Prý má mnoho zákazníků po spuštění biobazénu s Hydrobalance technologií prostě pořád čistou vodou a nemusí tam dávat žádné přípravky, nemusí měřit pH a dodávat dusík. Hm, tak jo, já to pánovi, který nám řešil a navrhoval technologickou stránku našeho biobazénu věřím. Realizací má za sebou už dost. Ale u nás to prostě neplatí. Vodu už jsme měli párkrát zakalenou a biobazén plný řas. Už jsme stihli udělat pár chyb. Navíc já jsem prostě informatička a mám prostě ráda přesné návody a algoritmy, ve kterých prostě přijdu k biobazénu a změřím pH a tvrdost vody a teplotu a rozhodnu podle parametrů, co tam mám dál přidat a v jakém pořadí. A přitom my ani žádný psaný návod nedostali, jen instrukci, že při problémech máme dávat dusík (pozor, to taky není tak úplně pravda... vždycky je potřeba nejdřív změřit pH a tvrdost a mít určitou teplotu vody...). Tak jsem si udělala rešerši, požádala jiné firmy o oficiální návody Hydrobalance a konzultovala s ChatGPT a Gemini a sepsala si vlastní návod. Abych příští rok věděla, co a jak a měli jsme krásnou vodu. POZOR: tenhle návod si často aktualizuju a měním podle toho, co zjistím. Není to postup, který jsme udělali, ale pořád aktualizovaný PLÁN na příští rok.

Udržet vodu v biobazénu krásně čistou chce trochu času i peněz.

V jedné věci měl ten náš pán přes technologii biobazénu rozhodně pravdu. Hrozně moc záleží na vodě, kterou biobazén napouštíte. My napouštěli normálně z vodovodu (žádná cisterna...), pán vzal v PETce trochu vody na rozbor (ten jsme neviděli, tak nevím, jaké všechny parametry sledoval) a řekl, že může napouštět rovnou. V případě problematické vody se musí napouštěcí voda prohnat fitrem na fosfor (nebo na sírany v případě studní) nebo rovnou napouštět drahou vodou z reverzní osmózy a pak to za pomoci chloridu vápennatého a hydrogenuhličitanu draselného (každý zvlášť prosím) doplnit o minerály a tvrdost. Do biobazénu se pak další voda dostane dopouštěním (kvůli odparu v suchém jaře) a pak deštěm (v květnu a červnu obvykle plným pylu z jehličnanů a tedy i fosforu a živin, které musí biobazén odfiltrovat). Navíc to ta dešťová voda vlastně docela okyselí. Takže s každým dopouštěním vody a hlavně velkým deštěm lze očekávat nějaké narušení rovnováhy systému, s tím počítejte. A ten, kdo nikdy do biobazénu s Hydrobalance nemusel koupit žádný Hydrobalance přípravek, má prostě nejspíš štěstí na vodu s ideálními parametry a deště bez pylu a sousedy bez jehličnanů. Nebo pravidelně vodu dopouští z vodovodu a nenamíchá se mu tolik s tou měkkou z dešťů, nevím.

Náš biobazén má 50 m3. Doporučuji mít doma základní přípravky pro opravu problémů (Hydrobalance PhosRed a zvlášť chlorid vápenatý a hydrogen uhličitan draselný z Fichema a dusík např. v podobě Biofilm Balancer) už na podzim koupené. Zvlášť ty Hydrobalance přípravky český eshop některé roky začal zasílat později nebo mívá výpadky a měsíc se čeká na naskladnění.

V těchto hodnotách se má biobazén držet.

BŘEZEN

• Zapínáme po zimě filtraci v momentě, kdy roztaje všechen led. Obvykle je to 1. března.  Asi je to brzo, ostatní prý řeší start až někdy v dubnu. Ale my máme brzo roztátý led a bazén vypadá špinavě, takže bychom ho nezvládli nechat ležet ještě měsíc jen tak. POZOR: Je potřeba otevřít poklop a nechat roztát led, co je u páčky, kterou se povoluje zpětný proplach filtrů.
• Správně se po zapnutí filtrace má hned udělat zpětný proplach filtrů, aby se vyplavil biofilm, který tam mohl z podzimu zůstat. 10 minut vypouštění s pár vypnutím a zapnutím, aby to udělalo rázy a lépe se to propláchlo. Voda jde do retenčky na zalévání a dopustíme to novou z vodovodního řádu.
• Je potřeba vyčistit celý biobazén. Vysát dno, očistit stěny. Vysávat dno nám šlo lépe, když jsme si kartáčem mechanicky shrnuli nečistoty po dně a "odlepili" je tak od folie. Stěny šly čistit houbičkou a stěrkou. Nově jsme si koupili Biber 22 Brush kartáč na stěny, který nám stěny dobře vyčistí (napíšu na blog recenzi). Robotický vysavač pro biobazény naše kolmé stěny nezvládl vyjet, ale vypadá to, že mám teď skvělý tip na jeden, který stěny vyjede – Aiper Scuba S1 PRO 2025. Až ho koupíme, dám vědět.
• U nás je obvykle v březnu hrozné sucho, takže odpar biobazénu řešíme doplněním vody z vodovodního řádu. Obvykle je u nás na extra suchém kopci, kde moc neprší, potřeba doplnit 5 cm hladiny, což je přibližně 1,5 kubíku vody. 
• Voda má obvykle kolem 6-10 °C, k těm 10°C se už ke konci měsíce začínají tvořit řasy. Protože nárůst biofilmu začíná až od těploty kolem 15 °C, nedochází ještě tolik k odčerpávání živin v biobazénu (viz příspěvek http://www.vysnenazahrada.cz/2025/04/kdy-zacne-cistici-proces-v-biobazenu-s.html). Když se začnou tvořit řasy, je potřeba vzít měřicí pH papírky (mám takový ten tester parametrů vody OASE AquaActiv QuickSticks) a ověřit si, jaká je hodnota pH a tvrdosti vody. V tabulce vidíte, jak se mají parametry biobazénu s technologií Hydrobalance pohybovat:

• Pokud je nízká hodnota pH a tvrdosti vody, tak je potřeba je zvýšit. K tomu můžete použít chlorid vápenatý (v potravinářské kvalitě, zvedá celkovou tvrdost) a hydrogenuhličitan draselný (v potravinářské kvalitě, zvedá karbonátovou tvrdost). Dává se vždy jeden den jeden a druhý den druhý, rozhodně nemíchat. Na náš biobazén je jedna dávka 2kg hydrogenuhličitanu draselného nebo 1kg chloridu vápenatého, dáváme podle toho, která hladina tvrdosti je nízká. Má smysl je dávat především do vyčištěného biobazénu (prostě všechny řasy vyčistit ze stěn a povysávat). Nedávejte je do biobazénu, ve kterém jsou ještě řasy. Jen by ten vápník "sežraly" a nalepily na stěny v podobě vodního kamene.
• Na jaře preventivně od spuštění dávám každý týden přípravek Hydrobalance PhosRed (je to jen připravné hašené vápno v laboratorní čistotě). U nás je to 150 g té hmoty, která vypadá jako vápno (pozor, poprvé jsme tam nalili jen tu vodičku, nevěděli jsme, že je pod ní tuhá hmota.. navíc je potřeba ji pečlivě dopředu rozmíchat). Pokud máte všechny hodnoty tvrdosti a pH v pořádku, tak by mělo stačit dát Hydrobalance PhosRed jen po dešti, který do biobazénu spláchne pyl a prach, na rychlé vysrážení fosforu. 
• Pozor, nikdy nedávejte do biobazénu takto brzy na jaře dusík!. Hlavně ne, pokud nemáte v pořádku pH!  Příliš velká dávka dusíku bez pufrační opory dokáže rozhodit celou křehkou rovnováhu a sníží pH a zacyklíte se v problémech. Věřte mi, já to hned první jaro udělala. Pán, který nám Hydrobalance instaloval, říkal, že problémy v biobazénu se řeší dusíkem a zapomněl dodat, že nejdřív je potřeba ověřit pH. Nj, chybami se člověk nejlépe učí. Navíc v německých návodech je na přípravku Hydrobalance Jaro jasně uvedeno, že se dusík dává až od teploty vody 15 °C a výš.

DUBEN

• Jakmile stoupne teplota vody na nějakou dobu už na 15 °C a ověříte si papírkem, že máte v pořádku pH a tvrdost vody, je teprve ta správná chvíle na aplikaci dusíku z prostředku Hydrobalance Jaro (Hydrobalance Filtercraft Frühling). Podle německého návodu se tento přípravek nemá dávat dříve, než je voda na hodnotě 15 °C. Dáváme půlku balení. Náš zateplený a plně osluněný biobazén se na tu teplotu dostane přirozeně sám kolem 21. dubna. Od té doby, co máme tepelné čerpadlo, se na tu hodnotu dostane někdy i dřív, když dohříváme vodu na 20°C, abychom se už mohli koupat (když jsou v dubnu ke konci tropické teploty).
• U nás je obvykle duben velmi suchý a vůbec neprší, takže opět dopouštíme odpar vody (kolem 8-10 cm, což je asi 2,5-3 kubíky vody). Po každém dopouštění je vhodné si ověřit pH a tvrdost vody.
• Když se objeví řasy, očistíme je ze stěn (máme kartáč Biber Brush, tím to jde hezky), aby klesly dolů a pak vysajeme robotickým bazénovým vysavačem ze dna. Jakmile je biobazén vyčištěný od řas, je dobré změřit pH a tvrdost a kdyžtak znovu dát  hydrogenuhličitan draselný, případně trochu chloridu vápenatého (dávají se v rozestupu dní), pokud by pořád nebyla ta tvrdost a pH v těch správných hodnotách.

Konkrétně:

první víkend:  dopouštění 4 cm vody, ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným

druhý víkend: 150g PhosRed, vysátí dna

třetí víkend: Hydrobalance jaro (půlka balení, když už je na to teplota), dopouštění 4 cm vody

čtvrtý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna

KVĚTEN

• Květen je obvykle plný pylu z jehličnanů a tím pádem problémů s biobazénem. Radím Vám, nikdy (nikdy!!) si nedávejte k jezírku jehličnany. Máme u terasy okrasnou borovici a je to děs. Pylem z ní je pokrytá celá terasa, fotovoltaika na střeše, prostě všechno. A odnáší to samozřejmě i ten biobazén. Fosfor z toho enormního množství pylu (jehličnanovou zahradu mají ještě i jedni sousedé) dokáže nadělat v biobazénu fakt paseku. Stojí nás to na přípravcích víc, než kdyby tam ta borovička nebyla. Na zahradě máme i ovocné stromy, ale ty jsou v pohodě, problém jsou především ty jehličnany.
• Jsou krásné dny na koupání, takže si už dohříváme vodu tepelným čerpadlem.

Konkrétně:

první víkend: 150g PhosRed, vysátí dna.

druhý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna

třetí víkend: Déšť obvykle spláchne spoustu pylu, začnou se tvořit řasy na stěnách a bohužel dost klesá pH a tvrdost. Takže je obvykle potřeba dostat všechny řasy co nejdřív pryč (čištění stěn, dna, rostlinné zóny) a pak v průběhu celého týdne dodat chlorid vápenatý a hydrogenuhličitan draselý a dostat pH a tvrdost zpátky do správných hodnot. Obvykle to kombinuju ještě i s 300g PhosRed po větším dešti.

čtvrtý víkend: vysátí dna, znovu ještě dočištění stěn, když je to potřeba.

V biobazénu čistíme dno i stěny. Máme na nich vodní kámen, uvidíme, jestli postupně půjde dolů, co jsem si koupili Biber Brush.

ČERVEN

• V červnu vždycky bývá v jednom týdnu chladněji a není vhodná doba na plavání. To je přesně okamžik, kdy se hodí udělat první regeneraci filtru a zpětný proplach před hlavní sezonou. Na 7 až 10 dní se vypne čerpadlo filtru a nechá se voda tak. Je očekávané, že se může zhoršit. My to poprvé dělali v situaci, kdy už byla zakalená, tak ani nevím, jak moc se doopravdy zhorší v případě, kdy se o biobazén staráte správně (doplním po letech). Plavat jsem ale pořád minimálně ty první dny mohla a bylo to v pohodě. Dodržte opravdu těch 7-10 dní, menší počet dní nevede dle aktuálních návodů péče o biobazény k dostatečnému uvolnění narostlého biofilmu. Po těch 10 dnech udělejte zpětný proplach filtru (my to máme navedeno rovnou do retenční nádrže a vodu využijeme na zalévání). Prý se má 10 minut vypouštět voda. Tak u nás to 10 minut nešlo, silné čerpadlo odpouštělo co minuta, co 1 cm vodní hladiny dolů. Takže maximálně 4 minuty. Při tom čerpadlo párkrát vypnete a zapnete, aby to udělalo "rázy" a biofilm se lépe vypláchl. Pak zapněte opět čerpadlo a dopusťte vypuštěnou vodu. Kamarád vypouští vodu, "dokud vidí bordel ve vodě". My máme přímé napojení na retenčku, takže vůbec nevíme, jak ta voda s tím biofilmem vypadá a kdy se ještě vyplavuje.
• Zhruba měsíc po aplikaci dusíku z přípravku Hydrobalance Jaro lze uvažovat o dalším doplněním dusíku. Tentokrát prostředku Hydrobalance Léto (Hydrobalance Filtercraft Léto). Aplikujte opět až při teplotě vyšší než 15 °C a ideálně po tom, co zkontrolujete, že se hodnoty pH a tvrdosti vody drží ve správných hodnotách. Obvykle platí, že pokud je voda zakalená a s řasami, tak dodat dusík v této chvíli nepomůže. Když dáváme, tak dáme polovinu té dózy. Nedávejte ho těsně před plánovanou regenerací filtru (zbytečně byste si ho vyplavili), lepší je aplikovat ho po té regeneraci a novém nastartování filtrace.
• Po odkvětu vodních kosatců jim ostříhám ty květy, aby se nevysilovaly tvorbou plodů.

Konkrétně:

první víkend: dávám obvykle druhou nádobky Hydrobalance Jaro... musí mít 3 dny rozestup od PhossRed přípravku. 

druhý-třetí víkend: když bývá chladnější vlna, tak děláme regeneraci filtru a zpětný proplach

čtvrtý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna.

ČERVENEC

• Zhruba měsíc po aplikaci Hydrobalance Jaro nebo Léto (Hydrobalance Filtercraft Léto) tam můžete nasypat další část Hydrobalance Léto toho balení. Podpoří se tím růst rostlin a nárůst biofilmu.
• Dohříváme vodu na koupání tepelným čerpadlem na 28 °C, neměli bychom přesáhnout teplotu 34°C. 
• Pokud by vypadla elektřina třeba jen na půl hodiny (kvůli bouřce apod.), bakterie ve filtru odumřou a pak je nutné provést znovu regeneraci filtru. My máme fotovoltaiku a baterii v domě, takže naštěstí nejsme nikdy bez elektřiny. 
• Opět je potřeba kontrolovat pH a tvrdost a kdyžtak spravovat pomocí chlorid vápenatého a hydrogenuličitanu draselného (podle toho, která hodnota tvrdosti není na té optimální hodnotě). 
• Vysáváme dno biobazénu robotickým vysavačem a stěny čistíme Biber brush kartáčem.
• Pokud by se Vám do biobazénu dostaly nějaké toxické látky (olej na ošetření dřeva, pesticidy, hnojivo z trávníku ...), lze použít prostředek Biofilm Balancer na "spravení". 

Za to osvěžení v létě a krásné pohledy na biobazén z domu ta péče stojí.

Konkrétně:

první víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna. Dávám půlku Hydrobalance Léto.

druhý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna.

třetí víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna. Pokud prší, tak pak dát Hydrobalance PhossRed (150g).

čtvrtý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna.

SRPEN

• Ještě se přidává přípravek Hydrobalance Léto, zvlášť pokud měření ukáže nízkou hodnotu dusíku.
• Když je v srpnu chladnější týden, děláme druhou regeneraci a zpětný proplach filtrů.
• Pravidelně čistíme dno biobazénu a stěny.
• Když vláčí blízká pole, tak je ve vzduchu hodně prachu - to je potřeba víc čistit biobazén a řešit, aby nekleslo pH a tvrdost a neobjevily se řasy. Po velkém spadu prachu do biobazénu dávám Hydrobalance PhossRed a znovu řeším hodnoty tvrdosti vody a spravuju to.

první víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna. Pokud jde do biobazénu hodně prachu z polí, tak dávám 150 g PhossRed přípravku. 

druhý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna. Dávám druhou půlku Hydrobalance Léto (musí mít rozestup od PhossRed) .

druhý-třetí víkend: když bývá chladnější vlna, tak děláme regeneraci filtru a zpětný proplach.

čtvrtý víkend: ověřit hodnoty pH a tvrdosti a kdyžtak spravit hlavně hydrogenuhličitanem draselným, vysátí dna.

