Moje plánované zeleninové polykultury pro III. trať

Ještě vás to baví? Dávám sem poslední moje polykultury – zeleninové polykultury pro III. trať. Měly by převážně obsahovat samé na živiny nenáročné zeleniny, případně ty druhy zeleniny, které příliš kumulují dusičnany a nemohou být v předchozích tratích. V třetí trati budu vždy experimentovat s ozimou zeleninou, protože následné záhony I. trati u mne začínají vždy až tak v květnu, takže bude dost času ozimou zeleninu sklidit.

Hráškoviště    /III. trať/    /březen – další jaro/
(hrách + petržel naťová + heřmánek + ozimá červená čekanka)
Hrášku i petrželky máme velkou spotřebu, tak je zkusím pěstovat pospolu na jednom záhonu. Slibuji si od petrželky, že hrášku ochrání půdu před vysycháním, vyseju její semena už někdy v březnu spolu se semeny heřmánku. Heřmánek totiž potřebuje klíčit na světle, později, až vyroste, by prý měl hrách chránit před škůdci a nemocemi. Velká semena hrachu budu máčet a vyseju je od začátku dubna ve třech výsevech až do půlky května. Rovnou k nim připravím i tyčky nebo provázky, po kterých se bude moci pnout. Po sklizni hrachu přijde na řadu výsev semen ozimé čekanky do volných míst, nejlépe někdy v červnu. Ještě by se teoreticky dal realizovat druhý výsev petrželky v červenci a druhý výsev nízké odrůdy hrachu (která ještě stihne dozrát) v srpnu. Prakticky si ale myslím, že do hustého porostu petrželky asi jen tak něco nezaseju, těžko říct. Na podzim ozimou čekanku zamulčuji a ochráním chvojím a snad na jaře poroste a budu ji pak brzy sklízet.

Shora po směru hod. ručiček: květy heřmánku (z https://commons.wikimedia.org/), cukrový hrášek (z http://www.freeimages.com/) hlávka červené čekanky (z https://commons.wikimedia.org/) a naťová petržel (z https://commons.wikimedia.org/).

Šalotky a karotky    /III. trať/    /březen – další jaro /
(šalotka + karotka + špenát + měsíček + slunečnice + majoránka + ozimý špenát)
Protože se kombinace cibulí a mrkve doporučuje snad v každé knížce, rozhodla jsem se je také pěstovat pospolu. Prý by si měly vzájemně odpuzovat škůdce (pochmurnatku a květilku). Nicméně já budu karotku sklízet velmi brzy (na pěstování klasické mrkve si vůbec netroufám), takže to bude jen chvilková výpomoc. V březnu zasadím do záhonu jako první šalotky a mezi ně vyseju semena špenátu a karotky. V dubnu mohu doset pár semen měsíčku a jedno nebo dvě semena nějaké nízké odrůdy slunečnice na okraj záhonu (nějak bych semínka měla ochránit před ptáky), teprve v květnu pak přijde řada na semena majoránky, která se sejí do prohřáté půdy a mají prý chránit cibule před padlím. Na podzim (nejlépe v září či říjnu) po sklizni šalotek zaseju ozimý špenát a přikryju jej netkanou textilií. Na jaře by potom měl být dostatečně velký akorát na sklizeň do polévky na Zelený čtvrtek.

Shora po směru hod. ručiček: půvabné květy slunečnic (z http://www.freeimages.com/), listy šalotky v truhlíku, krásné květy měsíčku lékařského (z http://commons.wikimedia.org/) a karotka (z http://www.freeimages.com/).

