Souboj s plevelem

Na našem pozemku je aktuálně jen a jen plevel. Nemůžeme mu zazlívat, jsme rádi, že tam je a udržel v půdě vláhu a zpevnil ji kořínky tak, aby i tu mizivou vrstvu schopné půdy, která tam je, neodnesl vítr.
Vivat plevel. Zachránil nám půdu.
Jenže pokud budeme chtít něco sázet, tak je potřeba plevel dostat pryč. Hledala jsem na internetu a je až s podivem, kolik lidí se pustí do boje s plevelem takovými chemikáliemi, jako by šli na frontu druhé světové války. A poněkud jim nedochází, že si pak chemicky kontaminují veškerou půdu, zničí v ní život a podivné nebezpečné látky jim budou ještě několik let proudit v každé roslince, kterou se jim tak podaří zasadit. To pak budou jahody a jablka téměř s příchutí alá yperit a děti abyste se báli do zahrady vůbec vpustit.

Zaujal mne článek Stadium brutalních plevelů. Protože právě ty brutální plevele jsem se svými chabými botanickými znalosti na pozemku rozpoznala. A protože bylo sucho a suchá dřevnatý plevelový pás šel dobře vytahovat, tak jsme strávili půl hodinku vytaháním velkého dřevnatého plevele ze země a natrháním na menší kusy, které jsme tam trochu zadupali, aby vznikl mulč.

Je mi jasné, že jsme akorát uvolnili prostor pro nové rostlinky bodláků a pelyňků, ale to nevadí. Nové rostlinky ještě nebudou dřevnaté, takže je poseče schopný křovinořez nebo kosa. A jaké jsou tedy další kroky pro boj s plevelem na našem pozemku? Zkusíme:

1) Trochu pohrabat část půdy a na tu aktuálně lehce odkrytou půdu zaset tvz. rekultivační směs (buď KORIDOR – bylinná rekultivační směs od Agrotisu a nebo Rekultivační porost od Planta naturalis), abychom dostali dusík do půdy a trochu ji zůrodnili. Musíme počkat, než bude pršet, na pozemku totiž není voda :-) (Editováno po letech: rekultivační směsi jsme použili, ale těžko říct, jestli to mělo efekt a nebylo to zbytečné, spíš stačí jen mulčování a kosení.)

2) Několikrát pokosit plevel, jakmile vzroste, aby měla šanci tráva a další rostlinky. Pokosený plevel tam necháme být nebo půjde na kompost.

3) Jakmile budeme mít plot a vodu, tak můžeme začít mulčovat podle návodů na stránce http://www.ekozahrady.com/mulcovani.htm. Do té doby by to moc nešlo, protože levný mulč (kartony, sláma) by nám nejspíš odletěl do okolí a naštval sousedy. A ten drahý způsob (zakolíkovat speciální rohož do http://www.ekocover.cz/) je na celý pozemek opravdu moc drahý. Ale pod stromy a sazeničky, u kterých potřebujeme, aby se hezky rozrosly, to s tou speciální rohoží určitě zkusíme. (Editováno po letech: speciální rohož jsme nezkoušeli, nebylo potřeba, stačily kartony a zatížit je kameny.)

4) Když by bylo nejhůř, tak asi vezmem na pomoc chytrou knížku Jak na plevel bez chemie. (Editováno po letech: knížka se mi až tak nelíbila, nepomohla mi, dala jsem ji pryč.)


Držte nám palce, ať nad plevelem zvítězíme se ctí a bez ztrát na životech.



Štítky:

Sdílení:

1 komentářů

  1. traktor s rádlem nebo bagr,rozbagrovat nebo rozorat a plevel ručně vytahat a nejlépe ihned spálit.Ideální na podzim když už tolik neroste.Osvědčená metoda u nás jen u nás se to dělá vyproš´tovacím tankem s radlicí.

    OdpovědětVymazat