Invaze nosatých brouků

Na vedlejší zahradě se před několika dny objevila invaze brouků s komickým názvem lalokonosci. Samotní brouci už bohužel tak komičtí nejsou, patří totiž mezi obávané škůdce. Ale to vím jen díky sousedce, která je podle fotek duchaplně rozpoznala na internetu a zjistila mi o nich více. Přiznávám, že já bych je ignorovala, "brouček jako brouček", a možná by se mi to potom vymstilo.

Jeden exemplář lalokonosce, jak nám jej vyfotili sousedé.
Tento centimetr veliký, nosatý brouk totiž v noci ožírá vybrané rostlinky. Pokud do půdy nasadí vajíčka, vylíhnou se z nich larvy, které ožírají kořínky rostlin. Na vedlejší zahradě se ale brouci neostýchají a vylézají i ve dne, sousedka jich denně zašlape tak 40–100. V jiných koutech republiky spíše lidé ani nepoznají, že tam brouky mají, příznakem jsou totiž vadnoucí rostliny, lehce ožrané jahodníky a rezavý trávník. A to spousta lidí přičítá jiným škůdcům či problémům.

A co lalokonoscům prý vlastně chutná? Z užitkových rostlin jsou to jahodníky, vinná réva, chmel, libeček, konopí, papriky, josty, jabloně, muchovníky. Z okrasných rostlin jsou to rozchodníky, dlužichy, primule a petrklíče, rododendrony, ibišky, bramboříky, kamélie, begónie, fuchsie, pěnišníky, břečťany, růže, brsleny, hortenzie, bobkovišeň, wistárie, tisy, ptačí zob, muškáty.
U nás na zahradě zatím okusují šeříky, jetel a specilizují se na některé typy plevelů.

Listy jsou od lalokonosců ožrané často od kraje a do nepravidelných laloků (viz obrázek nahoře z diskuse http://www.zahrada.cz/). Někteří lidé mají prý díry i uprostřed listů. Nespleťte si je s vykousanými půlkruhy od včely čalounice, ta pečlivě odebere kus listu a sešije z něj obal pro každou svoji larvu (viz obrázek z diskuse http://www.zahrada.cz/). Včelky čalounice jsou narozdíl od lalokonosců téměř neškodné a rostliny jejich "šití" přežijí.

Obrana proti lalokonoscům

Pokud máte na zahradě a v jejím okolí alespoň něco, co budete chtít někdy jíst, tak na chemii proti lalokonoscům určitě zapomeňte, chemická obrana se nasává do rostlin či odpařuje do okolí (granule) a akorát byste především otrávili sebe. Navíc zabírá spíše na dospělce a to jen v případě, že se rostliny opravdu nažerou (mohou naklást vajíčka před jídlem a larvy mohou rostlinu jíst, až v době, kdy chemie už může vyprchávat). A navíc, když by chemie nezabrala, tak už byste si zavřeli vrátka k biologickému způsobu ochrany. Právě zkušenosti lidí z diskusí jednoznačně spějí k obraně přes parazitické hlístice rodu Heterorhabditis a ruční vysbírávání a zabíjení dospělých brouků.

Pokud vím, tak hlístice zatím u nás vyrábí asi jen brněnský Biocont a jejich nákup není zrovna levnou záležitostí, protože balení na 100m2 přijde na cca 700Kč. Aplikují se přímo do hlíny k napadeným rostlinám (takže je předtím potřeba odhrnout veškeré mulče, případné folie a podobné věci, které půdu chrání). Nejlépe na vlhkou půdu a za zamračeného dne. Teplota při aplikaci by měla být vyšší než 14 °C (půda více než 10 °C), obvykle se aplikace provádí v době výskytu larev, tedy buď na jaře od konce dubna do začátku června nebo na podzim v závislosti na teplotě. A celý týden musíte půdu kropit a udržovat vlhkou, aby hlístice v půdě suchem nepošly (nebo aplikovat v době častých dešťů). V případě velké invaze je dobré hlístice do hlíny dodat ještě i na podzim/dalším jaře. Hlavně si dejte pozor, abyste si koupili ty správné hlístice na lalokonosce. Jiné hlístice se používají například na slimáky a jiné na smutnice.

Velmi ekologickým tipem ze starých dob je prý poslat k rostlinám na podzim hejno slepic, měly by spoustu larev z půdy vyhrabat a sníst. Jestli zvládnout sníst i larvy lalokonosců, to těžko říct. Doma slepičky nemáme, takže to ani nemůžu vyzkoušet a zůstanu prozatím u hlístic. Další tip se týká ochrany stromů. Vzhledem k tomu, že lalokonosec je lezoucí brouk a nelétá, můžete použít různé lepové kroužky a podobné věci, které broukům prakticky zabrání dostat se do koruny stromků.

Další informace:

Štítky:

Sdílení:

4 komentářů

  1. Týý jó... a já si je nedávno fotila:-))))
    Dík za info:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  2. platí tato adresa: http://www.zahradkarikarvina.cz/?p=579 (stará pod IC neplatí)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi děkuji za opravu, upravila jsem odkaz v článku.

      Vymazat
    2. Pěnišník a rododendron je to samé. Žádné granule, které by byly proti tomuto škůdci neexistují. Kůra se odhrnovat nemusí, protože hlístice se aplikují zálivkou a ani ty, nejsou zárukou toho, že se lalokonosce zbavíte. Tolik moje dlouholetá zkušenost s tímto broukem.

      Vymazat