Co by měl laik vědět o pěstování vinné révy (v malém) I.

Révu mám vysazenou už tři roky jen tak bez zásahů, neboť s těhotenstvím a malým synkem nějak nebyl čas ji "řešit" a navíc téměř nerostla. Při čtení knih i článků mi z toho všeho šla hlava kolem a pořád jsem nechápala způsob zapěstování, ani jednotlivá vedení, nic. Ale tenhle rok se konečně začínám révě na zahradě trochu věnovat.
Sepsala jsem si pár zásadních poznatků, které by laik měl vědět, než se pustí do vybírání, hledání, složitých návodů a z pojmů "očka", "osečkovat" či "kordón" mu vše přijde jako ze španělské vesnice. Pokud v odborných textech tápete a vlastně vám jde jen "o pár sazenic na chuť", zkuste si nejdřív přečíst něco od amatéra, který se v tom snaží vyznat. A kdo se vyzná, ten mne kdyžtak v diskuzi opraví, pokud něco píšu špatně.

Moje pokusné révové vedení.
Obecně o pěstování révy
Vinná réva je popínavka. V přírodě by se přirozeně pnula po jiných stromech dál a dál a plodila na nových výhonech vyrůstajících z loňského dřeva. Jenže tento přirozený způsob se moc nehodil lidem, kteří její chutné plody chtěli ve velkém pěstovat na výrobu vína. A tak vznikaly různé způsoby a vychytávky, jak docílit co nejlepší úrody v daných klimatických podmínkách. Už z tohoto vyplývá, že pěstovat révu líným způsobem "zasadit a nechat žít" nebude dlouhodobě vést k výsledkům. Minimálně ne v našich končinách. Spíše je lepší sklonit se před roky prověřenými způsoby našich předků a nastudovat si nějaký ten speciální fígl na pěstování.

Správné místo
Původní místa vinné révy hledejte rozhodně na jihu. I u nás přirozeně roste především v lužních lesích. Proto jí svědčí slunné místo s teplou půdou, chráněné před severními větry, ale s občasným mírným průvanem, aby osychaly listy a netrpěly chorobami. Problémy mívá v mrazových kotlinách. Sedí jí chráněné jižné svahy, chráněné místo u jižní zdi domu, pergola směřovaná na jih. Když takové fajn místo najdete, nemusí vás pak až tak moc trápit nadmořská výška. Stačí si pak sehnat sazenice od někoho, kdo pěstuje vinnou révu ve vyšší nadmořské výšce, u nás se na to specializuje například pan Jedlička (http://www.revajedlicka.cz/). Ideální je podívat se po okolí a po sousedních zahradách. Já šla do pěstování révy v cca 490 m n. m. právě po tom, co jsem uviděla krásné hrozny v jedné zahradě při procházce naší vesnicí. A pokud chcete o pěstování révy v nevinařských oblastech vědět více, doporučuji PDF přímo od pana Jedličky:
http://www.revajedlicka.cz/resources/publikace_a_vystavy/publikace/knihovnicka/reva-knihovnicka.pdf

Výběr správné odrůdy
Jedním z hlavních kritérií, které by vás jako laika mělo zajímat, je, zda je réva roubovaná. Roubování na odolné podnože je nutné od té doby, co tady řádil révokaz (mšička révokaz  škůdce vinné révy). Pravokořenné sazenice (tj. ty, které si můžete o nějakého známého nařízkovat a připravit podle návodů sami) si mohou dovolit pěstovat jen zahradníci v opravdu vysoce okrajových chladných nevinařských oblastech naší republiky, tam je totiž prý mšičce révokazu zima. A nebo ti, kteří chtějí experimentovat a zkoušet. Například v propustných písčitých půdách révokaz neřádil a občas se něko zamýšlí nad tím, jak by s ním šlo bojovat jinak (např. text zde).
Další kritérium obvykle je, zda moštovou odrůdu, nebo tu stolní. U moštové šlechtitelé sledovali především obsah cukru a aromatických látek. Bobule jsou maličké, se spoustou pecek, hodně silně aromatické, ideální na výrobu vína a moštů. A nebo pro opravdové labužníky, kterým přijdou hrozny z obchodů všechny mdlé.
Naopak stolní odrůdy jsou šlechtěné kvůli přímé konzumaci, takže jsou hrozny velké, sladké a s pevnou dužninou. Obvykle se z nich ale nedělá víno a ani ten mošt. Mnohdy bývají méně odolné a méně mrazuvzdorné. Je potřeba volit takové révové vedení, aby mělo co nejvíce starého dřeva.
Lidé z nevinařských oblastí ještě musí více sledovat, zda se odrůda pyšní slovy "mrazuodolná" a "odolnější" a spíš vybírají z těch, které dozrávají dříve. Já si v naší nadmořské výšce 490 m n. m. jednoduše nechala poradit od prodejce sazenic (u mne to byl právě pan Jedlička).
Co se týká počtu sazenic, můžete si koupit třeba i jen jednu, réva je totiž samosprašná. Pokud jich na zahradu plánujete víc, je dobré si rozmyslet, jaké vedení révy - tj. samotný způsob efektivního pěstování révy - vlastně chcete zkoušet. Podle toho se odvíjí totiž vzdálenost sazenic od sebe.

Dobře ji zasadit
Bez pořádné přípravy půdy nám
moc nerostla.

Tak přesně v tomto bodě jsem udělala zásadní chybu. Prostě jsem jen révu dala do země a to je vše. Žádná příprava, nic. A pak jsem se divila, že mi po tři roky nevyrosla výš, než na 40 cm a snaha o zapěstování jakéhokoliv vedení révy byla vlastně nemožná. Je dobré si tedy na začátku uvědomit, že réva se sází na dlouhé roky a péče věnovaná sázení se mnohonásobně vrátí později.
Na každou maličkou sazenici se v první řadě kope obrovská díra, minimálně metrová. A zpět do díry má jít dobrá půda obohacená o dobře vyzrálý kompost. Pokud se podíváte na jakýkoliv návod na sázení révy, vždy zjistíte, že se sazenice nejdřív musí alespoň na 24 hodin do vody a potom je potřeba zkrátit kořeny na cca 10 cm. To totiž výborně podpoří tvorbu nových kořínků a správné zakořenění, proto se to dělá.
Všimli jste si, kde je na sazenici místo tzv. roubu? Takové tlustější místo, kde je srostlé napojení podnože a vybrané révy. Tak toto místo má být 5 cm nad povrchem, když révu sázíte. Mnoho prodejců vám to usnadní a celých těchto cca 5 cm zavoskují, aby místo nevysychalo. Tento vosk nestrhávejte, sazenici zasaďte tak, aby voskovaná část vyčnívala z půdy.  A zasazenou révu pořádně zalijte.
Četli jste si různé návody na sázení a zarazilo vás tam zkracování vršku sazenice na 2 očka? Mne jako laika to tenkrát zarazilo, zvlášť když jsem koukala na zavoskovanou sazenici a vůbec nevěděla, co s tím :-). Vězte, že ty zavoskované jsou už připravené. Mně docela mi trvalo, než jsem zjistila, že "očka" jsou vlastně ty viditelné pupeny, ze kterých na jaře mají vyrašit nové výhony. Celkem hezky a názorně je to sázení vidět na této prezentaci a stejně tak i to zkrácení nevoskované sazenice: http://www.slideshare.net/vinnareva/vsadba-vinn-rvy

Nakonec ještě tu vyčnívající část révy zasypejte opatrně hlínou a vytvořte takový kopeček, tzv. hrůbek. Toto je opatření především proti mrazům a jarním mrazíkům, u nás v České republice je dělat musíme. U nevoskovaných sazenic chrání hrůbek vinnou révu navíc před vysycháním, voskované sazenice nevyschnou právě díky vosku.

Takhle jsme zasázeli révu my, pod hrůbkem z hlíny je zahrabaná, aby nezmrzla. Kameny jí potom mají akumulovat teplo.

V druhé části článku se pustím do výběru vedení révy, odstraňování tzv. rosných kořínků, zapěstování vedení a vůbec celou tu péči od té chvíle, co vám začnou z půdy koukat první zelené révové výhony.

