Tajemné pravdy o střihu a řezu stromů?

Studuji už měsíc pilně knihy a články o střihu a řezu ovocných stromů a je to vidět i na maxidélce následujícího příspěvku. Střih našich mladých stromků mne a manžela totiž brzy čeká a zatím jsem více zmatená, než že bych v tom měla jasno. Celé téma je pro mne opředeno mnoha mýty, mantrami a tajemstvím.

Články, návody i mnohé knihy jen omílají na kolik oček se stromy mají stříhat a jaké typy řezů existují. Chybí mi informace, proč se to dělá a co to doopravdy se stromem udělá. Myslím, že když totiž správě pochopím, jak na střih strom reaguje, teprve potom jej dokážu udělat správně a u těch stromů, kde je to opravdu potřeba. Jak jsem dříve na blogu psala, nechci v budoucnu stromy stříhat, pokud to opravdu nebude nutné, a o to více to potřebuji "nezblbnout" teď na počátku.

Sepsala jsem několik zajímavých informací o střihu a řezu stromů, které by mi mohly pomoct stromy ostříhat správně. Třeba se budou hodit i vám, ať jste pravověrní řezači či neřezači.
  • Střih mladých stromů je v přírodě přirozený, zajišťují jej u nás zajíci, srny a jeleni, v jiných zemích jiná zvěř. Střih mladý stromek zvládá. Střih starého stromu však u nás alternativu v přírodě nemá (žirafy jsou akorát v zoo), tedy střih starých stromů za přirozenou věc nepovažuji.
  • I roubované stromy se dají pěstovat bez stříhání. Postup popisuje Sepp Holzer ve své knize Zahrada k nakousnutí (kapitola Ovocná zahrada). Stromům ale musíte nechat od malička i spodní větve, tedy je to metoda mnohem náročnější na čas (sehnat neřezané podnože a naroubovat, nebo si přímo podnože pěstovat).
  • Výborná je obrázková knížka Řez ovocných stromků a keřů (autor Heidrun Holzfőrster), názorně tam ukazuje, co se stane, když seříznete větev v 1/3 a nebo ve 2/3. Příliš silný řez na malé množství pupenů způsobí dlouhé a silné výhony, které jsou ovšem často bez květů a tedy i bez plodů. Knížku rozhodně plně doporučuji, ukazuje názorně i nejčastější chyby.
    Ukázka z knihy Řez ovocných stromků a keřů autora Heidruna Holzfőrstera.
  • Přesnější specifikace pojmu "předjaří", ve kterém se obvykle stromy stříhají: ... jedná se o roční období, "v němž již pominuly zimní mrazy nejen přes den, ale i v noci a pouze ojediněle se vyskytnou pozdní jarní mrazíky. Teplota vzduchu stoupá nad nulu (lépe nad biologickou nulu, to je 5 °C), vlhkost vzduchu je poměrně vysoká a příznivé je i množství a rozložení srážek. Konec tohoto období přichází v době rašení nových listů." (z Výchovný řez stromů)
  • Pokud chcete mít na zahradě specificky tvarované stromy, jako jsou vysokokmeny, špalíry, palmeta, bonsaje či stromky s dutou korunou, tak je střih nezbytný, jinak stromy do tohoto tvaru nedostanete, protože je to obvykle proti jejich přirozenosti.  
  • Neřežte stromu terminál, pokud to není opravdu nutné (někdy je to ale potřeba u vysokokmenů v začátku). Terminál je pro strom natolik důležitý, že se jej hned pokusí znovu vytvořit nebo nahradit. Špatným zkrácením terminálu může vzniknout konkurenční terminál a strom "si nemůže vybrat" a podporuje raději oba výhony. Nakonec pak hrozí rozštípnutí stromu při větší úrodě. Vždy si dávejte pozor, aby byl terminál alespoň o 15 cm vyšší než ostatní větve.
  • Listy stromu produkují energii. Proto byste prostokořennému zasazenému stromku měli ponechat co nejvíce listů (podle http://www.garten.cz/), což je ale v rozporu s většinou jiných postupů na střih stromků po zasazení. Selský rozum mi říká, že na tom ale možná něco bude.
  • Řezat stromy na podzim a v zimě není vhodné. Hezky je to popsáno v článku na Proč na podzim neprořezávat ovocné stromy, v létě si totiž stromy prostřednictvím listů vyrábějí zásobní cukerné látky a ty ukládají v kořenech a čerpají je v období bez listů. Když strom v této době ostříháte, bude mít v kořenech přebytek zásob na mnohem méně pupenů, než si nachystal. Takže na jaře příliš zhoustne bujnými pruty, tzv. vlky, které budou plodit až po třech letech a navíc se je většina zahradníků snaží mylně všechny pracně vystříhávat (a tím ještě více podpoří jejich růst a neplodné období).
  • Pokud budete pěstovat vysokokmeny bez následného řezání, může se stát, že se někdy zlomí větve pod tíhou velké úrody. Chybí jim totiž spodní záchytné větve, o které strom přišel při tvarování na vysokokmen. Můj děda tyto stromy neřezal a musel potom používat v úrodných rocích tzv. podpěry, tedy tyče, které větve podpíraly. Například mému tátovi podpěry nevyhovují, protože se kolem nich hůř chodí a zavazí. 
Ukázka z knihy Řez ovocných stromků a keřů autora Heidruna Holzfőrstera. Chtěla jsem dát fotku stromu s podpěrami, ale na internetu jsem ji nenašla. Možná byl děda jeden z mála, kdo to s podpěrami ještě v dnešní době řešil.
  • Strom má geneticky zakódované, jak má vypadat jeho koruna a bude se o jeho ideál snažit navzdory všem vašim stříhacím aktivitám. Podle mne nemá smysl s ním bojovat, ale spíš mu věřit a podpořit ho v tom, aby rostl, tak jak má. Utvrdilo mne v tom pozorování starých jabloní ve vesnici. Z dálky vypadaly jako klasická jabloň s přirozenou korunou, ale zblízka jsem si až napopáte teprve všimla, že strom byl hluboce seřezaný ve starém věku a svůj vysněný tvar si vytvořil ze samých kolmých různě vysokých neplodných větviček – "vlků".
  • Řezat nebo neřezat stromy v době silného jarního mízotoku (když stromy "krvácí")? Podle článku Výchovný řez stromů jsou dvě teorie, obě postavené na celkem rozumných základech (viz text někde v půlce článku), takže je to asi celkem jedno.
  • Střih popínavých rostlin (kiwi, vinná réva) má svá specifika, takže to vydá na samostatný článek. Neřiďte se u těchto rostlin obecnými pokyny na střih stromů a keřů.
  • Střih ani řez strom nikdy nezmenší, naopak povzbudí bujný růst a strom se "zvětší".
  • Takhle by to dopadnout nemělo.
    (zdroj obrázku: http://www.ekozahrady.com/
  • Dlouhé a silné výhony, které řez vyprovokuje, nenesou ovoce, to je totiž u většiny ovocných stromů na krátkých postranních výhonech. Najděte si chvilku a sledujte stromy ve svém okolí v průběhu roku, všimnete si toho. Dlouhé a silné výhony "pouze" tvoří dřevo a kostru stromu.


