Půvabné živé ploty

Napsal mi pán z projektu Původní keře pro živou krajinu a já myslím, že je to projekt, o kterém stojí za to napsat. Několik lidí se prostřednictvím sdružení snaží upozornit na keře, které byly pro naše prababičky a pradědečky ještě úplně normální a teď aby je člověk hledal v krajině dalekohledem. Dokonce prodávají sazeničky rostlin pro každého, který chce přírodě a krajině pomoct a vybere si raději roztomilý původní keřík než neužitečné šlechtěné krásky ze zahradnictví.

Šípkové růže, trnka i líska obecná jsou naše původní keře. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)
Listovala jsem si brožurkou, kterou mají na stránkách (odkaz zde). Klasické túje, ale i obyčejný stříhaný habrový či bukový živý plot, který mám já, se mohou jít zahrabat, pokud se dají do srovnání s původními keři. Každý z nich měl hned několik funkcí v krajině, lidé si těchto keřů vážili, neničili je. Pohlédněte trochu pod pokličku tajemství keřů našich prababiček:

(informace jsem čerpala z odkazované brožurky i internetu)
Bez černý  – je keř silného kalibru, byla to živoucí domácí lékárnička, zdroj pamlsků a dobrot (je z něj skvělý sirup, sladká kostmatice, džemy, povidla i víno) a hraček pro pány kluky (píšťaličky, foukačky, plody pro ptáky. Dámy jím barvily látky. Na zahradu umí přilákat ptáky i predátory mšic, kořeny prý urychluje zrání kompostu a jako jeden z mála zvládne růst a plodit i ve stínu a pod ořešákem.
Dřín obecný – na jaře zachraňuje včely a čmeláky před hladem, na podzim a v zimě zase nasytí ptáky. I naši předci uměli kyselé a trpké plody šikovně zpracovávat do rosolů, džemů, moštů i vín, stejně jako do domácí lékárničky. V zahradě zpevňuje svahy.
Dřišťál obecný – naši předci nepotřebovali ostnaté ploty a vysoké zdi jako ochranu před opilci, zloději či rozběsněnými psi. Stačil jim plot z pichlavých dřišťálů, keřů, ze kterých se kůra i listí hodilo do lékárničky i na obarvení žlutých látek a plody místo exotických citronů. Potravu zajišťuje pro mnoho ptáků i motýlů. 

Nejen v historii se tyto keře využívaly pro potřebu domácnosti. I dnes lze stále ještě sehnat například bezový sirup (domácí si můžete udělat podle návodu), lze koupit dětské hrábě z lískových prutů i provrtané klokočí na korále. (Zdroj obrázků: Fotografie paní Sandry z http://sandra-living.blogspot.cz/, fotografie pana Peršina z http://www.fler.cz/ a fotografie paní Jitky z http://www.fler.cz/)
Hloh jednosemenný – nenápadný keř hostí dokonce až dokonce 163 druhů hmyzu, dostane vám na zahradu i krásného otakárka obecného a spoustu ptáků na jeho plody i na hnízdění. Trny a neprostupnost naopak odradí nevítané lidské návštěvníky. Jen jeho květy zrovna dvakrát nevoní, pod oknem asi ideální nebude.
Klokoč – klokočí bylo oblíbené u děvčat, která z plodů (s trochou dřiny) vyráběla korále a náramky, dostal se i do písní či názvů vesnic, ze dřeva měli radost řezbáři a jako obvykle byl součástí "domácí lékárničky". Květy v době kvetení lákají spoustu hmyzu.
Líska obecná – půvabný větrolam, díky kterému bude na zahradě živo. O část úrody chutných oříšků vás určitě připraví veverky, plšík lískový, sojky, brhlíci, v brzkém jaře pyl přiláká včely. Pořád snad ale zbude pár oříšků na vánoční cukroví. Dříve se z prutů lísky vyráběly koše a košíky, výplně branek, ale také uhly na kreslení, z těch silnějších prutů i hole. A kdo by neznal pohádku Tři oříšky pro popelku.

