Jak jsem si začala plánovat zeleninové polykultury

Tak, jdu na to. První věcí pro sestavení mých zeleninových polykultur je škatulkování zeleniny. Potřebuji vědět, co kam patří, abych věděla, jak to potom můžu nebo nemůžu zkombinovat.

Velké množství druhů zeleniny jsou vlastně blízcí příbuzní, tito například pochází z čeledi brukvovitých. (Zdroj obrázků: http://www.freeimages.com/)
Jednou z důležitých věcí při plánování polykultury je rozdílnost čeledí. Jak psal pan Svoboda ve své knize, nemůžete si tam prakticky dát ředkvičky, kedluben, lichořeřišnici, křen a brokolici a myslet si, že máte pestrost. Tak tady je nejprve rozdělení zeleniny (a některých dalších rostlin) podle čeledí:
  • Lilkovité: rajče, paprika, feferonka, chilli papričky, brambory, lilek, mochyně peruánská, pepino, divoké rajče, tomatillo,
  • Tykvovité: okurka, meloun vodní, meloun cukrový, cuketa, tykev, dýně, patizon, ačokča, kiwano, lufy, mexická okurka, 
  • Brukvovité: brokolice, křen (trvalka), kedluben, kapusta, kadeřávek, květák, zelí, ředkvičky, růžičková kapusta, pekingské zelí, roketa, řeřicha, rukola (trvalka), romanesco (květák), tuřín, vodnice, černá kapusta (cavolo nero), čínské zelí, bílá ředkev, lichořeřišnice, mibuna, mizuna, pak choi, salátová hořčice, černá ředkev, potočnice (roste ve vodě), hořčice, řepka, česnáček,
  • Hvězdnicovité: saláty, čekanka, slunečnice, topinambury (trvalka), černý kořen, měsíček, artyčok (trvalka), třapatka, heřmánek, endivie, jedlá chryzantéma, estragon, 
  • Liliovité: cibule, česnek, chřest, lilie, pažitka, pórek, šalotka (trvalka), zimní cibule (trvalka), česnek medvědí (trvalka), česnek viniční (trvalka)
  • Miříkovité: mrkev, karotka, petržel, pastinák, celer, kopr,  kmín, listový celer, řapíkatý celer, libeček (trvalka), fenykl, koriandr, anýz, sevlák, 
  • Bobovité: fazole, hrách luskový, hrách cukrový, čočka, sója (tu nepěstujte, nefermentovaná se vůbec nemá jíst), bob, 
  • Hluchavkovité: hluchavka, šalvěj, máta, majoránka, rozmarýn, tymián (trvalka), levandule (trvalka), bazalka, 
  • Lipnicovité: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, špalda, proso, 
  • Laskavcovité: špenát, mangold, červená řepa, amarant, quinoa, stromový špenát, lebeda zahradní
  • Rdesnovité: pohanka, rebarbora (trvalka), šťovík (velké množství kyseliny šťavelové, raději nepěstovat)
  • Svlačcovité: batáty
  • Slézovité: okra
  • Šruchovité: šrucha (portulák)
  • Kosmatcovité: čtyřboč (novozélandský špenát)
  • Kozlíkovité: kozlíček polníček
  • Růžovité (trvalky): jahody, maliny, ostružiny, kontryhel, lesní jahody, měsíční jahody
  • Makovité: mák setý