Sdílení:

11 komentářů

  1. Dobry den, teda to je jako by jste popsala moje trable s vinnou revou. Mame ji stejne, taky tri roky ☺ Letos se konecne rozrostla a ja nevim co jsem mela strihat a co ne a vino zadne. Tak budu ted hltat kazde slovo. Treba se jednou dockam aspon bobulky ☺

    OdpovědětVymazat
  2. Přidám se s troškou do mlýna. Révu jsem (jako naprosto nepoučený začátečník) koupila a zasadila spíš z estetických důvodů, případnou úrodu bych bývala brala jako bonus. Pozemek spadá do tzv. okrajových oblastí - 440 m n.m. Sazenice šla do hlíny bez cirátů, jílovité podloží taky asi není to pravé ořechové. První rok po výsadbě jsem myslela, že réva uhynula - strašně dlouho jí trvalo, než vyrašila. Narostla asi metr a dost. Druhý rok poskočila o další metr. Třetím rokem se rozjela a měla i pár hroznů (nic moc). A letos jsme se doslova přejedli hroznů. Stříhám ji jen v předjaří (odrůda Nero, lépe plodí na delším dřevě), hnojím nahodile:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je paráda, že už Vám réva plodí. Myslím, že dokonce pan Jedlička v nějakém svém článku právě doporučuje na začátku vlastně nechat révu co nejlépe zakořenit, aby potom měla pořádnou úrodu... tak jak jste to udělala Vy.

      Vymazat
    2. Jestli ono to v mém případě spíš není jako v tom pořekadle o nejhloupějším sedlákovi a největších bramborách:-))) Každopádně hodlám pokoušet štěstí dál a vysadit další sazenici - tentokrát mám vyhlídnutou růžovou odrůdu Križovnikovaja. Taky se hodí do okrajových oblastí a nevyžaduje redukci plodnosti (což mi vyhovuje, protože trpím i při jednocení mrkve:-)).

      Vymazat
  3. Ahoj, super článek. Víno nemáme, ale mám ho v plánu k pergole. Čtu téměř všechny Vaše články a tento je pro mě jeden z nejužitečnějších! Jsem ráda za "výcuc" nejdůležitějších informací, protože všeobecně je rad všude možně moc a času málo. Těším se na Vaše další pokračování.
    Taky jsem si o víně trochu četla, ale mám v tom dost "hokej". Moc krásný úvod ohledně vína -
    Réva je magická rostlina.
    Dává hrozny, z hroznů mošt, z moštu víno.
    Je symbolem tepla, západu slunce, moře, klidu a pohody.
    Koho očaruje svým kouzlem, není mu pomoci.
    Musí na ni myslet, množit ji, vysazovat, starat se o ni a touží ochutnávat její plody.
    http://www.otavskavinicka.cz/ ... mají i různé rady, pokusy apod. - hezké stránky.
    Další užitečné informace, si myslím, že jsou tady (je tam víc článků):
    http://www.ceskenapady.cz/priprava-na-pestovani-vinne-revy-pro-zacatecniky-cnp-1039-8090.html
    http://www.ceskenapady.cz/pestovani-vinne-revy-pro-zacatecniky-cnp-1039-8091.html
    A co se týče dalších článků, zajímavé jsou i tyto ... mají tam o i obrázky vedení révy ... http://vinarstvibukovsky.cz/vinarstvi-2/pestovani-revy/vedeni-revy-2/
    Taky dost informací se dá sehnat ve fóru na www.zahrada.cz .. i k vínu.
    Mel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásný úvod ohledně vína i zajímavé stránky. Nějaké jsem znala, ale nějaké ne. Díky moc.

      Vymazat
  4. Videoatlas odrůd révy naleznete zde:
    https://www.youtube.com/watch?v=T0586W65r-o&list=UUmj78xLvln0wby6JAqmHXLQ&index=12

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji nejen za opravdu dobré rady, ale hlavně za krásnou češtinu, která se nám z veřejného prostoru téměř vytratila. DĚKUJI!!!!!!!! Jana

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den.
    Prosím,může mně někdo poradit,co mám udělat nyní,koncem května,v červnu,aby mně padlí a plíseň nezničila opět celou úrodu.Mám révu na zahrádce u zdi,je to pěkné místo,ale poslední tři roky jsme během dvou dnů,vždy přišli o vše.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Používám přípravky od Biocontu a máme odolné moštové odrůdy. Zkuste se podívat na to, co má Biocont, ty prostředky vypadají rozumně.

      Vymazat