Pravidla zalévání

V těchto parných dnech samozřejmě také zaléváme a zaléváme. Vodou z vodovodu od sousedů, jinou zatím nemáme. A právě proto jsem si sem poznačila všechny chytré tipy k zalévání zahrady, abychom nakonec ke kytičce za 30 Kč nenalili vodu za stovku a nic z toho. S vodou se musí zacházet rozumně.
(zdroj: www.sxc.hu)

Spousta "chytrých" článků na internetu hned začne lidem vnucovat automatický systém zavlažování. Ten nechci ani náhodou, ani kdyby mi jej někdo dal zadarmo. Pevně doufám, že zahrada bude brzy soběstačná a poradí si v suchém létu, když budeme na dovolené. Automatický závlahový systém by ji zbytečně zhýčkal a udělal více škody než užitku. To už bych raději vyzkoušela spíš zavlažování hliněnou nádobou, byť toho o této metodě zatím moc nevím.
  • Kdo ano, kdo ne. Sepište si, které rostliny opravdu potřebují hodně vody (na jaře zasazené stromy, kapradiny) a které si naopak libují ve slunci a suchu (levandule, tymián, skalničky, netřesky). Zalévat často levanduli a některé středozemní bylinky by se vám nemuselo vyplatit, mohly by je schvátit choroby nebo by mohly i uhnívat. Také vzroslé stromy a keře by si měly být schopné vodu již najít samy, narozdíl od čerstvě zasazených mladých stromků.
  • Mulčujte. Mulčování zajišťuje především vhodnou teplotu půdy, nepřehřívá se a neodpařuje se z ní ve velkém voda. Mulčujte ale pořádně, dostatečnou vrstvu materiálu, který je hrubší - sláma, delší vlákna trávy, stvoly, kartony, kamínky, listí. Příliš jemný materiál, například tráva ze sekačky, by akorát mohl brzy shnít, a tenká vrstvička drahé drcené kůry z obchodu je taky na nic.
  • Vybrat ten vhodný čas. Ideální doba pro zalévání je brzy ráno nebo pozdě večer. A divili byste se, kolik lidí na takto jednoduché pravidlo zapomíná. Přes poledne ve slunečním žáru hrozí rostlinám ze studené vody šok. Pokud by se voda dostala v tom slunci na listy, tak působí jako lupa a může trvale rostlinu poškodit. Navíc mnohé rostliny používají svěšení listů jen jako obranu proti horku (např. fazole, dýně), to jestli mají dostatek vláhy, zjistíte jedině rozhrábnutím půdy do hloubky.
  • O kypření. Pokud pěstujete zeleninu klasickým způsobem na holé půdě, případně rostliny nemulčujete, je nutné záhony kypřit a okopávat, aby se přerušilo kapilární vzlínání vody. Třeba hned po zalití, kdy do půdy půjde kopnout. Zajímavou volbou by pro horké léto mohlo být asi zkypření a následné zamulčování například slámou, vyzkoušené to ale nemám, nepěstuji zeleninu "klasicky".  
(zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)
  • Lépe méně často, ale pořádně. Toto je nejčastěji porušované pravidlo. Jen málo lidí "vydrží" koukat na žíznící zahradu a nakonec jí každý den "alespoň trošku vody" dá. Ale to není vhodný způsob. Rostliny spíše potřebují vydatnou zálivku jednou za několik dní, tak jak by to v přírodě udělal pořádný déšť. Ten taky nechodí pravidelně každý večer v 21 hodin. Při každodenní slabé zálivce se více odpaří než vsákne a to nutí rostlinu vést vést kořeny jen mělce u povrchu, navíc se asi z půdy prý takto odplavují živiny. Pokud víte, že máte k rostlině dát dvě konve vody, ale chcete použít hadici, doporučuji si nejprve změřit dobu, kterou tyto dvě konve naplňujete. Na tuto dobu si potom nastavte stopky. Jinak vám bude připadat, že rostlinka už má určitě vody dost a skončíte velmi brzy jen kvůli pomalé hadici.
  • Dešťovku, prosím. Ano, dešťová nebo povrchová voda je pro rostliny to nejlepší. Práve v ní se jim dobře rozpouštějí živiny. Pokud už musíte používat vodu z kohoutku, která je pro zalévání nevhodná, napusťte ji nejprve do nějakého sudu a nechte nějakou dobu odstát. Studená voda způsobuje rostlinám šok a zastavuje růst a rostlinu snáze napadnou škůdci. Chlorovanou vodu nesnáší např. ovocné stromky a bobuloviny.
  • Ke kořenům! Nezalévejte rostliny stylem "májový deštík", kdy na ně z výšky z rozprašovače hadice necháváte kapat vodu, jakoby při dešti. Nedává to smysl, vzduch je suchý a rostliny mají díky teplotě a podmínkám zakódováno, že teď žádný déšť přijít nemá. Pokud budete zalévat například rajčata na listy, tak jim jen přivodíte houbové choroby. Vlastně je jen málo rostlin, kterým "májový deštík" nevadí (brambory, kořen. zelenina). Navíc se tímto způsobem velké množství vody jen zbytečně odpaří. Zásadně tedy lijte vodu rostlinám ke kořenům. (Jak správně zalévat velkou plochu trávníku, to nevím, doufám, že jej snad jednou ani nebudu muset kropit.)
Tak takhle raději moc ne. (zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)
  • Využijte zavčas tlející dřevo. Tlející pařezy a větve mají úžasnou schopnost držet vodu. Proto je chytří zahradníci přidávají do půdy už při sázení rostlin ve formě velkých větví, nebo je používají pro obruby záhonů, částečně zapuštěné v půdě. Případně je přidávají mezi mulč, tak jak to občas zmiňuje ve svých videích Geoff Lawton.
  • Chraňte rostliny před větrem. Vítr zvyšuje ztrátu vody.
  • Dělejte "ďolíčky". Toto pamatuji od mého dědy, ten vždy každému stromu a rostlinám dělal vsakovací prohlubně a malé hráze či ohrady. To, aby mu voda ze zalévání neodtekla nazdařbůh pryč.
  • Nesekejte trávník příliš nízko. Vyšší porost lépe schraňuje vlhkost a trávník se tak nevypálí a nebude potřebovat (tolik) zavlažovat. Je to vidět v létě v mnoha městech a u dálnic, krátce střižené trávníkové pásy jsou teď kompletně suché.

Zdroje, ze kterých jsem čerpala:

Sdílení:

2 komentářů

  1. Skvělé rady! Bohužel, i když je v rodině poměrně dodržujeme, to dlouho trvající sucho a horko si na trávníku vybralo daň... myslím, že nikdy nebude úplně samostatný.:( Krásný blog plný dobrých rad, dávám si ho do záložek a těším se na další články! Veronika

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat