Můj báječný život se slepicemi

Jako dítě jsem si za prvního domácího mazlíčka vybrala slepici. Žádný pes, kočka, morče, ale kdákající kráska to byla. Doposud baví rodiče ostatní členy rodiny na rodinných oslavách právě historkami, kde hraji roli já a slepice. Třeba tu, kdy si mysleli, že se v batolecím věku ještě neumím plazit a dali mne na dvorek na deku. Právě ten den jsem se poprvé plazila, doplazila až ke slepicím a dala si s nim i jejich svačinku. Nebo historku, jak jsem si od kuřete "ochočila" slepičku Cilinku. Chovala jsem ji a nosila všude s sebou, chodila prý za mnou jako pes (a pak, že jsou slepice neinteligentní a nevychovatelné... nevěřte tomu). Nakonec jsme zjistili, že je to vlastně kohout.

Babiččiny hnědé krasavice.
Věděla jsem o všech skrýších, kde slepice snášejí svá vajíčka. Pomáhala jsem babičce točit řezačkou, která slepicím řezala kopřivy z babiččiny nůše na malé kousky. Věděla jsem, jak slepici chytit a vzít si ji s sebou na dvůr "na procházku", ráda jsem měla především ty se zelenými šmouhami. Až později jsem zjistila, že je takhle barví děda barvou na žebříky, aby poznal ty, které rozklovávají vejce a půjdou brzy do polévky.
Věděla jsem, že se slepicím dávají zpátky skořápky vajec pro doplnění vápníku, a ony je kupodivu opravdu zobaly. Babička jim rozmáčela ve vodě tvrdý chléb, který zbožňovaly, a v zimě pečlivě přidávala do krmení nasušené kopřivy. A hnaly se po každé žížale. Vzpomínek týkajících se slepic mám nespočet, třeba jak mne babička večer volala, ať jí jdu chytit ty mladé vzpurné slepičky, které se teprve učily chodit na kurník a babička jejich rychlým nohám nestačila. Nebo jak nadšené slepice byly, když je děda na pár minut pustil z výběhu na zelenou trávu do zahrady.

Po trávě se mohou utlouct.
Později jsem byla hlavně vděčná za domácí vajíčka. Především, když jsem se jedno období věnovala studiu informací o správné a kvalitní výživě, a zjistila spoustu užitečných faktů. Věděli jste, že vitamín K2, který je v těle zodpovědný za řízení vstřebávání vápníku, je jenom v žloutcích těch slepic, které měly přístup k zelenému (trávě, kopřivám) a červíkům v půdě? Slepice, které povinně zobou jen zrní, jej ve žloutcích vajec nemají. Vyplatí se mi mít přístup ke kvalitním vejcím, zvlášť, když mi rapidně stoupla jejich spotřeba – po tom, co jsem zjistila, jak mylné jsou všechny ty řeči o škodlivém cholesterolu ve vejcích. A jak je žloutek naopak nezbytný pro správný vývoj mozku dětí (některé národy prý dávaly těhotným a kojícím až 12 vajec denně!), obranu proti škodlivým účinkům přemíry slunečního záření (díky síře) a třeba i prevenci senility u starých lidí. 

Děda i ve svém pokročilém věku chodil už celý únor a březen po zahradě a nožíkem seřezával trávu a vyrýpával pro svoje slepičky každou pampelišku či sedmikrásku ("Sedmikrásky, ty ony mají nejradši!"). Pak trávu pečlivě sekyrkou nasekal na menší kousky a slepice se mohly zbláznit radostí. A já si už dávno říkala, jak je možné, že našim na zahradě nerostou skoro žádné sedmikrásky...
Ale dost o výživě. Zatím mám vajec dost díky mé babičce a jejímu zásobování. Jednou však možná budu řešit dilema, zda bych si na zahradu přece jen neměla pořídit i slepice. Tak tři až čtyři, jako měla Alys Fowler, na přilepšenou. Zatím se takové věci budu ještě roky a roky zuby nehty bránit, protože vím z první ruky, že se slepicemi to není taková romantika, jak se může z internetových článků zdát. Jako každý chov, je to dřina. Nemůžete si vzít dovolenou. Slepice vás nenechají zaspat.

Takže zatím si jen schraňuji do pinterestové nástěnky všechny užitečné tipy a nápady pro domácí chov slepic. Od výborných tunelů, kterými lze vést slepice různě po zahradě a nezaberou tolik místa (a nešlapete neustále do kuřinců), přes vtipné dobroty pro slepice (salátový bar, vánoční girlanda) až po automatickou napáječku, praktické tipy pro popeliště, houpačky, i využití slepic pro ekologické zahradničení (příprava místa pro záhonky, ochrana lísek před nosatcem, hnojivo do kompostu). Plánujete slepice na zahradě? Tak se inspirujte: https://www.pinterest.com/zahrada/slepice-na-zahradě/

Další zajímavé stránky o chovu slepic na zahradě:
http://www.fresheggsdaily.com/ – anglicky psaný blog autorky knihy, jak chovat slepice doma bez antibiotik a chemikálií)
http://www.potravinovezahrady.cz/slepici-traktor-2/ – několik sesbíraných videí o slepičím traktoru
http://www.potravinovezahrady.cz/slepici-les-aneb-nizkonakladovy-chov-slepic/ – informace o tzv. slepičím lesu

Štítky:

Sdílení:

4 komentářů

  1. BEZVA ČTENÍ.
    POHODIČKOVÉ JARNÍ SVÁTKY PŘEJI.
    BOHDA

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný čtení ... my začali s trochu teorie, praktickými radami tchýňky a nejasnými vzpomínkami z dětství asi před půl rokem ... a celkem v pohodě ... po jednom z mnohých úletů se nás počet pipek zredukoval z šesti na pět a celkem pohůdka ... momentálně pátrám po šikovné levné napáječce, která by vydržela minimálně víkendovou nepřítomnost. Na dovču se nějak zatím nechystáme .-)

    OdpovědětVymazat
  3. jinak teda pipky jsou krom vajíček výborný recyklátor zbytků po prccích, jako je rozdrolené pečivo, nebo čaj nalitý v rýži ... a podobných mňamek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, tak takové skvělé využití slepiček mne vlastně vůbec nenapadlo :-) To by se nám doma taky s malým synkem hodilo :-)

      Vymazat