlin tiger, Spartacus, Creme de la creme, Junges White Sellection, White, Alba, Primrose Monarch.

Zleva shora: Iris pseudoacorus Holden Clough, Iris pseudoacorus Spartacus, Iris pseudoacorus Creme de la Creme, Iris pseudoacorus.

Kosatec měňavý (Iris versicolor , kosatec různobarevný). Mám je i v mém okrasném jezírku, krásně na jaře fialově kvetou. Našla jsem k nim informace, že ale potřebují více živin, než obyčejné žluté kosatce a jsou vhodné spíše pro mezotrofní vodní plochy. Asi budu muset vyzkoušet, jestli to v biobazénu dají nebo ne. Hloubka vody: 0-20 cm.  Nemusí být pouze fialové, najdete je i v bílé variantě, jednotlivé kultivary:  Variegata, Kermesina, Stella Main, Versicle.

Fialový klasický kosatec měňavý a bílá varianta Iris versicolor Versicle.

Kyprej obecný ( lythrum salicaria). Krásná vysoká růžově kvetoucí květina. Udává se, že je pro mezotrofní přechodné oblasti, takže nějaké ty živiny ve vodě se jí hodí. Nicméně dokument od ABAJ (zdroj 1) je má v přehledu vhodných rostlin pro biobazény, takže by to tam zvládnout měla. A lze je vidět na realizacích biobazénů od firem Anima Horti a Gabriel s. r. o. Já mám kypreje moc ráda, takže si je v biobazénu zkouším. Hloubka vody: 0-15 cm. Rostlina je obvykle velmi vysoká, zvlášť pokud má hodně slunce a hodně živin. To potom doroste do výšky 1,5 metru. V biobazénu by měla být obecně menší. Pokud potřebujete menší rostliny (jako já), vybírejte z nižších kultivarů (lythum salicaria Robert nebo Pink Blush nebo Little Robert, Rose Queen, Swirl)
Další kultivary: Blush, Robin, Rosy Gem, Zigeunerblut, Dropmore Purple.

U okrasného jezírka s živinami jsou kypreje obří rostliny. U biobazénu by měly být přirozeně nižší (kvůli menšímu množství živin), pro jistotu jsem ale k biobazénu rovnou dala i nižší kultivar.

Máta vodní (Mentha aquatica). Udává se jako vhodná pro mezotrofní (přechodné) oblasti, ale např. Anima Horti ji ve výsadbách biobazénů používá a ve zdroji 1 je taky uvedená jako vhodná. Kdysi jsem ji měla, ale extrémně se rozrůstala a celé místo si uzurpovala jen pro sebe. Jsem s ní tedy více opatrná. Hloubka vody: 0-15 cm.

Preslie parožnatá (Preslia cervina) je nádherně vonící nízká trvalka, taky jsem našla, že je vhodná pro mezotrofní vodní plochy a asi ale má ráda více živin. Jednu nebo dvě pokusně zkusím, mám jich v okrasném jezírku hodně. Kvete pozdě v létě a voní mátově, i když s mátou nemá nic společného. Hloubka vody: 0-5 cm.

Detail květu Preslia cervina Alba, tedy bílé varianty. Obvykle je ale v základní formě tato rostlina fialová.

Sítina rozkladitá (Juncus effucus) -  (ale i jiné druhy) je prostě taková metrová tráva ve vodě. Má i variantu se spirálově stočenými stonky (ta je nižší, kolem 40 cm). Hloubka vody: 0-10 cm.

Šáchor dlouhý (cyperus longus) - šáchor dlouhý - 120 cm vysoká travina. Hloubka vody: 5-20 cm.

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) - suchopýr širolistý - 50 cm vysoká travina s bílými chlupy. Hloubka vody: 0-10 cm.

Ostřice (Carex) - různé druhy ostřic by měly v biobazénu dobře růst. Jde prostě jen o traviny. Hloubka vody: 0-10 cm.

Problematické, ale pokusně by to možná šlo

Marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia) - vyhovují jí nejvíce mezotrofní vodní plochy, je možné, že v biobazénu bude trpět nedostatkem živin. Asi bude nutné rozhodně přidávat přípravek Hydrobalance Léto pravidelně, aby z něj měla dusík. Je zajímavou volbou na zkoušku do biobazénu, protože dokáže růst v hloubce až 1 metr, ideální je pro ni ale spíš kolem 30 cm. Je otázkou, zda v biobazénu zvládne skoky a zvlněnou hladinu a nebude jí to třeba trhat stonky. Nejspíš to vyzkouším a dám vědět. Tahle rostlinka je vlastně kapradina a měla by zvládat i stinná jezírka (proto se ji snažím pěstovat i v tom našem okrasném zastíněném).

Vlevo je fotka marsilky, kterou jsem koupila. Kupa černých kořenů a kratičké stonky. Vpravo je marsilka, kterou pěstuji v okrasném jezírku v hloubce 0,5 metru. Na hladině jsou prostě vidět ty roztomilé čtyřlístky.

Žebratka bahenní (Hottonia palustris) - podle Wikipedie je u nás v Evropě jen jednoletá a to by vysvětlovalo, proč mi nikdy nepřežila déle, než jeden rok. Jako stanoviště se udávají mezotrofní vodní tůně a stín a příliš živin jí vadí. Je tedy možným adeptem, který by v biobazénu teoreticky ten jeden rok přežít mohl. Jen se její sazenice velmi špatně shání. No a ještě jí vadí příliš vápníku, což je blbé, protože budeme biobazén napouštět vodou, která obsahuje vápníku zrovna docela dost. Problém je, jak si ji zajistit i na další roky. V ČR prý žebratky tvoří semena jen vzácně a asi se nějak obnovují z nějakých pupenů s názvem turiony. Jen mně se ještě druhým rokem nikdy z ničeho v jezírku neobnovila. Hloubka vody: 30 cm.

Vlevo je fotka koupené žebratky po tom, co jsem jí pečlivě dostala veškerý substrát z kořenů - to je u rostlin vkládaných do biobazénu naprostá nutnost, rostou jen hydroponicky ve vodě a drží je kamínky, respektive u nás ten bezfosfátový dolomitský štěrk, který nám zbyl. Vpravo je v košíčku s marsilkou.

Mechovec (Cotula Coronopifolia) se někdy udává jako rostlina pro mezotrofní vodní plochy a jeden nebo dva bych snad i mohla zkusit. Nejde o trvalku, vysemeňuje se a rozšiřuje tak různě. Což vysvětluje, proč mi nikdy na jednom místě v jezírku nevydržela. Hloubky vody: 0-5 cm.

Tak, to je asi všechno. Z těchto rostlin vybírám a budu zkoušet ty, které v biobazénu nakonec zvládnou růst (a kvést). Po letech dám tady v tom příspěvku aktualizaci, jak se mi to dařilo nebo nedařilo. 

Jakmile sázíte vodní rostliny do biobazénu, je naprosto nezbytné je tam dávat bez substrátu. Jen pečlivě očištěné kořeny, které dáte do toho štěrku či kamínků (aby nevyplavaly). Žádný substrát z koupených rostlin do biobazénu s technologií Hydrobalance nesmí. Třeba kypreje jsem bohužel koupila v nějaké naprosto normální zemině navíc s nějakými kuličkami hnojiv a dalo mi teda hodně práce je pořádně propláchnout a každý kousíček té zeminy a živin z nich dostat ven, než vůbec mohly jít do biobazénu. Na to opravdu pozor, pokud si rostliny do biobazénu osazujete sami, tak jako já.

Nevhodné vodní rostliny