Úrazníku, vzdávám to.

Jsem věčný optimista. Když se nějaké rostlině nedaří a moc o ni stojím, zkusím několik míst, několik přístupů, dohledávám si informace a testuji. Teď, po čtyřech letech pokusů ale musím říct, že s pěstováním úrazníku na naší zahradě to fakt vzdávám.

Moc se mi líbil... takové mechové polštářky, které ale zvládnou slunce a ještě navíc hezky a příjemně kvetou. Sehnala jsem si semena a pokusila se z nich zapěstovat malý kus "úrazníkového trávníku". Šlo to hrozně špatně, protože semínka byla extrémně titěrná. Sice jich v sáčku nejspíš bylo klidně i pár stovek kusů, ale ven jsem dostala jen takový chumel. Vyset je jednotlivě absolutně nešlo. Na tři metry čtvereční jsme spotřebovala tak 5 sáčků. Moje snaha o pravidelné rozhození semen byla stejně zbytečná, přišel velký liják a hlína z připraveného místa sjela na jednu takovou hromádku. No a protože jsem na zahradu nejezdila každý den a tu hromádku nemohla pravidelně zalívat, z úrazníků ze semen nebylo absolutně nic.


Opustila jsem myšlenku "rychlého" a "levného" výsevu ze semen a pustila se později do shánění sazenic. Na první jsem narazila náhodou jedno jaro v hobbymarketu. Byly čtyři, v kulatých květináčcích a tak, jak byly, tak jsem je vysadila na slunné místo do kvalitnější půdy a doufala v rozrůstání. Zasazené vypadaly docela vtipně. Takové zelené koláčky uprostřed hlíny... samozřejmě mi hned zarůstaly pýrem a plevelem.


Radovala jsem se z nich přesně do srpna, kdy přišlo obrovské sucho a dvakrát týdně jezdit zalévat bylo na milý úrazník málo. Uschnul. Na podzim se vzpamatovaly jen dva takové maličké kousíčky, které jsem se potom snažila udržovat při životě.


Řekli byste, že už mám dost? Ale kdeže. Řekla jsem si, že to přece s těmi úrazníky nějak jít musí a našla jsem jim hezké místo, tentokrát v polostínu. Nakoupila jsem deset sazenic, které by se mohly snad docela zarůst v pěkný mechový povrch. Krásně kvetly, krásně vypadaly a pečlivě jsem je zalévala, aby se mi nestalo to, co loni. A taky jsem na sebe byla hrdá, že do zimy byly všechny polštářky pořád zelené, byť už ne tak nadýchané.


V zimě je povětšinou zakrývala sněhová pokrývka, říkala jsem si, že mají vody dost a těšila se, jak se toto jaro více rozrostou a jak budou kvést. Ale chyba lávky, úrazník mi vymrzl. Ani jsem nevěděla, že vlastně může vymrzat... tak teď už to vím. Všechny články radí, že mám počkat, ve většině případů se nakonec nějak vzpamatuje. Ano, nakonec se většina vzpamatovala, ale o rozrůstání nemůže být moc řeč. S úrazníkem už opravdu končím. Na suchém pozemku s drsnějšími zimami je to prostě nejistá snaha o mechové polštářky. Nemá smysl si vydupávat pěstování a nutit tady žít rostlinku, pro kterou to prostě není. Našla jsem si teď na pokusy jiného kandidáta: heřmánek římský.

Kdo to chcete s úrazníkem zkoušet, na suchých pozemcích jej dávejte spíše do polostínu a na vlhčí místa. Lépe mu bude na v zahradách, kde obecně více prší. A když vymrzne, dejte mu čas, ještě se třeba vzpamatuje. A při pěstování ze semen si myslím, že má smysl se se semeny piplat doma a s pinzetou si vyrobit výsevní pásku. V diskuzi mi někdo poradil i zajímavý tip s výsevem na sníh, kde by semena měla být vidět a mělo by s nimi jít manipulovat. Vzhledem k tomu, že se ale mají vysévat až v březnu, spoléhala bych spíše na tu výsevní pásku. Semena vysévejte do humózní půdy, nejlépe s přimíchaným kompostem. Snad se vám bude dařit lépe než se dařilo mně.

Štítky:

Sdílení:

5 komentářů

  1. My jsme take chteli cas predni zahrady pokryt uraznikem.Na doporuceni jsme koupili 200rostlin!!!,zasadili do jilovite pudy vylehcene piskem,tahle sranda nas stala 4-5tis.Zimu prezil,ze zacatku vypadal suse,ale nakonec obrazil.Rozrusta se tam kam ani nemusi..a tam kde bych chtela,nechce on:)Ale stoji to za to.Pozemek je ve svahu a nechteli jsme v teto casti jezdit sekackou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jeste musim dodat,ze manzel vymyslel jednoduchy autom. system zavlahy teto casti zahrady, a tak jsme jej vloni v lete po vysadbe poctive zalevali(je situovan na zapadni stranu,kde dost pece).

      Vymazat
    2. Páni, 200 rostlin, to je paráda! A hlavně, že Vám dobře roste a krásně se rozrůstá!

      Vymazat
  2. Jej, já mám tento rok uraznik že semen. Koupila jsem 5 sáčku a vysela zatím jen 1, a to doma, do sadbovace 7*11. Pak zatímco nestihala jsem připravit půdu, uraznik se rozrostl a zaplnil celý sadovač. Vysadila jsem ho s mezerami a mám tam teď tak 1m2 s (aspoň doufám že prozatím) prázdnotou mezi rostliny. Ty ale zalévám, v období sucha každý den. Kvetou, jsou krásné. Chtěla jsem další dávku zasit přímo do půdy, ale jak teď čtu... V duchu si připravují na další sadbovač, protože semen mám ještě 4 sáčky!
    A to jsem radila o sněhu já, narodila jsem se v Sibiři, tam se sněhem není problém ��
    @julia_and_handmade na IG

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Jitko,
    našla jsem nyní Váš blog, je super! Komentuji sice pozdě, ale.., úrazník mi jde dobře, zahradu máme suchou a dost větrnou a trochu ve svahu, půda hrozná suchá, spíš skála, ale nechala jsem udelat bagrem /soused/terasy trochu do svejlů /dle p. Svobody/ takze úrazníky mám v nejnizsí terase, kde jsou celkem chráněne, drzí se tam prirozene vlhkost a taky jsem tam dala dobrou zem asi do hloubky 70 cm, zakopala také polena atd... ted tam mám borůvky /to není prilis eko :-(, ale mame je hrozne radi.../, cihlové slapaky a úrazníky,sem tam nízký rozchodník, cechravu, mezery zamulcované travou a stepkou. Vsemu se dari dobře, a v tom silene suchém léte 2018 jsem zalévala 1x za 14 dnů. Je to opravdu o volbe stanoviste. A mulc pro borůvky uz beru z našeho boroveho hajku na suchem konci zahrady, tak do budoucna uz zadna rašelina. Zdravim moc Iva Ze Stoda

    OdpovědětVymazat