Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt
Co můžete dělat na zahradě v listopadu?
  • Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
  • Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.
  • Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
  • A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost.

  • Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky nebo myší domečky, jako blogerka Monika: Myšáci jsou doma. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, vydlabávání zeleniny je původní Keltská záležitost, byť ti dlabali řepy, hezky si o tom počtěte na blogu O svátku světel. 
  • Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, pórek. A nebo si vychutnávejte Podzimní dobroty ze zahrady uvařené a upečené z uskladněného ovoce, zeleniny a ořechů.
  • Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
  • Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy (více o sázení stromků). Založit si můžete i květnatou louku.
  • Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete hlavně mladé a stálezelené stromy a keře pro jistotu trochu zalít.
  • Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Chodila jsem kolem nich celé léto, ale nevšimla jsem si jich. Až na podzim se vždy rozzářily a spravily náladu i v pochmurném dni. Takové fialově rozkvetlé nízké "polštářky" v jedné předzahrádce domku v Brně, květy jako kopretiny. Vypadaly přesně takto:


Teprve tak třetím rokem mi došlo, že to jsou trvalky a tedy ideální květina pro rozzáření podzimních dní i do naší budoucí předzahrádky. A navíc ve fialové barvě, kterou mám ráda. Nevím proč jsem vždy měla představu, že podzimní květiny jsou jen složitě pěstované jednoletky nebo takové ty choulostivé druhy, co musí na zimu do chladné místnosti v domě. Začalo tedy hledání, co že je to za pěknou květinu. Někdo mi radil název "listopadka", mamka prohlásila, že to jsou přece astry, jak to, že je neznám, když je pěstovala i moje babička. Jiný mluvil o podzimních kopretinách a někdo tipoval chryzantémy. Kdo máte zahrádky, už vám podle obrázku musí být jasné, že to jsou "astry" a pěstuje je kde kdo. Jenže když se budete po astrách pídit v zahradnictvích, tak získáte úplně jinou rostlinku – takovou jednoletou celkem náročnou "bambulku" s latinským názvem Calistephus chinensis. Konečně jsem pochopila, jak to s těmi astrami je, až s loňským podzimním číslem časopisu Venkov s styl, kde byl milý článek věnovaný hvězdnicím. Hvězdnice jsou totiž pěkné trvalky v mnoha různých odrůdách a mají latinské jméno Aster. A z toho vychází ty zmatky s astrami, "vytrvalými astrami", "drobnokvětými astrami" a podobnými názvy. To je ta půvabná květina, kterou jsem hledala. Navíc hezký český název "hvězdnice" se mi osobně zamlouvá mnohem více, než astry.

Některé odrůdy hvězdnice křovité (Aster dumosus) jsou pěkně nízké, některé trošku vyšší. (Zdroje obrázků: album uživatele czechgangsta  na http://czechgangsta.rajce.idnes.cz/, vlastní fotografie, https://shop.afterbuy.de/ a http://plantsgallery.blogspot.cz/)
Stačilo pak jen vyloučit všechny odrůdy, které jsou vysoké (mohou být až dvoumetrové) a které jsou jarní nebo letní. Nakonec mi zbyla ve výběru už jen nízká hustá hvězdnice křovitá (Aster dumosus) a různé její varianty v odstínech fialové, růžové i bílé:
  • Fialové: vyšší kopretinový Blauer Zwerg s výrazně žlutým středem; hustý nízký Mittelmeer s dlouhými okvětními lístky;  a pěkně hustá a výrazná Blaue Lagune. Dále se ještě dají sehnat Prof. A. Kippenberg, Lady in Blue a Woods Light Blue. 
  • Růžové: skoro kopretina s velkým středem Newstars Final Touch, světlá staro-růžová Anneke, na každé fotce jinak růžová Herbstgruss vom Bresserhof, velmi sytě růžovo-červená Jenny, kompaktní sytě růžový polštářek Rosenwichtel,  hustá a sytě růžová Starligh  či starorůžová, jemná a spíše nevýrazná Wood´s Pink. Dále se ještě dají sehnat Peter Harrison,  Kassel, Alice Haslam, Dietgard Rosa a Tina. 
  • Bílé: nenápadné jemné bílé "kopretinky" Schneekissen, husté s velkými květy Niobe a jemné tenké Kristina.
Hvězdnice jsou mrazuvzdorné trvalky, některé více choulostivé, některé trochu méně. Obecně všechny trápí padlí (moučnaté bílé povlaky), všechny hodně chutnají slimákům a některé je lepší na zimu chránit před holomrazy chvojím. Rostou a dobře kvetou jen na slunci a nesmí jim koncem léta chybět vláha (rozhodně se doporučuje je mulčovat), daří se jim lépe v půdě s příměsí vápna. Takže to není úplně rostlinka typu "zasadím a nechám žít". Sama jsem jich pár zkoušela jen tak zasadit a nestarat se o ně, ale udusil je plevel či uschly.
Ještě jsem se při hledání odrůd pídila po těch nejmenších a nejnižších druzích, které udělají opravdu pěkné nízké husté polštářky. A zjistila jsem, že výška v centimetrech uváděná u popisu rostliny se prodejce od prodejce diametrálně liší. Nakonec jsem na nějakém diskusním fóru objevila tu hlavní podstatu, majitelky tam ty keříčky po odkvětu stříhají stejně jako levandule a udržují tak ten polštářkový tvar. A čas od času rozdělí trsy, aby nekvetly jen po okrajích. Předpokládám, že stříhat květy budu tak nějak přirozeně. Sice z nich neudělám klasické kytice do vázy, protože na to nemají dostatečně dlouhé stonky, ale parády se s nimi dá doma udělat opravdu hodně, inspirujte se obrázky na následujících lincích:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=352447
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=443279
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=373444
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=292612
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=187062
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=373334


