Vysněná zahrada

Hmyzí domečky jsou jednou z nejdůležitějších součástí moderní přírodní zahrady. Vědomě v nich ubytováváte užitečný hmyz, jako jsou slunéčka sedmitečná (berušky), zlatoočka či včelky samotářky. Třeba taková slunéčka zbaví zahradu mšic a když budou bydlet na té vaší, nebude se jim chtít létat za potravou někam daleko. A včelky samotářky budou pečlivě a věrně opylovat vaši zeleninu v době, kdy se včely medonosné budou plně zabývat řepkovým polem.

Užiteční hmyzí pomocníci obvykle v přírodě bydlí v trouchvějícím dřevě, v písku, v zemi, škvírách a skulinkách, pod mechem a starou trávou. (Zdroj obrázků: http://www.natureconservationimaging.com/ a http://thingssheloves.tumblr.com/)

Plánuji domečky samozřejmě i do naší zahrady, mám již pěknou sbírku obrázků složitých, vtipných i zajímavých hmyzích domečků. Ale hmyzím obyvatelům stačí i málo ke štěstí: trouchnivějící pařez, strom, hromada písku, kousek louky, suchá stébla rákosu, kamenná zídka s pískem ve spárách, stará tráva a trocha sena na chráněném místě, mech.

Pokud jim chcete vytvořit něco do zahrady, začněte s kusem dřeva a vrtačkou. Nejlépe, pokud jste vlastníkem tlustého špalku dřeva s kůrou, na něj by nemělo být potřeba dělat stříšku (nepodložená informace). Stačí do něj navrtat 5-6 mm velké díry hluboké 10 cm (nesmí jít skrz), některé díry mohou být i větší a některé menší. Špalek zavěste na místo chráněné před silným větrem a nastavte tak, aby do děr včelám nezatékalo. A je hotovo.

Provrtané špalky pod střechou a provrtaný špalek k zavěšení. Už jen čekat, kdy se včelky samotářky či berušky ubytují. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/ a http://pinterest.com/)

Pokud chcete postoupit na další level, můžete provrtaným špalkům vytvořit stříšku. Opět ze dřeva, nebo například z naťuknuté střešní tašky. A celý domeček můžete zabezpečit proti ptákům, kteří by mohli larvy včelek a hmyzu vybírat. Stačí na to obyčejné pletivo, přes něž se pták nedostane tak blízko k otvorům. Ale většina domečků jej nemá, takže problém s ptáky asi nebude tak markantní. A z jiného soudku je například ubytování pro včelky pískorypky, to se skládá z kamenů proložených pískem, do kterého si mohou včelky vrtat chodbičky. Provrtané cihly by zase mohly možná přilákat včelky zednice.

Shora zleva: působivé jednoduché hmyzí hotely z diskuze http://diskuse.nachvojnici.cz/, domeček s bezpečnostním pletivem z http://www.beesource.com/, domeček pro pískorypky ze stránek http://www.prirodnizahrady.com/, kupovaný domeček se sedlovou stříškou z http://pinterest.com/.

Jen to s vylepšováním moc nepřežeňte. Například barvy a laky nejsou vhodné, hmyz se tam moc nepohrne, protože mu ubytování nebude voňet.

A nakonec pár ukázek, že i z jednoduchých provrtaných dřev lze vytvořit téměř zahradní umělecké dílo:

Zdroj obrázků: http://www.studiogblog.com/, http://pinterest.com/, http://pinterest.com/, http://pinterest.com/

Další jednoduché zahradní domečky pro užitečný hmyz si postupně shromažďuji v Pinterest nástěnce http://pinterest.com/zahrada/jednoduche-hmyzi-domecky/.

Zaujaly vás domečky? Koukněte se na následující odkazy a nadchněte se pro budování přístřeší pro slunéčka sedmitečná, čalounice, zednice, ploskočelky, pískorypky a další. A naučte se je poznávat:

http://diskuse.nachvojnici.cz/
http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm
http://www.vcelkysamotarky.cz/
http://www.prirodnizahrady.com/hmyzi%20hotely.html

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1294

Knihu "Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku" jsem si přála pod stromeček. A také jsem ji tam měla. Chci se podělit o to, proč jsem si ji asi čtyřikrát dříve půjčovala od známých a z knihovny a proč mi stála za to, abych si ji koupila, i když již mám většinu plánu zahrady hotovou.

Nekupuji si knihy jen tak. Nemám doma ani žádnou knihovnu, jen mini poličku na knihy. Pokud nějaká kniha překročí práh našeho bytu, tak už to musí stát za to. Musím se do ní často vracet a musí mne bavit ji číst, nebo si jí jen tak listovat. A to tahle kniha splňuje do puntíku.

