Jak naučit zahradu zadržet vláhu a vodu I

"Tady v létě uschne i trávník!", pronesla před lety kamarádka, která ve vesnici, do které se stěhujeme, žije již minimálně 10 let. A posunula mne při vybírání rostlin do zahrady do kategorie těch odolných a velmi dobře snášející sucho. "Když prší, tak jen jednou za čas a pořádně... a pak dlouho nic, ani kapka." Realita naší zahrady bude neúprosná, prý i starousedlíci potvrzují, že v naší nové vesnici prostě moc neprší. A vodaři zase potvrdili, že kopat studnu tady na kopci nemá význam, muselo by se jít tak do 50 metrů v kamenitém až skalnatém podoloží a vody by stejně bylo málo. Retenční nádrž se při silném dešti naplní a hned přetíká, na zalévání ale pak vystačí jen na týden nebo dva a pak třeba dva měsíce prý zeje prázdnotou. Na ty nejchoulostivější rostlinky pak sahají zahradníci k chlorované vodě z kohoutku a účty za vodu jdou do horentních částek. To je realita místa, na kterém si vytvářím malý soukromý ráj na zemi – naši zahradu.

Boj se suchem – to je realita, která moji zahradu čeká (foto z loňského léta).
A tak jsem začala studovat a hledat informace o tom, jak já tu svoji zahradu postupně naučím, aby s vodou uměla dobře hospodařit. A věřte, že to jde a půjde. Může to udělat každý, kdo bojuje se suchem, a že nás v republice je hodně, vizte portál o monirování sucha (http://www.intersucho.cz/cz/). Chce to znát pár zákonitostí o půdě, nasákavosti materiálů, odparu vody z rostlin a pohybu vod v půdě. Já jsem na to naprostý laik, tak odborníci snad odpustí, že zde teď popíšu pár tipů a triků polopatě a zjednodušeně, jak jsem je pochopila já. A samozřejmě mne opravujte v diskuzi, když použiju nepřesné termíny a informace. A pro začátek uvedu, že jedním z nejlepších článků, které jsem na toto téma četla, byl ten jednoduchý, stručný a místy vtipný od pana Svobody: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm. A teď již tipy, které v naší zahradě používám:


1. Vhodné terénní úpravy, svejly a umístění prvků
Ještě před založením zahrady jsem se, poučena z knihy pana Svobody, zamyslela nad  naším kamenitým svahem. Zamyslela jsem se, kudy nám bude ze zahrady odtékat voda k sousedům, kde je nejnižší bod (vhodný například pro založení jezírka), jak bude voda cestovat a co můžeme udělat s terénem pro to, aby nám na pozemku zůstala. Vybudovali jsme si s manželem několik svejlů, především na hraně pozemku. Svejly udrží chvíli vodu po dešti v půdě na místě, kde si ji načerpají rostliny, u nás například živé ploty na hraně zahrady. Naše malé svejly zafungovaly dokonce tak dobře, že se v jejich prohlubních na našem suchém jižním kamenitém svahu zabydlel pryskyřník, tedy typická mokřadní rostlina. 
Stromy je také vhodné sázet do mírných prohlubní, aby k ni stékala voda z okolí, tohle dělal už i můj děda. A u nás ještě vodu tekoucí po zámkové dlažbě směrem k domu krásně zachytí živý plot z buků pod okny. Hrušeň před domem taky plánuji v mírném "ďolíku" i za cenu trochu obtížnějšího kosení.


Krásné nákresy svejlu (swale) a úprav pro lepší zadržování dešťové vody (rain garden). (Zdroj obrázků: http://onecommunityglobal.org/food-forest/ a http://www.harvestingrainwater.com/)
2. Vhodné rostliny na ta správná místa
Stále mám na paměti větu "sázejte na suchá místa suchomilné rostliny a na vlhká vlhkomilné rostliny" z následujícího článku pana Svobody: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm. Jenže ze začátku jsem ji pochopila špatně. Myslela jsem, že když mám zahradu na suchém slunném kamenitém svahu, musím se dívat jen po bylinkách a sucho snášejících rostlinách. Jenže na každé zahradě vznikají stinná a vlhčí místa (stíní dům, domeček na nářadí od sousedů, samotné vysazené stromy a keře) a každý zahradník si pro sebe uměle vytváří i zajímavá místa, jako je jezírko, lesní zákoutí či trvalkový záhon a vyvýšená bylinková spirála. Není to o tom, že je na vysychající zahradu zakázáno sázet kapradiny, ale o tom, že musíte (vy nebo váš zahradní architekt) popřemýšlet nad tím, kam co sázíte. Do bylinkové spirály patří suchomilné rostliny, na břehy vybudovaného jezírka ty mokřadní a do stínu na místo se svejlem pak třeba kapradiny a čechravy do půdy plné humusu. Do zastíněné části pod listnatý keř může přijít medvědí česnek a petrklíče. A tak podobně. Rostliny budou hospodařit s vodou ve správných podmínkách nejoptimálněji, jak to přirozeně umí.
Na našem pozemku jsem ale nakonec nenašla prostor pro oblíbenou břízu nebo vrbu. Obojí má žíznivý a rozsáhlý kořenový systém, který bere vodu ostatním rostlinám a v husté výsadbě malé zahrady by bylo nerozumné sázet takové rostliny, když nepřináší nic dalšího užitečného. Problematický je i tzv. anglický jednodruhový trávník pod stromy – monokultura jílku vytrvalého se svou hustou propletenou sítí kořenů těsně pod povrchem snaží spolknout většinu napršené či jinak dodané vody a na stromy toho prý pak moc nezbude.


3. Zastiňte půdu!
Je to jednoduché pravidlo – zastíněná půda je chladnější a odpařuje se z ní tak o polovinu méně vody, než z půdy holé. Takže prosté zastínění půdy umožní udržet na vaší zahradě mnohem větší množství vláhy přímo v půdě. Zastínění půdy je velmi kreativní činnost. Obvykle to znamená, že si máte na zahradu vysadit nějaký ten strom a keře. Do začátku můžete také například na oplocení na jižní straně umístit rašlet (nebo jej nechat popnout půvabnou popínavkou). Cestičky a neosázená místa pod stromy je vhodné zamulčovat, stejně tak holou půdu kolem některé zeleniny (ano, sporný bod kvůli slimákům a prohřívání půdy, nicméně mulčovat se dá i kamínky a třeba carbomulčem). Pokud zeleninu sklidíte, opět holou půdu něčím pokryjte (velkými listy některých trvalek, nebo na podzim listím stromů). Listí na podzim patří pod keře a do trvalkových záhonů a pod stromy.  Pokud už třeba chcete skalku, pořádně ji osázejte, ať není vidět holá hlína.
Dokonce to platí i tak, že pokud nechcete neustále doplňovat vodu do malého okrasného jezírka, je prý potřeba hodně zastínit hladinu jezírka například lekníny či jinými krásnými vodními plovoucími rostlinami.

Pokud nechcete neustále doplňovat vodu do malého jezírka, měli byste i jeho plochu zastínit. Třeba lekníny. (Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/)

Pokračování příště...

Další informace:
Zavlažování v zahradě: http://www.ekozahrady.com/zavlazovani.htm
Svejly a voda: http://rodinnezahrady.cz/pz/svejly/
Prvek, o kterém byste měli vědět: http://www.potravinovezahrady.cz/prvek-o-kterem-byste-meli-vedet/
Kniha Zahrada jako mikrokosmos, Wolf-Dieter Storl, strana 210

Obrázky:
* Nákres svejlu: How a Swale works, One Community, via http://onecommunityglobal.org/food-forest/
* Nákres sběru dešťové vody na ulici: Harvesting Rainwater, Brad Lancaster, http://www.harvestingrainwater.com/2009/01/07/street-orchards-for-community-security/
* © Raimond Spekking / , via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Seerosen_rot.jpg

Sdílení:

4 komentářů

  1. vzpomínám, jak jsme před lety zakládali zahradu - nová ulice na kraji vesnice, na poli, žádný strom, jen slunce a vítr, 30 cm pod zemí jen písek....držím Ti palce!!
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni, ani se mi nechce věřit, že Vaše nádherná zahrada vznikala na místě s tak složitými podmínkami, panečku, odvedli jste opravdu úžasný kus práce, abyste ji založili!

      Vymazat
  2. Také mám zahradu na suchém kopci, dokonce jsem byla i kvůli ní na jednom ze seminářů Jardy Svobody, dozvěděla jsem se spoustu nových informací, ale také už jsem jich spoustu vyčetla ze zahradkářských časopisů. Nechala jsem náš suchý kopec na skalnatém podloží s hodně propustnou půdou zterasovat, osázela jej keři a stromy, zůstaly tu i staré velké jabloně původních majitelů, na úpatí kopce jsme vybudovali jezírko, všechen zahradní odpad vracím zpět na zahradu, nic nevyhodím, vše jde do kompostu. Máme domovní čističku, nádrž na vyčištěnou vodu, mám velikou podzemní nádrž na dešťovku a chytám dešťovku i z kůlny a pergoly, jezírko mi letos neskutečně zarostlo jak lekníny, tak šípatkami, ale voda se tak rychle vypařuje, že z našeho vrtu denně dopouštím do jezírka aspoň trochu vody,aby rybičky přežily a nikdy jsem neměla tak napůl prázdné jezírko.Zjistila jsem, že dokonce i středomořské rostlinky nezvládly úpaly na svahu, no, abych to zkrátila. Dnes napršelo po dlouhé době, ale bohužel pozdě. Mám spoustu keřů i stromů, o kterých už nedoufám, že se ještě vzpamatují, to ochlazení a déšť přišly pozdě. Slunce tak pálí, že měkterým rostlinám listí doslova spálí, do stínu pod pergolu, která je na úpatí svahu a je zarostlá jak popínavkami, tak vysokými stromy, sálá odražený odpolední sluneční žár ze svahu, tak už nevím. Ani ty svejly nepomáhají, je tu hodně propustná půda navzdory tomu, že vše, co je v zahradě odpad, se vrací zpět do kompostu, ale pořád je to málo. To sucho na tom svahu a ta horka nepřežilo hodně trvalek a ty prošly přece jen výběrem, aby vydržela,zahradu nám už přes dvacet let, ale letos už to nešlo.
    Tak pořád přemýšlím,jak to udělat aby se mi tu ta vláha aspoň trochu zadržela, ale už to vzdávám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se ve svahu (na zahradě nemám žádnou vodu, jen dešťovou) skvěle osvědčilo natlouci do země smrkové, dubove a jiné oholené větve - kůly, v jedné linii. Necouhaji že země, jsou tam celé. Vodu zbrzdí a v procesu tlení je to jak houba......

      Vymazat