ZÁŘÍ

• Ještě celé září se obvykle koupeme díky dobřívání vody tepelným čerpadlem. Obvykle to zvládneme dohřívat do 23 °C teploty vody. V noci spadne teplota obvykle o 2 °C. Při prudkém ochlazení poslední den v září jsme ale byli už jen na 15 °C teploty vody.

ŘÍJEN

• vypnout čerpadlo
• zazimovat tepelné čerpadlo
• ostříhat rostliny

Jaké přípravky a nádobky se hodí mít doma, když máte biobazén s technologií Hydrobalance? Tak o tom je tenhle článek. A jestli jste vlastníky biobazénu Hydrobalance, který funguje i bez těchto věcí, tak gratuluju, to je super. My je ale potřebujeme (čtyři z nich) a tak jsem si sepsala, co je na co a se kdy může používat a jak (blbě) se co aplikovalo. A taky, co už nekupujeme.

Realita je, že za rok utratíme za ty přípravky do našeho biobazénu 10 000 Kč. Jo, to je dost. Nevím, jestli se situace někdy víc zlepší a tvrdost vody a pH se ustálí. Zatím to vypadá, že budeme muset každý rok kvůli biobazénu těch 10 000 Kč najít.

Je potřeba počítat s tím, že biobazén potřebuje každoroční kupování přípravků, které pomůžou udržet správnou tvrdost vody a pH a dodají dusík bakteriím ve filtru.

Hydrobalance Filtercraft Frühling (Hydrobalance Jaro)

Tento přípravek se používá do biobazénu na jaře pro podporu tvorby biofilmu ve filtru. Používá se až v okamžiku, kdy voda dosáhne na delší dobu aspoň 15 °C, což u nás třeba bylo až po 20. dubnu. Lepší je počkat až na 18 °C, kdy se víc nastartuje tvorba biofilmu. Přípravek se dává zásadně do biobazénu, který má v pořádku hodnoty pH a tvrdosti vody. Nikdy ho nedávejte při nízkém pH, ohrozíte celou křehkou rovnováhu té vody (kvůli narušení pufrační kapacity). 

Musí mít rozestup min. 3 dny od aplikace PhosRed přípravku (jinak by se snížila účinnost toho Hydrobalance Jaro).

Dává se 1 kg na 50 m3. Přípravek byl u nás ve formě gelu. Nevěděla jsem, jestli to rovnou nějak vhodit do vody a tak jsem přípravek dala do konve a nechala dobře rozpustit ve vodě a teprve po 20 minutách vylila plošně do vody v plavací části. Nesmí se dávat do pobřežních zón a nebo do části, kde jsou filtry.

Podporuje taky růst rostlin, pokud je v biobazénu máte (já mám).

Důležitá funkce dusíku pro filtr Hydrobalance: Vodu v biobazénu čistí biofilm, který narůstá v těch vacích uložených v dolomitském vápenci. Aby mohl biofilm narůstat, potřebuje dvě složky: fosfor a dusík. Toho dusíku potřebuje víc, než fosforu, konkrétně na 1 díl fosforu potřebuje 10 dílů dusíku. Pokud v biobazénu dusík "dojde" a celý se spotřebuje (bakterie ten dusík získávají z dusičnanů NO3), ZASTAVÍ (!!) se celý proces nárůstu biofilmu. Takže biobazén bez dusíku prostě už dál nic nečistí. A začnou v něm bujet řasy (ano, přesně ty, které k životu nepotřebují dusík, ale jen ten fosfor... jsou řasy, které s klidem váždou atmosferický dusík, takže porostou i ve vodě bez dusíku). Proto se v biobazénu musí kontrolovat úroveň dusičnanů a má být mezi 5 - 50 mg/l. Jakmile na papírku testeru uvidíte, že nemáte dusík, je potřeba ho d biobazénu dodat (přípravky Hydrobalance Jaro, Léto, Biofilm balancer). Pozor, má smysl to tam dodávat, až máte celý biobazén od řas vyčištěný a zvednuté pH a tvrdost. Taky má smysl jej dávat, až začne být tvorba biofilmu aktivní, tj. počkat, až bude mít voda víc než 18 °C.

Složení: kaliumnitrat, neboli dusičnan draselný (KNO₃). Tato látka se používá jako hnojivo, ale taky jako silné oxidační činidlo, takže se musí skladovat odděleně od hořlavin. Dodává do systému dusík a draslík. Některé německé popisy tohoto přípravku uváděly, že ještě obsahuje i trochu hořčíku a stopových prvků, ale na té nádobce je ve složení napsáno jen kaliumnitrat (ano, vím, že tyhle věci nemusí uvádět celé složení). Tak těžko říct, jestli je tam i něco dalšího.

Tohle používáme. Naše obvyklá spotřeba: 0,5 -1 nádoba ročně 

Hydrobalance Wurzelwasser (Hydrobalance Kořenová voda)

Základní přípravek pro stabilizaci pH a tvrdosti vody. Po této vodičce se má sáhnout, když Vám hodnoty pH nebo tvrdosti spadnou pod doporučená čísla daná návodem k Hydrobalance (viz obrázek níže). Ta tekutina prostě uvolní hořčík a vápník z toho dolomitského bezfosfátového vápence, co máte ve filtru (a jsou v něm uložené vaky Hydrobalance). Říká se jí "kořenová", protože prý nějak nahrazuje funkci kořenových kyselin, které normálně uvolňují rostliny (ale taky jsem si to z té němčiny nemusela zrovna dobře přeložit, tak mne kdyžtak opravte).

Ukázka z návodu - šipkami je vidět, kde se mjí držet hodnoty tvrdosti vody.

Překvapivě se ta kořenová voda nalévá do plavací zóny v blízkosti přítoku vody z čerpadla a nikoliv přímo na skimmerové jezírko s filtry. Nesmí ani do příbřežních zón. Takže i když vlastně působí na ten vápenec, na něj ji nalít nemůžete. Jo a samozřejmě ji do biobazénu nenalíváte v době před regenerací filtru ("sklízení biofilmu"), kdy nejede čerpadlo (cca 7-10 dní v červnu a pak znovu někdy v půlce srpna). 1 l má vystačit na 100 m3, takže nám by mělo stačit na jednu úpravu pH nalít polovinu láhve. Hm, no, nestačilo, no.

Po jedné aplikaci to chce trpělivost a počkat. Český prodejce píš, že další aplikace je možná nejdřív za 4 týdny, ale zahraniční udávají, že pokud se do týdne nezlepšily dostatečně parametry pH a tvrdosti, tak ji lze dát i dříve - že je potřeba se orientovat podle té hodnoty pH a tvrdosti.

Realita? Měla jsem pocit, že kořenová voda vůbec nefunguje. Nic se po týdnech nedělo :-( Měřila jsem hodnoty a nepomáhalo to. Jedna ta láhev je hodně drahá, ale tvrdost nám prostě moc nezvyšovala. 

Složení: není nikde uvedeno.

Tohle už nekupujeme. Místo kořenové vody používáme kalium-hydrogen-karbonat (hydrogenuhličitan draselný) (ES: 206-059-0) a chlorid vápennatý (ES: 233-140-8) na zvýšení tvrdosti vody. 

Hydrobalance Filtercraft  Sommer (Hydrobalance Léto)

Opět podpora nárůstu biofilmu ve filtru. Má se dávat cca od června/července jednou měsíčně. Dodává dusík, aby pořád jela tvorba biofilmu a podporuje růst rostlin (pokud je tam máte).  Měl by obsahovat dusík (N), draslík (K) a hořčík (Mg). Je v něm hořčík, narozdíl od jarní směsi. Podporuje to tvorbu biofilmu a růst rostlin. Má se používat jen do konce srpna, později by ten dusík podpořil růst rostlin na úkor zazimování a vyzrávání pletiv.

Opět se dává do plavací zóny, nikdy na filtr a nikdy na rostliny. Dávkování je 1 kg na 100 m3 vody.
Složení: na etiketě je uveden jen kaliumnitrat, neboli dusičnan draselný (KNO₃). Nic dalšího. Ale něco tam ještě musí být na ten reklamovaný hořčík... vím, že se nemusí uvádět celé složení. 

Používáme. Naše obvyklá spotřeba je 1 dóza ročně (stojí 1000 Kč).

Hydrobalance PhosRed 

Je to prostě hašené vápno, vypadá to v dóze jako barva na zeď. Směs je tuhá. Nabírám ji lžící do nějaké jiné plastové dózy, navážím přesně 150 g (150g na 50 m3) a naliju trochu vody a rozmíchávám do mléčné husté tekutiny. Vždycky po chvíli přeliju tekutou směs přes velmi jemné plastové sítko do nějaké plastové nádoby. Zase do původní naliju trochu vody a míchám. Přeliju přes sítko. Až se podaří rozmíchat celou směs do tekuté podoby bez hrudek a cucků, tak ji naliju do biobazénu. Opět nesmí na část s filtry ani na rostliny.

Tento přípravek si můžou smělí chemici namíchat i doma. Pokud seženou hydroxid vápenatý v čisté laboratorní kvalitě (to je podstatné!!), tak můžou doma míchat ten prášek rovnou s vodou. Ale je to nebezpečné, nesmí se prášek vdechnout, ani dostat do očí, je nutné používat ochranné pomůcky a být hrozně opatrný. Prostě jen pro chemiky nadšence. Ani se tím tolik neušetří. Já si kupuji už hotové namíchané hašené vápno v laboratorní kvalitě od Hydrobalance.

Toto používáme a nutně potřebujeme. Hlavně v květnu, když kvete borovice, kterou máme v blízkosti biobazénu. Jehličnany u jezírek a biobazénů jsou obecně velký problém kvůli enormnímu množství pylu. Základem je řešit řasy hned v počátku. Pokud na jaře po dvou měsících sucha zaprší a je jasné, že se do biobazénu splaví pyl z jehličnanů, který je ve vzduchu, tak musím dát PhosRed a razantně vysát a odstranit z celéhé biobazénu všechny řasy, které se stihnou z toho pylu tvořit. Pokud je zelených řas v biobazénu hodně, "sežerou" vápník z vody, sníží tvrdost a pH a akorát ten vápník navážou na ty stěny do bílého povlaku vodního kamene. 

Obvyklá spotřeba: 1 kg dóza stojí 550 Kč, používáme 150 g týdně preventivně po celou sezonu. V době pylu i víc. Za rok spotřebujeme tak 4 kg směsi, tj 4 dózy. Stojí nás to 2200 Kč.

Složení: hydroxid vápenatý (hašené vápno)

Water balancer (od české firmy, nejde o přípravek Hydrobalance)

Složení: Obsahuje kalium-hydrogen-karbonat (hydrogenuhličitan draselný) (ES: 206-059-0) a chlorid vápennatý (ES: 233-140-8). Cena jednoho balení na mineralizaci 50 m3 je 2360 Kč. 

Hydrobalance biofilm balancer

Přípravek pro růst biofilmu, dodává zase dusík. Tak jako obvykle, je potřeba dodávat dusík do biobazénu až v momentě, kdy máte v pořádku hodnoty pH a tvrdosti. A popravdě, když spravíte pH a tvrdost, tak je pravděpodobné, že dusík už pak nad rámec přípravků Jaro a Léto ani potřeba není. 

Tato lahvička u sebe měla napsané, že regeneruje biofilm, když by se do biobazénu dostala nějaká problematická chemická látka. Máte ji mít doma pro případ nějakého průšvihu jako první pomoc. U nás ale při problémech selhala a spíš mi celý systém rozhodila. Prostě pozor na to, že když nemáte v pohodě pH a tvrdost, tak přidat dusík může klidně i situaci zhoršit. Navíc přidávat dusík má smysl až v momentě, kdy už funguje filtrační proces (nad 18 °C vody). 

Způsob aplikace: Rozptýlit rovnoměrně přípravek v plavecké části bazénu, ideálně v blízkosti přítoku vody. Nevkládat přímo do filtrační zóny nebo do oblastí s rostlinami, pokud jsou přítomny. Přípravek může mít různou konzistenci (granulát, kapalina nebo pevná látka), což neovlivňuje jeho účinnost. Dávkování je 1 kg na 100 m3. Látka po rozmíchání úplně zprůhlední, nedávejte do něčeho, kde by to doma mohl někdo omylem vypít. 

Toto spíš nepoužíváme. Problémy v biobazénu (když zelenala voda apod.) to stejně nezvládlo vyřešit. Pokud není v pořádku pH a tvrdost, tohle nepomůže. Když jsou řasy, musíte je prostě vysát a dostat pryč. 

Složení: opět je tam ten kaliumnitrát

CO určitě NE:

Vločkovač pro projasnění vody - nikdy!

Někdy chtějí lidé použítí tzv. vločkovače pro projasnění vody (např. na jaře, kdy je voda plná pylu). Oficiální obchod Hydrobalance nabízí vločkovač Flockfix Bio od firmy Bayrol. Nejde u něj dohledat žádné složení ani technický list, ale firma o něm píše, že neobsahuje hliník. 

Třeba Aqua Blue Jiskra vločkovač obsahuje chlorid hlinitý a z pročítání bezpečnostního listu mi spíš běhal mráz po zádech (ten nám dovezl náš pán, co nám technologii Hydrobalance řešil... no asi se přehmátl, protože tohle rozhodně schválené do Hydrobalance není... to je bazénová věc).

Když jsem se radila s ChatGPT o tom, kdy bych tedy měla v rámci svého plánu péče o biobazén zrovna vločkovač Flockfix Bio zařadit, nějak mi ho neměl kam dát. Nemám ho dávat na jaře po spuštění (narušil by rovnováhu). Nemám ho dávat po aplikaci dusíku (navázal by ho na sebe a snížil účinnost). Nemá se dávat, pokud je pH hodnota nižší, než je doporučená hodnota (8,4), protože by flokulace nebyla efektivní a bylo by to zbytečné vyhazování peněz. Hm, já měla zákal právě v době, kdy bylo pH vychýlené.  Jo a nemá se dávat v době regenerace filtru. Takže sečteno podrženo, nemáte ho kdy použít. Navíc Vám vysráží těžce doplněnou tvrdost vody!! A to rozhodně nechcete, věřte mi. Já koupila za drahé peníze Water Balancer a pak zkusila ten vločkovač a totálně jsem si rozhodila celý biobazén a rovnováhu. Když mi pak ChatGPT šetrně vysvětlil, co jsem po chemické stránce udělala a jak jsem si tu pracně doplněnou tvrdost zase pěkně vysrážela či co, tak jsem to obrečela. Vypadá to, že vločkovač do technologie Hydrobalance vůbec, ale vůbec nepatří. I když ho nabízí eshop pro biobazény s Hydrobalance, Vy si ho tam rozhodně nedávejte. Ať nedopadnete s pláčem, jak já.

Další přípravky: 

• Hydrobalance Folienreiniger Basisch, phospatfrei - přípravek na čištění folií v biobazénech. Fakt nemám vůbec ponětí, kdy a jak se používá, lze zakoupit v Rakousku.
• Hydrobalance HAiNZ -  speciálně rozemletý tepelně aktivovaný zeolit - šetrný přípravek, který váže fosfáty a přitom nemění pH (což je spíš nevýhoda). Aplikuje se pouze do koupací části, nesmí do části s filtry, aby je neucpal. Podle jednoho textu by ty sedimenty měly zůstat na dně nějakou dobu, aby působily i preventivně (4-6 týdnů dle ofic. pokynů Hydrobalance). Testovala jsem ho, dá se objednat z Rakouska či Německa, u nás ne. Za mne naprosto nepoužitelné. Poprašek stejně vysaje vysavač. Když se udělaly shluky prášku k sobě, slil se a přilepil na folii a nešel vůbec (vůbec!!!) oddělat. Do biobazénu to nepoužívám, nasypala jsem to do spodního okrasného jezírka. Nechápu, jak se to má nějak rozumně aplikovat, aby to dávalo smysl. Je zbytečně drahý, to hašené vápno funguje mnohem líp.
• Hydrobalance FreshUp - měl by pomoct čistit dno a šikmé plochy. Sype se plošně na dno či kameny či plochu, kde se uchytí (no na kolmé stěny těžko). Aktivní kyslík "spálí" biofilm na tom místě, kam dopadne., ale nevím moc dobře, jak se vlastně používá. Kvůli aktivnímu kyslíku se používá až když má voda teplotu nad 18 °C. Podle mne jde vlastně asi jen o klasický "perkarbonát sodný", těžko říct... u nás se neprodává. Nezkoušela jsem (po fiasku s HAiNZ...).
• Hydrobalance Heartness - minerály, které zvýší tvrdost vody, pokud je stále i po aplikaci kořenové vody v nízkých hodnotách tvrdosti a pH. Balení je poměrně drahé (200 až 300 eur, dle obchodu v Německu nebo Rakousku). 10 kg balení vystačí na 40 m3 objemu vody. Nejspíš to bude něco jako Water balancer, který kupuji z eshopu Ekogreen. Kvůli ceně a váze jsem to ani nezkoušela z Německa vůbec brát.

