O třech žíznivých stromech

To jsem jednou stála u plotu a slyším dva sousedy, přátele, jemně se pošťuchovat. "Mám dojem, že mi tady ty moje trvalky u plotu nějak usychají, nebude to těmi Tvými tújemi?" "Ale kdepak, vždyť já vám je s těmi mými tújemi pravidelně den co den zalévám..." Vše ve veselém milé duchu, jak jen přátelské rozhovory a pošťuchování jsou. To jen já mám vždy tendence se do všeho míchat s nějakými znalostmi a rádoby poučováním. Neodolala jsem a začala je poučovat, jak opravdu ty túje budou časem v okruhu tří metrů ubírat vodu všem ostatním rostlinám a které další rostliny jsou taky takto "žíznivé". Nj, s tímhle vysvětlovacím přístupem si tady asi moc přátel neudělám... a tak raději přenechávám svoje poznatky o žíznivých stromech blogu a sousedy pozvu spíš jednou na lískooříškový koláč.
(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/roots-2-1168071)
K tomuto tématu jsem se dostala náhodou. Když si maminka už několikátý rok stěžovala, že mi nemůže dát skoro žádné višně pro malého na zamrazení. Nejsou. Jejich višeň chřadne a neví se moc proč. Nejspíš usychá. Tak jsem začala pátrat, ale bezvýsledně. Až nedávno jsem narazila na zajímavé fórum, které možná (a možná taky ne) celou situaci vysvětluje: http://www.zahrada.cz/forum/tresne-a-visne/tresen-a-ovocne-stromy-u-ziveho-plotu-z-thuji-365766/?stranka_oblast=3 Ano, hned kousek od višně je obrovská tátova oblíbená čtyřmetrová túje – žíznivý strom číslo jedna.


Túje (Zerav západní, Thuja occidentalis)
Tyhle jehličnany moc nemusím, stejně jako mnoho dalších přírodně smýšlejících zahradníků. Tady je jeden z mnoha důvodů. Túje jsou totiž extrémně žíznivé jehličnany. Na suchém pozemku, kde moc neprší, se s ostatními rostlinami porvou doslova o každičkou kapku. Kdo je někdy sázel, prý si mohl všimnout kromě kotevních kořenů i té jemné a husté sítě tenkých kořínků, pomocí které získávají každou vodu, kterou mohou. Prý v okruhu tří metrů ve velkém berou vodu všem rostlinám, které jsou poblíž. Sama túje má nízký bod vadnutí, takže díky této přizůsobivosti snadno umoří jiné rostliny.
Co z toho vyplývá? Že pro zahradníky není ideální pěstovat např. zeleninu a ovocné stromy a keře v přímé blízkosti živého plotu z tújí. Prakticky při zalévání své zeleniny a ovoce budou muset v suchých dnech nejdříve napojit minimálně šedesáti litry každou túji a až potom lze dohadovat, že už "napájí" svou zeleninu a ovoce. Tohle mne hodně překvapilo. Nějaká data pro to nemám, jen informace z diskuzí, tak mne kdyžtak opravujte či uvádějte na správnou míru.
A doufám, že po přečtení se nepůjdete hned dohadovat se svým sousedem kvůli jeho plotu z tújí... už kvůli dobrým sousedským vztahům. Pokud už tam túje jsou, je lepší to brát, jak to je. Navíc spousta lidí za své túje utratila spousty a spousty peněz, pečují o ně a mají je velmi rádi a nedají na ně dopustit. Láska k jakékoliv rostlině je podle mne vždy lepší než vybetonovaný dvůr a dlážděná "zahrada". Když už někde túje jsou a soused je miluje, je lepší na situaci reagovat chytře na naší straně a naplánovat si zahradu tak, aby ta žíznivost nebyla na obtíž. Takže višeň čtyři metry od plotu, zeleninovou zahrádku jinam a nebo zkusit do vyvýšeného záhonu. A přímo u takového živého plotu z tújí může být pěkné umělé jezírko, místo pro boudu na nářadí, dřevárku, bosý chodníček, a nebo pro rostliny, které jsou natolik náročné na vodu, že je stejně budete tak jako tak muset zavlažovat. Proto já jsem sousedův plot z tújí vzala jako ideální možnost pustit se do tvorby "borůvkoviště" –  uměle vytvořeného místa, na pěstování borůvek, které stejně samo o sobě potřebuje silnou závlahu. A to jezírko tam taky jednou budu mít. Vlastně je to i dobře, nebýt jeho tújí, k těmto dvěma věcem bych se asi nedonutila a volila na vodu šetrnější výsadbu a přišla o tyhle zajímavosti.

(Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thuja_occidentalis2.jpg)
Bříza bělokorá (Betula pendula)
Psal se rok 2012 a já přemýšlela, co chci vysadit na zahradě. Určitě břízu! V zimě ji zdobí krásný bílý kmen a v létě zbožňuji to nádherné šustění malých lístků. Úplně jsem si to vysnila... a tak se nejspíš ptáte, proč vlastně na zahradě břízu nemám? Protože je jedním ze žíznivých stromů. Jako typická pionýrská dřevina rychle roste, snadno zvládne zamokřená místa i skaliska a to především díky svému agresivnímu kořenovému systému. Však si ji taky dříve lidé pěstovali u domu, aby vysušovala vlhké chalupy... vlastně mi na sídlišti mezi paneláky, kde je bříza skoro na každém kroku, bylo trochu divné, že je v okruhu pod nimi často jen suchá hlína a trávník žádný. Myslela jsem si, že je to špatnou péčí. Jenže takhle by to bylo i na mé zahradě, snad každá kniha varuje, že bříza své okolí silně vysušuje a je velmi obtížné pod ní něco pěstovat. A já na své maličké zahradě chtěla využít každé místo naplno, takže z břízy sešlo.

(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/birch-1491333)

Vrby okrasné i klasické (Salix erythroflexuosa a jiné)
Naši druzí sousedé se s velkým zapálením sháněli po kroucené vrbě i té hezké vrbě s růžovými okraji větví (Salix integra 'Hakuro Nishiki'). Nechápala jsem to. Sázet na suchý svah, kde moc neprší, zrovna vrbu? Vždyť vrby se používají na vysoušení podmáčených pozemků. Nedávalo mi to tenkrát moc smysl. Dnes už vím, že mnohé odrůdy vrb snesou dobře i občasné sucho. A že sousedům nijak nevadí zalévat celé léto zahradu vodou z kohoutku ve velkém. A mohu jim jen závidět jejich dva úcthodné exempláře kroucené vrby, které krásně odstíní nepříjemný vítr a zabrání pohledům z ulice. To vše už tři roky po zasazení. Ještě jsem snad neviděla strom, který by vyrostl tak rychle.
Tohle vrba dokáže především díky svému agresivnímu kořenovému systému, který se dere za každou kapkou vody a vytváří hustou síť kořenů po povrchem, aby jim neuniklo nic z deště nebo zalévání. Ne nadarmo se doporučuje okrasné vrby raději sázet doprostřed trávníku jako solitéry. A pan Svoboda ve své knize taky upozorňuje, že ovocným dřevinám a záhonům se nemusí v blízkosti agresivního kořenového systému vrby moc dařit.
A jestli se ptáte, co do blízkosti sousedovy vrby u plotu zasadím? No už jsem zasadila... pár stříhaných buků na zakrytí "antoníčku" elektřiny a popelnice. Nedaleko plánuji hezkou třešeň a jinak suchomilné kvetoucí trvalky. Pevně totiž doufám, že sousedé budou svoji vrbu zalévat ta vydatně, jako doposud, takže nebude muset brát vodu mým rostlinám.

(Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salix_matsudana_5309.JPG)

Které další stromy jsou ještě poměrně žíznivé? Prý jasan a topol. Znáte vy třeba nějaké další stromy odčerpávající silně vodu svému okolí?


Obrázky:
constantin jurcut, roots on stone, via http://www.freeimages.com/photo/roots-2-1168071
Anna-Karin Persson, birches in spring, via http://www.freeimages.com/photo/birch-1491333
Raul654, Thuja occidentalis, via https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thuja_occidentalis2.jpg
By I.Sáček, senior (Own work) [CC0], via Wikimedia Commons https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salix_matsudana_5309.JPG

Štítky:

Sdílení:

6 komentářů

  1. Ahoj,
    tři mušketýři byli také čtyři, neskutečně žíznivý je i čtvrtý strom - topol. Blízko dědovy zahrady nasázeli topolice (topoly s kulatou korunou) a viděla jsem, jak dokáží dosáhnout 20 metrů k jabloním a hustě omotávat jabloňové kořeny těmi svými.
    Uvádíš ještě jasany - ty máme blízko zahrady také, ale nepřijde mi, že by nějak vysušovaly, ono většina stromů, když narazí na vodu ( u nás třeba lípa sáhla na pramen ke studni), tak začnou růst...jak z vody.
    Ale děkuji za připomenutí problematiky. Loni jsem sela takovou tu loučku s lučním kvítím, část pod břízku. Řekla jsem si, že ji pokácíme až další rok, že třeba bude mladým rostlinkám trošku stínit. Po celé ploše se luční směs chytla a pěkně narostla, jen pod břízou nic, i když jsem tam ještě dosévala podruhé. Nedocvaklo mi, že je to žíznivostí bříz. No, pila je už nabroušená.
    Ještě jsem si vzpomněla na situaci, kterou před lety řešili v Mělníku - našli u vodoteče kořeny révy vinné. Pomocí inkoustu udělali pokus a zjistili, že kořen patří 60 metrů vzdálené rostlině ve svahu.

    Ještě chci poděkovat za tvou nevysychající studnici dobře zpracovaných témat.Je znát, jak tě to baví a to je fajn.
    Ola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásný komentář. Vidím, že ty topoly jdou za vodou taky jako divé... a 60 metrů kořeny révy, páni!

      Vymazat
  2. Dobrý den, Jitko, nenašla jsem na Vás nikde jiný kontakt, tak píši sem, a chci Vám jen říct, že jsem právě narazila na Váš blog a jsem nadšená a moc Vám fandím! Jsem v podobné situaci jako Vy před lety, s přítelem jsme se (shodou okolností včera) stali majiteli nového stavebního pozemku o výměře 800 m2, a já na něm toužím po zahradě. A musím říct, že jsem úplně u vytržení z toho, jak stejnou představu máte :-) Samozřejmě, v některých věcech směřuju jinam, ale ten základ je stejný... Takže Vám moc držím palce, budu od Vás, s dovolením čerpat inspiraci a přeju mnoho radosti ze zahrady! S pozdravem Soňa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, moc děkuji za upozornění, že jsem ještě nedodělala stránku s kontaktním e-mailem. Jsem moc ráda, že se Vám můj blog líbí a mám radost, jestli se Vám třeba nějaké mé články budou hodit. Na 800 m2 může vzniknout nádherná zahrada. Doufám, že již brzy si budete moct užívat svoji vysněnou zahradu a držím pěsti, aby se všechny rostliny dobře ujaly a dělala Vám zahrada radost.

      Vymazat
  3. Tak já mám záhon hned nalepený na túje a za nimi u sousedů ještě stojí ořešák. Takže mám skvělou kombinaci pro pěstování, ale kupodivu mi tam jakž takž všechno roste :) Bohužel jsem byla "vytlačena" na omezený prostor a zbytek zahrady je "trávník + túje", ale nedám se a pomalu expanduji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni, túje a ořešák, to je teprve kombinace! Fandím Vám, ať se Vám se zeleninou daří navzdory těmto nepříznivým podmínkám.

      Vymazat