Rok péče o naše (přírodní) trávníky

"Takže ty chceš mít takový ten trávník, co je v parcích? Nebo louku? To se o to nemusíš pak vůbec starat?" Dotazy a představy o péči přírodního, nebo chcete-li jedlého trávníku se hodně liší. Sama jsem nevěděla, co mám vlastně očekávat a jak to půjde či nepůjde. Slibovala jsem si jen, že nebudu nadávat na dřinu s kosením trávy jako někteří moji sousedé. No a jak to moje péče o naše "travnaté" plochy vypadá? A jak vypadají ty samotné travnaté plochy? Udělejte si obrázek sami, sepsala jsem vám průběh celého roku.


Máme několik "trávníkových ploch. Největší zabírá jedlý trávník (směs Zelený chodníček a Zahradní loučka z Planta naturalis, loni založený). Slunné vyvýšené místo na výhni u terasy je oseto klasickým jednodruhovým trávníkem (Rekreační směs od Agrostisu, loni založený). Pak mám ještě části zahrady, které vznikly prostým kosením původního plevelnatého porostu, takže něco jako místní původní porost (pěl let starý). A ještě experimentuji s maličkým kouskem trávníku z římského heřmánku (pár sazenic loni zasázeno, letos další plochy ze semínek) a mateřídoušky (dva roky, půdokryvné druhy) .


Únor
Koncem února roztál sníh a ukázal trávníky ve své "kráse". Hezky vypadá akorát klasický trávník, ten je zelený. V hezkém dni jdu na zahradu nikoliv s kosou, ale s kovovými hráběmi a vyhrabávám stařinu a mech z jedlého trávníku a hlavně z původního porostu, kde je především mech a pýr. Spolu s tím hrabu i listí z trávníkových ploch, protože to jsem na podzim vůbec nedělala :-) Ze všeho nejdřív hrabu plochy, kde mám vysazené krokusy, abych si je později nepoškodila. Sečteno podtrženo, koncem února jsem se napracovala poměrně dost, vyhrábávání stařiny a mechu je namáhavé, postupně zabralo tři podvečery v zahradě, výsledkem jsem ale aspoň měla parádní a krásný mulč k lískám.
Jedlý trávník: hrabu listí a vyhrabávám mech a suché rostliny a plevely.
Klasický trávník: nic.
Původní porost: hrabu listí a vyhrabávám především mech.
Římský heřmánek: nic.
Mateřídouška: nic.
V únoru nevypadají travnaté plochy zrovna krásně. Vlevo nahoře vyhrabávám starou trávu a mech z původního porostu. Vpravo nahoře je klasický trávník, jako jediný v této době celkem hezky zelený. Vlevo dole minitrávník z římského heřmánku dostal pod těžkým sněhem dost zabrat, ale probouzí se. A vpravo dole mateřídouškový maličký trávníček.

Březen
Moje hnědé (jedlý trávník i původní porost) i zelené (klasický trávník) travnaté plochy v průběhu března ožily. Vyrašily nádherné krokusy, nejprve ty žluté a o dva týdny později i ty fialové. Neměly nouzi o návštěvy v podobě včel, takže zahrada ožila. V jedlém trávníku na lehce zastíněných místech ještě k tomu vyrašily hezké a voňavé fialky.
Jedlý trávník: vyhrabala jsem si ještě v klidu mech z částí, které nejsou osázené krokusy.
Klasický trávník: jen se kochám krokusy :-)
Původní porost: koukám na krásné krokusy a trhám fialky.
Římský heřmánek: nic.
Mateřídouška: nic.

V březnu se trávníkové plochy rozzáří hlavičkami krokusů.


Duben
Sousedé a známí už mají trávníky na zahradách posečené sekačkou minimálně jednou. Ty naše mají pořád takovou normální délku, takže vůbec nemám důvod vytahovat zazimovanou kosu a srp. Místo toho se kochám, jak zelená tráva zakrývá listy krokusů. Vykvetly mi hyacinty a v trochu vyšší trávě jim to sluší. Kvůli mrazivému počasí se růst trávy trochu pozastavil. V jedlém trávníku vykvétají pampelišky až úplně koncem dubna, trhám si je na čaj a vařím z nich jídla. Trávník z římského heřmánku pořád nevypadá úplně nejlépe, snad se vzpamatuje v květnu.
Jedlý trávník: trhám si pampelišky na čaj a do jídel.
Klasický trávník: nic.
Původní porost: nic, hledám čtyřlístky.
Římský heřmánek:  musím odplevelovat, ten pýr proroste úplně všechno a všude.
Mateřídouška: taky musím odplevelovat od pýru.