Ještě jsem si všimla, že fialové hvězdnice lidé velmi často sázejí k zářivě oranžovým hlohyním. Vypadají spolu opravdu pěkně. Už se na naše hvězdnice těším, budou dělat radost nejen mně, ale taky včelám, jsou totiž jednou z důležitých včelařských rostlin pro pozdní pastvu včel (samozřejmě ty neplnokvěté odrůdy). A motýlům, ti je na podzim také prý zbožňují.

Další články o hvězdnicích:
Hvězdnice (Aster) - krásné podzimní ''kopretiny''
Aster – drobnokvěté
Astry - podzimní krásky v zahradě
Když jsem plánovala zahradu, nechtěla jsem podzim podcenit. Přece chci krásnou zahradu nejenom na jaře, ale také v říjnu a listopadu právě na spravení nálady z pochmurného a chladného počasí. Hledala každý možný článek zaměřený na podzimní zahradu a doslova hltala každičké slovo. Byly tam doporučovány javory, okrasné trávy, okrasné jabloně a třešně, vilíny, ambroně, pěnišníky, přísavník, brslen či jedovatá škumpa. Sepisovala jsem si do seznamů a pak je postupně vyškrtávala, protože kromě své krásy na podzim mi nepřinášely nic jiného ve zbytku roku.
Tak nějak jsem se smířila s tím, že si podzim prozářím akorát hvězdnicemi. A pak přišel náš první podzim na zahradě a spadla mi brada úžasem. Aronie zářila takovou cihlově oranžovou barvou už z dálky, meruňka "Citronka" se vybravila do zářivě žluto-oranžové. Zezlátly listy moruše i svraskalé růže, zčervenaly listy muchovníku. Byla to parádní podívaná, škoda, že jsem neměla foťák s sebou.
Vzpomněla jsem si, jak vlastně hezky vypadaly v zahradě listy hrušní a třešní, když jsem byla malá. A tak jsem prohledala obrázky na internetu, abyste se mohli podívat, jak krásný podzim na zahradě vykouzlíte i jen s "obyčejnými" užitečnými stromky a keři:

Nahoře je vidět krásně zlatavá moruše (zdroj obrázku: http://www.pinterest.com/), vedle ní typicky zářivá třešeň u silnice (fotografie pochází z alba Podzim uživatele heleju na rajce.idnes.cz), dole vlevo září duhová hrušeň (fotografie pochází ze soutěže Barevný podzim ze stránky http://www.moje-rodina.cz/, autorem je Wykky, rok 2006 ) a vedle ní zlatavý myrobalán (fotografie pochází z článku pana Svobody http://rodovystatek.cz/ z jeho rodového statku).
Samozřejmě, tyhle užitečné stromy se nejlépe zabarví, právě když k tomu mají optimální podmínky. Tedy, když nastanou krásné slunečné suché a teplé dny, není větrno a zároveň jsou chladné suché noci. Naše (evropské) vlhké podzimní počasí tomu ne vždycky nahrává, a tak je jasné, že vysazení ozdobného javoru je na podzim sázkou na jistotu, on totiž nějaké ty pěkné barvy vždycky předvede. Já si ale dokážu počkat a radovat se z pěkných listů, i když to není pokaždé krása na dva měsíce. Když nic jiného, tak si alespoň pochutnám na dobrých plodech.