Jak vypadá ten biobazén s tou šedou folií? Tak tenhle dotaz dostávám na diskuzích i od různých známých, kteří uvažují, jakou folii pro svoje jezírko či bazén vybrat. A právě pro všechny tyto lidi je následující příspěvek plný fotek z různých částí roku a různého počasí. Jednoduchá odpověď je, že bazén se středně šedou folií je proměnlivý. Je to prostě takové zrcadlo mraků a zahrady a odraz se mění podle toho, z jakého úhlu se na něj díváte. Prostě paráda.

Konec dubna 2026. Ještě nemáme koupenou jednu vychytávku na čištění (houbičkovou hlavici na Biber Brush), tak čekáme, že s ní to vyčistíme ještě líp.

Srpen 2025. Rozvlněná hladina dělá super odlesky.

Když je zataženo nebo prší, hladina je jiná. Tmavě šedá folie se chová jako zrcadlo, takže odráží ty šedivé mraky. To máme na našem biobazénu fakt rádi, že vypadá v různou dobu a v různé počasí prostě různě:

Rok 2025, biobazén s tmavě šedou fólií za deště nebo zatažené oblohy.

Rok 2025, když se něco nepovedlo a voda zezelenala. Nebo při proplachu filtrů, kdy musí být biobazén týden bez filtrace.

Rok 2025, v biobazénu se zrcadlí stromy ze zahrady i květiny.

Takhle vypadá biobazén, když je zamrzlý. V zimě jsou stěny a dno prostě pokryté špínou, takže se modrá barva oblohy neodráží, dokud ho nevyčistíme.

Fotografie biobazénu z konce října 2025, když zapadalo slunce.

Se středně nebo tmavě šedou folií je ta vodní plocha prostě pokaždé jiná.

Do biobazénu (biobazén typu IV s parametry neznečištěného nížinného toku) se rostliny moc nedávají. Má to svůj důvod, ony tam totiž mají málo živin. Celý biobazén je o tom, aby v něm bylo jen málo fosforu, a tak ho mají samozřejmě málo i rostliny a nemůžete jim ho v žádném případě nějak dodat. U biobazénů se tedy udává, že se tam rostliny dávají jen tak dekoračně a že hrají podřadnou roli ve vázání fosforu. A zvládnou to tam jenom některé druhy. 

Kyprej vrbice a fialový vodní kosatec už rostou... až pokvetou, dám sem lepší fotku.

Sice jsem si říkala, že okrasné jezírko s rostlinami a vodními živočichy už mám prostě dole v rohu zahrady (tohle, co jsme si dělali sami: http://www.vysnenazahrada.cz/2019/10/jezirko-nizky-rozpocet.html) a biobazén bude jen, fakt JEN, na to plavání, ale znáte mě. Jak je možnost někde dát kytku, tak ji tam prostě musím mít...  a tak jsem si stejně nakonec začala zjišťovat, jaké vodní rostliny to zvládnou v biobazénu s nízkým obsahem fosforu.

Prakticky se dobré vybírat z tzv. oligotrofních druhů vodních rostlin, které žijí ve vodách chudých na živiny. Které vodní trvalky jsou oligotrofní (a nebo mezotrofní, tedy, že zvládnou nějaké přechodné stanoviště a nevadí jim i nižší množství živin), to se mi docela špatně hledalo. Našla jsem nějakou tabulku v knize o vodních rostlinách a ve skriptech pro školy a nejvíc mi pak pomohl ChatGPT, kterého jsem se dotazovala na jednotlivé rostlinky.

Vhodné oligotrofní (nebo mezotrofní) vodní trvalky:

Kosatec žlutý (Iris pseudoacorus). Uvidíte ho snad ve většině osázených biobazénů, je velmi populární. Nepotřebuje vodu s živinami a dá se zasadit jako hydrokultura bez substrátu, jen volně. Jeden takový měla moje kamarádka v biobazénu s technologií Hydrobalance. Pamatuji si, že u ní byl maličký (tak kolem 30-40 cm), sotva tam kvetl (jestli si to dobře pamatuji, tak ho nepřihnojovali hnojivem Hydrobalance jaro a Hydrobalance léto s dusíkem a hořčíkem). Když se ho kamarádka zbavovala a přinesla mi jej, dala jsem ho do našeho "okrasného" jezírka s živinami. Do roka z něj byla metr a půl vysoká statná rostlina, která hodně kvetla. V biobazénu tedy počítejte, že bude menší velikosti, než v jezírkách bez filtrace. Hloubka vody: 0-20 cm. Kvete od května do července. Vůbec nemusí být pouze žlutý, můžete ho pořídit v různých barevných kultivarech: Variegata, Berlin tiger, Spartacus, Creme de la creme, Junges White Sellection, White, Alba, Primrose Monarch.

Zleva shora: Iris pseudoacorus Holden Clough, Iris pseudoacorus Spartacus, Iris pseudoacorus Creme de la Creme, Iris pseudoacorus.

Kosatec měňavý (Iris versicolor , kosatec různobarevný). Mám je i v mém okrasném jezírku, krásně na jaře fialově kvetou. Našla jsem k nim informace, že ale potřebují více živin, než obyčejné žluté kosatce a jsou vhodné spíše pro mezotrofní vodní plochy. Asi budu muset vyzkoušet, jestli to v biobazénu dají nebo ne. Hloubka vody: 0-20 cm.  Nemusí být pouze fialové, najdete je i v bílé variantě, jednotlivé kultivary:  Variegata, Kermesina, Stella Main, Versicle.
Doplnění po letech: v biobazénu roste dobře, je maličký. Druhým rokem všechny kvetly.

Fialový klasický kosatec měňavý a bílá varianta Iris versicolor Versicle.

Kyprej obecný ( lythrum salicaria). Krásná vysoká růžově kvetoucí květina. Udává se, že je pro mezotrofní přechodné oblasti, takže nějaké ty živiny ve vodě se jí hodí. Nicméně dokument od ABAJ (zdroj 1) je má v přehledu vhodných rostlin pro biobazény, takže by to tam zvládnout měla. A lze je vidět na realizacích biobazénů od firem Anima Horti a Gabriel s. r. o. Já mám kypreje moc ráda, takže si je v biobazénu zkouším. Hloubka vody: 0-15 cm. Rostlina je obvykle velmi vysoká, zvlášť pokud má hodně slunce a hodně živin. To potom doroste do výšky 1,5 metru. V biobazénu by měla být obecně menší. Pokud potřebujete menší rostliny (jako já), vybírejte z nižších kultivarů (lythum salicaria Robert nebo Pink Blush nebo Little Robert, Rose Queen, Swirl)
Další kultivary: Blush, Robin, Rosy Gem, Zigeunerblut, Dropmore Purple.
Doplnění po letech: koupila jsem kultivar Robert, ale nevěděla jsem, že má světlé listy. V biobazénu na slunci ty listy absolutně zežloutly a vypadá to blbě. Sice hezky kvete, ale už zkouším jiné kultivary, které ho nahradí. Ty Roberty pak přesadím do jezírka ve stínu, kde se jim snad vrátí trochu té zelené barvy.

U okrasného jezírka s živinami jsou kypreje obří rostliny. U biobazénu by měly být přirozeně nižší (kvůli menšímu množství živin), pro jistotu jsem ale k biobazénu rovnou dala i nižší kultivar.

Máta vodní (Mentha aquatica). Udává se jako vhodná pro mezotrofní (přechodné) oblasti, ale např. Anima Horti ji ve výsadbách biobazénů používá a ve zdroji 1 je taky uvedená jako vhodná. Kdysi jsem ji měla, ale extrémně se rozrůstala a celé místo si uzurpovala jen pro sebe. Jsem s ní tedy více opatrná. Hloubka vody: 0-15 cm.

Preslie parožnatá (Preslia cervina) je nádherně vonící nízká trvalka, taky jsem našla, že je vhodná pro mezotrofní vodní plochy a asi ale má ráda více živin. Jednu nebo dvě pokusně zkusím, mám jich v okrasném jezírku hodně. Kvete pozdě v létě a voní mátově, i když s mátou nemá nic společného. Hloubka vody: 0-5 cm. Doplnění po letech: v biobazénu se jí daří dobře a roste. Zatím ale nekvetla.

Detail květu Preslia cervina Alba, tedy bílé varianty. Obvykle je ale v základní formě tato rostlina fialová.

Sítina rozkladitá (Juncus effucus) -  (ale i jiné druhy) je prostě taková metrová tráva ve vodě. Má i variantu se spirálově stočenými stonky (ta je nižší, kolem 40 cm). Hloubka vody: 0-10 cm.