Do jedné polykultury byste měli kombinovat rostliny s podobnou náročností na živiny v půdě, tj. z některé z tzv. tratí. (Zdroj obrázků: http://www.freeimages.com/)
Do jedné polykultury jsou nejlepší rostliny z rozdílných čeledí. Potom další, co musíte brát v potaz, je rozdělení podle náročnosti na živiny v půdě:
  • I. trať: zelí, kapusta, květák, rajče, paprika, lilek, cukety, okurky, melouny, dýně, brambory, celer bulvový, kukuřice, patizon, pór, řapíkatý celer, mangold, chřest
  • II. trať: většina zeleniny, brokolice (kumuluje dusičnany)
  • III. trať: hrách, fazole, čočka (produkují si totiž dusík samy), bylinky,  jahody, čekanka, ty nenáročné (špenát, ředkvičky, křen, polníček) a nebo ty, které hodně zadržují dusičnany (ředkve)
  • odpočinek: svazenka, pohanka, len, oves, žito,  
Některá zelenina potřebuje oporu a vyvazování a roste hodně do výšky. (Zdroj obrázků: http://www.freeimages.com/)
První trať je spíše lepší pěstovat zvlášť ve své polykultuře na hodně vyhnojeném a kompostem vylepšeném záhoně. Ostatní dvě trati už mohou být spolu. No a dalším hlediskem je velikost a tvar nadzemní a podzemní části. Pokud zasázíte pouze plodovou zeleninu, bude příliš těsto a přehuštěno nahoře nad zemí, pokud jen kořenovou zeleninu, bude těsto pod zemí. Pokud sázíte salátové a jiné lístky k přímé sklizni, nemůžete si k nim zasadit mák či rajčata, jejichž listy a stonky se nejí a riskujete, že je taky ustřihnete a smícháte. Rozdělení zeleniny podle tvaru a velikosti či nároků či důležité vlastnosti:
  • Půdokryvné rozpínavé zeleniny: dýně, cukety, melouny, patizony, batáty.
  • Zelenina potřebující oporu, pnoucí: fazole, hrách, (dýně), lichořeřišnice, okurky, ačokča. 
  • Velká zelenina, která zastíní ostatní: rajčata, brambory, papriky, lilek, mochyně, tomatillo, brokolice, křen, kapusta, růžičková kapusta, kukuřice, topinambury, slunečnice.
  • Rostliny odčerpávající vodu ostatním: slunečnice, libeček, okurky, květák.
  • Ochranné rostliny: česneky, měsíček, aksamitník, kopr, bylinky, křen, lichořeřišnice, máta.
  • Kořenová, hlízová, cibulová zelenina: mrkev, petržel, pastiňák, celer, ředkve, řepa, křen, brambory, batáty, tuřín, vodnice, topinambury, černý kořen, cibule, česnek. 
  • Zelenina sklízená kvůli malým listům: některé saláty, rukola, roketa, mibuna, mizuna, řeřicha, salátová hořčice, endivie, pažitka, jarní cibulky, listový celer, bylinky, šrucha, kozlíček.
  • Zelenina vyžadující hrůbkování či přihrnování či vybělování: řapíkatý celer, pór, bílý chřest, doporučuje se i u brambor, rajčat.  
  • Zelenina vyžadující zakrytí netkanou textilií v určitou dobu: pór, brokolice.
  • Rostliny s určitými alelopatickými účinky: fenykl, oves, rajčata, papriky, feferonky, estragon, libeček.
A pak lze ještě přihlížet k tomu, která zelenina potřebuje teplé chráněné slunné místo a která přežije i mírné lehké zastínění:
  • chráněné místo, hodně slunce, teplo: rajčata, papriky, lilek, feferonky, mochyně, pepino, tomatillo, batáty, 
  • trochu zastínění: ředkvičky v létě, rukola v létě, mangold, špenát, salát, kapusta, červená řepa, jarní cibulka, salátová hořčice, pak choi, pastinák,  mrkev, brambory
  • snesou stín: medvědí česnek, naťová petržel, pažitka, křen, 
Celé se to zesložiťuje tím, že většinu rostlin nemůžete vysévat pořád na stejné místo. Pan Svoboda doporučuje mít 6 samostatných záhonů, abyste vše stihli prostřídat. Jak jsem psala, je to jedno obrovské puzzle. V některém z příštím příspěvku dám vědět, co jsem si z toho sestavila za "moje plánované polykultury".

Odkazy, texty a knihy k tématu:
Zelenina - střídání plodin
Zeleninová polykultura
Polykulturní a bezorebné zemědělství severoamerických indiánů
Pomůže polykultura k větší úrodě i v truhlíku?
Kombinace rostlin – polykultura
Tři sestry
Zeleninová polykultura
kniha Návod k založení ekozahrady a rodového statku pana Svobody, str. 232
kniha Zahrada jako mikrokosmos, str. 241
kniha Zakládáme a udržujeme ekozahradu pana Bruchtera, třetí kapitola

Sdílení:

0 komentářů