Nahoře je vidět duhové minikiwi, které mají v přírodní zahradě Hnutí Duha Střední Čechy, vpravo krásně zlatý kaštanovník setý, který prý u nás taky jde pěstovat (zdroj obrázku: http://pinguicula.typepad.com/). Dole vlevo krásně září červené listy muchovníku (zdroj obrázku: http://www.verdeepaesaggio.it/) a vedle něj se lehce začíná zabarvovat meruňka (fotografie pana Karla M. z roku 2006 ze stránky http://priroda.sdas.cz/).
A které stromy, keře a jiné jedlé a užitečné rostliny vám při troše štěstí a dobrém počasí prozáří podzim barvami?
  • Třešně, které obvykle září v alejích kolem cest jako červené drahokamy.
  • Moruše, které svou krásně zlatou barvou inspirovaly i Vincenta van Gogha k namalování obrazu (The Mulberry Tree, 1889).
  • Hrušně, které hrají červenozelenými tóny a pomalu každá větev trochu jinak.
  • Nashi hrušně, které se barví do pěkné žluté.
  • Aktinidie (minikiwi), které někdy zezlátnou celé v jeden okamžik, jindy se barví do červené i žluté postupně, záleží hodně na odrůdě.
  • Ostružiny, kde hraje prim zelená s červenou, obvykle se barví jen některé listy a třeba jen lemováním.
  • Meruňky, podle odrůdy jdou do lehce zelenooranžové, nebo zářivé oranžové.
  • Muchovníky, krásně červené stromy, jejichž ovoce se dá jíst.
  • Kanadské borůvky, které prozáří kdejaký kout tmavě červenými barvami.
  • Myrobalány, z jejichž plodů je výborný džem, září krásně žlutě.
  • Lesní jahody, kterým se občas zabarví nějaký ten list do červena a některé dostanou červené lemování.
  • Vinná réva, která se dle odrůdy zabarvuje žluté, přes červenou, až po rezavou.
  • Aronie, která je půvabně sytě červená.
  • Kdouloň, která krásně zezlátne a z jejíž plodů je výborné želé i marmeláda.
  • Broskvoň, jejíž listy jsou ve vrcholcích žluté a u stonků ještě zelené.
  • Kaštanovník setý, který by měl jít pěstovat i u nás a který září pěkně žlutě.
Nahoře vlevo je krásně zabarvená vinná réva (fotografie pochází ze stránky http://thefieldofgold.blogspot.cz/), vedle je červenající se aronie (zdroj obrázku: http://plants.bachmanslandscaping.com/), dole ukázka dočervena zabarvených maliníků  z naší zahrady.
Založila jsem si na pinterestu nástěnku, která vzdává hold stromům, které kromě užitečných a jedlých plodů přinášejí na podzim i potěšení z krásných barev: I užitečné rostliny umí být na podzim krásné.

Články na podobné téma:
Barvy podzimu Ovocný jedlý les a okolí (Jaroslav Svoboda)
Barvy podzimu Tvrdý sad a okolí (Jaroslav Svoboda)
Barvy podzimu na užitkové zahradě (Pavel Chlouba)