Je to opravdový návod se vším, co je k vytvoření jedlé, hezké, přátelské, přírodní a nenáročné zahrady potřeba. V knize autor vtipně a pěkně popisuje základní pravidla a přírodní principy. Když je pochopíte, sami budete schopni si dobře navrhnout zahradu.

V knize najdete: zónování pozemku, tvorba sluneční pasti, informace o ovocných stromech, vhodných opylovačích a starých odrůdách. Moje oblíbená část je ta s popisem různých vhodných rostlin, které můžete do zahrady sázet. Nevěřili byste, co všechno se dá jíst! Dále jsou v knize informace o živých plotech, květnatých loukách i jedlém trávníku; také o polykulturním pěstování zeleniny (to musím časem zkusit!), bylinek, o sázení stromů a přípravě půdy, o mulčování i mykorhize. A také o přírodních jezírkách.

V knize jsou krásné fotografie i přehledná tabulka ovocných stromů.

Pro majitele obrovských pozemků nechybí ani návody na založení semenáčkových sadů, tvrdých sadů a pralesních zátiší či kořenové čistírny odpadních vod a pěstování ryb v přírodním rybníku.

Ke knize se pořád vracím, listuji si jí a čtu si, co mne zaujme. Zahradu buduji postupně a návrh ještě různě ladím a upravuji. Když mi tam nějaká rostlinka neporoste, vždycky se budu vracet k této knížce a hledat náhradní rostlinku či se inspirovat nápady. A pro doplnění čtu texty na stránkách http://ekozahrady.com/ nebo si hledám rostliny zmíněné v knize na Google, abych viděla, jak vypadají.

A líbí se mi, že autor píše opravdu čtivě, je vtipný a trefný. Osobně nesouhlasím s jeho názory na veganství, vegetariánství a myslím si, že zpravokořeňování stromů a ekotoalety jsou v dnešní době poněkud sci-fi. Ale to vůbec nevadí, z knihy si odnáším spoustu užitečných rad a pro mne nepodstatnými kapitolami jen listuji. Zatím je to jedna z mála knih o přírodních zahradách na českém trhu, která stojí za koupi.

Přikrmování ptáků někdy připomíná hurá akci, kdy lidé bez rozmyslu koupí krmítko a používají je jako odpadkový koš až do jara. Když to člověk neumí, přikrmovat by raději ptáky neměl. Právě proto ještě sama na zahradě ani jedno krmítko nemám. Jednoduše jsem doposud nevěděla, jak na to. A teď se chci podělit o to, co jsem zjistila.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303)

Jednoduše a přirozeně

Nejlépe se ptáci nakrmí sami, pokud jim vysadíte ty správné keře. Na keřích jim potrava zůstane čerstvá, nezkažená a navíc je keře chrání před studeným větrem. A nemusíte řešit vhodné dávkování a načasování a hygienu.

Ptáci rádi mlsají plody rakytníku, šípky, dřínky, plody hlohu, mohonie, bezu, jeřabin, ptačího zobu, pámelníku, břečťanu. Dále vysazujte dřišťály, svídy, střemchy, muchovníky, habry či lísky.

Dokonalá ptačí samoobsluha (zdroj obrázků: http://www.goodwp.com/ , http://lichtyears.wordpress.com/)

Přirozeným krmítkem jsou také slunečnice, které ponecháte na zahradě "nesklizené", či bodláky, lopuchy, lebedy nebo pelyněk někde v rožku zahrady.

Když už krmit, tak ve správný čas

Články se zásadně rozcházejí v tom, kdy vlastně ptáky přikrmovat. Někteří velí, že nikdy, protože výzkumy v poslední době ukazují, že to má negativní vliv na páření na jaře (povídání o výzkumu sýkorek v Oslu). Navíc dáváte šanci i oslabeným jedincům, někdy i nemocným, kteří by jinak v přírodě nepřežili. Na druhou stranu výrazně ubylo přirozených prostředí (remízky, mokřady, statky a stodoly), takže práci mají omezený prostor, kde potravu mohou hledat, a krmení může pomoct.

Jiné články udávají jako dobu krmení říjen až duben. To ale není nejlepší nápad, v říjnu i listopadu je často dost potravy, v dubnu už by měli mít k dispozici larvy. Pokud ptáci dostanou potravu v krmítku, nebudou tolik jíst škodlivý hmyz, od kterého mají vaši zahradu čistit. A navíc se odnaučí starat se o sebe sami.

Podle mne je dobré k tomu přistupovat se zdravým selským rozumem. V dřívějších dobách lidé ptáky také nekrmili od podzimu do jara (kde by vzali tolik drahého krmení), ale pomohli jim jen v té největší zimě. Takže krmit je nejlepší v době, kdy je krajina pokrytá vysokou souvislou vrstvou sněhu (tedy není kde hledat potravu) a teploty se navíc drží dlouhodobě pod bodem mrazu .