Šáchor dlouhý (cyperus longus) - šáchor dlouhý - 120 cm vysoká travina. Hloubka vody: 5-20 cm.

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) - suchopýr širolistý - 50 cm vysoká travina s bílými chlupy. Hloubka vody: 0-10 cm.

Ostřice (Carex) - různé druhy ostřic by měly v biobazénu dobře růst. Jde prostě jen o traviny. Hloubka vody: 0-10 cm.

Problematické, ale pokusně by to možná šlo

Marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia) - vyhovují jí nejvíce mezotrofní vodní plochy, je možné, že v biobazénu bude trpět nedostatkem živin. Asi bude nutné rozhodně přidávat přípravek Hydrobalance Léto pravidelně, aby z něj měla dusík. Je zajímavou volbou na zkoušku do biobazénu, protože dokáže růst v hloubce až 1 metr, ideální je pro ni ale spíš kolem 30 cm. Je otázkou, zda v biobazénu zvládne skoky a zvlněnou hladinu a nebude jí to třeba trhat stonky. Nejspíš to vyzkouším a dám vědět. Tahle rostlinka je vlastně kapradina a měla by zvládat i stinná jezírka (proto se ji snažím pěstovat i v tom našem okrasném zastíněném). Doplnění po letech: nezvládla to a druhý rok už se z kořenů neobjevila.

Vlevo je fotka marsilky, kterou jsem koupila. Kupa černých kořenů a kratičké stonky. Vpravo je marsilka, kterou pěstuji v okrasném jezírku v hloubce 0,5 metru. Na hladině jsou prostě vidět ty roztomilé čtyřlístky.

Žebratka bahenní (Hottonia palustris) - podle Wikipedie je u nás v Evropě jen jednoletá a to by vysvětlovalo, proč mi nikdy nepřežila déle, než jeden rok. Jako stanoviště se udávají mezotrofní vodní tůně a stín a příliš živin jí vadí. Je tedy možným adeptem, který by v biobazénu teoreticky ten jeden rok přežít mohl. Jen se její sazenice velmi špatně shání. No a ještě jí vadí příliš vápníku, což je blbé, protože budeme biobazén napouštět vodou, která obsahuje vápníku zrovna docela dost. Problém je, jak si ji zajistit i na další roky. V ČR prý žebratky tvoří semena jen vzácně a asi se nějak obnovují z nějakých pupenů s názvem turiony. Jen mně se ještě druhým rokem nikdy z ničeho v jezírku neobnovila. Hloubka vody: 30 cm. Doplnění po letech: nezvládla to, nepřežila.

Vlevo je fotka koupené žebratky po tom, co jsem jí pečlivě dostala veškerý substrát z kořenů - to je u rostlin vkládaných do biobazénu naprostá nutnost, rostou jen hydroponicky ve vodě a drží je kamínky, respektive u nás ten bezfosfátový dolomitský štěrk, který nám zbyl. Vpravo je v košíčku s marsilkou.

Mechovec (Cotula Coronopifolia) se někdy udává jako rostlina pro mezotrofní vodní plochy a jeden nebo dva bych snad i mohla zkusit. Nejde o trvalku, vysemeňuje se a rozšiřuje tak různě. Což vysvětluje, proč mi nikdy na jednom místě v jezírku nevydržela. Hloubky vody: 0-5 cm.

Tak, to je asi všechno. Z těchto rostlin vybírám a budu zkoušet ty, které v biobazénu nakonec zvládnou růst (a kvést). Po letech dám tady v tom příspěvku aktualizaci, jak se mi to dařilo nebo nedařilo. 

Jakmile sázíte vodní rostliny do biobazénu, je naprosto nezbytné je tam dávat bez substrátu. Jen pečlivě očištěné kořeny, které dáte do toho štěrku či kamínků (aby nevyplavaly). Žádný substrát z koupených rostlin do biobazénu s technologií Hydrobalance nesmí. Třeba kypreje jsem bohužel koupila v nějaké naprosto normální zemině navíc s nějakými kuličkami hnojiv a dalo mi teda hodně práce je pořádně propláchnout a každý kousíček té zeminy a živin z nich dostat ven, než vůbec mohly jít do biobazénu. Na to opravdu pozor, pokud si rostliny do biobazénu osazujete sami, tak jako já.

Nevhodné vodní rostliny

Biobazén je prostě bazén s živou voňavou vodou a na jaře, než se rozjede tvorba biofilmu v těch vacích, nemůžete čekat zázraky. Právě kvůli těm různým očekáváním raději píšu tenhle článek. Když totiž za biobazén utratíte to velké množství peněz, jste netrpěliví a nedočkaví a hákliví na každý problém. Zvlášť u nás to bylo složitější, protože náš biobazén se napouštěl až v půlce listopadu a voda měla velmi brzy jen maximálně nějakých 6 °C, žádný proces biologické filtrace se nemohl rozjet a všechno to čekalo až na jaro.

Voda v biobazénu bude krásně průzračná, ale chce to trochu péče a taky znalostí toho, co očekávat...

A na jaře samozřejmě vypadal náš biobazén příšerně. Ještě na ten podzim se stihl zaplnit vláknitými řasami, které pod ledem v zimě zhnědly a zaplnily dno nepořádkem. Do toho jsme v bazénu měli spoustu vyplaveného bílého prachu z to bezfosfátového dolomitského vápence, ve kterém leží ty vaky. Ten bílý prach přes zimu samozřejmě taky zhnědnul. No a celé stěny bazénu se pokryly takovým hnědým špinavým filmem, který vůbec nešel kartáčem dolů (to jsme ještě nevěděli, že na to máme použít houbu a nebo bazénovou stěrku).

Když koncem února roztál silný led, vypadal biobazén nějak takto. Hnědé stěny i dno plné hnědého nepořádku.

Takže jsme vysávali spoustu nepořádku ze dna. Kartáčem jsme si vše shrnuli na hromádky a ty vysáli naším starým vysavačem (na robotický nezbyly peníze....sice jsme si je pak půjčili, ale moc to nedopadlo....o jejich neschopnosti vylézt naše kolmé stěny napíšu někdy jindy). Stěny jsme neúspěšně drhnuli kartáčem (to bylo fakt neúčinné), než jsme koupili nástavec s houbou a tou to šlo krásně dolů. Biobazén byl krásně modrý a půvabný a voda průzračná a krásně šlo vidět na dno.

Voda byla průzračná, naspod vidíte hromádku, kterou jsme si kartáčem shrnuli na jedno místo a to vysáli obyčejným jezírkovým vysavačem. Jen stěny se ještě nedařilo moc dobře vyčistit.

A vydrželo mu to celý březen až do první půlky dubna. To se objevila spousta zelených řas ve vodě a na stěnách. Voda měla v té době už celkem stabilně teplotu 10 °C (i když byly v noci -2°C, voda prostě teplotu drží, biobazén máme celý zateplený). Lovili jsme ty zelené chuchvalce řas, sbírali, opět čistili stěny (ne moc úspěšně):

Když měla voda v biobazénu kolem 10°C, tvořily se prostě řasy a byly hlavně na stěnách, které se nám ze začátku zrovna moc nedařilo něčím vyčistit.

• mikroorganismy probouzejí,
• rozbíhá se metabolismus bakterií, 
• začíná probíhat efektivní rozklad organiky (např. pylu, listí, zbytků opalovacích krémů). 

Při nižších teplotách sice může biofilm na površích přežívat, ale není aktivní – voda se sama prakticky nečistí. Proto: V dubnu a květnu, kdy teplota vody ještě bývá kolem 10–15 °C, je biologická aktivita nízká nebo žádná. Systém Hydrobalance se "rozjede naplno" až s teplým počasím – v květnu/červnu, kdy se voda zahřeje.

Takže už mám jasno, čištění vody za pomoci biofilmu v těch vacích nezačne dřív něž bude mít voda kolem 16 °C. Což se na pár dní podařilo až teď ke konci dubna a ano, najednou začaly mizet řasy a zelený povlak ze stěn. Hurá! No a pak nám do toho déšť smyl všechen pyl, co byl ve vzduchu, voda je pro změnu pořádně nažloutlá z toho pylu, dělá žluté linky na stěnách a není ani vidět na dno. A přijde ochlazení. Takže budeme prostě čekat, až bude teplota dlouhodobě kolem 18 °C a biofilm bude pořádně růst a pořádně čistit vodu. Do té doby holt není náš biobazén tak krásně průzračný. Ale voda je krásně voňavá, hned se v ní zabydlelo pár vodních živočichů (ani nevím, jestli je mám přenášet do spodního přírodního jezírka nebo ne). Když chce člověk přírodní vodu bez chloru na koupání, musí být trpělivý k přírodním procesům. Některé věci prostě trvají. 