Nahoře je klasický trávník s vonícími hyacinty a zatím stále ještě zelenými listy krokusů, stále ještě při této výšce nekosím. Dole vlevo je trávník z římského heřmánku, nevypadá zrovna nejlépe. V jedlém trávníku a v původním porostu mi vykvétá spousta krásných pampelišek.

Květen 
V květnu poprvé vytahuji po zimě srp a kosu, musím je nakout a naostřit a po odkvětu pampelišek se pouštím do prvního kosení. Sousedé a známí už mají své trávníky pokoseny minimálně třikrát. Na svůj maličký členitý kousek klasického trávníku jsem si taky pořídila přístroj - akumulátorový zastřihávač. To, protože neumím srp naostřit tak dokonale, aby mi dobře bral i tu tenkou jednodruhovou trávu. Jinak se ale snažím naučit umění, které ovládal můj děda dokonale - kosení. A babička, ta byla královnou srpu. Ona srpem vyžínala malé části zahrady a trávou krmila slepice a králíky. Já srpem vyžínám okraje zídek a cestičky, okolí kolem trampolíny, místo na stan a na hraní a kolem stomů a marně při tom přemýšlím, kam proboha všichni dávají tu trávu. Já kosím jen část zahrady, největší plochy ponechávám vyrůst v louku, a i tak mám trávy na celý jeden kompostér. Nejprve ji nechávám na slunci vyschnout na trávníku a teprve jako "seno" shrabuji a dávám do kompostéru. Tenhle způsob je v květnu potřeba, aby v kompostu nezapáchala. Mokrou trávu můžu do kompostéru dát jen v tom případě, že ji promíchám s pilinami.
Co se týká trávníku z římského heřmánku, stříhám jej, aby se zahustil. Loni jsem to neudělala a hrozně moc se vytáhl a trávník nepřipomínal ani náhodou.
Jedlý trávník: kosím jen cestičky, velkou část ploch nechávám vyrůst v louku.
Klasický trávník: seču, na začátku měsíce část se seschlými krokusy, ke konci pak i část s hyacinty.
Původní porost: kosím cestičky a na části nechávám vyrůst louku.
Římský heřmánek: musím odplevelovat od pýru a stříhám, aby se zahustil.
Mateřídouška: nic.
V původním porostu a jedlém trávníku kosím cestičky, kde je potřeba, a prostory na hraní a na postavení stavu. Zbytek jedlého trávníku nechávám vyrůst do podoby louky.

Červen
Druhé kosení cestiček v jedlém trávníku a ploch mne čeká právě v červnu, klasický trávník kosím opět taky a louku stále nechávám, krásně v ní dokvétají kopretiny a začínají kvést divoké hvozdíky a řebříčky. Trávník z římského heřmáku se mi nezdál, tak jsem jej raději dvakrát zalila, pro jistotu.
Jedlý trávník: kosím jen cestičky, zbytek tvoří louka.
Klasický trávník: seču.
Původní porost: kosím cestičky a na části nechávám vyrůst louku.
Římský heřmánek: bylo dost sucho, tak jsem jej raději dvakrát zalila, měla jsem obavu, že uschne.
Mateřídouška: krásně kvete a je obsypaná včelami.

Červen - to byly především vykosené cestičky, mateřídouška plná včel a louka se spoustou kopretin.

Červenec
V červenci mi bylo smutno a tak jsem téměř nefotila a ani toho na zahradě moc neřešila. Jednu fotku ale mám, zaznamenává pokosenou louku. Sekla jsem ji pozdě, měla se séct už hned po odkvětu kopretin, já ji sekla až v půlce července a narychlo. A to jsem odmítla několik nabídek sousedů, že mi ji posečou, už ani nevím, proč jsem na to nekývla. Posečená louka vypadá celkem hrozně, táta si ze mě dělal legraci, ironicky komentoval, že tedy už chápe, jak jsem to myslela s tím, že vyšší porost zadržuje vláhu. No jo, fakt to nevypadalo zrovna krásně a bosky jsem se po louce taky moc neprocházela, protože by mne ty stvoly bodaly do nohou. Horké dny mi travní porosty dost vysušovaly, ani jedlý trávník ani klasický trávník u nás bez zalévání nevypadaly zrovna jako z nějakého časopisu. Ale zalívat cennou dešťovou vodou obyčejný trávník, to jsem fakt nechtěla, takže jsem to nechala být. Jen trávník z římského heřmáku jsem opět občas zalila, hlavně po stříhání (které bylo potřeba), je malý a bála jsem se, že by se nezahustil a nevypadal pak dobře.
Jedlý trávník: pokosila jsem jej jednou.
Klasický trávník: sekla jsem jej jednou, jak je tu dost sucho, tak to víckrát nebylo potřeba.
Původní porost: posekla jsem louku.
Římský heřmánek: bylo dost sucho, tak jsem jej raději občas zalila. Stříhala jsem jej, aby se zahustil.
Mateřídouška: nic.



Srpen
V srpnu u nás ve vesnici obvykle vypadají travní porosty bez zalévání dost hrozně. Kdo nezálévá, ten nemá moc zelený koberec. U nás vždycky po nějakém dešti trávníky prokoukly, ale po vlně sucha zase vypadaly bídně. Nicméně za celý srpen jsem kosila jen jednou - původní porost, část jedlého trávníku a louky, aby bylo kam položit desky na nový dřevník, no a klasický trávník, abychom si v něm mohli pohodlně usadit židle a koukat na letní kino.
Taky trochu přehodnocuji svůj názor na pořízení sekačky. Ono to kosení kosou mne baví a je super, na tomto svém názoru nic neměním a kosit budu pořád, srpem i kosou. Ale zjistila jsem, že mne nebaví hrabání trávy, bolí z toho ruce, ve vedru se mi nechce... hrabání tedy zrovna neholduji a říkám si, jak děda s babičkou zvládali dělat každé léto tolik sena na loukách.
Jedlý trávník: kosila jsem jej jednou.
Klasický trávník: sekla jsem jej jednou.
Původní porost: kosila jsem jej jednou.
Římský heřmánek: nově založené porosty, které jsou zalévané, krásně rostou, chodím po nich bosky. Starý trávník z heřmánku částečně seschnul, snad se vzpamatuje.
Mateřídouška: nic.

Nahoře je fotografie jedlého trávníku a lučního porostu někdy z půlky srpna, už se trochu vzpamatoval, kvetou především řebříčky. Uprostřed vlevo je fotografie jedlého trávníku na konci srpna, tam, kde je jetelina, vypadají místa pěkně. Uprostřed vpravo je fotka z konce srpna po vlně sucha a veder, luční porost opět dostal zabrat a vypadá hrozně. Alespoň, že trávník z římského heřmánku krásně voní a chůze po něm je parádní... jenže ten jsem zalévala.

Září
Konečně se trávníky opět zazelenaly, začalo u nás totiž trochu víc pršet. V okolí sousedé sečou trávníky jeden za druhým a já si říkám, že bych ještě před zimou měla jednou trávníky pokosit. Začala jsem séct klasický trávník, protože už byl hodně vysoký a moc hustý, asi by to nedělalo dobrotu. No a u toho kosení jsem taky skončila, synek nastoupil do školky a byl častěji doma nemocný, než ve školce, a já tu rýmu často schytala taky. Práce na zahradě šla tedy stranou, ony to ty trávníky nějak přežijí.
Jedlý trávník: nic.
Klasický trávník: část jsem sekla, jednou.
Původní porost: nic.
Římský heřmánek: nic.
Mateřídouška: nic.

Vlevo fotografie jedlého trávníku a lučního porostu, vpravo klasický trávník. Vše je už celkem pěkně zelené.

Říjen
Jestli si myslíte, že jsem se k podzimnímu kosení dostala v říjnu, tak ani omylem. Spousta úkolů v práci zapříčinila, že když jsem se dostala na zahradu, byla už většinou tma. A v krásných slunečných víkendech jsme si zahradu spíš užívali. Kochala jsem se rozkvetlým římským heřmánkem a podzimními krokusy, sklízeli jsme hrušky a maliny.
Jedlý trávník: nic.
Klasický trávník: krásně v něm kvetou podzimní krokusy.
Původní porost: nic.
Římský heřmánek: krásně kvete.
Mateřídouška: nic.

V říjnu u nás trávníky kvetou. Ten z římského heřmánku nabral po srpnovém střihu druhý dech a v klasickém trávníku vykvetly podzimní krokusy.

Listopad
Tento měsíc je ve znamení padajícího listí. Sousedé už jej pravidelně od října shrabují a já si je od nich nosím - na trvalky, pod stromy, na kompost či záhony. Sama mám listí zatím málo. To, co spadne pod stromy, pod nimi nechávám na trvalkách. Jen pokud padá na klasický trávník na cestičky, raději je shrabuji, abychom později na mokrém listí neuklouzli. Původní porost a louka je teď ve znamení hledání čtyřlístků v jeteli. Mateřídouškový kousek trávníku je už od července pořád stejně zelený. Jen si musím v listopadu raději opravdu konečně udělat čas na to sekání a kosení trávy, jinak toho budu mít v únoru hodně na vyhrabování.
Jedlý trávník: Hrabu listí z cestiček. měla bych jej ještě pokosit.
Klasický trávník: Hrabu listí z cestiček. Měla bych ještě pokosit místa, kde kvetly krokusy.
Původní porost: měla bych jej ještě pokosit.
Římský heřmánek: pořád kvete a je částečně zapadný listím.
Mateřídouška: nic.

Zahrada je ve znamení listí - trochu toho vlastního a toho, které dostávám od sousedů. Vpravo nahoře je vidět jetelinová část jedlého trávníku, vlevo dole je vidět mateřídouškový kousek trávníku.
Proč a pro koho jsem tento článek sepsala? Především pro ty, kteří o jedlém trávníku a louce teprve uvažují. Můžete si trochu srovnat, jestli raději budete opečovávat klasický trávník a nebo se pustíte do lučních a jedlých porostů třeba i za cenu toho, že nebudou v létě vypadat tak hezky. Kamarádi a známí se při pohledu na naše trávníky v srpnu většinou zařeknou, že tohle nechtějí. Taky dobře, že měli možnost se rozhodnout a alespoň nebudou tolik nadávat na tu nutnou častou péči a zalévání klasického trávníku... budou vědět, že k tomu, co chtějí (zelený svěží koberec na zahradě), je to vlastně potřeba.
Mně přijde péče o naše trávníky náročná tak akorát, ani si neumím představit, že bych s nimi "něco" dělala častěji. Hlavně mi vyhovuje to, že je v létě nemusím zalévat, už tak stačí, že zalévám zeleninu, je tady sucho, někdy ani retenční nádrž na vodu nestačí. Ale jak vidíte z fotek, zelený koberec to prostě není, ten se dosáhne v sušších oblastech jen zaléváním a pravidelným sekáním.
Uznávám, že kdybych ty moje trávníky víc kosila a občas taky zalévala, vypadaly by mnohem lépe. Kamarád má nádhernou louku a díky zalívání mu i v létě vypadala jako z nějakého katalogu. Klasický trávník by taky vypadal lépe, kdyby byl častěji kosený a občas zalévaný. Třeba to někdy zkusím a budu o naše trávníky pečovat lépe... zatím nám to takhle vlastně stačí, na zahradě si užíváme a bavíme se a někdy nám prostě i jen stačí, že nechodíme po blátě.

A jaký názor máte na ty naše trávníky a moji amatérskou péči o ně, Vy?

Sdílení:

2 komentářů

  1. Líbí se mi hlavně ta vysoká klasická tráva s hyacinty a krokuskami - to je nádhera! Škoda že něco takového nemůžu na naší zahradě zrealizovat! Máme zahrádku jako dlaničku a děti někde jezdit s tatrovkou a lítat potřebují :-D
    Na polovině pozemku jsem vysela luční směs Kvetoucí louka a protože mi bylo děsně líto posekat ty nádherné máky, nechala jsem to děsně přerůst a po posekání to fakt nevypadalo dobře. O užívání této části se nedá ani mluvit - zbylá stébla jsou moc tvrdá a celé je to moc vysoké. Před posekáním mi zas bylo líto ty květiny sešlapat.. Na Váš popud asi zkusím Kvetoucí chodníček - to by se nám tam asi hodilo více...
    Díky za inspirativní blog! Právě jsem ho dočetla celý x-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za sepsání Vaší zkušenosti s luční směsí a jsem moc ráda, že se Vám blog líbí!

      Vymazat