Vysněná zahrada

Jaro, to je prostě ve znamení nádherných květin. Když jsem si sepisovala, které cibuloviny či hajní rosliny pro mne dělají jaro (záplava jarních květin I a II), nechyběly ani ty, které rozkvetou, až už se vše další zazelená. Podívejte se na další příklady květin ze záplavou květů:

Trávníku nejlépe sluší žluté pampelišky

V poslední době nechtěná a opomíjená květina – smetánka lékařská (Taraxacum officinale) neboli pampeliška. Lidé v mém okolí ji bohužel v trávnících záměrně a ve velkém hubí (ale zase chápu, že krátce střižený anglický trávník a pampelišky se prostě neslučují). Přitom nevím, jak pro vás, ale pro mne znamenají trávníky plné žlutých hlaviček pampelišek právě to krásné svěží zelené jaro. Vážně si bez pampelišek neokážu jaro ani představit, právě proto si je budu v trávníku pěstovat. A že jde jejich pěstování poměrně snadno a lehce, to ani snad nemusím představovat. Pro mne je pampeliška v trávníku hlavní "kobercová" jarní rostlina číslo jedna.

Pampelišky pro mne prostě k jaru patří.
(Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/ a vlastní foto)

Krása původních tulipánů

Velké množství tulipánů na fotografiích z anglických či holandských parků a zahrad dokáže nejednoho člověka okouzlit. Stinná stránka této krásy je ta, že šlechtěné tulipány se samy prý zrovna moc nemnoží a velké plochy je potřeba spíše celé ručně osázet. Navíc každé tři až čtyři roky je potřeba cibulky prý vyjmout, probrat ty nejlepší a někam jinam je přesadit. To asi není moc pro mne.

A tak se nedivte, že na zahradě spíše experimentuji s tzv. botanickými druhy tulipánů. Jedná se o původní přírodní druhy, které tvoří hodně dceřinných cibulek a jsou nenáročné. Patří mezi ně tulipán nízký (Tulipa dasystemon, někdy nazývaný i Tulipa tarda), Tulipa urumiensis či Tulipa turkestanica. Většinou jsou menší, kvetou později a žlutě nebo žlutobíle. Květy se otevřou jen, když svítí slunce. Našla jsem ale i jeden s fialovo-červenými květy: Tulipa violacea (někdy nazývaný Tulipa humilis).
Některé cibulky se objeví obvykle k zakoupení v době sázení například v obchodě Osiva-semena.cz či ten fialový má například http://www.lukonbulbs.cz/.

Botanické tulipány vypadají krapet jinak, než jsme u tulipánů zvyklí. Ale mají svůj půvab a kouzlo a především se dobře rozrůstají samy. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://www.gardenia.net/ a https://www.99roots.com/)

Ještě musím dodat, že tulipány jsou jedovaté (otravy zaznamenány obvykle spíš při záměně za kuchyňskou cibuli při skladování ve sklepě; při trhání tulipánů ale vznikají často dermatidy).

Zapomenuté růžové srdcovky

Úplně jsem na ni zapomněla. Jak na to, že bývala neuvěřitelnou ozdobou babiččiny okrasné zahrádky, tak vůbec na její název – srdcovka (Lamprocapnos spectabilis). Probrala jsem se až při čtení příspěvku blogerky Anity (Jednoduše nádherná srdcovka nádherná) a začala plánovat, kam ji na zahradu dám, byť je lehce jedovatá. Tato téměř metr vysoká rostlina umí na zahradě udělat celkem velkou parádu už jen v pár exemlářích. Kvete po dobu měsíce až dvou a pak koncem června listy zežloutnou a rostlina zaschne a zatáhne se do půdy. Je vhodné ji dát někam, kde její žloutnoucí listy potom schovají jiné rostliny, často se pěstuje v polostínu až stínu spolu s kapradinami.

Srdcovka je jarní květina s netypickým vzhledem. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Co ještě může ve velkém zdobit na jaře zahradu? Některé z nenáročných druhů kosatců, například nízký Iris reticulata (mají jej například v zahradnictví u Krulichů) či okrasné česneky. Postupně budu doplňovat i další pěkné obrázky do mé Pinterestové nástěnky: https://cz.pinterest.com/zahrada/záplava-jarních-květů/

Snad se vám můj malý průvodce vybranými jarními květinami líbil.