Jak krmit

Krmivo můžete jen obyčejně vysypat na vhodné místo na zem (tzv. zásyp), mnoho druhů ptáků je na to zvyklých. Kvůli hygieně ale místo pravidelně střídejte. Nebo využít krmítko, či zavěsit na strom různé lojové koule, šišky, zobání, celé slunečnice. Ale pozor, pokud budete krmit ptáky v pravidelnou dobu, pravidelný čas, pravidelnou dávkou, tak si na to zvyknou a budou se spoléhat na plné krmítko a nebudou si hledat potravu jinde. Osobně jsem tedy pochopila, že je dobré čas a rozestupy krmení i dávku měnit.

Čím krmit a čím nekrmit

Nejlepší na krmení jsou slunečnicová semínka (ta žíhaná, přirozená, neloupaná), ideálně v celých terčích. Poskytují hodně živin a mnoho ptáků je preferuje. Na krmítko můžete ještě přidat i proso, konopné semínko, mák, lněné semínko, řepku, pohanku a drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Pokud tam některá semena zůstávají, už je nedávejte.

(zdroj: http://www.sxc.hu)

Problém je ale s kvalitou semen. Neberte ta ze levná ze zahraničí, mohou obsahovat semena nevhodná pro naše ptactvo (např. ambrosie, vyvolává alergie), navíc mohou být žluklá. Našla jsem i tip, že klasický mix pro ptáky v obchodech je snad téměř vždy žluklý, takže se spíše doporučuje kupovat buď zob pro kanáry ze zverimexu (má větší obrat, nebude žluklý), nebo semena ze zdravé výživy (lze takto sehnat například len a mák).

Dále lze krmit i jinými věcmi, konkrétněji si můžete dohledat v odkazech níže. Ale například ovesné vločky musíte zkrmit do 48 hodin po otevření sáčku, jinak zoxidují a ptákům nebude dobře (tip z článku Krmení je umění). Přemrzlá jablka prý asi taky ptákům nedělají vždy dobře. Lůj pro sýkorky nedávejte při teplotách nižších než -10°C (prý se srazí ptákům ve střevech). Mnozí ptáci ocení maso, nejlépe ale odřezky rybího, myši či libové kuřecí. Prase ani krávu by si ptáci v přírodě neulovili, takže jim jejich maso rozhodně nenabízejte. A pozor, aby se nezkazilo, krmení masem se musí umět.

Co ptáci nesmí? Rozhodně nesmí sůl, jediné zrnko soli může být smrtelnou dávkou pro malé ptáčky. Tedy určitě nedávejte ptákům žádné drobky pečiva, všechno pečivo u nás obsahuje sůl, i když není viditelná. Navíc kvasnice nedělají ptákům vůbec dobře. Dále by ptáci neměli pražené ořechy (tedy žádné buráky, ani ty "ve skořápce", jsou totiž také často pražené) a samozřejmě nic tepelně upraveného z kuchyně, žádné zbytky a hlavně nic žluklého, plesnivého nebo zkaženého.

Pokud vás krmení ptáků nějak hodně chytne, můžete jim sušit plody bezu, dřišťálů, kalin, rybízů, rakytníku. Ale pozor, myslete na to, že pokud keře hodně vysbíráte, tak jim vlastně ubíráte přirozenou potravu.

A teď konečně o samotném krmítku

Pokud se rozhodnete vyrobit nebo koupit krmítko, přemýšlejte u toho. Ptáci potřebují prostor, aby se moc netísnili, ale u příliš velkého krmítka vytlačí velké druhy ty malé. Krmivo musí být v suchu, proto mají krmítka pořádné stříšky a některá i odtok (pro případ, že silně sněží a fouká). Při umístění krmítka také přemýšlejte, třeba taková kočka či kuna dokáže šplhat a skákat, takže se doporučuje dát krmítko 1,5 metru nad zem a 2 metry od nejbližšího kmene či silných větví.

Krmítko nejlépe umístěte blízko trnitého keře (hloh, trnka, dřišťál), aby se ptáci měli kam schovat před nebezpečím. Zároveň by ale ptákům měl zůstat výhled do okolí, aby to nebezpečí vůbec měli šanci vidět.

A podstatná, byť často opomíjená věc, je pravidelná péče o krmítko. Každý den odstraňujte kazící se zbytky krmení a trus ptáků. Dvakrát za měsíc je umyjte horkou vodou, abyste zničili zárodky nemocí. Pokud to neuděláte, tak se akorát budou mezi ptáky šířit nemoci.

Jídlo bychom měli, a co voda?

Tak o vodě pro ptáky jsou na internetu hodně rozporuplné názory. Někteří podporují pítka a koupátka (i já), jiní tvrdí, že to ptákům škodí. Asi to pořádně prozkoumám a sepíšu na samostatný článek.