Mám teď na mysli klasické velké jahody, které jsou častou součástí českých zahrad. Jejich pěstování není tak úplně jednoduché, jde o vyšlechtěné druhy a nelze u nich používat strategii "zasadím, nechám být a sklízím" jako u některých trvalek nebo např. u lesních jahod. I ekozahrádkáři či zahradníci zkoušející pricipy permakultury se musí smířit s faktem, že jahody na zahradě "vydrží" maximálně kolem 5 let a pak musíte vyčerpanou půdu opět prohnojit a zasadit nové.
 |
| ... |
Doma jsem zažila klasický způsob pěstování jahod – okopávat, okopávat a okopávat řádky s jahodníky na poli. A rozhodně mě to nebavilo a hledám tedy způsob, při kterém se okopávání vyhnu. A neaspiruji na žádné hektarové lány jahod jako v jahodárnách, prostě jen takových pár sazenic pěkně po domácku. Takže si s nimi můžu trochu pohrát a myslím, že pro mne bude existovat nějaké pěkné řešení i bez okopávání.
Správná půda a vhodné umístění jahodiště
Umístění a půda je základ, jahodníky chtějí lehce kyselou (pH 6-6,5) půdu, spíše s pískem a spíše propustnou. Stačí si vzpomenout, kde obvykle v přírodě rostou lesní jahody. Zahrady s těžkými a jílovitými půdami se ale jahod vzdávat nemusí, stačí je pěstovat ve vyvýšené spirále nebo vysokém záhonu. Lehké vyvýšení je navíc doporučováno i pro odborné pěstování jahod (ukázka z odborné knihy (PDF)). Nutností je slunné stanoviště, bez dostatku sluníčka nemá smysl jahody pěstovat.
 |
| Ukázka pěstování jahod ve spirále. Fotka je ze stránky Zahradnických služeb Živá zahrada manželů Smolových - http://www.zivazahrada.com/. |
Právě nápad s celou jahodovou spirálou se mi velmi líbí. Kameny jim akumulují teplo pro dozrávající jahody, pro slimáky bude těžší se k jahodám dostat. A když si podsypu rostliny mulčem z malých kamínků, tak mne nečeká žádné okopávání, bude to vypadat pěkně a neproroste tím tolik plevele.
Zdravá sadba znamená zdravý začátek
Sehnat zdravé rostliny bývá těžké, někteří doporučují snažit se vypěstovat si sadbu ze semen, protože semeny se choroby nepřenáší a nezavlečete si tedy choroby na zahradu. Já mám zatím zdravou a silnou sadbu od mojí mamky ze zahrady a část jahodníků jsem si tak porůznu koupila. Od pěstování ze semen mne zatím odrazuje to, že na zahradě ještě nemáme dům a nebydlíme tam a kdykoliv jsem tam zasadila předpěstované rostliny z balkonu, tak se neujaly, protože jsem se na zahradu nedostala tak často, abych je párkrát ještě pečlivě zalila na jejich stanovišti. Každopádně návody na pěstování ze semen, na to, jak poznat samičí a oboupohlavé květy a další zajímavé finty najdete ve fóru: http://www.zahrada.cz.
Nepochopené mulčování
V přístupech v ekozahradách se často vyzdvihuje mulčování, jahodníkům má zajistit vláhu a živiny. Jenže když je potom zahradníci zkusí v praxi, říkají, že akorát jahody pomaleji rostou a mnohem později plodí. A ona je to pravda, pokud mulčují slámou nebo trávou, pěkný ukázkový obrázek naleznete v článku O mulčování. Já to ale zatím zkusila na zahradě experimentálně s kamínky (zbyly sousedům ze stavby domu, asi to nebude levné řešení mulče) a myslím, že nejde o otázku: "Mulčovat či nemulčovat?", ale o to, jaký mulč zvolit. Za mne to právě budou kameny a kamínky. Co jsem měla možnost pročíst si na fórech, tak tráva a sláma brzdí růst a zrání a přitahují více slimáky. Černá netkaná folie vydrží jen tak 2 roky, na plastové folii plody hnijí, přes zimu ztvrdne a nesmí se po ní šlapat. Takže kamínky to asi (pro mne) vyhrávají. (Doplněno po letech: Tak kamínky sice skvěle akumulovaly teplo, ale vážně to vůbec nebyl dobrý nápad. Dostal se nám tam totiž pýr a ten z těch kamínků nešel absolutně dostat, kamínky se udusaly a zapadly do hlíny a postupně se pokrývaly listy prachem a hlínou. Nakonec jsem je všechny vybrala a nahradila dřevitou štěpkou a nějaký výrazný problém s pozdním pěstování nepozoruji.)
 |
| Naše dvě dočasná jahodiště, jahody jsme dali hodně nahusto (takže hrozí zahnívání jahod) a kamínková vrstva je malá, takže přecejen nějaký plevel prorůstá. |
Abyste se dočkali velkých krásných jahod, potřebují jahodníky nejen zálivku, hodně slunce, ale také nějaké ty živiny. Při zakládání jahodiště tedy nezapomeňte na kompost. Ti, co mulčují trávou (i přes její nevýhody), mají zaručené pomalé rozkládání živin právě z ní. Já, se svými kamínky, nejspíš využiju k případnému hnojení výluhy nebo přírodní komerční tekuté hnojivo (určené na jahody, ne kdejaké s vápníkem, který jim prý potom v půdě blokuje příjem železa, hezky je to popsané dole v diskusi na http://www.ireceptar.cz/). Jahody jsou náročné především na dusík.
V létě po sklizni velí mnoho tipů z internetu jahody pokosit. Mně to přijde dost drastické, tak jsem se k tomu ještě neodhodlala a nechávám je "být". Na podzim je nejlepším tipem pustit do jahodiště slepice, aby vyzobaly všechny škůdce... to ale v kamínky pokryté půdě půjde těžko, takže to nebude ideální tip pro "moje" pěstování. Navíc především ani nemám ty slepice.
Na zimu je vhodné jahody zakrýt například chvojím. Já se k němu tolik nedostanu, takže řeším zakrývání jahod až v lednu větvemi z vánočního stromku a zatím to stačilo. Jehličí, které k jahodám opadne, jim svědčí, protože okyseluje půdu.
Na jaře je potom prý dobré odstranit staré hnědé listy, aby se v nich nedržely choroby ("umí" se samozřejmě rozpadnout i samy, ale trvá to déle).
Dobří sousedé
Na internetu jsem našla tipy, že do meziřádků k jahodám je dobré zasadit česnek nebo jarní cibulku, aby odpuzovala mšice a mírnila výskyt plísní (tip z blogu http://permazahrada.cz/). K dokonalosti to nejspíš dovedla Klára z kopce, neboť vysazuje mezi jahodníky zimní pórek, takže si vzájemně s jahodami nepřekáží, v době sklizně jahod je teprve tenký a malý a "neruší tak vzhled jahodiště" (to by třeba vadilo mně, mám ráda i estetickou stránku věci).
Myslím, že si někdy do příspěvku hezky sepíšu všechny ty zajímavé příběhy z různých diskusí, "jak kdo pěstuje jahody". Ani jsem nevěřila, co a jak s nimi lidi dokážou vymyslet. A každému nakonec to jeho osvědčené, někdy lehce složité řešení funguje. Ještě to ale bude chtít podívat se "na zoubek" i škůdcům a problémům jahodníků, ty moje jsou zatím plně zdravé a v kondici, ale raději chci být připravená.
