Vysněná zahrada

Ty hlavní a první jarní květiny jsem zmínila v minulém článku. Šlo především o cibuloviny a u nich trápí zahradníky jedna jejich vlastnost. Po odkvětu se zatahují zpět do cibulky a listy hnědnou. Nesmí se v této době stříhat, musí se počkat až na úplné zatažení. A takové hnědé listy nejsou už na jaro to, co bychom chtěli vidět.
Chytří zahradníci pěstují cibuloviny a brzké jarní květiny spolu s pozdějšími, často třeba hajními rostlinami. Jejich rašící listy zakryjí hnědnoucí krásu a postupně přinesou krásné drobné květy. A mnohdy jsou ve velké ploše nádherné už samy o sobě, ne jen v záhoně cibulovin. Však se podívejte. Přidávám také ještě další tipy na tzv. kobercové jarní květiny.

Pomněnky v modré i růžové
Právě pomněnky se doporučují v mnohých zahraničních článcích jako podsadba jarních cibulovin. Brzkým ciblovinám by měly pomněnkové lístky trochu zakrýt vadnoucí listy a u pozdnějších cibulovin (především tulipány a některé pozdní narcisy a pozdní krokusy) pak doplnit další drobnou barvu svými kvítky, které vykvétají až někdy v květnu. Ať už jsou klasické modré, nebo netypické šlechtěné růžové. Pokud mají pomněnky vhodné podmínky (polostín pod stromy, nejlépe i kompost v půdě a trochu vhlčeji), rozrůstají se samy pomocí semen a tvoří jemná krásná "moře" drobných kvítků. Jejich pěstování je také obvyklé právě ze semen, sazeničky jsem viděla myslím jen u trvalkové školky Florianus.

Pomněnky zakryjí květy pozdních cibulovin a když mají vhodné podmínky, rozšiřují se po zahradě samy pomocí semen. A dají se koupit i v růžové barvě. (Zdroj obrázků: http://www.english-country-garden.com, https://www.flickr.com/, http://www.bhg.com/ a https://commons.wikimedia.org/)

Jemně žlutavé prvosenky, petrklíče a primulky

Další celkem roztomilou jarní květinou jsou petrklíče, prvosenky, primule. Pod tím vším se skrývají pojmenování pro různé druhy jedné rostliny Primula. Ten klasický petrklíč vám zahradu pro své malé nenápadné květy zrovna nerozzáří, maximálně trošku provoní. Ale jiné druhy prvosenek s velkými květy už parádu udělají. Jsou často nízké, takže pokud mají jejich listy skrýt zatahující se cibuloviny, bude to možná fungovat tak maximálně u některých velmi nízkých, jako jsou sněženky či krokusy.

Prvosenky by se vám v zahradě měly postupně rozmnožit samy, pokud mají vhodné místo (pod stromy v polostínu, půda nejlépe s přidaným kompostem), rozšiřují se svými oddenky. Sami je můžete množit i dělením trsů.

Spousta lidí si primule kupuje v předjaří do bytu a následně sází na zahradu. To je taky způsob, jak si mile postupně rozšiřovat počet prvosenek na zahradě. Akorát to má tři háčky. Zaprvé, některé primule prodávané v květinářstvích vůbec nepřežijí naši zimu. Zadruhé, mnoho barevný primulí je jen dobarvovaných barvivem v zálivce a postupně se dostanou do klasické žluté barvy. A zatřetí, pokud už seženete barevné druhy, které jsou opravdu vyšlechtěné, jejich potomci rozšíření po zahradě ze semen si často vůbec barvu neudrží. Například já si kupuji primule nejlépe v osvědčených zahradnictvích a často si vybírám ty, které voní (mnoho primulí je oproti klasickému petrklíči bez vůně). Pozor na trhání primulí, některé druhy s výraznými chloupky prý mohou ošklivě poranit pokožku.

Šlechtěné primule jsou v zahradě vidět, svědčí jim to pod stromy a keři. Některé druhy i pěkně lehce voní. (Zdroj obrázků: https://www.flickr.com/, http://hubpages.com/ a http://www.gardenista.com)

K zakrytí zatahujících se listů cibulovin jsem pak už objevila jen bíle kvetoucí mařinku vonnou (Galium odoratum, pro některé plevel). Napadl mně pod stromy zkusit experimentovat třeba s hrachorem jarním (Lathyrus vernus, obrázek níže), ten je vyšší, mohl by zakrýt hnědnoucí listy cibulovin, a zároveň už v dubnu sám půvabně kvete. Nevýhodou je, že jeho semena špatně klíčí, takže se sám špatně po zahradě rozšiřuje, nedocílíte jím tak snadno velké osázené plochy. Ale roste trochu keříčkovitě, takže při případné koupi není potřeba tolik sazenic (mají jej u Krulichů i v trvalkové škole Florianus). Lusky a semena jsou, tak jako u jiných hrachorů, slabě jedovaté.

Další květiny už vám zatahující cibuloviny nezakryjí, ale patří k dalším zajímavým tipům na jarní květinovou záplavu pod stromy a keři:

Fialové jaterníky jen za sluníčka

Jednou ze zajímavých jarních rostlin, které dokáží v zahradě potěšit, jsou i jaterníky (Hepatica). Když je slunečný den, jejich fialové hlavičky pěkně září a ozdobí místa pod stromy a keři, kde je polostín a vlhčí humózní půda. Ale jakmile slunce zastíní mraky, není po květech ani památky, schovají se. Měly by se po zahradě rozšiřovat samy pomocí semen (roznáší je mravenci), pro začátek ale budete potřebovat nejlépe sazenice (semena nelze skladovat v suchém stavu). Já je koupila loni na ekozahradnictvi.cz, ale už je nemají. Naopak se objevily v nabídce LukonBulbs. Nebo můžete zkusit trik – natrhat si v lese na procházce kytičku květů jaterníku pro radost a na zahradě ji rozhodit třeba do živého plotu. Pokud květy zavčas najdou mravenci, roznesou semena. Z 10 loňských pohozených květů mi takto vzešla 1 rostlinka.

Na jaterníky se vždycky těším, ať už v lese či parcích. (vlastní fotografie)

Další hajní rostliny, které mohou zdobit i zahrady, jsou již zmiňovaný zmiňovaný půvabný hrachor jarní (Lathyrus vernus, lehce jedovatý) a také plicník (Pulmonaria). Plicník by se měl ve vhodných podmínkách (polostín až pod stromy) rozšiřovat postupně sám.

Nahoře je šlechtěný druh plicníku a ten obyčejný vedle. A dole hrachor jarní. (Zdroj obrázků: https://cz.pinterest.com/, http://www.crocus.co.uk/ a https://cz.pinterest.com/)

Modré moře ladoněk

Ladoňky (Scilla) jsou nenáročné jarní cibuloviny, které dobře zplaňují. Především ladoňka sibiřská prý rychle tvoří velké modré koberce květin a vykvétá už v březnu, ostatní druhy trochu později. Rostou nejen pod opadavými stromy, ale také pěkně i v trávníku. A v zahradě se samy rozšiřují semeny a postranními cibulkami.

Ladoňky se rozrůstají prý velmi dobře. (Zdroj obrázků: http://5thandstate.blogspot.cz/ a http://blogg.skonahem.com/)

Typicé i netypické modřence

Modřence (Muscari) jsou cibulovina, která osamělá někde ve skalce úplně zapadne. Naopak, sluší jí to ve velkých kobercích výrazné modré barvy. Právě původní klasické modré druhy (především prý modřenec arménský) se prý výborně rozmnožují dceřinnými cibulkami a semeny a pokryjí brzy velkou plochu. Příliš přešlechtěné odrůdy (Blue Spike a Fantasy Creation) jsou ale sterilní a tam se rozšíření semeny nedočkáte a včely taky jásat zrovna asi moc nebudou.

Mne zaujalo, že modřence lze koupit například i v růžové a žluté barvě. Ty žluté jsou zrovna takoví "chameleoni", neboť postupně mění barvu a žluté jsou až na konec. Jak dobře se samy rozšiřují tyto žluté a růžové druhy, to už jsem nezjistila.

~~Ještě dodám, že modřence by měly velmi silně vonět, o to víc ve velkém množství.~~ (Doplněno po letech: mám je, ale nevoní.)

Modřence naladí zahradu na jaře do modra, existují ale i ve zvláštní, postupně se vybravující žluté barvě. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a http://www.johnscheepers.com/)

Další inspirační obrázky si ukládám do Pinterestové nástěnky: https://cz.pinterest.com/zahrada/záplava-jarních-květů/

Obrázky:
Myosotis sylvatica, family Boraginaceae, English Country Garden, via http://www.english-country-garden.com/flowers/forget-me-not.htm
Spring daffodil garden, Eric Perlstrom, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/erpd50/6985829336/
Spring Planting Partners, Start Early, Meredith Corporation, via http://www.bhg.com/gardening/flowers/perennials/spring-planting-partners/#page=3
Myosotis sylvatica Rosylva, by David Monniaux (Own work) [GFDL, CC-BY-SA-3.0, CC BY-SA 2.0) or CC BY-SA 2.0 fr], via Wikimedia Commons,https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Myosotis_sylvatica_Rosylva_dsc00967.jpg
Primroses, Primula vulgaris, Caitlin Kight, via Flick, https://www.flickr.com/photos/specialagentck/6907317312/
A carpet of primroses, nettlemere, via HubPages, http://hubpages.com/education/Spring-Wild-Flowers-in-Burnley-Lancashire
Primroses, Kendra Wilson, Gardenista, http://www.gardenista.com/posts/the-fine-art-of-edging-and-clipping-with-character-the-english-gardener
Are you there Spring?, Scilla, Debra Phillips, http://5thandstate.blogspot.cz/2014/03/are-you-there-spring.html SCILLA I VÅRTRÄDGÅRDAR, blomsterverkstad, http://blogg.skonahem.com/blomsterverkstad/2013/04/21/scilla-i-vartradgardar/
Pulmonaria 'Diana Clare', sproutsshootsandsunshine.com, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/298996862741729456/
Pulmonaria 'Blue Ensign', Crocus, http://www.crocus.co.uk/plants/_/pulmonaria-blue-ensign/classid.2000004292/
Stockholms gröna rum: Vårärt - Lathyrus vernus, slottstradgardsmastaren.blogspot.se, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/205828645443839409/
Muscari, By Donar Reiskoffer (Own work) [GFDL or CC BY 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:20090410-13_Somme_-_Normandie_(0088).jpg
Muscari, © Nevit Dilmen [CC BY-SA 3.0 or GFDL], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscari_1290239.jpg
Muscari macrocarpum Golden Fragrance, John Scheepers, Inc., via http://www.johnscheepers.com/flower-bulbs-index/muscari/muscari-macrocarpum-golden-fragrance.html

Babička měla malou okrasnou zahrádku hned pod okny a na jaře mi hlásila, že už rostou sněženky, že vykoukly krokusy a nebo za chvíli pokvetou narcisky. Já bych si jinak té jedné nebo dvou kytiček kolikrát ani nevšimla. Doposud mám takové "sbírkové zahrádky", kterou jsou opravdu sbírkami různých jednotlivých exemplářů darovaných i koupených květin, svým způsobem ráda. Vždy je tam na co koukat. Na to, abych ale při pohledu do zahrady cítila, že přichází jaro, potřebuju osobně něco úplně jiného.

Vždycky mne dostanou fotografie míst, kde se člověk doslova ztrácí v záplavě jarních květin. To je pro mne to pravé – velké množství stejných jarních květin, které jsou vidět už zdálky. A co teprve ta vůně... Mnohá tato "moře" jarních květin jsou ale hodně náročná nejen na péči, ale i na peněženku. Takže jsem k mým popisům drahých rostlinek hledala pokud možno i takové jarní květiny, kde by mohlo být za relativně málo peněz časem hodně jarní muziky, tedy takové druhy, které se samy postupně v zahradě rozmnožují. Tady je moje první část výběru jarních květin.

S prominutím jsem většinou vynechala bíle kvetoucí květiny (sněženky, bledule, sedmikrásky, medvědí česnek, sasanky, kovalinky), byť jsou krásné, není to pro mne ale úplně to pravé "pastelově barevné" jaro.

Žluté narcisy – pěstuje je v mulči mezi levandulemi moje tchýně. No a já na nich mohu vždy na jaře oči nechat, krásně žluté hlavičky jsou vidět hned z okna na terasu a jasně září a ohlašují jaro, i když je třeba zrovna zataženo nebo prší. Záplava květů ze šlechtěných narcisů není úplně levnou záležitostí, i když si vyberete levnější odrůdu, 100 cibulek nezbytných pro nějaký větší efekt přijde na 1500–3000Kč a je potřeba je každých 4–5 let přesadit, aby stále dobře kvetly.

Zářivá záplava žlutých květů umí dokonale člověka naladit na přicházející jaro. Na všech obrázcích jsou především šlechtěné narcisy, které je nutné kompletně vysazovat. (Zdroj obrázků: http://northcountryreflections.com/, http://www.gardeners.com/, http://www.mackenzie-childs.com/ a https://www.flickr.com/)

O něco zajímavější je to s tzv. botanickými narcisy, přírodními druhy menšího vzrůstu, které se samy dobře rozrůstají dceřinými cibulkami. Hůř se shání, nejsou tolik výrazné, patří mezi ně například: Narcissus assoanus, narcis sukničkový (Narcissus bulbocodium, měli jej jednu dobu u Krulichů), narcis bramboříkový (Narcissus cyclamineus) nebo Narcissus minor.

Oblíbený nízký druh narcisu, který se prý dobře sám rozrůstá je "Tete a Tete" (mívají jej např. i v Ikee v květináči). Narcisy potřebují slunečné místo (to máte na jaře ale i pod listnatými keři) a někdy se doporučuje dát trochu písku na dno jamky pro lepší drenáž. Nevýhodou jsou potom trochu ošklivější listy, které se nemají kosit, než zaschnou. Obvykle se pod stromy a keři sází narcisy mezi jemné trvalky, které zasychající listy potom později zakryjí (často pomněnky, primulky, macešky, fialky, plamenky a petrklíče, někde byl i tip na pěstování s mátou). Pokud vám záleží na včelách, jsou pro ně lepší botanické narcisy a nebo ty, do kterých se nějak dokážou dostat (tedy některé plnokvěté jsou ze hry). Samozřejmě nutno podotknout, že narcisy jsou dost jedovaté.

Žluté a fialové krokusy (šafrány)

Krokusy (jarní šafrány) kvetou velmi brzy, jsou důležitou medonosnou rostlinou a samy se množí dceřinnými cibulkami nebo samovýsevem semeny. Vzhledem k jejich malé výšce je lidé pěstují i jako jarní ozdobu trávníků. Pokrýt brzy velkou plochu by se mělo podařit s obyčejným fialkovým šafránem Tommasiniho (Crocus tommasinianus) a šafránem Sieberovým (Crocus sieberi). Obecně se jim ale lépe daří spíše v podrostu listnaných keřů, neboť jim vyhovuje polostín a mulč z listí. Pro zakrytí zasychajících listů se obvykle pěstují spolu s pomněnkami.

Zdroj obrázků: https://www.flickr.com/, http://blomsterverkstad.blogspot.cz/, https://www.flickr.com/ a http://wifemothergardener.blogspot.cz/

Ještě bych měla taky podtknout, že krokusy jsou jedovaté, nicméně nenašla jsem, že by kdy byly zaznamenány otravy těmito rostlinami.

Fialové bramboříky
Sám se na zahradě bude vysévat a postupně rozšiřovat krásně fialový, časný venkovní brambořík Cyclamen coum hybridum. Roste v polostínu, klidně i ve stínu a v půdě mu svědčí trochu vápna. O rozšiřování semen se postupně zaslouží mravenci a bramboříky tak mohou pokrýt větší plochy. I jejich listy jsou potom pěkné a kryjí půdu. Velmi často je najdete pěstované se sněženkami, neboť často vykvétají zároveň s nimi. Na závěr jen musím podtknout, že brambořík je jedovatý, především jeho čerstvá hlíza, kdy k otravě stačí už 0,3 g a prý silně poškozuje ledviny. Tak pozor na zahradě s dětmi. Skvěle bude ale vypadat třeba ve stínu v předzahrádce spolu se sněženkami.

Venkovní bramboříky vypadjí parádně v kombinaci se sněženkami. Navíc jejich listy potom trochu skryjí zatahující se listy sněženek. (Zdroj obrázků: https://www.learningwithexperts.com/, https://www.sarahraven.com/

Žluté talovíny
Na jaře jako první v zahradách všichni hledají sněženky a přitom talovíny jsou kolikrát i časnější a září krásně žlutou barvou. Vyhovuje jim vlhčí půda pod stromy a keři, kde budou trochu zakryté v listí. Množit se dá dělením hlíz a nebo se rozšiřuje i sám pomocí semen. V případě rostlin ze semen ale výsledný efekt dlouho trvá, protože nové rostlinky kvetou třeba až po čtyřech letech. Pokud chcete využít právě samovýsevu, pořiďte si klasický původní druh Eranthis hyemalis, kříženci už totiž semena tvořit nemusí. Talovín je také jedovatý, ale otravy nejsou zaznamenány.

Talovíny jsou maličké, ale ve velkém množství také pěkně září, mnohdy už v únoru. (Zdroj obrázků: http://scoodoos.com/, http://gardenofeaden.blogspot.cz/ a https://commons.wikimedia.org/)

Inspirovala jsem vás na vytvoření zářivého jarního koberce na zahradě? Jestli ne, počkejte třeba na další dva články o dalších (pozdnějších) jarních květinách v zahradách. A kdo se chce pokochat obrázky jarních květin už teď, připravila jsem Pinterestovou nástěnku: https://cz.pinterest.com/zahrada/záplava-jarních-květů/

Články na stejné téma:
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/jarni-kouzlo-lesniho-zakouti-jak-pestovat-hajni-kvety-na-zahrade/
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/jaro-kvete-modre-ladonka-pomnenkovec-pupkovec-jaternik-kosatecek/
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/jak-vypestovat-pestry-koberec-jarnich-kvetin-pod-stromy-a-keri/
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/vicekvete-tulipanky-na-skalku-i-na-zahon/
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/vyber-botanickych-narcisu-a-tulipanu-pro-jarni-zahradu/

Obrázky:
* Judith Irven, A host of golden daffodils, North Country Reflections, http://northcountryreflections.com/a-host-of-golden-daffodils/ * Kathy LaLiberte, Success With Spring Bulbs, http://www.gardeners.com/how-to/how-to-choose-spring-bulbs/5017.html
* MacKenzie-Childs Aurora, Spring daffodils, http://www.mackenzie-childs.com/GalleryView.aspx?gid=28
* Natali Antonovich, Keukenhof, Holland, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/natali_antonovich/6163734644/in/set-72157627494114499
* Jürgen Krug, Krokuswiese - Crocus meadow, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/39112736@N02/4466283249/
* Mina Mercke Schmidt, Field of crocus, http://blomsterverkstad.blogspot.cz/2011/04/krokusmatta.html
* Marla-H, A profusion of flowers, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/31693460@N06/6925220273/
* Andrew Petterson, Garden Blogger's Bloom Day ~ March 2013, Wife, Mother, Gardener, http://wifemothergardener.blogspot.cz/2013/03/garden-bloggers-bloom-day-march-2013.html
* Andy McIndoe, Late Summer: Time To Order Bulbs, MyGardenSchool, https://www.learningwithexperts.com/gardening/blog/late-summer-time-to-order-bulbs/
* Sarah Raven, Cyclamen coum, Sarah Raven shop, https://www.sarahraven.com/flowers/bulbs/bulbs_for_naturalising/cyclamen_coum.htm
* Nicola Stocken Tomkins, Cyclamen carpet, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/countrysideonline/8444590662/
* Scoodoos, Contorted hazel, Scoodoos, http://scoodoos.com/more-information-about-the-trees/9-hazel/
* Simon Eade, WINTER ACONITE - Eranthis hyemalis, The Garden of Eaden, http://gardenofeaden.blogspot.cz/2014/02/winter-aconite-eranthus-hyemalis.html
* Winter aconite, By Martin Olsson. [GFDL, CC-BY-SA-3.0 or CC BY-SA 2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eranthis_hyemalis_aka_winter_aconite_2005_5th_april_in_tradgardsforeningen_gothenburg_sweden.jpg

Táta mne pořád popichuje, že přece nemám tu zahradu nafukovací. Chce tím naznačit, že se mi do tak malého prostoru, již z většiny osázeného, už nepodaří nacpat zabudovanou trampolínu, záhon pro kanadské borůvky, jahodovou skalku, devět vysokých záhonů a dřevěné herní prvky pro synka, které mám letos v plánu řešit. Že bude zahrada přecpaná a přeplácaná... No, nejspíš má táta pravdu, opravdu budu mít z určitého pohledu přeplácanou zahradu. Nedivím se právě tomu jeho pohledu, na prostoru tak 4–5x větším než naše zahrada má on teprve dlážděný dvůr, trávník, tůje a dvě treláže s růžemi. Zato já budu mít takovou "džungli". Ale popravdě se mi líbí představa, že využiju prostor, který mám, naplno. Ve všech rostlinných patrech. I s odpočinkovými a hracími prvky.

Jsem ráda za prostor, který na zahradu vůbec mám a nedokážu si představit, že má někdo zahrádku mnohem menší a řeší o to více dilemat, které rostliny zvolit a které už se nevejdou. Ale i se zahrádkami malými "jako dlaň" lze doslova kouzlit a vytvořit zajímavý prostor pro odpočinek a uklidnění oči pohledem na krásnou zeleň. A nebo na nich lze pěstovat spoustu zeleniny a trochu ovoce, tak jak to udělala Alys Fowler ve svém pořadu Jedlá zahrada. Její zahrada je na jaře půvabná, v létě připomíná džungli, a celou sezónu z ní má Alys něco dobrého k snědku. Ale samozřejmě na ní potom nenajdete takovou věc, jako je trávník. Zahrádku protíná akorát zpevněná cestička.

Jedlá zahrada Alys Fowler – to je teprve pořádná krásná jedlá "džungle". (Zdroj obrázků: http://www.dumbofeather.com/, https://www.flickr.com/ a http://www.theguardian.com/)

Tak až takovou hustou jedlou džungli tedy ještě nemám. Nicméně je mi vlastně milejší než čisté, designové a krásně upravené minizahrádky, kde je jen trávník, terasa, kameny a zahradní domek. Tak jako tyto v následujícím obrázku:

Trávníkové mini zahrady s terasami. (Zdroj obrázků: https://www.flickr.com/, https://www.flickr.com/, http://www.jcgardendesign.com/ a https://cz.pinterest.com/)

Rozhodnutí nemít na maličké zahrádce trávník bývá obvykle celkem užitečné. Není potom potřeba mít kde uskladnit sekačku, vertikutátor, hnojiva a další potřebné věci. S trvalkami a letničkami je samozřejmě taky práce, ale ne taková jako s trávníkem. Navíc cestičky protínající celou zahradu přímo zvou na malé procházky. Abyste se podívali, co je vzadu, co vykvetlo za levandulemi a podobně. Trávník vám takovou službu neudělá, ten prostě celý vidíte najednou z okna a je to. Podívejte se na dvě pěkné malé moderní zahrady bez trávníku:

Abyste měli moderní "in" minizahradu, nepotřebujete nutně trávník. (Zdroj obrázků: https://www.flickr.com/ a https://www.flickr.com/)

No a smutnit nemusíte ani v případě malého prostoru v polostínu či stínu. I tam se dá vytvořit velmi pěkná zahrada. Pokud celou zahrádku zabírá jeden či dva listnaté stromy, existuje spousta pěkných trvalek do polostínu na podsazení. A ve stínu se dají vykouzlit zelené japonské zahrady či uklidňující posezení s kapradinami.

Krásné zahrady mohou vznikat i v polostínu a stínu. Například nahoře dodají zahradě barvy trvalky pod stromy, vedle bílé stěny prozáří celý prostor a dají vyniknout zeleni. V lehkém stínu pokvetou hortenzie a nebo můžete zkusit vytvořit uklidňující japonskou mechovou zahradu. (Zdroj obrázků: http://www.esquissedujardin.be/, http://www.dwell.com/, http://modvintagelife.blogspot.cz/ a http://colorful4japan.tumblr.com/)

Ani s malými prostory to tedy není zlé, osázet se dá opravdu leccos. Nicméně jsem pořád ráda za to, že mám o krapet větší zahradu. Jestli máte malou zahrádku a teprve zvažujete, jak ji osázet, třeba se vám bude pro inspiraci hodit následující Pinterestová nástěnka s obrázky samých malých zahrad a zákoutí: https://cz.pinterest.com/zahrada/zahrádka-jako-dlaň

Obrázky:
* Siddharth Khajuria, Alys Fowler is a Punk-Rock Gardener, on Dumbo Feather, http://www.dumbofeather.com/conversation/alys-fowler-is-a-punk-rock-gardener/
* Liz Lock & Mishka Henner, Alys Fowler in her garden may 2010, https://www.flickr.com/photos/joyfullova/5013207960/in/photostream/
* Sophia Evans, Alys Fowler pictured in her garden, Alys Fowler and the Urban Pollinators Project - in pictures, on The Guardian, http://www.theguardian.com/lifeandstyle/gallery/2013/aug/09/alys-fowler-urban-pollinators
* Charles Cherney, Wellington-Harrington - Back yard after morning rain, Elm Street, Cambridge, MA, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/cambridgemarealestate/6177829460/in/photostream/
* Karl Gercens, small garden ideas, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/cambridgemarealestate/6177829460/in/photostream/
* Joanna Cowan, The long thin garden, http://www.jcgardendesign.com/Portfolio_LongThinGarden.htm
* Marion Brenner, via Pinterest, https://cz.pinterest.com/pin/392305817510345693/
* Anna Omiotek-Tott, The Winner, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/aniao/4660781449/in/faves-26092888@N03/
* Tracy Rich, Tom Stuart-Smith, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/42980876@N06/4649177039/
* Eric Piasecki, Urban vertical garden, dwell,http://www.dwell.com/photo/147621/urban-vertical-garden
* William Waldron, Backyard patio, http://modvintagelife.blogspot.cz/2014/05/hydrangeas.html
* Japanese garden in SUMIYA, Shimabara, Kyoto, Japan, via http://colorful4japan.tumblr.com/post/95123467453/japanese-garden-in-sumiya-shimabarakyotojapan

V minulém článku jsem nakousla téma jedovatých rostlin v zahradách a zde jsou moje tipy, co kde sázím a čemu se spíše vyhýbám. A obecný (neúplný) přehled zahradních rostlin podle dohledané jedovatosti a typu rizika. Zdroje se v popisech jedovatosti někdy opravdu hodně různí, tak na nesrovnalosti upozorněte kdyžtak v diskuzi, upravím to, když bude potřeba.

Jarní nebezpečná krása

Bez narcisů a krokusů v trávníku si skoro nedokážu představit jaro a navíc jsou důležité pro včely a čmeláky. Budu je mít na zahradě i navzdory jedovatosti (velká především u narcisů). V březnu je zima na to nechat batolit se maličké dítě po trávníku, které by mohlo květy jíst a starším dětem se jedovatost těchto květin snad snáz vysvětlí. Nemají si je v té době s čím jedlým splést. Problém nastává spíše v případě řezání např. narcisů do vázy. Moderní trendy velí používat na květiny skleněné misky a skleničky velmi podobné těm jídelním. Nevím, jak vám, ale mně už se opravdu stalo, že jsem omylem pila vodu ze sklenice od šeříků. Na jídelním stole bych řezané narcisy asi sama neriskovala, voda z nich je jedovatá. Časté jsou prý také otravy cibulí tulipánu a narcisu při záměně při použití v kuchyni. Takže tulipány (a obecně jedovaté cibuloviny) v těsné blízkosti zeleninových záhonků podle mne nemají co dělat, a pozor na vyjmutí cibulí a uskladnění ve sklepě blízko klasické cibule.

Silně jedovaté či problematické jarní květy: ocún (velmi jedovatá semena, stačí málo, otravy přes mléko domácích zvířat, která jej měla v seně; na přítomný kolchicin není znám protijed), narcis (záměny cibulí v kuchyni, dospělého otráví už 4, a jedovatá voda ve váze, často se jimi otráví i psi, kteří vyhrabávají cibule a jedí), konvalinka (otrava plody, stačí jen málo, záměna listů za medvědí česnek, jedovatá voda ve váze), čemeřice (stačí malé množství semen či kus rostliny), venkovní brambořík (velice jedovatá hlíza v syrovém stavu, stačí pár gramů)
Problematické: sasanka (zánět spojivek, pokud dítě květinu trhá a promne si oči, puchýře), tulipán (dermatitidy), srdcovka (dermatitidy, květy vypadají jako bonbony), koniklec (dermatitidy, ale k požití kvůli hořkosti spíše nedochází), tulipány (záměny při skladování cibulí, prach z uskladněných sušených cibulí působí respirační problémy), některé spíše cizí a šlechtěné primule (dermatitidy)
Otravy jen vzácně či vůbec: sněženka, bledule, kosatec, hlaváček jarní, krokus, talovín

Nepříjemné letní procházky zahradou

Ještě před rokem bych na lemování úzkých cestiček, podloubí a treláže dala leckterou květinu a popínavku. Názor změnil až můj nepříjemný zážitek z loňského jara. Skončila jsem kvůli ošklivé zanícené kožní reakci na antibiotikách a kortikoidech (či jak se to jmenuje). Manželovi a tchánovi se obdobné puchýře naštěstí zahojily samy, doteď nevíme, která květinka nám to, nejspíš z naší zahrady, způsobila. To jsem ale teprve konečně začala brát vážně rostliny s kolonkou "mohou způsobit dermatidy, puchýře" a ty "fotosenzibilující". Do té doby jsem si říkala, že pár pupínků při dotyku květiny nikoho nerozhodí, ale opak byl pravdou. Přiznávám, že celé horké léto syn nemohl do naší zahrady ani tak kvůli probíhající stavbě domu spíše jako riziku popálenin od nějaké neznámé rostliny. Tak moc jsem se toho bála.
Některé rostliny začnou působit až při rozlomení větvičky či promnutí listů, ne jen čistě při letmém doteku. U jiných stačí jen dotek. A některým lidem rostlinka neudělá vůbec nic. Ale věřte, že pokud s květinou problém nemáte vy a vaše děti, může to bohužel schytat dítě, co u vás bude na návštěvě. Rostliny se silnou jedovatou reakcí na kůži by neměly být v místech častého pobytu či v úzkých průchodech (terasa, altán, posezení, u dětských prolízaček či pískoviště, úzké chodníčky). Na naší zahradě budou například srdcovky v koutě, kde se nebude chodit (a navíc se brzy zatáhnou zpět do půdy), a hortenzie před domem. Pivoňky už mají své místo v okrasném koutku, kudy se příliš nechodí, hned vedle šeříku. Ale na úzkou průchozí treláž půjde místo plaménku spíše netypická a zajímavá hlízola nachová.

Silně problematické: škumpa (velká pravděpodobnost silné alergické reakce, škumpě odolá jen 15 % populace, stačí pouhé otření), břečťan (doporučení zacházet s ním jen v rukavicích), ruj vlasatá (děti láká zajímavým tvarem k trhání, silně dráždí kůži), pámelník (dráždí oči, kůži, děti často praskají kuličky), lýkovec, ostrožka stračka (doporučují se rukavice při trhání), třemdava (stačí letmý dotek), třezalka, andělika, routa, jedovatec,
Méně problematické: jalovec či thuje (obojí spíše až při trhání, řezu, tvorbě dekorací), pivoňka, srdcovka, plamének (hodně jedovatý, ale přímé otravy požitím rostliny nejsou časté, hrozí vyrážky po promnutí listů a trhání květů), muškát, chmel, vratič,
Pouze u velmi citlivých lidí: šeřík (pouze okvětní lísky jsou jedlé, ostatní části rostliny obsahují jed, který může dráždit pokožku), hortenzie,

Chci zahradu, po které budou děti vesele běhat a hrát si na honěnou. Ne jen zahradu na koukání. A proto například raději nesázím tyto krásky jedovaté na dotyk: škumpa, třemdava, ruj ani břečťan. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Barevné a lákavé kuličky či lusky

Téma jedovatých plodů a záměny s jedlými plody je celkem známé. Počty otrav dětí plody tisu, brslenu, lýkovce či ptačího zobu také dávají jasně najevo, že se takové věci opravdu stávají. V ekozahradách je přítomnost nebezpečných keřů o to nebezpečnější, protože děti vidí rodiče jíst plody aronie, dřínky, klikvy, plody hlohu, muchovníku a rakytníku. A ty jedovaté jsou jim často podobné a záměna hrozí o to víc. Já jsem si dala pravidlo, že žádný keř s případnými jedovatými plody nesmím mít v zóně, kde jsou jedlé keře, aby nedošlo k záměně. A silně jedovaté keře už vůbec. Takže pichlavý stálezelený živý plot z dřišťálu juliina (jen lehce jedovaté plody) mám u jezírka, kde nic jedlého záměrně nepěstuji, a bez černý je u kompostu. U něj navíc počítám s tím, že budu otrhávat květy, kam dosáhnu (na sirup), takže lehce jedovaté syrové plody zbudou ptákům vysoko na keři.

Silně jedovaté: tis (bobule jsou sladké, smrt do hodiny už po jedné s rozkousnutými spolknutými semeny), skočec (děti otráví už 4 semena, příznaky až po dvou dnech), štědřenec (3 plody prý stačí ke smrtelné otravě), břečťan (stačí jen pár bobulí, naštěstí jsou dost nepoživatelné), lýkovec (smrtelných je 10 plodů, už ale pár jich prý nenávratně poškodí ledviny), vistárie(dítě zabijí prý už dvě semena), ptačí zob (prý zaznamenány už i smrtelné otravy, nad 10 kuliček je nutný výplach žaludku), ďáblík bahenní, brslen, akát, bobkovišeň, plody brambor (časté, ale nenašla jsem, jak moc problematická otrava je či není), pámelník, semena náprstníku, zimolez ovíjivý, kalina, janovec, cesmína (problémy začnou působit prý už dvě bobule, smrtelné případy ale téměř nejsou), lupina (velmi jedovaté lusky, 10 semen stačí)
Méně problematické: hrachor (otrava až po dlouhodobém užívání), dřišťál, loubinec, vlčí mák (pojídání nezralého maku z makovic, dermatidy), plody chřestu/asparágů obecně (nenašla jsem moc informací), cesmína, čilimník (tvrdé nedobré plody), střemcha (otravy spíše vzácné, po požití semen), mochyně židovská třešeň (požití nezralých plodů způsobí obtíže), podražec (hodně jedovatý, ale otravy dětí náhodným požitím spíše nezaznamenány), jahoda indická (muselo by být velké množství), hlohyně (až velké množství),
Otravy jen vzácně či vůbec: katalpa

Tis, vistárii i lýkovec jsem ukazovala v minulém článku. Jedovaté bobule však mohou číhat například i v jezírku v plodech ďáblíku bahenního. Nebezpečný je také skočec, kdy se otrva projeví až po několika dnech. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Opravdu jedovaté květy

Říkáte si, proč by dítě jedlo květy či dokonce listy? A otrávilo se už nějaké dítě pouhým pojídáním jedovatých květin? Bohužel prý ano. Nejčastějším problémem je totiž vysávání nektaru z květů. To, co je neškodnou a známou dětskou kratochvílí při hraní s hluchavkami, může mít u jiných květin špatné následky. Nemluvě o tom, že je teď moderní jíst jedlé květiny v salátech a dezertech, a dítě se jen může "opičit" po rodičích, ale po svém.

Velmi jedovaté květy: štědřenec (k otravě stačí 5 sladkých květů či jen sání nektaru z květů), čemeřice (otrava po snězení malého množství rostliny), oměj (otrava po vysátí nektaru z květů), orlíček (otrava po vysátí nektaru z květů), ostrožka stračka (otrava po vysátí nektaru z květů i požití pár květů, jedovatá semena), vratič, náprstník (k silné otravě stačí 1–2 rozžvýkané listy či pár květů),
Středně problematické: pryskyřník (způsobí zánět v dutině ústní), srdcovka (prý připomíná bonbony)
Nejsou zaznamenány otravy: lobelka, leknín,

My dospělí už zapomínáme, že jsme také kolikrát sáli nektar z květů. Ale u oměje a štědřence se tato kratochvíle může dětem opravdu vymstít. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Okusování větviček a "míchátka" či pruty na opékání

S bratrancem jsme jako malí "vařili" pro babičku dort k narozeninám. Z bláta a toho, co rostlo na dvoře. Nejedli jsme jej, nicméně bych nepodceňovala keře s jedovatou kůrou. Stačí málo k tomu, aby dítě okusovalo a ocucávalo větvičky a nebo si jen utrženou větvičkou nevinně míchalo pití a bude mu pěkně špatně. A samotnou kapitolou je použití jedovatých větví na opékání špekáčků, věřte, že i to se děje a lidé se zbytečně přiotráví, jen aby vypadali i na zahradě jako správní zálesáci, co si klacík umí "v přírodě" najít sami.

Silně jedovatá kůra: jalovec chvojka (vrcholky větviček nejvíc, smrtelná je už nepatrná dávka), štědřenec, tis, zimostráz (buxus), thuje, cypřišek, lýkovec, kalina obecná, akát, vistárie, škumpa, břečťan, pěnišník, dřišťál, podražec

Nebezpečné kytičky z lásky

Je to idylka natrhat si luční květy z procházky a samozřejmě každé srdce maminky zaplesá nad kyticí, kterou jí přinese malé dítě. Nicméně děti by měly vědět, že ne každá květina se může trhat. Mnohé po utržení trousí jedovatou šťávu, která kromě ošklivých a bolavých dermatid může dětem způsobit dost velké nepříjemnosti, pokud si omylem promnou potřísněnou rukou oči. Takový vlaštovičník je pro oči velmi nebezpečný (co přesně udělá, jsem nenašla), šťáva sasanek, pryšce a hlaváčku způsobí minimálně zánět spojivek. Poněkud kuriózní jsou pak případy, které řeší dospělí, kdy například oči zasáhne šťáva vlaštovičníku či jiné rostliny či květiny při sečení.

Silně jedovatá šťáva či stonky: pryskyřník (puchýře), sasanka (zánět spojivek při trhání), čemeřice (puchýře), vlaštovičník (nesmí do očí), pryšec (pokud se dostane šťáva do oka, může způsobit až slepotu), brambořík, ďáblík bahenní, koniklec, upolín, lobelka, kapraď samec (šťáva v očích může způsobit trvalou slepotu, rozkousání a snězení listů taktéž), tulipán (pěstitelé trhají zásadně v rukavicích), narcis, hlaváček (zánět spojivek), vratič, koniklec, třezalka, třemdava, ostrožka stračka, routa, plamének, primule (dermatitida při trhání, ale i manipulací s uschlou rostlinou, záleží prý ale na druhu), brambořík, dymnivka,
reakce jen u citlivějších lidí: srdcovka, konvalinka, mák, pivoňka, blatouch, hortenzie

Děti by měly vědět, že ne všechny květiny mohou bezpečně trhat. Zde sasanka a pryskyřník. (Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/)

Dětem někdy škodí i příliš informací

Pokud už z nějakého důvodu vážně chcete určité jedovaté rostliny na zahradě, pozor na přemíru informací a "dobře" míněné rady. Pokud dítěti povíte, že dědeček si pěstuje vlaštovičník, aby si jím potíral bradavice, riskujete i docela kuriózní situace. Diskuzní fóra maminek na internetu jsou jich plná. Jedno dítě si například myslí/hraje, že má na jazyku bradavice a druhé, to "poučené", okamžitě přispěchá s vlaštovičníkem a vytře mu pohotově pusu. A drobný malér je na světě. Já si na každou ranku jako malá první hledala v trávě jitrocel (na radu dědy), nicméně ne vždy jsem se trefila na tu správnou rostlinku. A nechtěla bych se potkat s dítětem, které si špatně/nedostatečně vyloží informaci z dokumentu z televize, kde se mluví o tom, že červená část plodu tisu je jedlá.

Osobně si myslím, že je především dobré vědět, co všechno jedovaté vám na zahradě vlastně roste. Internet je až příliš plný diskuzí na téma "on je ten černý bez fakt jedovatý?" či "já ani nevěděla, že ostražky a orlíčky jsou nějak nebezpečné" nebo "tu vyrážku přece nemůžu mít z hortenzie, je to jen kytka". V zahradnictvích vybíráme květiny jen podle vzhledu a jedovatost není podstatnou položkou. Nicméně pro naše předky byla opravdová, ne jen povrchní znalost rostlin důležitou součástí života. Někdy stačí jen prostě vědět a budete opatrnější a budete zacházet s danou rostlinou víc s úctou a pak vás ani nenapadne si její květy sypat do salátu, protože je to zrovna v módě.
Vyvarovat se těch nejjedovatějších rostlin na zahradě, kde tráví čas malé děti, ale považuji za důležité. Malé dítě ne vždy dokážete uhlídat a pokud u tisu stačí ke smrti jedna kulička, tak je pak někdy pozdě něco řešit. Jak u nějaké květiny čtu na internetu, že jsou reálně známy případy otrav nebo že stačí jen maličké množství (0,3 gramu, dva listy, tři plody, pár semen) či ani neexistuje protijed, nestojí to podle mne za to riziko. Zvlášť pokud jde o "dostupnou" část rostliny, jako je plod, květ či list. Vyhrabávání a pojídání hlíz, cibulí a oddenků není tak typické, byť i to se může stát.
Pokud by naopak k vyvolání otravy muselo dítě spásat celý hořký a nedobře chutnající keř, pak bych asi rostlinu zasadila, pokud ji na zahradě chci či potřebuji mít. A dítě o jedovatosti učila.

Pokud tedy nechcete brát jedovaté rostliny jen tak na lehkou váhu:

Zjistěte si, co všechno máte v zahradě. V záhonech, skalce, louce i jezírku. Je to jedovaté? Jak moc? Jsou vůbec známy otravy? Způsobuje rostlina alergickou reakci nebo je fotosenzibilující?
Trochu si rostlinu na internetu "prolustrujte" (jde to i díky latinskému jménu) a zvažte rizika možné otravy. Jde o lákavé plody? Je jedovatá část rostliny snadno přístupná? Jestli je jedovatá cibule či hlíza, máte na zahradě psa, který by ji mohl vyhrabat (a mimo jiné se sám i otrávit)? Má mít sladkou lákavou chuť nebo je odporně hořká? Máte ji na snadno dostupném místě? Jsou vůbec zaznamenané nějaké otravy dětí? Je rostlina podobná nějaké jiné jedlé a hrozí záměna? Kolik toho musí dítě sníst, aby se otrávilo?
Když vás nějaká z rostlin vyděsí, lze ji přesadit například do předzahrádky, nebo darovat někomu bez dětí.

A nebezpečné jsou i některé letničky nebo rostliny pěstované na terasách, přenosné a podobné. Namátkou zmíním: okrasný tabák, durman (andělské trumpety, extrémně jedovatý), rododendron (z listů si vaří sebevrazi čaj), oleandr (pro dítě je prý smrtelný i jeden rozžvýkaný list).

Pěkný fejeton na téma dětí a jedovatých rostlin na odlehčení: http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/fejeton-vaclava-vetvicky-nenechava-zrava-mladatka/

Obrázky:
Ruj vlasatá: Stan Shebs [GFDL, CC BY-SA 3.0 or CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cotinus_coggygria_Velvet_Cloak_1.jpg
Břečťan popínavý: By MurielBendel (Own work) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hedera_helix_juvenile_leaves.jpg
Třemdava bílá: By OhWeh (Own work) [CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diptam_Dictamnus_albus_Unterb%C3%BCrg_Dietfurt-012.jpg
Škumpa orobincová: By Ryszard Wojdowski (Own work) [CC BY-SA 4.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sumak_octowiec,_13_pa%C5%BAdziernik._Jesieni%C4%85_sumak_octowiec_prezentuje_si%C4%99_r%C3%B3wnie_pi%C4%99knie_jak_latem..jpg
Ďáblík bahenní: By Kurt Stüber [1] [GFDL or CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Calla_palustris2.jpg
Skočec obecný: By Xosema (Own work) [GFDL or CC BY-SA 4.0-3.0-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ricino_-_01.jpg
Oměj: By Hedwig Storch (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eisenhut_IMG_6746.JPG
Štědřenec odvislý: By Jebulon (Own work) [CC0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Laburnum_anagyroides_Medik._Cytise_-_Aubour_JdP.jpg
Pryšec: By Petr Filippov (Own work) [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Euphorbia_palustris2a.JPG
Sasanka: By KENPEI (Own work) [GFDL or CC BY 3.0], via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anemone_nemorosa_%27Blue%272.jpg

Archiv blogu

O čem píšu

Oblíbené články

Zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM