Co s problémovým listím? Zakopat!

Mám listí ráda, suché skvěle šustí pod nohama a dá se s ním zažít spousta legrace. Mokré pro změnu zvláštně voní. Možná budu v menšině, ale vážně mi nevadí vzít na podzim hrábě a shrabat listí z těch míst, kde je opravdu nechci mít (jedlý trávník a louka) a přihrábnou na jiná, kde bude listí užitečné. Ale hrabání listí se zatím stále ještě řadí mezi takové moje "vysněné" činnosti. Naše zahrada je na tak větrném místě, s nedostatečnou okolní zástavbou, že mi většina listí jednoduše ulétne. Na hrabání si budu muset ještě počkat.
Když jsem se začetla do článků, které řeší nerudovskou listovou otázku "Kam s ním?", chyběla mi jedna zásadní informace. Co mám prakticky dělat s problémovým listím? 
Mám listí a listnáče prostě ráda.
Pro výrobce různých fukarů a vysavačů listí či rádobyvšeználky na diskuzích je "to problémové" vlastně všechno listí. Klidně vám budou tvrdit, že pro prevenci a zdravou zahradu musíte veškeré listí shrabat a nejlépe spálit. Dokonce znám paní, která pečlivě odklízela každý lístek ze všech okrasných stromů a nedovolila si jej dát ani na kompost, protože se obávala, že by své i okolní stromy nakazila chorobami. Natolik ji podobné názory ovlivnily.
Články bližší přírodním zahradám a rozumnému přístupu velí listí ponechat, kde může být, a zbytek zkompostovat. Mají dobré názory postavené na základech v historii. V lesích to tak funguje doteď a v pořádku. I v případě ovocných stromů a keřů měli v dřívějších dobách naši předci pořád něco jiného na práci, než aby celý podzim jen uklízeli listí z rozsáhlých sadů. Listí se jednoduše ponechalo, kde spadlo a žádný katastrofický scénář se nekonal. Proto pro ně pojem "problémové listí" prakticky neexistuje.

Listí z okrasných keřů a živých plotů je nejlepší ponechat právě u kořenů těchto rostlin, kam přirozeně spadne.
Já si myslím, že nic není tak černobílé a jednoduché, jak to vypadá.  Za mne listí z ovocných stromů a keřů problémovým je. Srovnávat dnešek se starými časy nejde, dříve lidé pěstovali odolné odrůdy ovocných stromů přizpůsobené místním podmínkám, sazenice necestovala přes půl Evropy. Pokud dnes na zahradách pěstujeme choulostivější ovocné stromky a keře, je potřeba zůstat ve střehu. Snad v každém chorobopise ovocných stromů stojí, že v případě (listových) chorob je nutné napadené listí zajistit a spálit, aby se dále choroba nešířila. To, že k tomu někteří přistupují tak, že preventivně ničí veškeré listí ovocných stromů pro případ, kdyby se náhodou nějaká choroba někdy objevila, mi ale přijde přehnané. Přecejen, pokud jednou ovocný strom pěstuji, měla bych vědět, jestli jej něco napadlo a jak to poznám. Spíše sledovat, než jen slepě ničit. Na druhou stranu, zavírat před chorobami ovocných stromů a keřů oči je hloupost, můžete akorát tak přijít o rostliny (a o dobré vztahy se sousedy).