Další články:
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/botanicke-druhy-tulipanu-a-jejich-krizenci/

Obrázky:
Pampelišky: By böhringer friedrich (Own work) [CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:WeilerVlbg8.jpg
Pampelišky: Darkone,Gewöhnlicher Löwenzahn (''Taraxacum officinale agg.''), [CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gew%C3%B6hnlicher_L%C3%B6wenzahn_Taraxacum_officinale_agg._Wiese.jpg
Tulipa tarda: Photo by Maja Dumat - flickr.com [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sp%C3%A4te_Tulpe_(Tulipa_tarda).jpg
Tulipa turkestanica: Gardenia, Tulipa turkestanica, via https://www.gardenia.net/plant/tulipa-turkestanica-botanical-tulip
Tulipa humilis: 99roots.com, Tulipa humilis Herb 'Persian Pearl', via https://www.99roots.com/en/plants/tulipa-humilis-herb-persian-pearl-p35267
Srdcovka: By Convallaria majalis (Own work) [CC BY-SA 3.0 or GFDL], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lamprocapnos_spectabilis_0254.jpg
Srdcovka: By Хомелка (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lamprocapnos_spectabilis_in_Botanical_garden,_Minsk_01.jpg
Srdcovka: By Chris.urs-o (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flower.2500.JPG

"Trochu raději zbrzděte..." a nebo "Buďte opatrní...", to jsou slova, která teď na jaře musím používat stále častěji. I známí z mého okolí kolikrát propadli kouzlu jídel z planých bylin, které je teď opravdu hodně moderní. A já tomu trendu samozřejmě fandím, proč ne. Nebýt nárůstu obliby planých rostlin k jídlu, neznala bych skvělý medvědí česnek nebo křez. Brzdím ale lidi, kteří se do bylin a planých rostlin vrhají poněkud po hlavě a věří každému internetovému zdroji, který zrovna najdou. Ona to s bylinami a planými rostlinami někdy není taková legrace, jak to vypadá.

Myslela jsem, že jím roketu, ale byl to křez. Nebýt moderního směru jídel z různých planých bylin a rostlin, nevyzniklo by toto fajn jídlo, proto tomuto směru fandím. Ale se vším raději rozumně.

Naši předci prý kolikrát věděli, kdy, jak, v jaké úpravě a v jakém množství byliny na jaře jíst a jak si zpestřit jídelníček. Platívalo klasické "dobrého pomálu" a také věděli, kdy přestat. Nebo bylinami a planými rostlinami léčili až nemoci a potíže, některé vybrané nejedli preventivně "jen tak". Věda a moderní doba k tomu akorát při troše hledání dodávají nové poznatky o obsahu látek, které jsou v malém množství prospěšné, ale ve větším už škodí.

Řekla jsem si, že se tady na blogu podělím o pár zjištěných a dohledaných informací, které jsem za tu dobu, co se o plané rostliny k jídlu a moderní kulinářské trendy zajímám, objevila.

Kostival jen na "mazání"

Kostival lékařský (Symphytum officinale) je první rostlina, kterou vždycky vyhledávám v každé nové "divoké kuchařce" či databázi jedlých rostlin a bylin. Právě na ní obvykle poznám, jestli autor o planých rostlinách něco ví nebo ne. Často mi lidé doporučují třeba tzv. Divokou kuchařku paní Dudkové. Jenže tam zrovna je kostival zařazený a chybí důležité upozornění: Divoká kuchařka.

Jaké, ptáte se? Především to, že kostival obsahuje alkaloidy. Ve správném množství a některé správné typy alkaloidů se samozřejmě využívají v lékařství, ale jíst kostival jen tak k jídlu a ještě k tomu třeba pravidelně – to považuji přinejmenším za hazard. Zvlášť pokud se ví, že jeho konzumace může při pravidelném užívání vést k rakovině a onemocnění plic a ledvin (viz http://www.bezpecnostpotravin.cz/).

