Na našem pozemku je aktuálně jen a jen plevel. Nemůžeme mu zazlívat, jsme rádi, že tam je a udržel v půdě vláhu a zpevnil ji kořínky tak, aby i tu mizivou vrstvu schopné půdy, která tam je, neodnesl vítr.

Vivat plevel. Zachránil nám půdu.

Jenže pokud budeme chtít něco sázet, tak je potřeba plevel dostat pryč. Hledala jsem na internetu a je až s podivem, kolik lidí se pustí do boje s plevelem takovými chemikáliemi, jako by šli na frontu druhé světové války. A poněkud jim nedochází, že si pak chemicky kontaminují veškerou půdu, zničí v ní život a podivné nebezpečné látky jim budou ještě několik let proudit v každé roslince, kterou se jim tak podaří zasadit. To pak budou jahody a jablka téměř s příchutí alá yperit a děti abyste se báli do zahrady vůbec vpustit.

Zaujal mne článek Stadium brutalních plevelů. Protože právě ty brutální plevele jsem se svými chabými botanickými znalosti na pozemku rozpoznala. A protože bylo sucho a suchá dřevnatý plevelový pás šel dobře vytahovat, tak jsme strávili půl hodinku vytaháním velkého dřevnatého plevele ze země a natrháním na menší kusy, které jsme tam trochu zadupali, aby vznikl mulč.

Je mi jasné, že jsme akorát uvolnili prostor pro nové rostlinky bodláků a pelyňků, ale to nevadí. Nové rostlinky ještě nebudou dřevnaté, takže je poseče schopný křovinořez nebo kosa. A jaké jsou tedy další kroky pro boj s plevelem na našem pozemku? Zkusíme:

1) Trochu pohrabat část půdy a na tu aktuálně lehce odkrytou půdu zaset tvz. rekultivační směs (buď KORIDOR – bylinná rekultivační směs od Agrotisu a nebo Rekultivační porost od Planta naturalis), abychom dostali dusík do půdy a trochu ji zůrodnili. Musíme počkat, než bude pršet, na pozemku totiž není voda :-) (Editováno po letech: rekultivační směsi jsme použili, ale těžko říct, jestli to mělo efekt a nebylo to zbytečné, spíš stačí jen mulčování a kosení.)

2) Několikrát pokosit plevel, jakmile vzroste, aby měla šanci tráva a další rostlinky. Pokosený plevel tam necháme být nebo půjde na kompost.

3) Jakmile budeme mít plot a vodu, tak můžeme začít mulčovat podle návodů na stránce http://www.ekozahrady.com/mulcovani.htm. Do té doby by to moc nešlo, protože levný mulč (kartony, sláma) by nám nejspíš odletěl do okolí a naštval sousedy. A ten drahý způsob (zakolíkovat speciální rohož do http://www.ekocover.cz/) je na celý pozemek opravdu moc drahý. Ale pod stromy a sazeničky, u kterých potřebujeme, aby se hezky rozrosly, to s tou speciální rohoží určitě zkusíme. (Editováno po letech: speciální rohož jsme nezkoušeli, nebylo potřeba, stačily kartony a zatížit je kameny.)

4) Když by bylo nejhůř, tak asi vezmem na pomoc chytrou knížku Jak na plevel bez chemie. (Editováno po letech: knížka se mi až tak nelíbila, nepomohla mi, dala jsem ji pryč.)


Držte nám palce, ať nad plevelem zvítězíme se ctí a bez ztrát na životech.

Opravdu zbožňuji tuto drobnou kytičku, která k nám přišla ze Středomoří. Správně se jmenuje violka a u nás je jich kolem 23 druhů, od violky chlumní, přes močálovou a lesní až po trojbarevnou. Nádhernou vůní se však můžou chlubit jen některé druhy, mezi nimi především violka vonná.

Právě vůni fialky mám ráda. Už roky se neúspěšně snažím sehnat parfém, který voní jako čerstvě utržená kytička fialek, proto mi nezbývá, než si ji zasadit do mé vysněné zahrady a užít si tu omamnou vůni v březnu a dubnu, kdy fialky kvetou.

Fialky by se měly pěstovat snadno, stačí jim vybrat vhodné místo. Nejlépe by měly růst v polostínu nebo mírném stínu, aby je nespálilo silné jarní sluníčko. Ideální jsou jako podrost listnaných stromů, tedy asi je potom zkusím dát pod břízu nebo buk. Rostlinky tvoří rozsáhlé kolonie pomocí svých oddenků, takže porostou samy. Uškodit jim mohou akorát slimáci, mšice a občas nějaká choroba (rez, padlí) – ale to si myslím, že bude problém především šlechtěných druhů. Klasická violka vonná by měla růst bez problémů. Jejich semena nabízí obchod http://osiva-semena.cz/.

Při přirozeném pěstování bez hnojení ale nečekejte fialovou záplavu květů. Fialky jsou spíš takové skryté poklady v trávě:

Víte, že violka vonná se dá jíst? Ideálně si ji (umytou) přidejte do salátu (recepty na http://kuchyne.dumazahrada.cz/). Působivě bude vypadat na čokoládovém dortu. Květy se často i kandují, recept naleznete na stránce http://www.labuznik.com/.

A vylisované dokážou nádherně zdobit holčičí deníky, deníčky a poznámkovníky. Jeden takový vlastním (ten na fotce vlevo), vyrábí je immaginacija (stránky http://www.immaginacija.com/, na Fler: http://www.fler.cz/immaginacija).