Jak bychom tedy ideálně měli na zahradě zacházet s listím ovocných stromů a keřů?
Aronie na choroby téměř netrpí,
listí nechte pod keřem
  • V první řadě platí zásada, že listí zdravého ovocného stromu může klidně do kompostu či jen ležet pod stromem. Někdo jej třeba i zapravuje po obvodu koruny do půdy, aby vyživil malé kořínky.
  • S listím napadeným chorobami se zavčas a vhodným způsobem rozlučte.
A teď k tomu vhodnému způsobu. Letos měla moje hrušeň škaredé listy pokryté rzí, a tak jsem hledala, jak je to s tou správnou likvidací. Většina článků totiž velí "jednoduše" napadené listí "spálit". Ale ono to tak jednoduchí není! Sama naprosto nesnáším pálení listí v zahradách, proklínala jsem všechny sousedy v mé rodné vesnici, kteří mi takto bezohledně niči čistý vzduch. Paradoxně se mi poslední roky vždy lépe dýchalo na podzim ve městě než na vesnici. Přece se k nim nepřipojím! Navíc listí můžete pálit pouze, pokud je suché, ne vždy to lze vůbec stihnout. A nemluvě o obrovském riziku požárů, však se zeptejte nějakého hasiče, co k tomu řekne.
Dohledala jsem si, že některé méně závažné choroby se prý zničí v kompostu při správném kompostování (jenže nevím přesně, které to jsou). U všech ostatních by mělo stačit najít si na zahradě vhodné místo a dostatečně hluboko napadené listí zakopat. Člověk se při kopání trochu zapotí, ale udělá pro zdraví více, než by dýchal kouř s karcinogenními a nebezpečnými látkami, které při pálení listí vznikají (dioxiny, polyaromatické uhlovodíky, no žádná sláva).

Jednoduché, že? Ostřílení zahradníci nejspíš kroutí hlavou, že kvůli takové banalitě a jasnému závěru píšu celý článek... ale amatérští zahradníci a zahrádkáři toto řešení opravdu neznají. Vím to ze svého okolí. Takže právě pro ně je určen můj dnešní článek. 

A co se zdravým listím, které se dlouze rozkládá nebo negativně ovlivňuje kompost? Například listí z ořešáku, buku či kožovité listy magnolie? Ořešákové se prý má, v případě, že je zdravé, nechat pod ořešákem (stejně tam nic jiného moc neporoste) a nebo zkompostovat zvlášť v pytli a pak dodat ořešáku jako šikovný kompost přímo pro něj. Bukové nechte nejlépe pod buky, stejně se těžce podsazují, případně z něj udělejte v pytli listovku s delší dobou zrání. 


Články k tématu listí:
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/listi-ktere-k-vam-spadne-ze-sousedova-stromu-si-uklidite-vy-je-totiz-vase
http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=6&t=1047
http://jdeteven.cz/games/cz/stesti-v-hromade-listi
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/kam-se-zahradnim-odpadem-na-kompost/
http://www.zahrada.cz/forum/choroby/hrabani-listi-325412/

Sdílení:

6 komentářů

  1. a ještě jedna možnost je - kontejnery nebo popelnice na bioodpad ... tam já osobně dávám vše napadené ... zbytek kompostuju

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc díky za tip. Vesnice, kam se stěhujeme, se pustila do projektu, kdy lidem rozdala kompostéry zadarmo a prý tam časem popelnice na bioodpad tudíž nebude, tak uvidím.

      Smazat
  2. Sice svou vysněnou zahradu ještě nemám, ale už teď u Tebe čerpám inspiraci a poučení, to až ji mít budu. Oceňuji, s jakou pečlivostí píšeš přínosné články.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Velmi děkuji za milý komentář, jsem moc ráda, že se Ti můj blog líbí.

      Smazat
  3. ..mám ráda listí,ze vzrostlých lip ho mám hodně, všechno zužitkuji a ještě si ho beru od sousedů.Považuji ho za cenný biologický materiál spolu s posekanou trávou za pár let vznikne bezva humus.Dále listí používám třeba při stavbě ježkovníků..atd
    Dnes jsem narazila na váš blog,líbí se mi, začínala jsem také na zelené louce a vytvořila jsem zahradu ve stejném duchu.. teď už jí mám plnou života a pozorovat ji je pro mne to nejlepší co může být.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že se Vám můj blog líbí. Velmi děkuji za pěkný tip s využitím listí na ježkovníky.

      Smazat