Co má být uvnitř vysokého a vyvýšeného záhonu?

Tak jsem přišla na to, že moje babička ani můj děda nevědí, co to doopravdy vysoké záhony jsou. Vždycky když mi tvrdili, že tuto novinku z Německa kdysi zkusili a pak byli zklamaní vysycháním a tím, že v tom neviděli žádný přínos. A aby ne! Oni jen navršili hlínu do kopce či ohradili hlínu dřevy. Nic víc.
A tak jsem mému devadesátiletému dědečkovi nedávno vysvětlovala, jak se opravdu ty vysoké a vyvýšené záhony dělají a v čem je jejich pointa. Ne ve výšce, ale v množství rozmanitého materiálu a rozmanitých vrstev uvnitř. Děda se nakonec usmál a řekl mi, že teď už konečně chápe, proč pořád takovou blbost řeším. A že takto to už dává smysl a nejspíš to i bude fungovat. 

Vysoké záhony i tzv. německé kopy jsou důmyslné systémy vrstev různých materiálů. (Zdroj obrázků: obrázek z knihy pana Seppa Holzera, převzato z http://waldenlabs.com/; druhý obrázek z http://www.grit.com/)
A já pevně doufám, že mi vysoké záhony fungovat budou. Že stojí za tu dřinu se sháněním rozmanitého materiálu, protože právě nakupit na zahradě pořádnou výplň záhonu je na celém konceptu takřka nejtěžší. Dříve, než se s vámi podělím o to, co sháním do vysokých záhonů já, podívejte se, jak plní vysoké záhony odborníci:

Koukala jsem takové různé články, i na jiné další materiály, a vždy si jen říkala, kde já všechny tyto věci jen na nově založené zahradě seženu! Jako obvykle bych se bez podpory rodiny a sousedů a různého snánění, telefonátů a vyjednávání neobešla. Takže k jednotlivým vrstvám pěkně odspodu:
  1. Úplně vespod takového záhonu by mělo být pletivo proti hlodavcům, tedy pletivo s co nejmenšími oky a dobře uchycené k ohraničení záhonu, aby se do něj nedostali například hraboši, kterým se v takových vyvýšených hřejivých místech s chutnou zeleninou náramně líbí. Já jej koupím klasicky v hobby marketu.
  2. Základ vysokého záhonu tvoří velké kusy dřeva z listnatých stromů. Zajistí vzdušnost záhonu, pohyb hmoty a přívod vzduchu pro tlení. Izolují záhon proti chladu odspod. V době sucha v sobě umí zadržet vláhu a poskytnout ji kořenům rostlin (mnohá zelenina umí kořenit i pěkně hluboko). Pokud máte k dispozici jen třeba smrky, není to ideální, ale nevěšte hlavu, pan Sep Holzer je do svých záhonů také dával a měl úspěchy. Nicméně vyhnout byste se měli dřevu ořešáku, akátu, tújí a jiných jedovatých dřevin. Velká dřeva se pro maličkou zahradu shání špatně. Já například poprosila svého tátu a vzala mu trochu tvrdého palivového dříví. Odváželi jsme si polínka naším malým autem na několikrát a sotva pokryjí dno záhonu.
  3. Na velká dřeva přijdou ta menší, tedy různé větve, větvičky, klacíky. Opět pokud možno z listnatých dřevin a ne ořešák, ani akát, ani jiné nějaké jedovaté. Větvičky opět zajišťují vzdušnost a postupně tlejí. Na nově založené zahradě se větvičky najdou těžko a tak jsem byla opět s prosíkem za tátou a odvezla si alespoň část větví z jarního řezu jeho sadu. Opět nás limitoval malý prostor v kufru našeho auta, ale něco málo máme, větvičky se těžko nahrazují něčím jiným. Přispěli také sousedé a věnovali nám ostříhané stonky trvalek a větvičky okrasných keřů a stromků. Určitě do záhonu nedávejte piliny, ani dřevitou štěpku – svým příliš rychlým rozkladem by odebraly celému záhonu obrovské množství dusíku a zelenina by strádala. Vrstva větviček přijde trochu ušlapat, některé třeba víc nalámat.
  4. Na vzdušný dřevo-větvový základ se nasype nejlépe nějaký dusíkatý a na živiny bohatý materiál (vyrovná se tak poměr obsahu uhlíku a dusíku a podpoří tlení). Obvykle hnůj. S tímto bodem mám zatím největší problém, stáje jsou sice coby kamenem dohodil, ale já prostě nemám tu dostatečnou odvahu jet s kolečkem plným koňského hnoje přes část vesnice, když jsem se tam ještě ani nenastěhovala. Pro zahradu udělám hodně, ale na toto prostě nemám. Prostě se stydím takovou věc udělat :-) Zbývá kupovaný pytlovaný "hnůj v igelitu" (z hobby marketů), ale to asi do auta taky nezvládnu dát. Můj záložní plán je nasypat do záhonů částečně rozložený kompost a kuchyňské zbytky zeleniny, co mám v komposteru, trochu listí, čerstvou trávu ze sekačky od souseda, nasekané kopřivy, koupenou rohovinu a koupený kompost (obojí ze zahradnictví). Ať už větvičky zasypete čímkoliv přírodním dusíkatým, pořádně celou směs prolijte vodou, aby ji dřevo nasáklo.
  5. Teď se ještě podle velikosti záhonu obvykle naskládají travní drny (očekává se, že se vysoký záhon zakládá na místě trávníku) trávou dolů, může se zase přidat nějaké listí, pokud člověk má. Já nebudu mít ani drny, ani listí.
  6. Horní vrstva určená pro sázení zeleniny se obvykle míchá z následujícího "koktejlu" výživných i odlehčujících věcí: původní vykopaná zemina ze základu, vyzrálý kompost, biouhel (tzv. agro-protect soil), perlit, zeolit nebo vermikulit (přírodní horniny pro odlehčení směsi). Kompost už se dá v leckterém zahradnictví koupit v pytli, ale sehnat biouhel (respektive agro-portect-soil a carbo-mulč-soil) nebylo jednoduché. Zkusila jsem kontaktovat paní doporučovanou na webu pana Svobody, stránky mají tady: http://www.lamiaceae.cz/zdrava-krasna-zahrada/, zda by mi biouhlí nějakou vhodnou dopravou nemohli poslat do Brna. A naštěstí mi vyhověli a poslali přes FOFR dopravu, pán byl sice poněkud překvapen, že veze uhlí do paneláku, ale vyklopil mi jej na chodník a bylo to. Musím jen podotknout, že biouhlí mají balené ekologicky v papírových pytlích a snadno se protrhne, musí se s ním obezřetně, na zahradu jsem je převážela s velkou opatrností. No a po perlitu se pojedu poohlédnout do zahradnictví, snad jej tam najdu.
  7. Zasazené sazenice se potom ještě obvykle mulčují. Ať již slámou, nebo v poslední době "moderně" odleželou dřevitou štěpkou z listnatých dřevin. Protože zdroj slámy od dědy už mi došel, začala jsem se poohlížet po té listnaté dřevité štěpce. Jenže sehnat ji, to je běh na dlouhou trať. Mám za sebou objíždění okolních pil, obvolávání inzerátů, několikero e-mailů a nechápajících výrazů lidí, kteří pracují s dřevem. Očividně se sice listnatou dřevitou štěpkou vytápí část Brna, ale do zahrady mi ji nikdo neprodá. Teď mám příslib jednoho milého pána, zadanou obejëdnávku a vyčkávám, až zavolá, jestli tu štěpku má. Ale o tom až v samostatném článku.
Takže kromě hromad hlíny a materiálu ze stavby je naše zahrada aktuálně ještě zaskládaná množstvím různých větví, dřev a pytlů kompostu a biouhlí:


Tak, teoretická příprava by byla, část materiálu na záhony na zahradě už taky. Teď jen, aby mi to vyšlo a v prvních třech vysokých záhonech, které letos zakládáme, materiál nechyběl. Kde bych ho totiž v květnu pak sháněla, opravdu nevím.

Obrázky: 
* HugelKultur, Sepp Holzer, via Waldenlabs, http://waldenlabs.com/maker-monday-rebuilding-rich-soil-with-hugelkulture/
* Hugelkultur from Port Angeles Community Gardens, James White, via Grit, http://www.grit.com/farm-and-garden/do-it-yourself/how-to-make-hugelkultur-raised-beds.aspx

Sdílení:

10 komentářů

  1. Ahoj,
    jsem ráda, že se pouštíte do vyvýšených záhonů už letos.Zajímá mne, jak to budeš řešit s prohnojením s ohledem na tři různé tratě rostlin. My jsme realizovali na začátku dubna dva záhony ( už se tam zelenají ředkvičky, špenát, měsíček, kopr, hrách..a několik sazeniček salátů a kedluben). Do prvního jsme dali cca 3 roky starý hnůj, navrch kompost, do druhého 10 let starý koňský hnůj (už ani nešel nabrat na vidle, spíš je to už vydatný kompost a na to zahradní substrát. Tedy mám zajištěnou 1. a 2. trať. Třetí záhon budu dělat asi na konci léta a bude sloužit jako 1. trať pro příští sezonu. Ohrádku mám nakonec ze smrkových prken - kvůli ceně - natřených konopným olejem (dík za tip). Na stavbu záhonů jsem "použila" brigádníka- zkušeného zahradníka a ten mi docela razantně rozmluvil použití drnů - že prý tam budou zahnívat a ta vrstva jakoby zčerná, vysvětloval mi to i pomocí nevhodného chemického složení, které tam vznikne, ale to jsem se nesnažila si zapamatovat, prostě jsem uvěřila a souhlasila :-) Jo a potvrdil mi, že vyvýšené záhony super fungují.
    Tak držím palce, ať je praktická část tvorby vašich záhonů úspěšná.

    Ola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc za zajímavou informaci s těmi drny, možná tedy nakonec bude dobře, že prakticky žádné drny nebudu mít :-) Tento rok zakládám jen tři záhony I. trati a hnůj bych tam i dala, ale asi ho nezvládnu na zahradu "dostat", takže zůstanu u kompostu - odleželého i neodleželého, a rohoviny, biouhlu, nasekaných kopřiv a tak. Příští rok počítám s tím, že na tyto založené záhony dám zeleninu II. trati. Snad to není moc brzy kvůli těm dusičnanům.

      Vymazat
    2. Toho hnoje by byla škoda ho tam nedat,bylo by to jen s kompostem spíš na 2.trať; byla ses v těch stájích optat? Nebo jestli tam sousedi nemají někoho známého...Já jsem nakonec ukecala majitele místních stájí s tím, že jsem odvoz nedokázala sehnat a přivezl mi to sám na valníku za traktorem s omlouváním, že není žádný traktorista a tak s tím neumí moc couvat. Nebo jestli má nějaký soused vozík za auto, tak se silnější igelitovou plachtou by to nakládání a skládání bylo pořád lepší, než běhat s kolečkem. Ideální je, když se občas chodí do místní hospody, tam se sjedná ledacos.
      Ola

      Vymazat
  2. Tohle mě docela zajímá, zatím jsem tedy udělala velkou chybu že mám záhony ohraničené prknama, ale bez výplně.. tedy výplň je ale jen hlína a kompost. Ok to se dá předělat, ale co pak třeba za tři roky to se to předělává celý nebo stačí nej přidat kompost a může se vesele sázet dál? Možná blbá otázka ale vážně mi to vrtá hlavou. Pro mě je zelenina asi nejdůležitější, pro naše cvrčky. Ale zatím tedy v té mé zahrádce, žádný valný výsledky nemám. Držím palce. A jdu študovat dál, mám poslední záhon volný a tam chci dýňě a cukety dá se to taky použít? Hezký den R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když se ten vysoký záhon udělá s těmi dřevy a hnojem a tak, tak má životnost prý 10 let a každý rok už se jen přidává kompost, jak to sesedá. Jestli už záhony máte a je v nich hlína s kompostem, tak to zkuste a uvidíte, už ten kompost může hodně pomoct... další rok můžete přisypat opět trochu kompostu a když se nebude ani pak dařit, tak teprve záhony předělat.
      Na dýně a cukety to jde určitě taky použít. Někdo dýně dokonce pěstuje rovnou v hromadě kompostu a daří se jim takto.

      Vymazat
  3. Dobrý den, ty stěny vypadají docela strmé, snad to nebude sjíždět.
    Nevíte, jaký je rozdíl mezi tím biouhlem a popelem? Spálila jsem o víkendu nějaké dřevo a popel sypu do dvou záhonů a pořádně to prohrabávám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já raději budu dělat klasické ohrádky ze dřev, obrázky německých kop jsem sem dala pro inspiraci, jak to ve vysokých a vyvýšených záhonech vlastně vypadá uvnitř. Bez toho ohrazení bych se ale bála, že mi tam pořád polezou hraboši a slimáci.

      Pokud jste pálila suché, nijak chemicky neošetřené dřevo, tak je na zahradu vhodné. Odkazuji článek, který jsem k tomu našla: http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/dreveny-popel-jako-hnojivo-vapnik-draslik-fosfor/ Kamarádka také dává nezávadný popel z čistého dřeva do zahrady.

      Vymazat
    2. Děkuji za odkaz. Popel určitě využiju.
      Jeden vyvýšený záhon mám již hotov. Metr krát metr, výška po kolena. Naplněn a oset. Snad slimáci nevylezou až nahoru. To by mě naštvali.:-)

      Vymazat
    3. Dano co jste zasadila na záhon 1*1m ? Já mám taky tak maličkej a nevím co tam dát.díky Anna

      Vymazat
  4. mám deskama ohraničený vyvýšený záhon cca 40cm, 1,5x4m od spodu pletivo, pak dřevo, větvičky, sláma, listí, hnůj, písek kompost hlína.... slimáci tam v klidu přelezou, a díry od hrabošů tam mám taky, pravděpodobně přelezli vrchem a asi se jim tam daří...úroda částečně sežraná, něco tedy zbylo i pro nás... kromě zeleniny se tam samozřejmě daří i plevelu... roste velmi velmi rychle!

    OdpovědětVymazat