Tedy nic vhodného na zpestření jídelníčku a už vůbec ne třeba pro děti. V určitých případech chápu, že se rostlinou někdo cíleně léčí a při vážnějších nemocech mu na krátkou dobu to riziko problematických látek nevadí. Ale třeba i můj děda – bylinkář – ví, že kostival zkrátka patří jen na "mazání" a masti a zevní použití a nenapadlo by jej ho jíst.

A tak třeba já Divoké kuchařce nevěřím a rozhodně se jí neinspiruji. Když neví o tak známých a často zmiňovaných problémech kostivalu, tak nemám bohužel důvěru ani k dalším bylinám, které uvádí k jídlu.

Šalvěj raději uvařit či upéct

(Zdroj obrázku:
commons.wikimedia.org)

Pokud někde uvidíte recept na salát, kde figurují syrové lístky šalvěje, zbystřete. Syrová šalvěj obsahuje jed thujon (ano, stejný jako v tújích), mnohem vhodnější je šalvěj raději jíst v tepelně upravených pokrmech (jed částečně při teplené úpravě vyprchá) a v malém množství. Těhotné a kojící ženy obvykle vědí, proč šalvěj jíst nemají. Věřím, že pro léčebné účely (proti cukrovce) a pro léčbu obecně je šalvěj fajn, třeba na kloktání nálevu při bolesti v krku. A sem tam v receptu na králíka po sicilsku taky. Ale jíst ji "moderně" syrovou v salátu jen tak a často, to už moc chytré podle mne není.

Naklíčené výhonky hrachu? Raději pučálku.
K následujícím tématu nemám dostatek podložených informací, spíš jen takové kusé informace, tak mne v diskuzi opravujte, upravujte a tak. Z moderního trendu tzv. "microgreens" (jíst maličké výhonky rostlin) jsem poněkud nesvá. Vím, jak je prospěšné jíst různé klíčky, sama jsem měla ráda ty pšenicové, které klíčil děda. Ale vždy to bylo nějaké semeno a malý bílý výhonek. Teď je populární jíst i trošku větší, zelené výhonky, a já nevím, co si o tom myslet. Spousta rostlin "není hloupá" a v malých zárodcích mají vyšší obsah různých látek – těch prospěšných, ale právě také různých toxických. To aby v přírodě odradili škůdce, kteří si na jaře chtějí co nejdříve na křehkých a výživných rašících rostlinách smlsnout. A pak co je víc? Prospějí ty dobré látky natolik, abych přehlížela ty toxické? A které rostliny jsou bezpečné a které ne? Mám otázek víc než pořádných odpovědí.
A tak pokud chci zkoušet microgreens, jdu spíše po léty prověřené klasice (řeřicha) a pokud už bych někdy nakličovala hrách, udělám si z něj pak (po vzoru osvědčeného receptu předků) postní pučálku, která je tepelně upravená. K tzv. microgreens z hrachu či jeho naklíčeným výhonkům nějak nemám důvěru, byť zmíněním nějakého zdroje a chemického složení vás tady na důkaz mého "blbého" pocitu nijak neoslním.

Někdy se rozepíšu o dalších takových jedlých rostlinách (třeba microgreens z pohanky, kopřivy po sv. Janu, výhonky vojtěšky a další). A co vy, jíte v klidu kostival, syrovou šalvěj a microgreens z hrachu? Máte jako já v okolí experimentátory s planými rostlinami, kteří věří každému špitnutí o nějaké "jedlé" rostlině z příkopu?

Obrázky:

Obrázek šalvěje: By Jonathunder (Own work) [GFDL 1.2 ], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Growing_leaves_of_garden_sage_(Salvia_officinalis).jpg

Objevila jsem jednoho hodně užitečného vodního živočicha s poetickým názvem "beruška vodní". Psali o něm v mém oblíbeném časopise (Venkov a Styl) a tak jsem se pustila do pátrací akce, kde bych jej mohla v mém okolí sehnat.