Momentka našeho biobazénu ukazuje vodu, která je teď zakalená pylem.

Snad vám tento článek pomůže ukázat, jak může vypadat první jako s novým biobazénem a co lze a nelze očekávat. Samozřejmě trocha pylu nebo pár řas vůbec nebrání tomu, aby si člověk aspoň do té studené vody namočil nohy. A v 18 °C teploty vody biobazénu už jsem si i šla teď v dubnu zaplavat. Jen sousedé občas koukají, že nemáme některé dny až tak průzračnou vodu, jaká je typická pro bazény a musíme vysvětlovat, že biobazén chce svůj čas (a teplotu, hlavně tu teplotu vody). 

Je to jednoduché. Stojí zhruba tolik, co elektroauto. Minimálně my vyměnili našetřené peníze na elektroauto za biobazén. Jo, ale když neřeknu jaké (nové, ojeté, typ apod.), tak vám to stejně moc neřekne. Dovolila jsem si tedy (opatrně) sepsat na blog tento článek.

Dostat se k nějakým odhadům ceny za biobazén byl předloni docela oříšek. Na internetu toho bylo málo řečeno, firmy si samozřejmě velmi hlídají, jestli někde uvedou cenu a neznalý člověk se nemá čeho chytnout. A my nutně s manželem potřebovali vědět, jestli ten biobazén není nad naše finanční možnosti, kolik si případně musíme na něj dopůjčit a jestli nám to někdo půjčí a jestli má fakt smysl dát TOLIK peněz za koupání. Když jsem několik firem realizující biobazény oslovila, odpovědi byly značně vyhýbavé. Ani ze základních parametrů mi nedokázali moc dobře odpovědět a já je chápu. Zákazníci berou částku jako bernou minci a blbě se s nimi potom jedná, když to stojí víc. Uvádět nezávazné orientační ceny je pro firmy na nic.

Já ale žádná firma nejsem, jsem jen obyčejná blogerka a zkusím vám dát nějaká vodítka, jak se takové ceny za biobazén dopátrat pro svůj vysněný biobazén. Loni jsem objevila na internetu dokonce dva články (zdroj 1 a 2), kde se i nějaká prvotní orientační odrazová cena objevila a dává jasně najevo, že připravit si musíte minimálně 500, spíš 600 tisíc korun.

Pojďte si to ale pěkně spočítat sami podle jednotlivých položek:

1. filtrační technologie Hydrobalance. Základní sada pro biobazény do 50 m2 plochy (ano, fakt plochy, ne objemu!! počítají to na plochu bazénu, překvapilo nás to) stojí teď 200 tisíc korun. Tohle je základ. Pokud si chcete alespoň trochu zaplavat na pár temp, tak prostě potřebujete tuhle základní sadu. Dřív se prodávaly i poloviční sady (90 tisíc za tu poloviční sadu před sedmi lety) pro biobazény nebo jezírka, která se vešla do 25 m2 plochy, ale teď se od toho upouští, je to fakt na hraně (na plavání, na všechno) a udržet čistou vodu v biobazénu, který je navržený na hraniční hodnotu, nemusí být jednoduché a každá chyba může být vidět. My máme plochu 33 m2 (plavací část plus plocha pro vaky s mikroorganismy), takže potřebujeme plnou sadu a bude hezky naddimenzovaná.
2. folie do biobazénu. Na tohle si musíte zkusit orientačně spočítat plochu všech míst, kde se folie bude dávat. Šachta pro vaky s mikrorganismy je stavebně oddělená a tím přibudou další plochy. Na lepení budou potřeba překryvy apod.  Odhadem jsme došli k tomu, že u nás bude potřeba pokrýt folií plochu 110 m2. Nejlevnější zelenou od Fatra Aquaplast v tloušťce 2mm najdete za cenu kolem 250-300 Kč/m2. To by bylo u nás jen kolem 30 tisíc korun.  Jenže my jezírkovou folii nechceme, kamarádi ji mají, UV ochrana nezafungovala a folie byla pár let pěkná a pak šla na nezastíněných místech do zelena (více jsem se rozepisovala v článku o foliích). Chceme středně šedou, kterou nedělají. Podívali jsme se po krásných bazénových fóliích, ale ty jsou extrémně drahé! Musí vydržet všechny bazénové chemikálie, mají různe bakteriocidní povrchy a tak stojí klidně 1600 Kč/m2. To by bylo 176 tisíc Kč jen za tu folii a to jsme za folii dát nehodlali. Nakonec jsme našli Alkorplan Natural Pool Dark Gray folii pro biobazény, která stojí 600 Kč/m2. Pro náš biobazén to tedy bylo 66 tisíc Kč.  
3. položení a svařování folie, dovoz folie, lišty na přichycení folie. Záleží na složitosti (tvar, schody apod.), u nás je bazén se schody a různými plochami, což navyšuje cenu. Kdo má jednoduchý obdélník, do kterého pak jen dá schůdky, ten zaplatí méně, než ten se složitějšími tvary. Orientačně počítejte s částkou 60 tisíc Kč.
4. promytý bezfosfátový štěrk na bázi dolomitského vápence frakce 8/16 a doprava k vám. Speciálním dolomitským vápencem z několika málo úložišť (není jen v Itálii, těží se i u nás, překvapilo mne to) se prosypávají ty Hydrobalance vaky. Musí být bez fosforu a stabilizuje pH, takže prostě jde o specifický kámen, který mají firmy osvědčený a vědí, kde ho vzít. Jo, je to "vápenec", vápence do jezírek s biofilmem kvůli forforu obecně nesmí, ale tenhle konkrétní tma může, protože je bezfosfátový. Stojí tak okolo 2000 Kč za tunu a je ho na jednu sadu potřeba kolem 10 tun. Takže to je 20 tisíc za štěrk. No a záleží, jak jste daleko od nejbližšího lomu (řekli nám, že to objednávají v lomu v Hranicích na Moravě, nějakých 130 Km daleko), podle toho stojí doprava těch deseti tun. U nás doprava stála 16 tisíc korun. Takže 36 tisíc Kč.
5. čerpadlo. Nám dala firma konkrétně čerpadlo Oase AquaMax Eco Premium 12000 12V, to stojí kolem 24 tisíc korun.
6. prostupy, tvarovky, skimerová klapka, trafo... tohle všechno se nasčítá na nějakých 50 tisíc korun přibližně dle složitosti a tvaru biobazénu.
7. Invertorové tepelné čerpadlo a čerpadlo ohřevu - pokud si chcete vodu v biobazénu i ohřívat,  vyjde vás to na dalších přibližně 70 tisíc Kč.
8. montáž technologie. To je kolem 60 tisíc Kč (někdo ten štěrk musí navozit kolečkama na místo, vložit tam ty vaky, pospojovat a zapojit všechny trubky atd., dovézt to na místo, radit vám už při přípravě...). Pokud k vám firma jede z daleka, tak je potřeba připočítat i ubytování, dražší dopravu apod.

1) Tady se někdo odvážil uvést orientační cenu biobazénu, začíná na 600 tisících Kč: https://www.jezirkasg.cz

2) Placený článek na téma ceny koupacích jezírek a přírodních bazénů (pardon, ale nečetla jsem, platím si jiné noviny, hlavní sdělení je ale poměrně jasné a uvádí minimálně 500 tisíc): https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/koupaci-jezirko-biobazen-bazen.A240522_162041_hobby-zahrada_mce

Na to si musíme rok počkat. Budování biobazénu teprve začalo. Chtěla jsem tady ale sepsat, co jsem si našla k tématu bazénu bez zakrytí. 

Zatím teprve v procesu stavby. Ale kryt tam nebude, tady vysvětluju proč a jak jinak řeším bezpečnost.

Všimla jsem si diskuze pod příspěvkem Atelieru Flera, kde pan Ferdinand Leffler (jsem jeho velkým fanouškem!) na toto téma hovoří z pohledu architektury a zážitků v zahradě, tady: https://www.instagram.com/p/C9R4sSwsB58/ Prostě pohled na vodní plochu je po celý rok skvělým zážitkem. Vím to u našich přátel, kteří mají koupací jezírko (s technologií Hydrobalance) a je to nádherný prvek zahrady. Odráží se v něm nebe, pijí z něj vlaštovky za letu, v zimě se na něm dá bruslit. Vypadá to diametrálně odlišně od všech těch divných krytých bazénů, které se tady v nové zástavbě na vesnici ve velkém rozrostly. Ty zakryté kolosy v zahradách (jo, koukám na ně skrz ploty a tak) fakt vypadají pěkně blbě. A popravdě ani nevidím, že by se v nich někdo koupal. Fakt ne. Zatímco naši kamarádi jsou v tom jejich koupacím jezírku bez zakrytí od května do října prakticky denně. A tak se dalo čekat, že si pořizujeme drahý biobazén na plavání (jo, cenu vám tady taky někdy sepíšu) a fakt tam vůbec nemáme kryt a ani ho tam mít nikdy nebudeme (není na to nachystaný tvar, příprava, nic... nebude tam a basta).

Co nejčastěji zmiňují zastánci krytí bazénů:

1) zkrátí se sezona jen na dva měsíce. Hm, tímto asi chtějí říct, že klasický bazén je u nás extra studený, pokud nemá kryt. To nemám ponětí. Ale když ještě kamarádi měli své koupací jezírko celý den osluněné, tak mělo běžně v sezoně ráno kolem 23 °C a večer 28 °C. A ano, v červnu a v září mělo kolem 20-22 °C, co si pamatuji. Teď, když mají jezírko celý den ve stínu vysokých (tří až čtyřmetrových) keřů směrem z jižní a západní strany, tak si po většinu sezony stabilně udržuje teplotu kolem 21-22 °C po celý den po většinu léta (kamarádům to ale přesně takto vyhovuje pro ochlazení).

No my samozřejmě chceme teplou vodu a prodloužení sezony na minimálně čtyři měsíce. Když už do toho člověk investuje ty peníze, že... Ale plánujeme si to zařídit nákupem bazénového tepelného čerpadla, které bude napájené z přebytků naší fotovoltaické elektrárny, co máme na střeše (...). Je to tak složité téma, že si zaslouží samostatný článek. Někomu ten ohřev "nefunguje", někomu zas funguje skvěle, asi to bude alchymie. No a samozřejmě bude náš biobazén celodenně co nejvíc osluněný a ještě k tomu je zateplený zespod a z boku (jo, já vím, že největší odpar a odchod tepla je z hladiny, ale toto se prostě taky doporučovalo v mnohých materiálech, tak jsme to raději udělali. Zateplení už znovu člověk prostě nedodělá. Hm, jak to bude nebo nebude fungovat, tady určitě za rok sepíšu i s informacemi o teplotách v našem biobazénu :-) Sama jsem nesmírně zvědavá.

2) bezpečnost dětí. Kdekoliv někdo někde zmíní, že bude bazén bez krytu, tak se na něj sesypou jak supi všichni ti lidi, co ani bazén nemají a bojují za bezpečnost dětí všech a všude a bez toho, aniž by si vyslechli, jak to daný člověk řeší a jak to má. No jasně že je důležitá bezpečnost! Jak by ne. Ale popravdě nějak nechápu, jak má bezpečnost asi tak má proboha zajistit nějaký pochybný kryt? Jakože je na zámek a kód a majitel se v tom bazénu koupe jen, když tam žádné děti nikde kolem nejsou? Tak to možná bude fungovat... A pak bude věčně trnout, jestli ho nezapomněl náhodou odkrytý a bude to stejně desetkrát kontrolovat. A bude se stresovat, jestli si to dítě náhodou neumí ten kryt nějak oddělat, nebo mu nepomůže kamarád apod. Ale pro mne je to jasné - jezírko v zahradě (klidně malé), už i obyčejný sud (!!!), ale taky prostě biobazén, i špatně chráněná retenčka i takový ten malý nadzemní bazén se schůdkami... prostě tohle všechno JE RIZIKOVÉ a může se v tom dítě utopit (no nekoukejte na mě, já se jako malá často nakláněla nehlídaná do sudu na sběr vody, vždycky jsem si našla cestu, jak vyšplhat k okraji, když o tom nikdo nevěděl, je štěstí, že tady jsem... na sudy pod okapem ze stříšek se obvykle zapomíná). Jakákoliv taková plocha znamená, že NEMŮŽETE DÍTĚ NECHAT V ZAHRADĚ NIKDY SAMOTNÉ. Vždyť batole se utopí i v minijezírku, když tam zapadne hlavou a stačí jen chvilka. My je v zahradě samotné nenecháváme, protože minijezírko (2x1m) tam bylo už rok před narozením prvního syna. Vždycky v naší zahradě to riziko utopení dítěte bylo a tak jsme k tomu přistupovali. Když jsme si udělali větší okrasné jezírko, taky to znamenalo neustále hlídat děti na zahradě. Každou návštěvu varuji a s každým dítětem, které někdy hlídám spolu s našimi, na tu zahradu prostě jdu. A ano, člověk si ani nemůže odběhnout na záchod (nebo na to prostě musí nahnat děti domů), ale to je realita. Není to tak pohodlné jako na zahradách bez vodních a jiných nebezpečných prvků. Naše děti nemají svobodu být na zahradě samy. Nejsou samy ani na zahradě u tchýně, kde je malý nadzemní bazén. A přijde mi, že doufat, že kryt bazénu tohle riziko sníží a člověk může být "v pohodě" je bláhové. Jednou ta voda k utopení na zahradě je a nemyslím, že kryt je záchranou. Nemáme ho a nebudeme ho mít. Naše zahradě je prostě vždycky pro děti nebezpečná (už jen tím okrasným jezírkem a sudy na vodu) a přesně takhle k ní přistupujeme a nenecháváme tam děti hrát bez dozoru dospělých. Takhle jsme si to vybrali.

3) náročná údržba. Lidi si kryty bazénů pořizují, aby do nich nepadal prach, pyl a listí a lépe je udrželi čisté. Protože udržet bazén čistý je asi dost obtížné. Tchýně má jen ten nadzemní s kyslíkovými tabletami a někdy ho musí znovu vypustit a napustit i třikrát za sezónu. Právě proto si pořizujeme biobazén s technologií Hydrobalance, aby nám tu údržbu řešil ten filtr založený na biofilmu. Jo, má to hodně pravidel (nesmí tam fosfor z některých materiálů a nebo třeba na bosé noze zachycená kulička hnojiva trávníku a nedejbože tam nesmíte vylít coca colu ;-) ), ale funguje to velmi dobře. Samozřejmě se nečistoty vysávají jezírkovým vysavačem (nejlíp pak robotickým, což bude trvat, než na něj našetříme), to se ale řeší i u bazénů.

4) utopená zvířata. Lidi, kteří nechali otevřený kryt bazénu nějakou dobu, popisují, že lovili z vody mrtvá zvířata. Mrtvé psy, kočky, lasičky, králíky ... To je smutné. Naproti tomu v diskuzích jiní lidé píšou, že mají nekryté bazény už desítky let a mrtvé zvíře žádné. Jejich psi a kočky žijí a ti majitelé nechápou, jak se tam někomu zvířata mohou topit. Ono je to asi o něčem jiném. Záleží na pozici bazénu, na tvaru, na tom, jestli mají zvířata kde jinde na zahradě pít. Jestli vedou do bazénu nějaké schody či je tam mělčí zóna (dělá se u biobazénů a koupacích jezírek). U nás je to jednoduché, děláme biobazén vyvýšený (jsme ve svahu a jinak to ani nešlo a líbí se nám to víc), takže se do něj zvíře může dostat jedině z malého místa z terasy. A tam budou pozvolné schody a malá mělčina, kde se zvířata mohou napít a mohou vylézt. I když ale očekávám, že budou pít z našeho spodního okrasného jezírka s rostlinami, kde obvykle všechny cizí kočky z okolí a ježci a bůhvi kdo všechno další pije...  prostě máme jiné místo, kde se zvířata mohou napít a netopí se tam. Psa ani vlastní kočku nemáme a neplánujeme. Přátelé mají koupací jezírko na zahradě už sedm let a ani psi, které hlídali, ani jejich kočka ani jiná zvířata se jim tam neutopila. Ale právě u bazénu, který má kryt a tudíž jasně daný ohraničený kraj jen třeba se schůdky (aby tam ten kryt šel dát), bych to riziko právě čekala velké. Biobazény, které krytí nemají a mívají mělčiny s  rostlinami a různé schůdky a organické tvary apod., budou pro zvířata bezpečnější.

Tak, snad jsem vám tady sepsala moje úvahy o krytech na (bio)bazény a vysvětlila proč zrovna my ho nemáme a nebudeme mít. A jak přistupujeme k bezpečnosti dětí na zahradě s nebezpečnými vodními plochami. Takže až někdo bude mít na sociálních sítích spasitelský komplex a bude mi tvrdit, jak je pitomé nemít nad bazénem kryt, nechť si nejdřív přečte tohle moje povídání a pak teprve něco vypustí z pusy.