Přidat do zahrady ty správné keře také znamená dovést do zahrady život v podobě živočichů, například otakárka ovocného, včelky čalounice či ťuhýka. (Zdroj obrázků: http://www.motylkove.cz/http://bednature.webnode.cz/http://cs.wikipedia.org/)
Řešetlák – milý léčivý keř je stěžejní pro život půvabného motýla žluťáska, modráska i nenápadného ostruháčka. Semena barví žlutě, s modrou skalicí potom sytě zeleně. 
Růže šípková – kdo by neznal šípkový čaj, šípky jako takové jsou součástí snad všech ovocných čajů, které Češi tak rádi pijí. Opravdoví labužníci si vychutnají šípkový džem ke zvěřině i šípkové víno, ale také kandované okvětní plátky na dezertech. Květy slouží i v domácí kosmetice. Ve starších hustých trnitých keřích rádi hnízdí ptáci, pravidelně "okousané" listy zase značí přítomnost včelek samotářek, tzv. čalounic, které si z listů sešívají úkryty pro své larvy.
Trnka – další z neprostupných trnitých keřů na ochranu zahrady, dříve se používaly jako živé ploty k ohrazení pastvin, zvířata je nespásla. Živí nádherného otakárka ovocného a spoustu dalších motýlů, hnízdí v něm ptactvo, například ťuhýk, láká hmyz na krásné bílé voňavé květy, přemrzlé plody živí ptáky a s trochou důvtipu a šikovných postupů se dá využít i pro jídla pro lidi. Z keře se dá získat barvivo.

A jak jsem na tom s původními keři v zahradě já? Mám zatím dva keře bezu, dvě trochu šlechtěné lísky na oříšky, dvě růže svraskalé. Nevím, jak moc bude přírodě užitečný dřišťál jůliin, přece jen to není původní forma. Ale časem plánuji před domem někde zasadit dřín.

Další informace:
Užitečné informace o mnoha původních keřích najdete také v kapitole České keře, stromy a stromokeře v knize pana Svobody: Ekozahrady.
http://ww.zivakrajina.cz/
http://snezles.blogspot.cz/2013/06/novoty-pro-ploty.html
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zivy-plot-nemusi-byt-jenom-z-tuji
http://www.janinyzahrady.cz/co-je-permakultura-a-prirodni-zahrady-/zive-ploty/

Obrázek šípkové růže: By Kurt Stüber [1] - caliban.mpiz-koeln.mpg.de/mavica/index.html part of www.biolib.de, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6283
Obrázek trnky: By Kurt Stüber [1] [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons
Obrázek lísky: By Евгений Катышев (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons
Obrázek bezového sirupu: Sandra Living, http://sandra-living.blogspot.cz/2009/05/bezovy-sirup-z-kvetu.html
Obrázek hrábí: Michal Peršin, http://www.fler.cz/zbozi/hrabe-detske-3937526
Obrázek klokočí: Jitka, modroočko, http://www.fler.cz/zbozi/klokoci-15ks-731800
Obrázek otakárka: David Breiter, http://www.motylkove.cz/otakarek_ovocny.html
Obrázek včely: Bednature foto, http://bednature.webnode.cz/products/vcela-calounice-megachile-centuncularis/
Obrázek ťuhýka: Artur Mikołajewski, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lanius_collurio_male_am.jpg

Sdílení:

5 komentářů

  1. Krásný článek...já jsem v kontaktu s tímto pánem také.Oslovil mne on,protože objevil že mám již vzrostlý živý plot z původních keřů.Objednala jsem si u něj ještě nějaké na doplnění mezer:-)))Při počátku stavby domu cca 8let zpátky jsem si namnožila u tchýně tůjky různých barev no a pak když došlo na zahradu tak jsem je odmítla a dala sousedce a sama nakoupila nové:-))))A teď se tím kochám skoro denně a sousedi sia si říkají ,že máme čurbes na zahradě, plot neostříhaný, trávník neposekaný....ale ať si říkají...Krásný článek ještě jednou chválím a těším se na další postřehy:-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Jity, máš moc zajímavý blog, škoda, že jsem ho neobjevila dřív, teď jsme totiž sháněly nějaké původní keře a tyto informace by se hodily. Už máme ale vybráno a myslím, že dobře :) Kalinu už máme zasazenou a tuto sobotu si jedeme pro dřín, klokoč a růži dužnoplodou do Bojkovic http://www.stareodrudy.org/. Eva Z.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za hezký komentář, přeji Ti, ať se Ti dřín, klokoč a růže líbí a přináší v zahradě radost.

    OdpovědětVymazat
  4. Nedávno jsem si na http://www.amstor.cz/pletivo koupil pletivo a nechával jsem si jej instalovat podél pozemku, na jaře jsem jej pak osázel různými květinami a musím říct, že to teď u nás vypadá podobně malebně.

    OdpovědětVymazat