Kdo že to ta beruška vodní (Asellus aquaticus) vlastně je? Několik milimetrů malý nahnědlý korýš, kterého možná znáte z rybníku někde z přírody. Není náročný na čistotu vody a tak jej můžete objevit asi i poměrně často. S oblibou požírá listí, co spadne do vody a vůbec všechny různé zbytky rostlin. Této pěkné vlastnosti si už někdo všiml a prohlásil berušky vodní za nový biologický a ekologický prostředek pro čištění zahradních jezírek. Tyto berušky jsou nenáročné, přežijí naši zimu a jezírko čistí hned, co na jaře rozmrzne led. A proto jsem si je docela oblíbila a začala se po nich shánět. V našem malém jezírku nemáme žádný systém na čištění, z rostlin tam zůstávají různé stvoly a listy a na jaře jezírko (tak jako jiná taková) trápí žabí vlas.

To jsou ony – nenápadné ekologické "čističky" zahradních jezírek. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Určitě očekáváte, kde je s těmi beruškami nějaký ten zádrhel... jako spousta netradičních věcí, které do zahrady chci, jsou těžko k sehnání v menším množství a za rozumnou cenu. Berušky vodní si totiž nemůžete nechat poslat poštou či nějakou jinou přepravní službou. Potřebují se od prodejce dostat do jezírka do zahrady nejlépe do tří hodin a někteří prodejci dokonce doporučují přepravovat je s nějakým provzdušňovačem.

A protože jsem z Brna, mohu jen tiše závidět všem, kteří jsou blízko Kralup nad Vltavou. Tamní firma Czechkoi tam prodává hned 50 kusů berušek vodních za 500 Kč. To je cena, kterou bych si u takového experimentu mohla dovolit zkusit investovat i při hypotéce. Ale tady blízko Brna? Tady to není ideální. Firma Rawat prodává 30 kusů berušek vodních za 1113 Kč a firma Doltak prodává 30 kusů berušek za cca 1800 Kč. To už je na mě v momentální situaci dost peněz.

Tak proto jsem je nekoupila. Zatím. Manžel říká, že bude lepší počkat ještě rok, zda se tahle fajn zahradní "vychytávka" více nerozšíří a cena nezlevní. Asi by se daly nasbírat někde v přírodě, ale touhle cestou jít nechci. A budu hledat dál, jestli je tady v okolí někdo třeba ještě nemá. Největší smysl má psát firmám, které se specializují na Koi kapry nebo zahradní jezírka. U prodejců zaměřených na akvaristiku jsem nepochodila.

Kde lze berušky vodní koupit?

~~Czechkoi, http://www.czechkoi.cz/p487-beruska-vodni.php, Chvatěruby, Středočeský kraj~~
~~RAWAT consulting s.r.o., http://www.rawat.cz/produkty/#beruska-vodni-asellus-aquaticus, Brno-Chrlice, Jihomoravský kraj~~
~~DOLTAK s.r.o., http://www.zahradni-jezirko.cz/biocistice-vody-biologicke-cisteni-zivocichove/beruska-vodni-asellus-aquaticus-cisteni-dna, Rousínov, Jihomoravský kraj~~

(Doplněno po letech: už ty berušky nemá ani jeden ten prodejce, takže už si je ani koupit nemůžu...)

Víte o dalším prodejci? Dejte mi vědět do komentáře. I když nebude z okolí Brna, třeba informace o něm pomůže někomu dalšímu, kdo se po beruškách shání.

A jestli vás téma biologického čištění jezírek pomocí speciálních živočichů či organismů zaujalo, ještě se dají sehnat vodní blechy Dafnie (Daphnia magna) a vláknitá řasa Kladofora (Cladophora glomerata).

Naše jezírko si bude muset vystačit zatím jen s čištěním rostlinami.

Obrázky:

Beruška vodní: By FOSWMT (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Water_Hoglouse_or_WaterSlater_(Asellus_aquaticus)..jpg

Co můžete dělat na zahradě v dubnu?

Užijte si květiny: rozkvétají fialky a hyacinty, tak nezmeškejte jejich krásnou vůni. Tulipány, narcisy či krokusy vám potom mohou ve vázičkách zdobit dům. Z pampelišek a sedmikrásek si děvčata mohou plést věnce, prstýnky či náramky. Jen pozor, stonek pampelišky hodně barví.
V trávníku už můžete začít hledat čtyřlístky.
Jak se zahrada začne zelenat, tak vám může zpestřit jídelníček. Zkuste sedmikrásky v polévce, česnek medvědí na "pesto", mladé výhonky kopřiv do velikonoční nádivky, pampeliškové víno či "med" či kandované lístky fialek. (O jarních dobrotách ze zahrady.)
A až vykoukne sluníčko, můžete vzít teplou deku, uvařit si čaj z čerstvých kopřiv, sednout si na zahradní židli a slunit se či hrát stolní hry. Vitamín D ze sluníčka a čerstvý vzduch vám po zimě jen prospěje.