U nás bylo podzimní období především obdobím jablek. Sklízela se ze stromů, skládala do bedniček a děda velmi dbal na to, abychom si nebrali hned ta krásná na jídlo a nechali je řádně uležet, což nás jako děti pěkně štvalo. A taky jsme se sestrou nesnášely sbírání nahnilých jablek do kýblů. I když jsme měli doma jabloní a jablek opravdu hodně, nikdy jsme nedělali mošt. Ten nám občas donesla na ochutnání teta, častěji než mošt však burčák, který jsme nepili. A tak jsem opravdový skvělý mošt ochutnala až loni na návštěvě u své kolegyně z práce. Zrovna plnila lahve moštu na zavaření, takže jsem jej měla čerstvý a skvělý.
Jablka, která by skladování nepřežila (trochu potlučená, ošklivější), děda sušil na "křížaly" a za dlouhých zimních večerů vždycky jeden papírový sáček křížal (jablečných i hruškových) rozbalil, nabídl nám a vyprávěl u toho příběhy z jeho mládí. My tak měli dost času poradit si s poněkud gumovými kousky křížal, které nešly ukousnout, nebo hrudkovitými křížalami z hrušek s kameničností. Ale stejně to mělo své kouzlo.
Jednou chci zkusit servírovat horký jablečný mošt přímo v jablečných pohárcích (zdroj obrázku a receptu: http://www.gimmesomeoven.com) a upéct si jablko plněné tvarohem podle Lucie (zdroj obrázku a receptu: http://delicious-blog-lucie.blogspot.cz/). Dědovy hruškové křížaly rozhodně nevypadaly tak nádherně jako na obrázku dole vlevo (zdroj obrázku: http://www.pinterest.com/). Hruškám to ještě sluší v receptu z Apetitu: Zapečené hrušky a ostružiny ve smetanovém krému (zdroj obrázku a receptu: http://www.apetitonline.cz/)
Kapitolou samou o sobě byly dýně. Na podzim ležely obří oranžové plody rozvalené na poli a pokud děda jen náznakem zavětřil špatné deštivé počasí, hned dostaly polystyrenové polštáře, aby neležely na zemi, a igelitové stříšky, aby na ně nepršelo. Bylo to docela komické. Večery po sklizni dýní potom patřily rodinnému krájení dýně na kostky. Taťka jako jediný člen rodiny schopný obrovským nožem tu dýni rozpůlit, vždycky začal, a my ostatní jen krájeli a krájeli a krájeli. A pak se zavařovalo, zavařovalo a zavařovalo. Já jsem pak zavařenou dýni vůbec nejedla, takže tahle bohulibá činnost nepatřila zrovna k mým oblíbeným. Naštěstí, babička myslela i na mne, a část dýní jsem pak vždycky tajně objevila schované v kůlně. Byly kandované – v bílé krabičce vyložené ubrousky a byly sypané jemným cukrem. Lepší lahůdku snad neznám. Až teprve nedávno jsem našla návod na jejich výboru – pěkně pracný a složitý – a musím tady ještě jednou říct "Díky babi!" a složit mé babičce poklonu.
Z dýně se zužitkovala i semena, děda je sušil a my děti pak chroupaly jen tak.

Dýni jsem se naučila pořádně jíst až díky receptu na dýňové lívanečky podle Maryny (zdroj obrázku i receptu: http://www.laskominyodmaryny.cz/) a na dýňovou polévku podle Lucie (zdroj obrázku i receptu: http://delicious-blog-lucie.blogspot.cz/). Do té doby jsem jedla jen a pouze kandovanou dýni, recept na její přípravu se mi podařilo najít na blogu Kláry z kopce (zdroj obrázku i receptu:http://conovehonakopci.cz/?p=66)
Na vlašské ořešáky jsem vzpomínala loni, kdy ještě ten náš šedesátiletý ořešák stál. Ale už je bohužel pokácený, táta jej sundal a zbořil přitom část střechy kurníku. Každopádně bílé vnitřky ořechů patřily k dalším podzimním lahůdkám. Také se mi jako dítěti poštěstilo jíst i brambory pečené v ohni a krátit si chvíle na poli při vybírání brambor tím, že jsem hledala lískové oříšky na okolních keřích lísek. Čerstvě vyloupané chutnaly nejlépe.

O bílých skvělých vnitřcích vlašských ořechů bez slupky psal pan Cuketka (zdroj obrázku i článek: http://www.cuketka.cz/?p=10696). Vpravo je vidět zářivý vnitřek brambory pečené v ohni (zdroj obrázku: http://tracnik.blogspot.cz/). No a samostatnou kapitolou jsou skvělé lískové ořechy a z nich dělaný domácí čokoládový krém i křupavý posyp horké čokolády (zdroj obrázků: http://www.emikodavies.com/ a http://thehealthyfoodie.com/chocolate-hazelnut-smoothie/)
Teď se chystám na spoustu dýňových receptů (pyré, pečená dýně jako příloha, varianty polévek, koláče), doma mám dnes 2 kila čerstvě nasbíraných lískových ořechů z bedýnky (museli jsme je dosušovat, byly hodně mokré, jak pršelo) a stůl plný papírů s recepty na domácí lískovo-čokoládovou pomazánku, dort z lískových ořechů či müsli tyčinky. A k tomu pár tipů na recepty z červené dýně a obrovský stoh receptů na koláče a dobroty z hrušek. Celkem jsem se s těmi podzimními plody rozjela. Jen zatím nejsou z mé zahrady, ale to chce čas a pečlivou přípravu na dobu, až budu sklízet dýně pěstované na kompostu, oříšky z obyčejných lísek i z té turecké a červenou řepu z vyvýšeného záhonu.
Zajímavé tipy na podzimní dobroty ze zahrady si jako obvykle vedu v nástěnce na Pinterestu: http://www.pinterest.com/zahrada/dobroty-ze-zahrady-podzim/