Zdá se vám některá z odrážek nesmyslná? Napište mi do diskuse, sepsala jsem, co jsem kde v diskusích a článcích našla a na střih a řez jsem amatér a pouze si tyto informace snažím poskládat jako nějakou skládačku.
A pokud jsem dobře pochopila různé diskuse, často ještě záleží na podnoži stromu a roubu. Pokud je na silnou a vzrůstnou podnož naroubovaná slabě rostoucí odrůda, tak si s tím strom moc neumí poradit a chová se někdy tak, že střih prostě potřebuje.

Sdílení:

3 komentářů

  1. Zdravím autorku článku. Jsem zastáncem přiměřeného řezu ovocných stromků. Doporučuji k přečtení tento článek, v němž jsou pěkně vysvětlené důvody, proč řezat: http://www.potravinovezahrady.cz/jak-osetrovat-stare-ovocne-stromy/
    Marek Kvapil

    OdpovědětSmazat
  2. Děkuji za velmi užitečný a zajímavý odkaz k této problematice.

    OdpovědětSmazat
  3. Odkaz z prvního komentáře jsem prolítla a líp bych to nenapsala ;-)
    On ovocný strom je šlechtěná záležitost, některý víc, některý míň a nechat to jen na přírodě prostě nejde, pokud chci kvalitní ovoce a optimální kondici stromu.

    OdpovědětSmazat