Důmyslné jámy pro pěstování kanadských borůvek

Když si před lety plánovala minirašeliniště pro borůvky a brusinky, ještě jsem toho o pěstování borůvek moc nevěděla. Teď, o pár let a o pár internetových článků a diskuzí chytřejší, jsem se pustila do plánování našeho místa pro borůvky. Zaujalo mne, jaké speciální jámy, bazénky a vany v půdě pro borůvky amatérští pěstitelé připravují. To bude něco pro mne.

Takové krásné borůvky rostou na zahradě mojí kamarádky, fotku mám taktéž od ní

První hledání důmyslných borůvkovišť
Borůvky především potřebují hodně vláhy, a tak se někteří pěstitelé rozhodli udělat jim bazének z jezírkové fólie 80x80x50 (velikost pro 1 rostlinu; například skvěle popsané v této diskuzi). Bazének potom naplní směsí rašeliny a pilin a pomalu rozpustného hnojiva či něčím podobným. Piliny mají nepříjemnou vlastnost, že se při zalévání shora nasáknou hodně po povrchu a kořeny rostlin jsou nakonec v suchu. Tuto situaci prý mají řešit zabudovaní zavlažovací hadice, které vodu dostanou naspod bazénku (prý se ale časem zanáší, pokud není substrát jen z pilin). Bazény pro borůvky jsou ideální v případě, že na zahradě málo prší a vody v půdě je nedostatek, tak jako v našem případě.

Na diskuzním fóru http://www.kiwiforum.cz/ zveřejnil uživatel Jujto velmi zajímavý návod na pěstování borůvek v pilinovém bazénu. (Zdroj obrázků: http://www.kiwiforum.cz/)
Druhé hledání důmyslných borůvkovišť
Když jsem ale zamířila na jiné diskuze a články, začaly se ozývat hlasy, že borůvky mimo jiné ale nesnáší dlouhodobé přemokření. Po silných deštích některým začaly borůvkové bazény spíš připomínat rýžová pole. A tak se objevila doporučení (i u některých prodejců), tu jezírkovou folii dole probodat a udělat odtokové díry. Jiní oponovali, že je to zbytečná investice a naprosté ničení folie a nezvládne to pořádně držet vláhu. Ze zkušeností lidí vyplývalo, že jim stejně borůvkoviště často vysychaly. Dlouze a dlouze jsem hledala články a texty, kde by to nějaký šikula kulantně vyřešil. A taky, že ano.  

Třetí hledání důmyslných borůvkovišť
V jedné diskuzi jsem objevila příspěvek pána, který udělal borůvkám 60 cm hlubokou vanu a igelit dal jen do 30 cm výšky. Igelitovou jámu vyplnil kameny a pískem jako takovou drenážní vrstvu pro zachycení vody, simuloval tak jakousi nízce položenou "spodní hladinu vody". Borůvky se do ní časem prokoření, ale v případě velkých dešťů nebudou tolik přemokřené, protože voda nad úroveň igelitu se vsákne do okolní půdy. Najít optimální hloubku bazénku versus celé jámy ale někdy není jednoduché, pán k tomu hezky píše: "Skusim odpovedat ako politik. Ked napustite ten z folie vytvoreny bazenik az po okraj, nesmie zasadena cucoriedka stat korenmi vo vode, ale nesmie byt prilis hlboko, aby sa voda spolahlivo dostala z bazenika vzlinanim ku rastline. " (citovaný text z diskuze na http://www.zahrada.cz). Igelitový bazének napouští hadicí přímo dospod, hadici zavíčkovává, aby se neodpařovala voda.

Právě takový způsob s bazénkem, ale bez té hadice, vyzkoušela kamarádka. Borůvky jí neplodily a špatně rostly a poslední možností jejich záchrany bylo právě přesazení. U jednoho keříku zkušebně vyzkoušela i vytvoření takového bazénku z jezírkové folie.

Nízký bazének kamarádka naplnila kamínky, zalila vodou, teprve potom nasypala rašelinu a přesadila do ní borůvku. Další sázela přímo do celkového foliového bazénku. (Fotografie mám od kamarádky.)

Čtvrté hledání důmyslných borůvkovišť
Nízký bazének pro borůvky už se mi celkem líbil, ale stále zde byla nedořešená jedna věc. Borůvky nemají rády mísení kyselé půdy s tou normální. V prvních postupech s celkovým foliovým bazénkem byly borůvky naprosto izolované od okolní půdy a problém byl tedy vyřešen. Ale u nízkého foliového bazénku se půda mísila. Někteří na diskuzích prohlašují, že to vlastně borůvkám vůbec nevadí a do normální půdy si jednoduše neprokoření, jiní se raději trochu pojistili. Vytvořili nízký foliový bazének a potom stěny obehnali ještě pro jistotu geotextili, než tam nasypali rašelinu s pilinami.

A co nakonec plánujeme my?
Dala jsem si všechna pro a proti dohromady a vymyslela kompromisní řešení. Asi nakonec nepůjdeme do celkového foliového bazénku, přecejen je jezírková folie docela drahá. Připravíme pro naše (tři) borůvky výkop široký 90 cm (doporučuje se taková šířka, borůvky koření jen mělce a povrchově, potřebují prostor). Hloubka by měla stačit 50–60cm. Rozestupy mezi rostlinami by měly být metrové. Naspod toho výkopu připravíme z kaučukové jezírkové folie takový nízký bazének, jako dělala moje kamarádka. Zaplníme jej trochu kamínky a pískem. 
A teď přijde moje vychytávka. Stěny celého toho výkopu chceme obložit smrkovými odkory. Pamatuji si, jak doma vznikaly takové šikovné rádoby odřezky kůry s trochou dřeva z kmene smrku, když se strom řezal na desky a hranoly. Byl to odpad, některé kousky jsem například používala do provazové houpačky. Pevně doufám, že na pilách jsou tyto odřezky stále ještě odpadem a prodají mi je zalevno (snad to vyjde levněji než jezírková folie).

Právě takové smrkové odkory bych chtěla do jámy pro borůvky využít. (Fotografie pocházejí ze stránek: http://dev.webdevel.cz/ a http://www.drevene-obaly.eu)
Smrkové odkory by měly být ideálním obložením borůvkové jámy. Smrkové dřevo je kyselé, pro borůvky vhodné. Jako každé mrtvé dřevo zadržuje vodu, umí ji do sebe nasáknout a poskytnout borůvkám později. Je to přírodní materiál a postupně se v půdě rozloží (narozdíl od folie). Je ale dostatečně silné na to, aby celkem pěkně oddělovalo normální půdu od té kyselé rašelinové (vydrží déle než geotextilie). A přitom při přemokření (ne že bych to v naší suché oblasti zrovna čekala) tu vodu pustí dál. Teorie je to pěkná, na praxi si ještě nějakou dobu počkám.

A o do té jámy? Nejspíš vyzkouším nějakou směs pilin, rašeliny, jehličí, větviček a roští z jehličnanů, hrabanky z dědova lesa (soukromý les, tam můžu, jinak je to nelegální), kávového lógru a nějakého pomalu uvolňovaného hnojiva pro borůvky (případně tzv. Ericaceous Compost, jestli se tahle vychytávka u nás začne vyrábět a prodávat do té doby, než budu borůvky sázet). Předběžně, ještě si to musím dozjišťovat a promyslet. A nahoru k rostlinám půjde mulč z jehličí či kůry. Ale o tom až někdy příště.

Štítky:

Sdílení:

0 komentářů