Ptákům zase prospěje čistá voda v pítkách a koupátkách, nebudou vám potom tolik uštipovat pupeny stromů.
V dubnu již zahrada ožívá, zahlédnout byste již brzy mohli motýly žluťásky, babočky, modrásky, ale také první pilné včelky a čmeláky. Přilétají také další ptáci: rorýsi, žluvy, ťuhýci, tedy ti, jejichž potravu tvoří především hmyz.
Můžete vyset bylinky (bazalku, petrželku) a některou zeleninu (ředkvičky, hrách, salát, mangold, karotka, a případné další), také lze sázet cibuli či česnek.
S rostoucími teplotami a intenzivnějším slunečním svitem se již dá venku věšet prádlo a vyvětrat peřiny a deky.
Pokud vás nebo děti alespoň trochu baví malování, vytáhněte stojan, barvy, štětce či třeba jen pastelky a zachyťte si krásné jaro na obrázcích. A nebo moderně fotoaparátem. Krásné zářivé a svěží barvy zahrady se zopakují opět až za rok. Z barevných lístků taky můžete tvořit obtisky na přání či balicí papír.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Ty hlavní a první jarní květiny jsem zmínila v minulém článku. Šlo především o cibuloviny a u nich trápí zahradníky jedna jejich vlastnost. Po odkvětu se zatahují zpět do cibulky a listy hnědnou. Nesmí se v této době stříhat, musí se počkat až na úplné zatažení. A takové hnědé listy nejsou už na jaro to, co bychom chtěli vidět.
Chytří zahradníci pěstují cibuloviny a brzké jarní květiny spolu s pozdějšími, často třeba hajními rostlinami. Jejich rašící listy zakryjí hnědnoucí krásu a postupně přinesou krásné drobné květy. A mnohdy jsou ve velké ploše nádherné už samy o sobě, ne jen v záhoně cibulovin. Však se podívejte. Přidávám také ještě další tipy na tzv. kobercové jarní květiny.

Pomněnky v modré i růžové
Právě pomněnky se doporučují v mnohých zahraničních článcích jako podsadba jarních cibulovin. Brzkým ciblovinám by měly pomněnkové lístky trochu zakrýt vadnoucí listy a u pozdnějších cibulovin (především tulipány a některé pozdní narcisy a pozdní krokusy) pak doplnit další drobnou barvu svými kvítky, které vykvétají až někdy v květnu. Ať už jsou klasické modré, nebo netypické šlechtěné růžové. Pokud mají pomněnky vhodné podmínky (polostín pod stromy, nejlépe i kompost v půdě a trochu vhlčeji), rozrůstají se samy pomocí semen a tvoří jemná krásná "moře" drobných kvítků. Jejich pěstování je také obvyklé právě ze semen, sazeničky jsem viděla myslím jen u trvalkové školky Florianus.

Pomněnky zakryjí květy pozdních cibulovin a když mají vhodné podmínky, rozšiřují se po zahradě samy pomocí semen. A dají se koupit i v růžové barvě. (Zdroj obrázků: http://www.english-country-garden.com, https://www.flickr.com/, http://www.bhg.com/ a https://commons.wikimedia.org/)

Jemně žlutavé prvosenky, petrklíče a primulky

Další celkem roztomilou jarní květinou jsou petrklíče, prvosenky, primule. Pod tím vším se skrývají pojmenování pro různé druhy jedné rostliny Primula. Ten klasický petrklíč vám zahradu pro své malé nenápadné květy zrovna nerozzáří, maximálně trošku provoní. Ale jiné druhy prvosenek s velkými květy už parádu udělají. Jsou často nízké, takže pokud mají jejich listy skrýt zatahující se cibuloviny, bude to možná fungovat tak maximálně u některých velmi nízkých, jako jsou sněženky či krokusy.

