Jak oživit stříhaný živý plot

Stříhaný živý plot se do ekozahrad moc nehodí, zvlášť pokud je například z buků nebo habrů, ze kterých se ani vy nebo zvířata nedočkají plodů k jídlu ani květů plných pylu a nektaru. Ale stejně jeden na zahradě máme, celých 10 metrů živého plotu z buků, které jsme sázeli v říjnu 2012. Pro buky mám totiž slabost, každé jaro se těším, jak jim vyraší lehce pomačkané krásně zelené lístky a každý podzim se kochám, jak změní barvu do odstínů mědi. Navíc jej máme v místě, které jsme chtěli "odstínit" od sousedů, dopřát si více soukromí, ale zároveň nezabrat příliš mnoho místa z naší úzké zahrady. Živý plot z buků dopřává trochu soukromí i v zimě, neboť na něm zůstává část listů až do jara.

Náš živý plot z buků, nahoře je fotografie ze sázení, vpravo potom krásně měděné zbarvení listů. Dole je živý plot po prvním střihu (loňské jaro), mulčovaný čerstvě posekanou trávou.
Protože však 10 metrů živého plotu není zrovna zanedbatelná plocha, už postupně přemýšlím, jak z něj udělat o trochu živější a zajímavější prvek přírodní zahrady a přitom z něj stále mít ten stříhaný živý plot, který jsem chtěla... prostě takový větší menší kompromis. Zkusila jsem vytvořit koláž, jak bych si to představovala:



Co všechno by tedy teoreticky mohlo oživit náš živý plot?

Kameny
Kameny mají úžasnou funkci (jak píše pan Holzer v knize "Zahrada k nakousnutí – Permakultura podle Seppa Holzera", str. 43). Regulují teplotu a vlhkost, pod kameny se kondenzuje voda a díky tomu se tam zdržují žížaly. A jak je známo, žížaly pomáhají rozkládat půdu a dodávat tak rostlinám živiny. Pokud na kameny svítí slunce, akumulují teplo a rádi je vyhledávají pavouci, ale také ještěrky.

Mrtvé dřevo
Různé větve, klacíky, dřívka zapravené do půdy už při sázení dokážou velmi dobře držet vláhu v půdě a navíc poskytují rostlinám pomalu a postupně živiny. Vlastně na tomto principu fungují vyvýšené záhony. V půdě mrtvým dřevem rozhodně nepohrdne mnoho drobných živočichů, na povrchu jsou z něj potom nadšení především překrásní brouci od střevlíků po tesaříky. A líbí se v něm i mnohonožkám a stonožkám. Poházené klacky a klacíky v živém plotu mohou také hezky porůst různými mechy a houbami.

Mykorhiza a jiné "houbičky"
O mykorhize jsem psala v článku Potykání s houbičkami. Našemu živému plotu jsem dala pěknou dávku "houbiček" už při sázení, aby sazenice dobře rostly. Teoreticky však při notné dávce štěstí a kombinaci vhodných podmínek můžete v živém plotu zkusit pěstovat i jedlé houby. Některé návody pro pěstování kolují na internetu, jeden hezký byl i v knize pana Holzera. Sama budu s "pěstování hříbků" v živém plotu někdy experimentovat, byť vím, že výsledek může být hodně nejistý. Ale líbí se mi představa, že v živém plotu poroste nějaký ten hřib, minimálně třeba alespoň pro potěchu oka, když ne žaludku. No ale i muchomůrky jsou velmi pěkné.

Hajní květiny a jedlé trvalky lužních lesů
Existuje skupinka trvalek, které se přizpůsobily na život v listnatých lesích, říká se jim efeméry. Vyrostou brzy z jara, kdy ještě stromy nemají listí, využijí jarního sluníčka, vykvetou, zaplodí a pak jim nadzemní část obvykle odumírá. Patří sem například půvabné sasanky, jaterníky, talovíny či ladoňky, obvykle jsou tyto květiny jedovaté. Přilákají vám však na jaře včelky a jaterníky ještě pro změnu i mravence. 
Zkusit pěstovat v živém plotu ale můžete i jedlé rostliny, které snesou zastínění. Nejznámější je nejspíše medvědí česnek, jíst (v rozumně malém množství) lze ale i plicník nebo prvosenku jarní, či fialky.

Lesní nebo měsíční jahody
Svítí na okraj živého plotu slunce? Potom lze uvažovat o lemování okraje živého plotu lesními jahodami nebo tzv. měsíčními jahodami. Sklízet chutné plody můžete vy, nebo se o to případně postará nějaký ten živočich. Květy jahodníku zase ocení včely.

Domečky pro hmyz a drobné živočichy
Život by do živého plotu mohly přinést i hmyzí domky. Jen je asi potřeba je možná opatřit pletivem, aby si z nich hnízdící ptáci nedělali snadno dostupnou samoobsluhu. Lezoucí hmyz a drobní živočichové určitě nepohrdnou hromádkami větviček, hromádkou listí, ani například stébly slámy a dřívky ukrytými v půlce kokosového ořechu. Nebo i pohozenými šiškami. Případně lze dokonce zakoupit i různé dřevěné či keramické domečky pro žáby nebo pro ježka. Dřív než ale budete investovat svoje peníze, zvažte, zda tam daný živočich má opravdu dobré podmínky pro život a zda je šance, že se "ubytuje".

Prostor pro ptáky
Ptáci si v živém plotu postaví hnízdo sami, pokud uznají plot jako bezpečné a vhodné místo pro život. Je dobré nestříhat plot dříve, než ptáci vyvedou své mladé, tj. nejdříve koncem června. Pokud je plot ještě hodně řídký, můžete ptákům pomoci a vytvořit jim tzv. hnízdní kapsy z ohebných proutků doplněné větvičkami jehličnanů. Nebo můžete některé větvičky živého plotu svázat k sobě a tak je zpevnit. Pozor ale, aby hnízdní kapsa nebyla "přístupná" kočkám. Co se týká ptačích budek, snad asi jediná, kterou má smysl umístit nízko do živého plotu, je budka pro střízlíky (lze ji zakoupit, ale je celkem drahá).

Na to, jak bude výsledek vypadat a co bude nebo nebude fungovat, si ale budu muset ještě pár let počkat. Zatím ještě stále pod živým plotem mulčujeme, teprve na podzim do něj nasázím medvědí česnek a teprve příští jaro zkusím vyset semena jaterníků a sehnat petrklíče (viděla jsem je k zakoupení v zahradnictví).

Další články:
Význam mrtvého dřeva pro ekosystém 
Je mrtvé dřevo v lesích skutečně mrtvé?
Mykorhiza, symbióza hub a stromů: Úspěšní houbaři znají její tajemství
Jak pěstovat jedlé houby na zahradě?
Jedlé trvalky lužního lesa a jejich využití (v kuchyni i na zahrádce)

Sdílení:

1 komentářů

  1. No, máme stejný živý plot jen z habru ... sadbu hub jsme vysadili loni ... zatím nic, ale nevzdávám to. Přímo od plotem neroste nic (přece jen je to o chlup rozdíl, hustý plot, nebo přirozený porost listnáčů - narážím na ty jarní efemery), sasanky a petrklíče rostou v okolí, na hranici plotu a trávníku jsem letos vysadila pár ladoňek a na ten česnek se chystám, jen co začne žloutnout ... ale taky na hranici, ne pod něj.

    OdpovědětVymazat