A bez jakých dobrot ze zahrady si podzim neumíte představit vy?
Co můžete dělat na zahradě v říjnu?
  • Mnohé stromy se už začínají barvit do žluta, červena či oranžova. Užijte si těch barevných listů a vyrábějte s dětmi dekorace, náhrdelníky, čelenky či lepené obrázky, podzimní věnce či miniherbáře. Inspirujte se článkem Jak využít podzimní listí nebo Podzim – žádná nuda aneb patero tipů co dělat!
  • Sklízet podzimní jablka a hrušky a uskladnit je ve sklepě. Ze záhonu lze ještě sklízet kapustu. Můžete trhat lískové ořechy, pokud už je za vás neotrhaly veverky, a sušit šípky na čaj.
  • Stále si můžete užít květiny ve váze, protože kvetou jiřiny, půvabné hvězdnice a chryzantémy.

  • Chybí vám na zahradě nějaký stromek či keř? Teď je ideální doba pro zasazení, stejně tak pro založení živého plotu či vysetí květnaté louky.
  • Pokud nemáte krmítko pro ptáky, tak je ideální doba na jeho výrobu.
  • Krásných dnů už je jen pomálu, je tedy čas sklidit posezení na terase, houpací sítě, zazimovat houpačky a další věci, kterým by mráz nemusel udělat dobře.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Chci si zde na blogu vést každý rok krátká shrnutí, co nám zahrada byla schopna poskytnout. Zatím je toho málo, jak minulý rok, tak letos. Především, když letos ani nebyl čas něco sázet a set a o zahradu se více starat. O to víc mám radost z každé drobnosti.


Co jsme tedy sklízeli?
  • dva svazky listů z medvědího česneku, snědli jsme jej jen tak na chlebu s máslem či sádlem,
  • 4 mísy jahod, tentokrát byly velké, ale poněkud kyselé, trhali nám je především sousedé a těch pár, co bylo sladkých, dostal syn do příkrmu,
  • malá hrst lesních a měsíčních jahod,
  • 6 mini moruší tak akorát synkovi na ochutnávku,
  • alespoň tři nebo čtyři misky angreštu, stačilo to jak manželovi na chuť, tak synkovi na příkrmy, angrešt zbožňuje,
  • pár hrstí báječných malin, taktéž pro syna,
  • pár hrstí ostružin a to jak Black Jewel, která nám nechutnala, tak i nějaká neznámá odrůda od mého dědy,
  • trochu černého rybízu na domácí limonádu a bílého rybízu na chuť,
  • dvě hrsti sladkých mini hrášků, které jsou teď schované v mražáku pro synka,
  • rozmarýn, tymián, oregano a saturejka do grilovaných ryb a dva lístky jahodové máty do nápoje.
A to nepočítám...
  • několik rostlin brambor, které samovolně vyrostly v kompostu (neměli jsme čas jej přehazovat :-) ),
  • pár bobulí muchovníku – nestihli jsme je sklidit,
  • asi tři hrsti plodů aronie, taktéž jsme je nestihli sklidit, jen ochutnat,
  • kontryhel na čaj, je ho málo, tak jsem jej zatím nesbírala,
  • pár šípků svraskalé růže, ještě jsem je do čaje nesbírala.
Ano, je vidět, že nejvíce naší úrody jsme dali našemu malému synovi jako malé ochutnávky. Jsem ráda za to, že jsme pro něj měli ty nejsladší plody v té nejlepší kvalitě.
O svraskalé růži (Rosa rugosa) jsem se poprvé dozvěděla ze stránky webu pana Svobody a později i z jeho knihy o ekozahradách. A musím uznat, že pan Svoboda píše velmi dobře, na zasazení této růže na zahradu mne texty rozhodně zlákaly. Dokonce se mi tak zalíbila, že jsem úplně pozapomněla na praktickou stránku věci a troufale jsem tuhle pichlavou růži zasadila hned vedle kompostéru, kam hodlám denně chodit. No, uvidím, jak moc mi budou nebo nebudou ty drobné trny vadit.


Samozřejmě mám jako asi každá žena v oblibě i ty klasické krásné růže, které plní květinářství a které neodmyslitelně patří k romantickým okamžikům nejednoho vztahu. I toho mého. Krásně voní, krásně vypadají, sousedka jednu takovou úžasnou růži pěstuje na zahradě a nemůžu projít kolem, aniž bych si přivoněla. Ale na naši zahradu klasické růže neplánuji. Ani ty stolisté, které zbožňovaly naše babičky, ani moderní anglické či irské, ani popínavé, jaké má moje mamka, ani roubované stromkové, ani skalkové. 
Jednoduše je s nimi dost starostí, musí se opečovávat a myslím, že budu mít dost starostí s opečováváním zeleniny, natož ještě květin. Mému vkusu většina klasických růží nevyhovuje, protože jako celek nevypadají tak pěkně. Svraskalá růže je pěkným keřem i v době, kdy nekvete, a na podzim ji zdobí velké červené šípky a pěkně žluté až žlutooranžové listy, v zimě je půvabná s jinovatkou či námrazou, podívejte se na obrázky na těchto odkazech:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=171962
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=124531
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=370917

A už se těším na šípkový čaj, který si z ní uvařím. Zatím mám na zahradě jen čtyři zavalité šípky o velikosti ředkviček. Ale na hrníček čaje na podzimní nachlazení to snad stačit bude, nejspíše je usuším jen v celku (ale déle se pak louhují), na správné zpracování šípků a odstranění chloupků a té vrstvičky, co obaluje semena, si ještě netroufám. O tom budu psát nejspíš až tak někdy za rok.

Jedlé jsou i její okvětní listy, obvykle se kandují v cukru, ale myslím, že se mi podaří časem najít a zkusit i pár dalších receptů, jen co se poperu s překlady z jiných jazyků. Zatím jsem byla ráda, že jsem si užila jejich vůni, než mi je rozfoukal silný vítr, který na zahradě máme.

Tak tyto recepty mám v záložkách na vyzkoušení: šípková marmeláda z růže svraskalé (zdroj receptu a obrázku: http://gastronomicavolante.blogspot.it/), růžový cukr (zdroj receptu a obrázku: http://pinkcake.blox.pl/), jahodovo-růžový sorbet (zdroj receptu i obrázku: http://gronaskafferiet.se/) a peprmintové bonbony z okvětních lístků růže (zdroj receptu a obrázku: http://thenerdyfarmwife.com/).
Jen pokud se už těšíte, až si z šípků něco uvaříte, tak pozor na plnokvěté odrůdy svraskalé růže, u těch se šípků nejspíše nedočkáte. A počítejte s tím, že odnožuje zespod keře, právě proto je ideální do živých plotů, neměla by vyrůst více než 1,5 metru. Prý pěkně zpevňuje svahy a snáší zimní solení silnic a chodníků.
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ▼  2026 (4)
    • července (1)
    • června (1)
    • května (2)
  • ►  2025 (8)
    • června (1)
    • května (3)
    • dubna (3)
    • března (1)
  • ►  2024 (9)
    • září (1)
    • srpna (2)
    • července (4)
    • května (1)
    • dubna (1)
  • ►  2023 (9)
    • listopadu (2)
    • října (3)
    • září (2)
    • srpna (2)
  • ►  2022 (4)
    • října (1)
    • září (2)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ►  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

Alys Fowler akébie aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety dobroty domečky pro hmyz dárky dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny mišpule moruše motýli mrtvé dřevo mráz muchovník mulč mučenka pletní mykorhiza myš měsíček návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci plevel plot podzim polníček popínavky počasí ptáci péče předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna rajčata realizace zahrady recepty rybíz růže slepice soběstačnost srdcovka stromy stín střih stromů sucho sušení prádla světélka sázení terasa trampolína trávník táta a zahrada uchování úrody umění velikonoce vinná réva voda vysoké záhony vánoce vícekmeny vítr výlety výsev výzdoba včely vůně zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelenina zeleninové polykultury zelená střecha zimní květy zimní zelenina zimolez zábava úrazník úroda čechravy černý bez černý kořen ředkvičky šalvěj šeříky škůdci živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Tvorba našeho vyvýšeného záhonu
  • Kdopak to chodí po zahradě? Aneb stopy ve sněhu.

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes