Jak jsme tedy stříhali stromky a keře I.

Tak jsme se včera pustili do střihu stromků, které se mají stříhat v předjaří (tade je popsáno, co to předjaří je). Nejlépe se má stříhat, když je zataženo, ale obnažené výhony nespálilo slunce. To se nám podařilo tak napůl, bylo polojasno, sem tam krátký deštík.

Střih mladé převislé moruše 
Moruše dobře obrůstají, takže na internetu nikdo moc neřeší, kdy je ten správný čas na jejich střih. Inspirovali jsme se přehledným a hezkým videem od prodejce stromků: http://www.youtube.com/watch?v=ayp2MQ9V_X8&feature=player_embedded. Jen jsme nebyli tak razantní a nechali jsme moruši více výhonů. Stejně není jisté, že u nás přežila zimu, to poznáme až koncem května, kdy bude rašit. Obecně se při střihu moruše doporučuje odstraňovat větve blízko kmene, které by byly celoročně zastíněné a mohly se tam rozvinout plísně a houbové choroby.

Převislá moruše měla krásné dlouhé výhony. zkrátila jsem ji a střih jsem vedla tak, aby poslední pupen směřoval směrem ven.

Vzrostlý buk
Jedná se o vzrostlý, čtyřmetrový strom, který byl celkem drahý a měl být dle objednávky se zapěstovanou korunkou (ještě jsem se na to speciálně dotazovala). To ale rozhodně není, hlavní větve někdo už předtím škaredě uřezal a nechal pár pahýlů, mladé větvičky jsou stočené a zkroucené, jakoby strom rostl v úzkém tunelu. Seřízli jsme ještě před rašením spodní větve, upravili starší řezy a zamazali štěpařským voskem. Ustřihli jsme divně zkroucené větvičky a nechali vršek stromu, ať se snaží nějak růst. Těžko říct, jak to dopadne a jestli z něj nebude jen divné koště. Každopádně od Zahradnictví Čtyřlístek z Brna už raději vzrostlý strom více brát nebudeme, poprvé jsme strom viděli, až jej přivezli a zasadili, a to už bylo pozdě něco řešit. A to byli jinak velmi milí. Škoda, z tohoto nákupu jsem byla nejvíce zklamaná.

Čtyřmetrový buk byl pro řez opravdový oříšek. Musela jsem upravovat předchozí špatné řezy a snažit se, aby měl strom čistý, hezký hladký kmen, jak jsme si přáli. I tak asi stejně bude ošklivý a zjizvený. Ta mezera v "korunce" je přesně to místo, kde někdo stromu dříve odstřihl pěkné silné větve. Těžko říct, co z něj vyroste, budu věřit, že každý strom se snaží znovu sestavit svoji "vysněnou" hezkou korunu a snad to bude dělat i tento.

Živý plot z buků
První střih zasazeného plotu je prý vhodný v době, kdy pomine riziko větších mrazů, ale rostliny ještě neraší. Jinde zase doporučují stříhat, až začnou praskat listové pupeny, kdy je strom v plné síle. My jsme plot poprvé ostříhali před rašením. Pravidlem je nestříhat do starého dřeva a mladé vrcholové výhonky zkrátit alespoň o polovinu. Já jsem vždy stříhala až za pupenem přibližně v půlce, u dlouhých postranních větví i v jedné třetině.

Hrušeň
Nejvhodnější je neřezat jí terminál, pokud nemusíte. Bohužel, obě hrušně nám přišly s uřezaným terminálem kvůli tomu, aby se vešly do balíku, je škoda, že jsem si pro ně raději nezajela. Ořezané byly i jiné větve. V místě řezu stromek bohužel na 5 centimetrů zčernal, takže jsme museli řezat i tuto černou část až na zdravé dřevo. Už jsem se smířila s tím, že z hrušně nejspíš vysokokmeny mít nebudu a ostříhala jsem je podle návodu prodejce stromků: http://www.youtube.com/watch?v=i5Raj9vTEYM. Obecná poučka jinak říká, že "po výsadbě jabloně i hrušně stříháme vždy na jaře před rašením". U hrušní se nelekejte, že  rostou hodně vzhůru a štíhle, větve jsou dost u sebe. Někteří se snaží je násilně vyvazovat, ale to je hloupost způsobená neznalostí růstu hrušně. Ta totiž často roste vysoko a nahoru a pak, jakmile bude mít první plody, tak se větve hezky samy "odkloní" od kmene.

Střih by na fotkách nebyl vidět, tak jsem jej barevně vyznačila. U hrušní je důležité hlídat, aby terminál převyšoval ostatní výhony alespoň o 15 centimetrů. (Vlevo je hrušeň Williamsova červená, vpravo Dicolor.)

Rybíz, angrešt
Mám oba keře jako roubované stromky i klasické keře. Experimentálně jsem je neřezala, abych zjistila, co to s nimi udělá. Zatím se nebojím toho, že keře dříve zestárnou, zkusím je pěstovat jako "bezúdržbové". Pokud to s nimi dopadne špatně, tak si pak kdyžtak koupím nové a poslušně a pokorně přečtu všechny poučky o jejich správném střihu.


Co jsme nestříhali: klasické lísky, muchovník, zimolez kamčatský, aronii.

A kam s ustřiženými větvičkami? Ty naše půjdou na základ hadníku. A větvičky ze střihu živého plotu jsem nechala přímo v živém plotě. Nevypadá to zrovna "uklizeně", ale mělo by to pomoct tvořit dobrou humózní půdu (na to jsem se inspirovala v jednom z permakutlurních videí Geoffa Lawtona). Větvičky spolu s listy a základním slámovým mulčem utvoří v průběhu několika roků vzdušnou, příjemně tlející vrstvu, ve které se bude dařit jak bukům, tak i prvosenkám a jaterníkům, které tam postupně vysévám a vyseju ze semínek. Sice to může ze začátku vypadat neuklizeně, ale jakmile se živý plot rozroste a zazelená, tak poházené větvičky nebudou vidět. Navíc takto nemusím každý rok řešit situaci, "kam s nimi".

Sdílení:

0 komentářů