Teorie o hadníku

Správná přírodní zahrada by měla mít hadník. Má to být místo, alespoň 1,5metru krát 1,5 metru, které je podobné kompostu, do kterého nevrtáme a ve kterém necháme v klidu žít ještěrky a slepýše. Když se zadaří, tak se může ubytovat i užovka. Jenže co když bude tak uspěšný a ubytuje se i zmije? Zmijí se bojím, zvlášť do budoucna kvůli budoucím dětem. Z článků mi vyplynulo, že pokud se hadník buduje v oblasti výskytu zmijí, tak to opravdu hrozí. No naštěstí v žádné oblasti výskytu zmijí nejsem, takže hurá na plánování hadníku.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)
Co vlastně obyvatelé hadníku potřebují?
Nejvíce klid, teplo tlejících materiálů pro kladení vajec, místa pro vyhřívání, skrýše, úkryty, díry. A hodně potravy v okolí, tedy hraboše a myši. Slepýši jsou méně nároční, těm stačí nějaký starý koberec nebo černá plachta na tlejícím materiálu, oni se pod ní vyhřívají a přitom nejsou na očích predátorům. A ještěrky potřebují hromádku písku, do které by kladly vajíčka a suchou zídku nebo alespoň hromadu kamení.

Kam hadník umístit?
Ideálně do kouta zahrady, kam moc nechodíme a kde budou mít obyvatelé hadníku klid. Ze článků jsem si vydedukovala, že ideální je místo na slunci, ale v diskusi http://diskuse.nachvojnici.cz/ zafungoval i hadník ve stínu pod stromy. U mě na zahradě zbylo místo právě převážně ve stínu, takže to risknu i s tím stínem.

Co na základ?
Některé články doporučují vyhloubit díru v zemi, nejlépe půl metru hluboko, i když to nejspíš není nutností. Mě se tato myšlenka zalíbila, hadům moc prostoru do šířky dát nemůžu, tak ať mají bydlení alespoň do hloubky. Shodou náhod je ale chci umístit na nejnižší místo zahrady, tak mám trochu obavy, že tam při silnějším dešti budou mít záplavy. No to se uvidí.

Do této jámy o rozměrech alespoň 1,5 krát 1,5 metru naházíme velké větve, chrastí, umístíme kameny, naházíme ještě menší větvičky, ale dole jsou důležité především velké větve. Nemusíte naplnit celou jámu, stačí jen udělat vrstvu, na kterou se budou vrstvit další materiály. Je dobré dát nějaké kameny nepravidelně i po okrajích jámy, když na ně trochu zasvítí sluníčko, tak se nahřejí, a to mají hadi rádi. Do jednoho rohu jámy pak nasypeme kýbl písku (nebo dva) pro ještěrky.

Hranice
V tomto blogu například není hadník nijak ohraničen a tvoří jen jakousi hromadu: http://www.jankarpisek.cz/. Jinde je hadník ohraničen drátěným pletivem, které je vypnuté v rámech a rámy jsou spojené drátky. Nebo jsou použity propletené vrbovými pruty. Většinou výška ohraničení hadníku nepřesahuje jeden metr. Někdo radí i kulatinu, dřevěné plaňky, laťky, různé kůly a klacíky. Hlavním kritériem pro obyvatele hadníku ale je, aby byly laťky či kůly od sebe vzdálené alespoň na 3 centimetry, tedy aby do hadníku had vůbec prolezl. Takže určitě nelze použít klasický kompostér, který by měl boky hadníku z plných prken.

Hadník s proutěnými okraji. (Zdroj obrázku: www.biosad.cz/)

Vrstvení
Pro hadník jsou typické vrstvy, které lze opakovat vícekrát, pokud máte dost materiálu. Čtěte odspodu:

Nahoře ideálně zasypat listím.
-------------------------------
Opět tlející materiál.
 -------------------------------
Opět větve, ale menší.
--------------------------------
Opět kartony.
-------------------------------
Důležitou vrstvou je tlející materiál, tedy listy, zbytky roslin, plesnivé věci, piliny, plevele, staré čistě bavlněné tričko, malé větvičky, typické věci z kompostu.
-------------------------------
Další vrstvu tvoří zpevňovací materiál, který bude držet další vrstvu. V článcích shodně všichni používají především kartony a lepenku a doplňují to novinami. Osobně si myslím, že ideální jsou spíš nepotištěné materiály.
--------------------------------
Jedna vrstva je vždy taková nosná, prostorová, se skrýšemi, a tvoří ji kameny, velké větve, menší větve.
--------------------------------
Ideální je hromada z chrastí tvořená silnějšími větvemi v dolní části, slabšími uprostřed a zasypaná suchým listím.
--------------------------------

Vršek
Úplný vršek hadníku někdo doporučuje zakrýt starým kobercem, pod kterým se prý rádi vyhřívají slepýši (pokud je na slunci), nejsou totiž vidět a unikají tak predátorům. Jiné články ale doporučují vrch hadníku silně posypat listím. A někomu se osvědčila tlusná černá folie nebo tlustý černý plast.

Nejasnosti
1) Nejvíce mi není jasný postup tvorby. Nevím, jestli se má hadník udělat celý najednou nebo jej tvořit postupně (myšlenka dlouhodobého kompostu pro neskladné větve a hromady listí). Taky nemám ani ponětí, co za 5 nebo 10 let. Přece tlející materiál zetleje a už nebude vydávat teplo potřebné pro hadí vajíčka. Ale sáhnout do hadníku a rozebrat jej – to bych se bála, stále to bude domov živočichů. V tomto vůbec nemám jasno a snad to ještě někde zjisím.
2) Chci si hadník udělat vedle klasického kompostu. Co když ale budou hadi klást vejce do kompostu a já jim je zničím při přehazování kompostu? Na to taky zatím nemám odpověď.

Upozornění
Do hadníku nepatří kupované urychlovače kompostu a samozřejmě ani žádné věci, které nepatří do kompostu, tedy neměli byste tam dávat plasty, sklo, chemikálie.

Obrázky hadníků
Zatím jediné, které se mi na internetu kromě proutěného nahoře podařilo najít:
(Zdroj obrázků: zleva http://www.veronica.cz/, vpravo nahoře http://www.jankarpisek.cz/, vpravo dole http://sobestacnost.cz/)


Odkazy:
http://www.veronica.cz/
http://www.rozhlas.cz/priroda/
http://www.jankarpisek.cz/
http://vlasin.cz/
http://diskuse.nachvojnici.cz/

Štítky:

Sdílení:

2 komentářů

  1. Skvělý blog, jsem rád, že se někdo věnuje i (ne příliš oblíbeným, ale užitečným) zahradním živočichům a je skvělé že jste postup výroby takhle zkompletovala. Co se týče nejasností, myslím si, že hadník by se měl stále doplňovat o nový materiál . V Brožuře "Ochrana plazů v okolí lidských sídel" (Jiří Haleš, ČSOP) je popsána stavba podobného objektu: fólie nebo deska se pokládá pouze na osluněnou stranu. Takže zbylá část hadníku je odkrytá a může se tedy stále doplňovat.

    OdpovědětVymazat
  2. Velmi děkuji za rady a ze skvělý tip na knihu k přečtení :-)

    OdpovědětVymazat