Prvosenky by se vám v zahradě měly postupně rozmnožit samy, pokud mají vhodné místo (pod stromy v polostínu, půda nejlépe s přidaným kompostem), rozšiřují se svými oddenky. Sami je můžete množit i dělením trsů.

Spousta lidí si primule kupuje v předjaří do bytu a následně sází na zahradu. To je taky způsob, jak si mile postupně rozšiřovat počet prvosenek na zahradě. Akorát to má tři háčky. Zaprvé, některé primule prodávané v květinářstvích vůbec nepřežijí naši zimu. Zadruhé, mnoho barevný primulí je jen dobarvovaných barvivem v zálivce a postupně se dostanou do klasické žluté barvy. A zatřetí, pokud už seženete barevné druhy, které jsou opravdu vyšlechtěné, jejich potomci rozšíření po zahradě ze semen si často vůbec barvu neudrží. Například já si kupuji primule nejlépe v osvědčených zahradnictvích a často si vybírám ty, které voní (mnoho primulí je oproti klasickému petrklíči bez vůně). Pozor na trhání primulí, některé druhy s výraznými chloupky prý mohou ošklivě poranit pokožku.

Šlechtěné primule jsou v zahradě vidět, svědčí jim to pod stromy a keři. Některé druhy i pěkně lehce voní. (Zdroj obrázků: https://www.flickr.com/, http://hubpages.com/ a http://www.gardenista.com)

K zakrytí zatahujících se listů cibulovin jsem pak už objevila jen bíle kvetoucí mařinku vonnou (Galium odoratum, pro některé plevel). Napadl mně pod stromy zkusit experimentovat třeba s hrachorem jarním (Lathyrus vernus, obrázek níže), ten je vyšší, mohl by zakrýt hnědnoucí listy cibulovin, a zároveň už v dubnu sám půvabně kvete. Nevýhodou je, že jeho semena špatně klíčí, takže se sám špatně po zahradě rozšiřuje, nedocílíte jím tak snadno velké osázené plochy. Ale roste trochu keříčkovitě, takže při případné koupi není potřeba tolik sazenic (mají jej u Krulichů i v trvalkové škole Florianus). Lusky a semena jsou, tak jako u jiných hrachorů, slabě jedovaté.

Další květiny už vám zatahující cibuloviny nezakryjí, ale patří k dalším zajímavým tipům na jarní květinovou záplavu pod stromy a keři:

Fialové jaterníky jen za sluníčka

Jednou ze zajímavých jarních rostlin, které dokáží v zahradě potěšit, jsou i jaterníky (Hepatica). Když je slunečný den, jejich fialové hlavičky pěkně září a ozdobí místa pod stromy a keři, kde je polostín a vlhčí humózní půda. Ale jakmile slunce zastíní mraky, není po květech ani památky, schovají se. Měly by se po zahradě rozšiřovat samy pomocí semen (roznáší je mravenci), pro začátek ale budete potřebovat nejlépe sazenice (semena nelze skladovat v suchém stavu). Já je koupila loni na ekozahradnictvi.cz, ale už je nemají. Naopak se objevily v nabídce LukonBulbs. Nebo můžete zkusit trik – natrhat si v lese na procházce kytičku květů jaterníku pro radost a na zahradě ji rozhodit třeba do živého plotu. Pokud květy zavčas najdou mravenci, roznesou semena. Z 10 loňských pohozených květů mi takto vzešla 1 rostlinka.

Na jaterníky se vždycky těším, ať už v lese či parcích. (vlastní fotografie)

Další hajní rostliny, které mohou zdobit i zahrady, jsou již zmiňovaný zmiňovaný půvabný hrachor jarní (Lathyrus vernus, lehce jedovatý) a také plicník (Pulmonaria). Plicník by se měl ve vhodných podmínkách (polostín až pod stromy) rozšiřovat postupně sám.

Nahoře je šlechtěný druh plicníku a ten obyčejný vedle. A dole hrachor jarní. (Zdroj obrázků: https://cz.pinterest.com/, http://www.crocus.co.uk/ a https://cz.pinterest.com/)

Modré moře ladoněk

Ladoňky (Scilla) jsou nenáročné jarní cibuloviny, které dobře zplaňují. Především ladoňka sibiřská prý rychle tvoří velké modré koberce květin a vykvétá už v březnu, ostatní druhy trochu později. Rostou nejen pod opadavými stromy, ale také pěkně i v trávníku. A v zahradě se samy rozšiřují semeny a postranními cibulkami.

Ladoňky se rozrůstají prý velmi dobře. (Zdroj obrázků: http://5thandstate.blogspot.cz/ a http://blogg.skonahem.com/)

Typicé i netypické modřence

Modřence (Muscari) jsou cibulovina, která osamělá někde ve skalce úplně zapadne. Naopak, sluší jí to ve velkých kobercích výrazné modré barvy. Právě původní klasické modré druhy (především prý modřenec arménský) se prý výborně rozmnožují dceřinnými cibulkami a semeny a pokryjí brzy velkou plochu. Příliš přešlechtěné odrůdy (Blue Spike a Fantasy Creation) jsou ale sterilní a tam se rozšíření semeny nedočkáte a včely taky jásat zrovna asi moc nebudou.

Mne zaujalo, že modřence lze koupit například i v růžové a žluté barvě. Ty žluté jsou zrovna takoví "chameleoni", neboť postupně mění barvu a žluté jsou až na konec. Jak dobře se samy rozšiřují tyto žluté a růžové druhy, to už jsem nezjistila.

~~Ještě dodám, že modřence by měly velmi silně vonět, o to víc ve velkém množství.~~ (Doplněno po letech: mám je, ale nevoní.)

Modřence naladí zahradu na jaře do modra, existují ale i ve zvláštní, postupně se vybravující žluté barvě. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a http://www.johnscheepers.com/)

Další inspirační obrázky si ukládám do Pinterestové nástěnky: https://cz.pinterest.com/zahrada/záplava-jarních-květů/

Obrázky:
Myosotis sylvatica, family Boraginaceae, English Country Garden, via http://www.english-country-garden.com/flowers/forget-me-not.htm
Spring daffodil garden, Eric Perlstrom, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/erpd50/6985829336/
Spring Planting Partners, Start Early, Meredith Corporation, via http://www.bhg.com/gardening/flowers/perennials/spring-planting-partners/#page=3
Myosotis sylvatica Rosylva, by David Monniaux (Own work) [GFDL, CC-BY-SA-3.0, CC BY-SA 2.0) or CC BY-SA 2.0 fr], via Wikimedia Commons,https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Myosotis_sylvatica_Rosylva_dsc00967.jpg
Primroses, Primula vulgaris, Caitlin Kight, via Flick, https://www.flickr.com/photos/specialagentck/6907317312/
A carpet of primroses, nettlemere, via HubPages, http://hubpages.com/education/Spring-Wild-Flowers-in-Burnley-Lancashire
Primroses, Kendra Wilson, Gardenista, http://www.gardenista.com/posts/the-fine-art-of-edging-and-clipping-with-character-the-english-gardener
Are you there Spring?, Scilla, Debra Phillips, http://5thandstate.blogspot.cz/2014/03/are-you-there-spring.html SCILLA I VÅRTRÄDGÅRDAR, blomsterverkstad, http://blogg.skonahem.com/blomsterverkstad/2013/04/21/scilla-i-vartradgardar/
Pulmonaria 'Diana Clare', sproutsshootsandsunshine.com, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/298996862741729456/
Pulmonaria 'Blue Ensign', Crocus, http://www.crocus.co.uk/plants/_/pulmonaria-blue-ensign/classid.2000004292/
Stockholms gröna rum: Vårärt - Lathyrus vernus, slottstradgardsmastaren.blogspot.se, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/205828645443839409/
Muscari, By Donar Reiskoffer (Own work) [GFDL or CC BY 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:20090410-13_Somme_-_Normandie_(0088).jpg
Muscari, © Nevit Dilmen [CC BY-SA 3.0 or GFDL], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscari_1290239.jpg
Muscari macrocarpum Golden Fragrance, John Scheepers, Inc., via http://www.johnscheepers.com/flower-bulbs-index/muscari/muscari-macrocarpum-golden-fragrance.html

Archiv blogu

O čem píšu

Oblíbené články

Zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM