Jde Soběstačnost a malá zahrada dohromady?

K následujícímu článku mne inspirovaly příspěvky a diskuse o potravinové soběstačnosti na malých pozemcích (Potravinová soběstačnost na 465 m2 a Ještě k potravinové soběstačnosti a biointenzivnímu pěstování). Obvykle se pod takovými články objeví zajímavé diskuse o tom, jestli je Soběstačnost možná nebo není, kolik prostoru potřebuje, kolik času, kde co vychází a nevychází i názory, že je to celé hloupost a podobně. Pokud člověk trochu hledá informace o přírodních zahradách a permakultuře, nemůže jej téma Soběstačnosti obvykle minout.
Mně se nejvíce líbil článek pana Milana Bruchtera Soběstačnost, jak na ní. Nebere Soběstačnost jako koncept "postavím se proti celému světu a budu naprosto nezávisle žít na nějakém svém pozemku". Spíše jako hezkou cestu k tomu, jak se stát jen o trochu méně závislým (na 24 hodinové otevírací době obchodů, na elektřině, omezené nabídce supermarketů, jistotě tekoucí vody z kohoutku apod.). A to je podle mne zajímavý nápad.
Zahradu můžete celou využít třeba jen na pěstování jídla (ilustrační obrázek části zahraniční zahrady Happy Earth ze stránky http://milkwood.net/)
I taková malá zahrada vám najednou může otevřít svět zajímavých možností. Stačí když máte trochu času a chuť něco změnit. Můžete si vypěstovat oblíbené ovoce, které je jen těžko k dostání. Sehnat například v celém Brně alespoň misku zralého angreštu (podotýkám že v sezoně), to pro mne bylo některé roky uměním. Stejně tak pracné bylo sehnat ve městě nevyloupané vlašské ořechy kvůli vánočnímu "pouštění lodiček". Nebo vám i malá zahrádka umožní ušetřit nějakou tu korunu v domácím rozpočtu. Stačí, pokud si v sezoně vypěstujete vlastní čerstvé saláty (klasické hlávkové či ledové, ale klidně i rukolu, mizuno, polníček a další), které jsou v obchodech docela drahé a v ledničce dlouho v kondici nevydrží. Nebo třeba maliny, na trhu se jejich cena šplhá do závratných výšin a od zakoupení do večera už jich často polovina začíná plesnivět či se kazit. 
Tak se nechte inspirovat, v čem můžete být na zahradě a díky zahradě o trochu více soběstační.

Ani kapku na zmar aneb jak si opatřit vodu na zahradu
Vybudování retenční nádrže (moderní řešení) nebo obyčejný sběr vody z okapu do sudu, který znaly už naše babičky, dokážou především v létě uspořit nemalé náklady na vodu na zalévání zahrady. Je až s podivem, kolik moderních zahrad na vesnicích nic takového nemá a k rostlinám putuje drahá pitná voda z kohoutku. Přitom já si pamatuji, že na jaře a v létě jsem kolikrát šla doma na vesnici s konvičkou nabrat vodu ze sudu i pro domácí pokojové květiny, měkká dešťová voda jim vážně svědčila.
Existuje spousta zajímavých metod, jak si vybudovat zahradu, která nepotřebuje být závislá na síti trubek v zemi a drahých závlahových systémech. Ať už to jsou svejly, technika mulčování, použití keramických zakopaných nádob do vyvýšených záhonů či prosté sázení suchomilných rostlin na suchá místa a vlhkomilných rostlin do stínu a vlhkých míst.

Potřebujete drahý nebo levný trávník?
Trávník byl a je v dnešní době takovou známkou luxusu či postavení. Čím větší plochu u domu si může majitel pokrýt šlechtěným anglickým trávníkem se zavlažování a čím větší prostory má na uskladnění všech nástrojů potřebných k jeho perfektní údržbě, tím více má finančních prostředků k dipozici. Pěstovat trávníky peníze z peněženek vytahuje, oproti tomu pěstovat na stejné ploše jídlo finance ušetří (a mnohdy se stejnou námahou, jakou by stálo udržovat trávník). Pokud o trávník stojíte, je příjemné se zamyslet, jestli přecejen nechcete být více nezávislí na benzínu do sekačky, elektřině, samotných drahých přístrojích, jejich seřizování a údržbě (vertikutátory, sekačky, křovinořezy na dosekávání) a na hnojivech. K větší nezávislosti totiž stačí pěstovat spíše jedlý trávník, smířit se s tím, že nebude mít jen 3 cm, ale více a nekosit jej tedy moc často. Ušetřený čas a nějakou tu energii můžete investovat do koupě kosy (jen naučit se s ní pracovat není ze začátku úplně jednoduché) a kosení.

Zahrada jako zdroj vlastního jídla
Pohled na "pěstírnu salátů" v pořadu The Edible Garden
od Alys Fowler.
Tak toto bývalo nejtypičtější využití zahrady k vlastní soběstačnosti. Často je však v paměti našich babiček i maminek spojené s dřinou a bohužel v dnešní době se až tak moc necení chlubit se "vlastní mrkví ze zahrádky". Já si myslím, že cestou k větší soběstačnosti v jídle je jít na to chytře. Třeba s těmi saláty, vždycky si vzpomenu na pořad Alys Fowler a její díl o salátech (zkuste YouTube a hesla "The Edible Garden" a "Salads") ve chvíli, kdy si v obchodě beru takový ten celkem drahý sáček s natrhanými omytými salátovými lístky. 
Někdy je větší soběstačnost třeba i v tom, že díky pěstování různorodé zeleniny, ovoce i čerstvých bylinek do kuchyně nemusíte tak často jezdit na nákupy a ušetříte čas i benzín do auta. Větší odvážlivci si potom dokonce mohou pořídit vlastní sklepy na uskladnění větší úrody, nebo se naučí správně sušit ovoce v létě i bez použití sušiček a trouby, jen na suchém letním vzduchu. Já si třeba kladu za cíl pěstovat spoustu bazalky a vyrábět si potom domácí pesto a pěstovat višně, které si pak zamrazím na koláče na zimu. Na zahradě lze také celkem úspěšně pěstovat některé houby, jako je hlíva ústřičná. Jiní si vypěstují a usuší vlastní koření, jako je majoránka, kmín, dobromysl, fenyklová semínka. Nebo si vypěstují vlastní zásobu máku. Není potřeba se snažit na malé zahradě složitě pěstovat co nejvíce kalorických plodin, abyste uživili celý rok celou rodinu, to ani nejde. Lepším cílem k větší soběstačnosti je pěstovat alespoň pár plodin, které uleví rodinnému rozpočtu, i když to třeba aktuálně nepotřebujete. Jednou, pokud se dostanete na pár měsíců do situace, kdy bude rodinný rozpočet napjatý, se vám umění pěstování vlastního jídla může hodit.

Vlastní lékárnička pod oknem
Mám docela velkou spotřebu bylinkových čajů – šípkové, na nachlazení, kontryhelové i heřmánkové, mateřídouškové i pohankové, raději nepočítám, kolik mne všechny ty krabičky z lékárny za rok vlastně stojí. Těším se, jak mi zahrada pomůže a jak si vypěstuji a nasuším právě vlastní bylinky na čaj. Šikovné taky bude naučit se vyrábět měsíčkovou mast, tinkturu z echidnacey, nebo pěstovat netřesky na první pomoc na popáleniny.

(www.sxc.hu)
Domácí květinářství
Také jste už na poslední chvíli hledali květinářství o víkendu před dnem matek nebo abyste koupili babičce pěknou kytici k narozeninám? S vlastní zahradou můžete být od dubna do listopadu v klidu, dokáže totiž poskytnout krásné květiny do vázy pro každou příležitost, případně i slamněnky na suché ozdobné vazby do domu. Ještě si pamatuji, jak mi v červnu jako dítěti chystala babička kytičku pro paní učitelku právě z vlastní květnové zahrádky. A voňavé květy strčí do kapsy všechny drahé umělé vůně do bytu, na víkend pak bude stačit kytice květů na stole a dům bude krásně vonět. Z levandulí si zase můžete vyrábět domácí levandulové pytlíčky na provonění skříní.


Péče o zahradu bez hobbymarketu?
Vlastní zahrada umožní člověku mít i například takovou užitečnou věc, jakou je vlastní kompost. Díky němu už potom nebudete muset kupovat namíchané substráty pro pěstování rostlin. Nebo se můžete naučit vyrábět si listovku. A z případné návštěvy krtka na vaší zahradě získáte z krtinců ten nejlepší kyprý zpracovaný substrát pro pokojové rostliny či do květináčů na terasu. Také mnohá hnojiva pro zahradní rostliny jste schopni vyrobit i sami a navíc z domácích "zbytků", jako je použitá kávová sedlina (skvělý zdroj dusíku), drcené vaječné skořápky (pro lilky, rajčata, papriky), rybí kosti (zdroj fosforu), sušené slupky od banánů (zdroj draslíku) či pepř, česnek a přírodní mýdlo na výrobu ochranných sprejů na rostliny. Skvělá je i kopřivová jícha, dodá rostlinám živiny, ale nevýhodou je, že děsně smrdí. Místo kupování mulčovací kůry v pytlech můžete použít obyčejnou posekanou trávu, nebo listí ze stromů.  A pokud si předpěstováváte rostliny ze semínek sami, místo kupovaných rašelinových kalíšků si s úspěchem vyrobte svoje kalíšky z ruliček od toaletního papíru.

(www.sxc.hu)
A co ještě umí zahrada svému majiteli nabídnout, aby byl o trochu více soběstačný? Třeba prostor
a část potravy potřebné pro chov pár vlastních slepic na domácí vajíčka. A nebo pro chov křepelek pro luxusní křepelčí vajíčka (obojí je spíše pro větší odvážlivce, chov užitečných ptáků není úplně jednoduchý), či prostor pro domácí králíkárnu, nebo vlastní včelí úl. Místo na zahradní pec, ve které lze upéct vlastní pizzu nebo domácí chléb, ohniště, kde si můžete opéct ryby či obyčejné špekáčky. Můžete si také pořídit lis na ovoce a z vlastních jablek lisovat jablečný mošt. V létě můžete sušit prádlo na sušáku na zahradě místo používání sušičky a dokonce se můžete naučit bělit prádlo jen za použití slunečního svitu a vody. A výše zmíněný kompost vám umožní proměnit část odpadu v užitečnou věc a nebudete muset tak často nechávat vyvážet svoji popelnici u domu.

Osobně si myslím, že tyto malé zajímavé tipy na o trochu větší soběstačnost jsou pro mnohé lidi užitečnější než sysifovská snaha o naprostou (potravinovou) soběstačnost, při které potom člověk únavou a zklamáním akorát padne na zadek a stejně plně soběstačný nebude.


Články k tématu:
http://priroda-zahrada.cz/clanek/sobestacnost-jak-na-ni
http://www.potravinovezahrady.cz/potravinova-sobestacnost-na-465-m2/
http://www.potravinovezahrady.cz/jeste-jednou-k-potravinove-sobestacnosti-na-465-m2/
http://vysnenazahrada.blogspot.cz/2012/10/co-se-nam-vyplati-pestovat.html
http://www.potravinovezahrady.cz/luxusni-potraviny-aneb-proc-se-vyplati-pestovat-si-vlastni-jidlo/

Sdílení:

4 komentářů

  1. tohle je můj nejmilejší blog:) podpora mého snu, mého přání- dát svobodu kousku planety, nechat ho svobodně žít a poskytnout místo vílám a bytostem a nechat se obdarovat plody a energií:) děkuju moc, že to píšete a tak zajímavě:) nedaří se nám sehnat pozemek, dost velký,aby tam mohla být květinová louka a abychom na něj měli:) na dojezd do Prahy je to složitý najít...ale věřím, že najdem, že to tak má být:) chci o tom pak taky psát, taky podpořit další v jejich snu- tak jako vy:) děkuju Káťa

    OdpovědětSmazat
  2. Jsem ráda, že se Vám můj blog líbí. Přeji Vám, ať se podaří vysněný pozemek najít a budu se těšit, až si budu moct číst Váš blog o zahradě.

    OdpovědětSmazat
  3. Dobrý den,
    velmi mě těší Vaše pozitivní hodnocení mého článku. Pravda napsal jsem ho už poněkud dříve a pak ho (i přes slib uvnitř) příliš nerozvíjel, což se ale povedlo parádně Vám v tomto článku.

    Máte pěkný blog, libí se mi množství informací a jak je máte hezky ozdrojované :-) , také obdivuji Vaši frekvenci příspěvků.

    Ať se daří,
    Milan Bruchter

    OdpovědětSmazat
  4. Jsem ráda, že se Vám můj blog líbí. Frekvenci článků se mi zatím daří udržet na minimálně třech za měsíc, snad se mi to bude dařit i v budoucnu :-)

    OdpovědětSmazat