Ledové salátoviště    /III. trať/    /duben – další jaro/
(hlávková čekanka + ledový salát + kmín + pohanka + mák + ozimý salát Humil)

Jak je vidět, u posledního záhonu mi poněkud došla možná zelenina, kterou bych mohla do záhonu zakomponovat. Většinu už nemůžu použít kvůli pravidlu střídání plodin. I tak bude tento záhon v jednom případě hned po jiném "salátovém". Nic naplat, někde jsem četla, že saláty mohou být sázené i několik let po sobě, budu tomu muset věřit. 
Ledové saláty si předpěstuji nebo koupím sazeničky a v dubnu půjdou do záhonu. Spolu s nimi vyseju semena kmínu, máku (ten potřebuje ke klíčení světlo) a pohanky (nať usuším do čaje). Později přibude ještě pár sazenic salátu pro pozdější sklizeň. V červnu si předpěstuji hlávkovou čekanku a v červenci půjde do míst, kde už sklidím salát. S hlávkovou čekankou jsem zatím moc štěstí neměla, ještě nikdy mi netvořila hlávky, no, uvidím, jak se jí bude dařit v záhonu. V září dosadím sazeničky ozimého salátu Humil, kterým se potom uvolní místo po sklizni čekanky. 

Shora po směru hod. ručiček: hlávky ledového salátu (z https://commons.wikimedia.org/), hlávka červené čekanky (z https://commons.wikimedia.org/), makovice (z http://www.freeimages.com/) a půvabné květy pohanky (z http://commons.wikimedia.org/).

Takhle jsem si vymyslela to střídání v rámci vyvýšeného záhonu. Snažila jsem se, aby po sobě nebyly příliš brzy zeleniny především z čeledi brukvovité a liliovité. Zato z hvězdnicovitých se mi to střídá hned po sobě, snad to nebude tolik vadit.

I. traťČtyři sestry
(fazole, patizon, batáty, kukuřice)
Zimní růžičky a pórky
(růžičková kapusta, pór, listový celer,
ačokča, divoké rajče, aksamitník)
Pikantní cuketoviště
(cukety, chilli, batáty, letní pór)
II. traťKadeřavý zimní záhon
(kadeřávek, řapíkatý celer, zimní
pór, kopr)
Čekání na Římany
(římský salát, endivie, čekanka,
červená řepa, polníček, heřmánek)
Raketové lístky
(roketa, ředkvičky, bílá ředkev,
kopr, mangold, čekanka, baby
leaf saláty, listové saláty, polníček)
III. traťLedové salátoviště
(hlávková čekanka, ledový salát,
kmín, pohanka, mák,
ozimý salát Humil)
Šalotky a karotky
(šalotka, karotka, špenát, měsíček,
slunečnice, majoránka,
ozimý špenát)
Hráškoviště
(hrách, petržel naťová, heřmánek,
ozimá červená čekanka)
I. trať Pikantní cuketoviště
(cukety, chilli, batáty, letní pór)
Čtyři sestry
(fazole, patizon, batáty, kukuřice)
Zimní růžičky a pórky
(růžičková kapusta, pór, listový celer,
ačokča, divoké rajče, aksamitník)
II. traťRaketové lístky
(roketa, ředkvičky, bílá ředkev,
kopr, mangold, čekanka, baby
leaf saláty, listové saláty, polníček)
Kadeřavý zimní záhon
(kadeřávek, řapíkatý celer, zimní
pór, kopr)
Čekání na Římany
(římský salát, endivie, čekanka,
červená řepa, polníček, heřmánek)
III. traťŠalotky a karotky
(šalotka, karotka, špenát, měsíček,
slunečnice, majoránka,
ozimý špenát)
Hráškoviště
(hrách, petržel naťová, heřmánek,
ozimá červená čekanka)
Ledové salátoviště
(hlávková čekanka, ledový salát,
kmín, pohanka, mák,
ozimý salát Humil)
nový záhon nový záhon nový záhon

Díky, že jste dočetli až sem. Teoretizovat a plánovat si zeleninové polykultury je pěkné, ale já se především těším na to, až si je všechny opravdu vyzkouším. Už aby to bylo. A pak vesele povezu košík dobré zeleniny mému tátovi, který nejspíš moc nevěří tomu, že by mi to jednou mohlo fungovat. No, uvidíme.

Některé typické zeleniny v mých polykulturách chyběly. Třeba taková rajčata, květák, brambory, zelí, brokolice, papriky, mrkev, česnek, dýně, topinambury, ale i bylinky, jako je bazalka či lístky rukoly. Na nějakou zeleninu si netroufám (česnek, mrkev, papriky a zelí), nějakou nejíme (květák) a ostatní budu pěstovat jinak (rajčata, bazalku a brokolici v truhlíku, dýni na kompostu a brambory v pytli). No ale o tom až v příštím článku.

Sdílení:

16 komentářů

  1. Mila Jitko, dekuji za uzasne cteni, mas moc hezky blog. Siroke spektrum zajimavych temat, krasne fotky, pises casto, parada.
    Prosim tebe, proc si netroufas na cesnek? Strcis strouzek do zeme a pak vytahnes hlavicku :)
    Ja zahradnicim treti sezonu, panelakove dite, co nepoznalo rostlinu bramboru nebo vlastne cehokoliv, co na sobe nema zrovna zarive plody. Nacetla jsem tuny knizek a zacala ve velkem stylu, trochu jako tve polykulturni plany. Neco se dari skvele a samo (cesnek, hrasek aj.), neco vubec neklici, leccos zerou slimaci, teda skoro vsechno, a ja je nezabijim, to nechci, na sbirani nemam cas, holt nebudu mit svuj hlavkovy salat, zato polnicku se ani nedotknou, toho mam plno.
    Nakoupila jsem kazdorocne seminka a sazenice za nekolik stovek a houby z toho. Dobra polovina druhu s nulovou sklizni. Slibila jsem si, ze bylo uz dost experimentu a od jara uz pujdu na jistotu jen po osvedcenych plodinach, at je to zelinareni i trosku ekonomicke :)
    Kez mas vice stesti, preji ti skvele vysledky a super fotky na blog.
    Kdyby nekdo chtel seznam toho, co se pestuje prakticky samo a slimaci to nechavaji byt, napisu. I kdyz kazda zahrada je jina a zkusenosti prenosne jen castecne...
    Mnoho zdaru,
    Sarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trochu jsem se s tím česnekem vyděsila všemi těmi možnými problémy se špatnou oblastní přizpůsobivostí, sklericiovou chorobou a nutným střídáním, nějakou fuzariovou chorobou a sledováním teploty při sázení, moření sadby, háďátky a navíc pro něj nemám ani vhodné skladovací prostory. Ale je fakt, že rodiče jej pěstují a stěžují si, že jim nerostou různé jiné zeleniny a o problémech česneku jsem od nich moc neslyšela.
      Slimáků se bojím opravdu, ale opravdu hodně. Právě kvůli nim plánuji pěstovat zeleninu ve vyvýšených záhonech, nejlépe pokusně chráněných i těmi měděnými páskami (jestli budou fungovat). Pěstovat zeleninu přímo v půdě bez vyvýšení ani zkoušet nebudu, stačí mi jen to, jak si na slimáky stěžují rodiče, na to bych asi neměla nervy :-)

      Jestli máte čas a chcete, budu za seznam zeleniny, která se Vám pěstuje snadno, tady v diskuzi ráda. Předem velmi děkuji.

      Ať se Vám na zahradě zelenině daří a slimáci se od ní drží dál!

      Vymazat
  2. Jitko, zajímá mne, jak velké plánuješ záhony. Když to pročítám, představuji si je dost velké, ale podle velikosti a plánů vaší zahrady se mi tam 9 velkých záhonů ne a ne vejít :-)
    Já právě zakládám zahradu a příští rok přijdou na řadu první záhony, pohrávám si s myšlenkou vyzkoušet tvé návrhy s drobnými obměnami - vlastně s ročním předstihem před tebou. Pokud se zadaří, napsala bych, kde byly případné problémy
    Ola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Plánuji pěstovat zeleninu ve vyvýšených záhonech a budou kvůli místu celkem malé, průměrně 2x1,5 metru. Doufám, že záhony seženu levně od nějakého místního truhláře, který je udělá na míru tomu prostoru (i trochu zešikmené), takže využiju místo, co mám, na maximum. Hodně mne inspiroval článek pana Cuketky o tom, co všechno jde pěstovat na "zahrádce" na 2 metrech (http://www.cuketka.cz/?p=10321) a v kombinaci s polykulturami si "fandím" na to, že tam těch mých vysněných 50 druhů zeleniny opravdu vypěstuji. Sice ne ve velkých množstvích na uskladnění, ale v množství, aby bylo (skoro) po celý rok možné uvařit něco dobrého z čerstvé zeleniny ze zahrady.

      Za sepsání, kde se objevily při pěstování zeleninových polykultur problémy, bych byla opravdu moc vděčná! Předem velmi děkuji, pokud mi potom o Vašem pěstování zeleninových polykultur napíšete, ať již na e-mail nebo tady do diskuze (mám nastavené, že mi chodí příspěvky ze všech diskuzí na blogu e-mailem).

      Ať se Vám na zahradě daří!

      Vymazat
  3. Jitko, prave pokud mas na vyvysenych zahonech malo mista, zkus neco pestovat i "mezi travnikem" dole, protoze slimaci opravdu nejedi vsechno :) dikybohu :)

    Pestovat jsem toho zkousela mraky, jen tak strucne nekolik prikladu zeleniny, ktera se pred slimaky vazne chranit musi, jinak je sklizen nulova nebo nule blizka:
    brukvovite typu redkvicky, zeli, kapusta, vodnice, kedlubny...
    kukurice cukrova
    mrkve a petrzele (pry nezerou velci plzaci, ale drobni pudni slimacci, vyklici to a pak proste zmizi!)
    kopr, bazalka, lichorerisnice
    salaty, endivie, mangold i cervena repa, srucha zelna
    cukety a okurky
    brambory a rajcata sice oziraji, ale obvykle to rostliny preziji, totalni hrob je pestovani ve slame a mulcovani, to uz nikdy :(
    kerickova rajcata a vubec jejich prilis male sazenicky
    mak
    fazole
    slunecnice ze seminek, sezerou, pribuznou topinamburu oziraji desne, ale z hlizy to roste a roste dal a jak se ochlupati, uz tomu davaji pokoj
    a dalsi a dalsi...

    Prestoze nemam indicke bezce, ferramol natoz vanish ani slimaky nesbiram a jsme primo u vlhkeho lesa, nemam ani pareniste nebo sklenik, dari se mi pestovat nasledujici druhy zeleniny, protoze se jich ani nedotknou nebo je ozer mirny a sklidime spokojene vsichni :)
    hrasek!!! lepsi vyzkouset vice druhu, nektere jsou nic moc chutove.
    pazitka a cesnek
    cibule ze sazecky (mmch, take neuskladnuji cibuli a cesnek, pestuji jen na letni konzum)
    mesicek, brutnak, len, pohanka, oregano, medunka, mata, salvej, (libecek mi rok sel a pak dve sezony uz ho zrali ve velkem)
    brambory a topinambury a tyckova rajcata (vyssi sazenice) bez mulcovani
    spenat a cervena lebeda
    stiplave listi do libovolneho salatu, rizota, ke kazdemu jidlu: rericha, roketa a horcice (listova roste blbe, seju klasickou na semeno), rerichu nesklizim jako z vaty mikrolistky, ale hezky si ji necham vyrust treba 15 cm az 30 a sbiram nat i kvetouci, je vyborna. Prerostla horcice uz je moc drsne chlupata, podle odrudy.

    K tomu si kazde leto a podzim uzivame maliny, ostruziny, rybizy, josty, zimolez, aronii, jablka, hrusky, boruvky, skromne jahod, casem treba zaplodi i rakytnik a muchovnik.

    Jsme stastni a syti, opravdu nepotrebuju vrazdit stovky slimaku, abych k teto hojnosti mela navic i par kedluben...ovsem mam zahradu jako konicka a zadne ambice se samozasobit vsim, co mi chutna.

    Ad vyvysene zahony, mela jsem jeden sypany bez opevneni ala Sepp Holzer a nejsem nadsena, pri zalivce to vsechno tece dolu, voda i puda, hure se pleje, lezou mi z nej vetve, i kdyz mi vrstva pudy navrchu pripadala dostatecna, estetika nic moc, manzel mu rika "hrob" :) a slimaci tam samozrejme vylezou jako nic. Treba ale obedneny zahon bude perfektne funkcni. A rozhodne hezci.

    Ad polykultura dle J. Svobody: pulka semen neklicila, zbytek snedli slimaci, nebyla jsem si jista, co je plevel a co ne, nekde hustota hu, jinde volna plocha, zkratka, sklidila jsem jen rerichu a rada se vratila ke klasice.
    Ted seju na jedno misto jeden druh, treba hrasek do radku, roketu nasiroko, druhy hodne stridam, ne ze je vsechen hrasek na jedne plose, je treba na ruznych sesti mistech, mezi nimi jsou oblasti jinych druhu, hlavne male oblasti kvetoucich mesicku jsou uzasne, takze je zahrada na pohled pestra a flekata. Vylozene umyslne micham jen nekdy, napr mezi jahody picham cesnek nebo sazecku, urcite to setri misto.

    Mnoho zdaru nam vsem,
    Sarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi děkuji za spoustu užitečných informací. Právě mezi vyvýšenými záhony jsem chtěla experimentovat s trvalkovými zeleninami, jako má být trvalková brokolice, rukola, čtyřboč či ošlejch. Ale vidím to s nimi bledě, nejspíš některé nepřežijí slimáky. Takže se mi potom nejspíš bude právě hodit Váš seznam. Moc za něj děkuji!

      Vymazat
    2. mám podobné zkušenosti, podle Svobody mi toho moc nefunguje (ale jemu také ne :)
      Hrobečky podle Seppa Holzera ale ano, i když na vyvýšené to nemá.

      Vymazat
  4. Tu roketu bych si radši dala někam stranou jako trvalku, jak tu někde zaseješ, tak se jí jentak nezbavíš. Mě takhle už druhým rokem okupuje skleník.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuji za informaci. To mne spíše potěšilo, máme jí velkou spotřebu, takže se nám bude hodit, že roste takto snadno...

      Vymazat
  5. Máte to krásně rozplánované, jen by mne zajímalo, zda vám opravdu porostou batáty? Mně rostly pouze v polabí, v brně je na ně příliš zima.
    Mám pár připomínek k dýním a cuketám. Do tří sester jsou potřeba popínavé druhy, jenže většina cuket a patizonů je keříčkových. Taková hokaidó, kterou chcete dát na kompost, je do polykultury přímo ideální. Cuketám a keříčkovým dýním dělám vždy speciální záhon sám pro sebe, zadusí totiž všechno mimo topinambur. Letos jsem si popletla kelímky a do svých čtyř sester dala cukety (tři druhy) a keříčkovou letní dýni a nepřežily téměř žádné fazole, ani jedna slunečnice, kukuřice byly čtyři a ze slunečnic také ani jedna. Dvě propašované topinambury zato zabraly půlku záhonu, tak mohutné rostliny jsem ještě neměla. Planá topinambura na druhém konci kvete stovkami květů, to jsem také ještě nezažila.
    pór a celer také nejsou dobrá kombinace k cuketám a chili mi také nerostlo dobře. Cukety jsou prostě moc bujné a vše utlačí.

    OdpovědětVymazat
  6. Máte to krásně rozplánované, jen by mne zajímalo, zda vám opravdu porostou batáty? Mně rostly pouze v polabí, v brně je na ně příliš zima.
    Mám pár připomínek k dýním a cuketám. Do tří sester jsou potřeba popínavé druhy, jenže většina cuket a patizonů je keříčkových. Taková hokaidó, kterou chcete dát na kompost, je do polykultury přímo ideální. Cuketám a keříčkovým dýním dělám vždy speciální záhon sám pro sebe, zadusí totiž všechno mimo topinambur. Letos jsem si popletla kelímky a do svých čtyř sester dala cukety (tři druhy) a keříčkovou letní dýni a nepřežily téměř žádné fazole, ani jedna slunečnice, kukuřice byly čtyři a ze slunečnic také ani jedna. Dvě propašované topinambury zato zabraly půlku záhonu, tak mohutné rostliny jsem ještě neměla. Planá topinambura na druhém konci kvete stovkami květů, to jsem také ještě nezažila.
    pór a celer také nejsou dobrá kombinace k cuketám a chili mi také nerostlo dobře. Cukety jsou prostě moc bujné a vše utlačí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, na batáty jsem zvědavá. Teď jsem je pěstovala na balkoně a úroda mizerná. Vyrostly jen takové tenké "hranolky" (a nic jiného, než batátové hranolky z toho prakticky nešlo dělat... a to škrábání...). Páni, s těmi cuketami to bude asi ještě zajímavé, když jsem je pěstovala v truhlíku na balkoně, vypadaly mírumilovně s bazalkou. Ale na zahradě z toho vážně možná budu mít "jen" cuketoviště, jak tak koukám.

      Vymazat
  7. Stránky jsou krásné a držím palečky, aby se záhony vydařily. Pěstuji také takto kombinovaně, ani jsem nevěděla, že se to jmenuje polykultura. Určitě něco z vašich tipů zkusím po zimě. Sama se snažím o odolnou zeleninu, pokud možno i vytrvalou. Teď jsem "objevila" cibuli zimní, neboli ošlejch. Měla jsem ji letos poprvé a je úžasná. Používá se hlavně nať, jako pažitka. Ale když jí je víc, jako jsem měla, nestačí se seřezávat a vyjede do květu, což jsou ale pacibulky. Ty jsem jemně nakrájela, jsou velice lahodné. Miluji také černý kořen. Potřebuje ale dost hlubokou sypkou zeminu. Je vynikající, zejména ve spojení se smetanou. Bohužel libeček mi zmizel. letos nevyrazil. Musím ho obnovit. Česnek dávám všude pod stromy, angrešty a hlavně růže, odhání to škůdce. A také dávám za pravdu příspěvku s špatnou klíčivostí semen. Letos jsem na třikrát sela mrkev a nic. Kdybych neměla od zimy z minulého roku, neměla bzch nic. Jednu jsem nechala na semeno. Jsem zvědava, jak bude klíčit toto vlastní.
    Se slimáky zatím problémy nemám, ještě k nám nedorazili. Ale určitě se k nám také proplazí. Je to pohroma a slyším o nich ze všech stran. Snad je ted na ně nějaký preparát z Německa, pro přírodu neškodný. Vůbec si to raději ani nechci představovat, protože hodně mulčuji.
    Přeji Jitce i vám všem hodně radosti na zahradě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za milý komentář. Na zimní cibuli si taky dělám zálusk, ale ještě o jejím pěstování moc nevím. Jsem na ni zvědavá.

      Vymazat
  8. Dobrý den, jak Vám dopadla polykultůra hrášek a petržel? Já jsem letos zasela hrášek a mezi řádky mrkev, tak jsem zvědavá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, zatím ještě přímou zkušenost s venkovním pěstováním této polykultury nemám, teprve vysoké záhony tento rok zakládám. Ale zkoušela jsem si ji "cvičně" na balkoně v truhlíku a tam to nefungovalo. Truhlík měl přístup světla a vzduchu jen z jedné strany (byl u zdi), slunce na něj svítilo jen cca 6 hodin, a v červnu ty hrášky naťovou petrželku příliš utlačily, takže chytla plíseň. Věřím ale tomu, že na záhoně venku to bude jiné, truhlík se někdy s velkým záhonem nedá srovnávat.

      Jsem zvědavá na Vaši polykulturu, budu moc ráda, když mi pak třeba dáte vědět, jak ten hrášek s mrkví šel. Předem děkuji.

      Vymazat