Jak jsem hledala podzimní fialové polštářky aneb O hvězdnicích

Chodila jsem kolem nich celé léto, ale nevšimla jsem si jich. Až na podzim se vždy rozzářily a spravily náladu i v pochmurném dni. Takové fialově rozkvetlé nízké "polštářky" v jedné předzahrádce domku v Brně, květy jako kopretiny. Vypadaly přesně takto:

Teprve tak třetím rokem mi došlo, že to jsou trvalky a tedy ideální květina pro rozzáření podzimních dní i do naší budoucí předzahrádky. A navíc ve fialové barvě, kterou mám ráda. Nevím proč jsem vždy měla představu, že podzimní květiny jsou jen složitě pěstované jednoletky nebo takové ty choulostivé druhy, co musí na zimu do chladné místnosti v domě. Začalo tedy hledání, co že je to za pěknou květinu. Někdo mi radil název "listopadka", mamka prohlásila, že to jsou přece astry, jak to, že je neznám, když je pěstovala i moje babička. Jiný mluvil o podzimních kopretinách a někdo tipoval chryzantémy. Kdo máte zahrádky, už vám podle obrázku musí být jasné, že to jsou "astry" a pěstuje je kde kdo. Jenže když se budete po astrách pídit v zahradnictvích, tak získáte úplně jinou rostlinku – takovou jednoletou celkem náročnou "bambulku" s latinským názvem Calistephus chinensis. Konečně jsem pochopila, jak to s těmi astrami je, až s loňským podzimním číslem časopisu Venkov s styl, kde byl milý článek věnovaný hvězdnicím. Hvězdnice jsou totiž pěkné trvalky v mnoha různých odrůdách a mají latinské jméno Aster. A z toho vychází ty zmatky s astrami, "vytrvalými astrami", "drobnokvětými astrami" a podobnými názvy. To je ta půvabná květina, kterou jsem hledala. Navíc hezký český název "hvězdnice" se mi osobně zamlouvá mnohem více, než astry.

Hvězdnice jsou mrazuvzdorné trvalky, některé více choulostivé, některé trochu méně. Obecně všechny trápí padlí (moučnaté bílé povlaky), všechny hodně chutnají slimákům a některé je lepší na zimu chránit před holomrazy chvojím. Rostou a dobře kvetou jen na slunci a nesmí jim koncem léta chybět vláha (rozhodně se doporučuje je mulčovat), daří se jim lépe v půdě s příměsí vápna. Takže to není úplně rostlinka typu "zasadím a nechám žít". Sama jsem jich pár zkoušela jen tak zasadit a nestarat se o ně, ale udusil je plevel či uschly.
Ještě jsem se při hledání odrůd pídila po těch nejmenších a nejnižších druzích, které udělají opravdu pěkné nízké husté polštářky. A zjistila jsem, že výška v centimetrech uváděná u popisu rostliny se prodejce od prodejce diametrálně liší. Nakonec jsem na nějakém diskusním fóru objevila tu hlavní podstatu, majitelky tam ty keříčky po odkvětu stříhají stejně jako levandule a udržují tak ten polštářkový tvar. A čas od času rozdělí trsy, aby nekvetly jen po okrajích. Předpokládám, že stříhat květy budu tak nějak přirozeně. Sice z nich neudělám klasické kytice do vázy, protože na to nemají dostatečně dlouhé stonky, ale parády se s nimi dá doma udělat opravdu hodně, inspirujte se obrázky na následujících lincích:
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=352447
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=443279
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=373444
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=292612
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=187062
http://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?imageno=373334

Ještě jsem si všimla, že fialové hvězdnice lidé velmi často sázejí k zářivě oranžovým hlohyním. Vypadají spolu opravdu pěkně. Už se na naše hvězdnice těším, budou dělat radost nejen mně, ale taky včelám, jsou totiž jednou z důležitých včelařských rostlin pro pozdní pastvu včel (samozřejmě ty neplnokvěté odrůdy). A motýlům, ti je na podzim také prý zbožňují.