Tak tento obrázek mne dostal. Objevila jsem ho na Pinterest a vypadá vážně rozkošně, ani se mi nechtělo věřit, že ty šlapáky jsou opravdu betonové.

Polštářové nášlapy z betonu, to opravdu moc lidí v zahradě nemá. (Zdroj obrázku: http://www.cs.uofs.edu/)

Nejlíp vypadají ne v trávě, ale v nějaké zelené polštářové trvalce. Myslím, že na obrázku je úrazník (Sagina) a nebo nějaká podobná rostlinka.

U nás samozřejmě takové betonové nášlapy v žádném obchodě nenajde, prodávají/prodávali je jen v Californii (více na stránce http://www.cs.uofs.edu/~wilusze2/Chpt3.html). Stránky místy nefungují a cena tam samozřejmě taky není. Ale třeba to někdy u nás zaujme nějakého šikulu z Fler.cz a taky se u nás objeví. Nápad je to pěkný.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu/)

Na víkend vám navrhuji ke čtení jednu krásnou, klasickou knížku. Jmenuje se Muž, který sázel stromy, autorem je Jean Giono a jedná se vlastně o kratičkou, ale poutavou a krásnou francouzskou novelu. Ideální knížka pro čtení v zahradě, člověk má po přečtení takový ten příjemný pohodový pocit.

• V podobě webového článku: http://dreamlife.cz/article.php?id=866&preview
• V knižní podobě: http://www.kosmas.cz/knihy/128987/muz-ktery-sazel-stromy
• Jako audiokniha: http://www.tympanum.cz/cs/e-shop/5-muz-ktery-sazel-stromy/
• Anglický překlad na Wikisource: http://en.wikisource.org/wiki/The_man_who_planted_trees
• Ztvárnění ve formě kreslené animace s českým komentářem: http://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ nebo http://dreamlife.cz/videa/video.php?id=526 nebo http://www.ac24.cz/videodokumenty/zivotni-prostredi/453-muz-ktery-sazel-stromy

Elzeard Bouffier z knihy byl fiktivní postavou. V našem světě ale existují opravdoví Elzeardové. Přečtěte si o nich v článku: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/muz-ktery-sazel-stromy-po-indicku-po-30-letech-prace-500-hektaru-lesa

Pařezy a mrtvé dřevo do zahrady opravdu patří, žije v něm spousta užitečných živočichů. Pro to, kteří řeší esetickou stránku věci (jako já) jsem dala do jednoho příspěvku inspirační obrázky, jak to může pařezům v zahradě slušet.

Jak už jsem zmínila v předchozím článku, tak kapradí a poházené šišky okolo jsou pro pařezy taková přirozená klasika, však se podívejte:

Pařezům to sluší ve skupinkách, obklopeni kapradím. Hodně rozkotlaný pařes lze rovnou i kapradím osázet. (Zdroj obrázků: http://store.mossacres.com/, http://www.sunset.com/ a http://www.flickr.com/)

Trochu vykotlaný pařez lze také úspěšně využít jako květináč. Stále je ale dobré na pařezu ponechat kůru, aby se mohl stát domovem různých živočichů (podle článku Pařezy jsou užitečné, aneb jak chovat tesaříky):

Pařezy lze využít jako milé přírodní květináče, poskytují rostlinkám spustu živin. (Zdroj obrázků: http://www.gardendesign.com/, http://cuiledhwenofthegreenforest.tumblr.com/ a http://www.toadspottedplants.com/ http://pinterest.com/)

Hezky to pařezům sluší u jezírek, z některých jde i mini jezírko pro jednu vodní rostlinku vybudovat:

Pařezy a voda – pěkná kombinace. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/, http://pinterest.com/)

Pokud máte děti, tak si určitě dokážete s pařezem pěkně vyhrát, může být totiž krásným podstavcem pro kouzelné hrady a domečky:

První věž je v podstatě uměním v lese, druhá je pěkným využitím pařezu jako podstavce pro zahradní dekoraci. (Zdroj obrázků: http://ridingwiththetopdown.blogspot.cz/ a http://pinterest.com/)

Na Pinterest se také objevují půvabné drobné dekorace, které z pařezů dělají tzv. vílí domky. Já většinou tyto drobné a titěrné dekorace až tak moc ráda nemám, ale musím uznat, že pro dětskou představivost je to nádherný nápad. A když bych byla na návštěvě v cizí zahradě a u pařezu objevila maličká dvířka a zahrádku, vlastně by mě to taky potěšilo:

Přidáte pidi dveře a okna, cestičku či předzahrádku a hned mají víly kde bydlet. (Zdroj obrázků: http://pinterest.com/ a http://ridingwiththetopdown.blogspot.cz/)

Vlčí máky jsem potkávala na okrajích polí ještě jako malá, mák setý potom přímo na polích. A teď už (minimálně první zmíněný) téměř není k vidění. Není to škoda? Daly se z něj dělat tzv. makové panenky a nebo je jen tak "vybalovat" z poupat.
Máky kvetou krátce, takže na zahradě zazáří jen na chvilku. Pak ale trávník či okraj u plotu zdobí malé makovičky, které lze sušit do hezkých vazeb. Mákům se líbí na slunci a v teple. Především ale při pěstování dejte pozor na děti, kromě semen je celá rostlinka jedovatá. Prošla jsem si na internetu, jaké krásné máky jsou a nejsou u nás k sehnání.

Vlčí mák (Papaver rhoeas)
Jedná se o letničku, takže by se měl každý rok znovu v březnu vysévat. Ale to nebude potřeba, když mu necháte makovičky, vysévá se sám. Mají jej v http://www.permaland.cz/.

Obrázky, které zachytily prchavé kouzlo obyčejného vlčího máku. (Zdroj obrázků: http://www.sxc.hu/)

I klasický vlčí mák už ale existuje v několika jinak zbarvených kultivarech, které ale není jednoduché sehnat:

• Falling in Love, Shirley, Fairy Wings - krásně bílý s růžovými okraji
• Bridal Silk - bílý mák
• Fairy Wings - bílý mák s fialovým středem
• Parelmoer, Mother of Pearl - světle růžový až filkový

Bílá varianta Bridal Silk a krásná Falling in Love. (Zdroj obrázků: http://www.crocus.co.uk/ a http://www.anniesannuals.com/)

Mák islandský nebo také mák lysý či nahoprutý či holý (Papaver nudicaule, Papaver croceum)
Tváří se jako trvalka, ale podle článku v  http://www.magazinzahrada.cz/ vydrží na zahradě jen asi tři roky a pak se musí set znovu. Nejčastěji se prodává jako směsice různých barev, pod označením Meadow Pastels. Koupit jej lze například na http://www.permaland.cz/.

Nejčastější je půvabná směs barev, tady konkrétně mák islandský. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Mák setý (Papaver somniferum) 
Jedná se o klasický pěstovaný mák z polí, ze kterého bylo do zahrad vyšlechtěno velké množství různých odrůd a variací. Zaujaly mne především vínové až fialové odrůdy. Semena klasického setého máku lze sehnat běžně v obchodech, okrasné varianty jsem u nás bohužel neviděla.

Vybrané okrasné varianty:

• Lauren’s Grape - tmavě vínově červený až lehce fialový
• Single Black - černý mák
• Queen’s Poppy - zajímavě bílo-červený
• Lavender Breadseed, Dark Plum - hezky fialový
• Cupcake - růžový mák
• Cherry Glow - vínově červený mák

Klasický mák setý, dále varianta Dark Plum a "černý" mák Single Black. (Zdroj obrázků: http://botanika.wendys.cz/, http://www.sarahraven.com/, http://www.flickr.com/)

Mák východní (Papaver orientalis)
Je trvalka, která je častá v zahradách. Však také existuje v mnoha variantách a odstínech. Květy jsou na vysokých stoncích, často i střapaté. Přes internet lze sehnat jen několik odrůd například na http://www.havlis.cz/, http://www.semo.cz/ či http://www.florianus.cz/. Ve světě je ale kultivarů a odrůd opravdu hodně.

Stručný seznam zajímavých odrůd:

• Patty´s Plum - světle vínově-purpurová, nevím, jak tu barvičku popsat, ale je velmi hezká
• Türkenlouis, Flamenco, Oase, Curlilocks - červený, střapatý
• Picotée, Pinnacle - bílý s oranžovými kraji
• Flamingo, Allegro - oranžový
• Brillant, Goliath - normálně červený
• Forncett Summer, Pink Ruffles - střapatý růžovo-oranžovýnebo růžový
• Place Pigalle - bílý s hezky červenými okraji
• Salmon Glow, Coral Reef, Glowing Rose, Manhattan, Mrs Perry, Karine, Watermelon, Helen Elizabeth, Princess Victoria Louise, Little Dancing Girl - růžový mák
• Danish flag - bílo-vínový mák
• White Ruffles - bílý, střapatý
• Graue Witwe, Charming, Fatima - jemně růžovo-bílý mák s černým středem
• Perry's White, Snow White, Black and White - bílý mák
• Royal Wedding, Louvre, Blackberry Queen - bílý mák s krásným fialovým nebo černým středem

Náhled několika odrůd: Ruffled Party, Rapsberry Queen, Cedric Morris a Papillon. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Mák alpský, mák Burserův (Papaver alpinum)
Je to skalková trvalka, která patří na jižní svahy, okrasné zídky a plně osluněná místa s kameny. Často se prodává směs různých barev (např. http://www.uzahradnicka.cz/ nebo http://www.zahradnictvikrulichovi.cz/).

Hezká fotka pana Ekrta – mák přímo na skále. Klasický mix barev této skalničky. (Zdroj obrázků: http://botanika.prf.jcu.cz/, http://www.swallowtailgardenseeds.com/)

Mák zahradní (Papaver pseudo-orientale) - trvalka, červenooranžová, s výrazným středem.
Mák pochybný (Papaver dubium) - červený, má zvláštně oddělené okvětní lístky.
Mák polní (Papaver argemone) - další červený se zvláštně výrazně oddělenými okvětními lístky.
Mák turecký (Papaver glaucum) - květy mají být pořád vzpřímené, tak jako květy tulipánu. Je to vlastně takový červený letní "skorotulipán".

Nejvíce se mi asi líbí růžové máky v zahradě, tak jako na následujícím obrázku:

Zdroj obrázku: http://www.gardenworldimages.com/.

Tak máme na zahradě první provizorní pítko pro ptáky a hmyz. Koupili jsme obyčejnou misku pod květináč z pálené hlíny (celkem velkou, za 64 Kč) a přidali kamínky a kus dřeva, co byl na pozemku. Celé jsme to postavili na hromadu z kamení (jediné vyvýšené místo), nalili vodu a čekali. Ale nic se nedělo. 


Ptáci se možná teprve postupně osmělí, jakmile vyhodnotí, že na ně v hromadě kamení nečíhá kočka, zatím jsme tam ani jednoho neviděli. Ale hmyz jsem tam už čtvrtým dnem viděla, takže pítko funguje. Vodu dolíváme, jak tam jedeme, fotka je zrovna ze dne, kdy už voda docházela.

A proč je vlastně pítko v zahradě důležité? Ptáci i hmyz potřebují ke svému životu vodu jako my. Z lesů a cest jim mizí kaluže a drobné mokřady, ubývá přirozených míst, kde se mohou napít a v zahradách tomu není jinak. A tak žízniví ptáci na jaře uštipují pupeny rostlin, žíznivé vosy v létě okusují ovoce jako o život. Pítko je tedy rozhodně potřeba, zachráníte květy a plody a zároveň se pobavíte pohledem na žíznivé návštěvníky vaší zahrady.

A jak by mělo vypadat? Rozhodně nemůže být moc hluboké, ideálně by mělo mít pozvolný vstup, případně alespoň nějaké dřívko či větvičku jako výlez pro živočichy, kteří spadnou do vody. Stěny by neměly být kluzké a hladké. Když do pítka nasypete několik kamínků, které budou čouhat nad hladinu, bude se tam lépe pít hmyzu, například včelkám. Pítko by mělo být na přehledném, vyvýšeném místě.

Ne, nechci jej ani vypálit, ani zničit, ani odvézt, vlastně jej vůbec nemám na zahradě. A to je ten problém. Už jste se někdy pokoušeli sehnat pařez? Takový normální, pěkný, nejlépe s trochu viditelnými kořeny. Já jsem zatím zkoušela jen hledání na internetu, ale bezvýsledně. Každý se pařezů snaží zbavit, ale nikdo je neprodává.

A proč vlastně pařez chci? Je to úžasná praktická dekorace k jezírku, chci jej dát k hladině a kolem něj kapradiny. Jako bonus v něm (tedy v mrtvém, trouchnivějícím dřevu) budou spokojeně žít larvy tesaříků a nebo střevlíků, kteří si smlsnou na slimácích ještě než vylezou z půdy.

Pařezová zátiší jsou doslova pohádková. (Zdroj obrázků: http://www.lushome.com/, http://www.maryahernartist.com/, http://carolynsshadegardens.com/ a http://www.bollea.com/)

Podívejte se na další obrázky, jak vypadají pařezová zátiší krásně:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=191865
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=235939
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=160622
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=73055

Ideálně se pařezu bude dařit někde ve stínu a dobře mu dělat vlhko. Tedy skvělé využítí místa na zahradě, kde toho jinak moc neporoste. Krásně u něj vypadá mech (kde mech není přirozeně sám od sebe, lze vysazit krásné úrazníky, které se mu podobají), poházené jedlové šišky a kapradí.

Podívejte se na ty krásné budoucí obyvatele – tesaříky:

Krásné fotografie tesaříků fotografa Radomíra Jirsáka. (Zdroj obrázků: http://www.jirsaphoto.cz/, http://www.jirsaphoto.cz/)

Já se naštěstí svého pařezu nakonec dočkám. Můj táta se nabídl, že mi jeden doveze z mé rodné vesnice.

Obrázky pařezů:
* 85 Stumperies Recycling Wood and Creating Beautiful Garden Decorations, http://www.lushome.com/85-stumperies-recycling-wood-creating-beautiful-garden-decorations/140021

Pod tajemným názvem se skrývá tzv. motýlí keř, ještě jej můžete znát i pod názvem "letní šeřík". Reakce na internetu se shodují, že na něm velmi rádi sedávají motýli a právě proto zaujal moji pozornost a zvažuji jej dát do zahrady, i když nese nálepku vysoce invazivní rostliny.

Květy opravdu šeřík připomínají. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Teď, v červenci, už jsou vidět hezky rozkvetlé komule v některých zahradách. Z bližšího pohledu mi ale keř rozhodně nepřipomíná. Komule spíše vypadá jako trs velké traviny, kterému někdo přidal lístky a na konce stvolů umístil šeříky. Určitě bych jej nedala jako výrazný soliterní keř do zahrady, spíše mu to bude slušet někde v pozadí jiných květin, tak, aby byly vidět především ty hezké květy.

Při výběru barevným variant květů musí také člověk dopředu počítat i s barvou rezavou. Proč? Protože komule kvete celkem dlouho a uschlá květenství na keři zůstávají také. Nejlépe je to vidět na obrázku níže:

Ke květině rozhodně patří i uschlá květenství. Vpravo je kultivar se světlými listy. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Pokud je u někoho na zahradě nevidíte, tak je to tím, že je pravidelně odtrhává. Jinak by měl být keř celkem nenáročný na pěstování, stačí mu obyčejná půda, žádné hnojení. Komule se celkem rozroste (2x2 metry) a nejlépe vykvétá na plném slunci. Přes zimu prý někdy vymrzá, takže se na jaře seřezává a znovu vyraší.

A jak je to s invazivitou? Podle článku Když kvete motýlí keř to příroda nemá s motýlím keřem zrovna jednoduché. U nás jej zatím nic "nežere", takže si může rychle a vesele vytlačovat původní druhy rostlin. V okolí zahrady máme hezké louky, možná to s invazivní komulí riskovat nakonec nebudu. A nebo bych jí musela cíleně odtrhávat uschlá květenství a to se mi určitě nebude chtít (kvete od července do října).


Další čtení o komuli:
http://www.magazinzahrada.cz/stromy-a-kere/motyli-ker-miluje-slunce.html
http://www.zahradni-centrum-pisar.cz/index.php/odborne-prednasky/20-motyli-ker-buddleia
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komule_Davidova
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3611

Obrázky:
* Photo of the panicle of Buddleja davidii cultivar 'Autumn Beauty', taken Portchester, UK. By Ptelea (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buddleja_davidii_%27Autumn_Beauty%27_panicle_1.jpg
* Photo taken at the Longstock Park Nursery, UK, NCCPG national buddleja collection holder, August 2012. By Ptelea (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buddleja_davidii_%27Fascination%27_panicle.jpg
*  Photo taken at Longstock Park, UK, August 2012. By Ptelea (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buddleja_davidii_%27Dart%27s_Papillon_Blue%27.jpg
*  Photo of Buddleja 'Buddma' = MOONSHINE taken at Longstock Park nursery, UK, By Ptelea (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buddleja_Buddma_%27Moonshine%27.jpg