To, že budeme pěstovat spousty malin bylo rozhodnuto prakticky hned s koupí pozemku. S manželem totiž maliny zbožňujeme a snědli bychom jich kila a kila. Takže v roce 2012 jsem se začala koukat po tom, jakže se vlastně takové maliny pěstují (článek Maliny a ostružiny v plné kráse) a popravdě jsem z toho byla paf. Jednoleté výhony, dvouleté výhony, remontantní odrůdy, kdy se co stříhá a jak - no prostě šla mi z toho hlava kolem. Nakonec jsem nějaké maliníky zasadila a sklízeli jsme i bez pořádného nastudování. Vždycky za čas jsem vystříhala pruty, které už byly suché a holé, a udělali jsme maliníkům gabiony z kamenů, aby měly závětří a akumulovalo se jim teplo. To, že maliníky nemají rády silný vítr, byla jedna z věcí, která mi hodně utkvěla v paměti.
 |
| Maliny považuji za jednu z nejluxusnějších věcí, kterou si člověk na zahradě může vypěstovat. |
Deset let se takto dalo s malinami žít, úrodu jsme vždycky nějakou měli. Ale, popravdě, mohlo by těch malin být víc. Některé mi uschly, někdy jsme měli maliny jen maličké. Když jsme zasadili maliníky na místo, kde je sucho, okamžitě je zdecimovali mravenci se svými chovnými mšicemi. A tak jsem se konečně po těch letech ponořila do studia toho, jak se mají ty maliny správně pěstovat. A rovnou vám budu popisovat pěstování dvakrát plodicích (remontantních, stáleplodicích) maliníků. Proč zrovna tyhle? S manželem a dětmi obvykle začátkem července vyrážíme na dvoutýdenní dovolenou a bohužel zrovna v době, kdy dozrává spousta krásných malin. Zajistí nám to sice spoustu velmi ochotných sousedů, kteří milerádi přijdou zahradu zalévat a při tom si dají maliny na chuť, ale my propásneme nejlepší sezonu nejlepšího ovoce na zahradě. Takže jsme zjistili, že je pro nás nutností pěstovat maliny, které budou plodit ještě i v jinou dobu v roce.
 |
| Rádi si dopřáváme maliny i na podzim. |
Všechny články a texty o pěstování malin se shodnou na jednom - tyhle rostliny prostě potřebují humózní vlhkou půdu bohatou na živiny, ve které ale nestojí voda. Když jsem maliny kdysi sázela, tohle jsem hodně podcenila. Prostě jsem je nasadila do naší půdy plné kamenů, i na místa, kde byla jílovitá zhutněná půda, a pak jsem se divila, že se maliníky musely fakt hodně snažit, aby tam přežily. I naše snaha vyrobit maliníkům závětří za pomoci gabionů sice ze začátku plnila svůj účel, ale teď je na zahradě závětří až až, takže gabiony jen zabíraly půdu, kam by jinak maliníky mohly kořenit. Takže letos jsem vzala prostor pro maliníky a z gruntu ho předělala. Čekala mě spousta práce - pořádné zrytí do hloubky, odvoz jílovité půdy a kamenů, zrušení gabionů proti větru - to všechno dalo dost zabrat. Přivezla jsem spoustu kompostu a namíchala pečlivě původní půdu napůl s kompostem. Teprve do takto připravené půdy budu sázet maliníky a ještě jim při zasazení přidám mykorhizní prostředek, aby lépe rostly a čerpaly živiny i vláhu (Symbivit).
Kdo má jílovitou zamokřenou půdu, ve které by maliníky akorát uhnívaly a chytaly houbové choroby, ten jim obvykle musí postavit vyvýšené nebo vysoké záhony, ve kterých už potom dobře rostou.
 |
| V roce 2012 jsme malinám složitě dělali závětří z gabionů, ale bohužel jsme jim nepřipravili správně a pořádně půdu... |
Druhá podmínka úspěšného pěstování malin je dostatek vody, hlavně v době květu a tvorby plodů (což je dvakrátplodících odrůd tak nějak po celou sezonu). Takže maliny by měly být na místě, kam dosáhne hadice a které můžete pohodlně v sezoně prostě zalévat. Maliníky koření mělce a v půdě, která snadno vyschne, prostě potřebují vodu častěji. A aby se ta voda hned neodpařila a maliny z ní mohly čerpat, doporučuju plochu kolem maliníků zamulčovat. Já k nim dávám jehličí z vánočních stromků a kůru (na malé kousky) a piliny po řezání dřeva, která zbyde tátovi. Nicméně maliník prý nemá moc rád kyselejší prostředí, takže lepší by byla tráva a nebo štěpka z listnatých dřevin. Mezi maliníky obvykle ještě sázím pár fialek vonných, které pak taky hezky zastíní půdu a přidávám na jaro pár krokusů a ladoňek.
 |
| Maliny je potřeba přes léto pravidelně zalévat. |
Třetí důležitá podmínka úspěšného pěstování malin je místo na slunci, ale v závětří. To naštěstí většinově máme, maliníky pro nás byly tak důležité, že jsme jim připravili takový "mlsací koutek" v zahradě na místě, které není zastíněné a užívají si většinu dne slunce až do pozdního podzimu. Vítr už se u nás na zahradě taky utišil s tím, jak vzrostly stromy, takže závětří mají taky. S malinami se dá experimentovat i v polostínu, ale musíte počítat s tím, že čím méně mají slunce, tím jsou kyselejší. Ve stínu mají taky menší plody. Obvykle se udává, že musíte najít místo, kde slunce svítí aspoň šest hodin denně.
 |
| Velká akce roku 2023 - konečně dopřáváme malinám pořádně prokypřenou a vyhnojenou půdu bez kamenů... |
Jak malinám dopřávat živiny v dalších letech?
Snad všude se doporučuje použít slepičince pro hnojení v dalších letech. Přiznám se, že nejsem takový odvážlivec, abych zkoušela posbírat slepičince od slepic od táty a nějak je převážet naším krásným autem... a tak oceňuji, že někdo vymyslel granulované fermentované slepičince balené v plastu, které se dají koupit v hobbymarketech a bezpečně převézt na zahradu, aniž by z nich smrdělo celé auto nebo přišlo k újmě vnitřní vybavení auta. Tyhle slepičince se k malinám dávají na jaře a dodají jim dusík a fosfor. Dusík je důležitý, když maliníky mulčujete trávou (při rozkladu toho mulče se dusík spotřebovává). Dusík se často maliníkům dodává také za pomoci drcené rohoviny (uvolňuje se postupně). A nic samozřejmě nezkazíte, pokud budete maliníkům přisypávat i uleželý kompost.
Výhodné je na jaře dodat i trochu tzv. hořké soli (síran hořečnatý, epsomská sůl). Dodá rostlině hořčík a je prevencí žloutnutí listů (a rostliny, které mají dostatek hořčíku, pak mají v plodech prý i více vitaminu C).
V době kvetení je pro maliníky důležitý draslík, aby nasadily hodně květů. Kdo topí doma v krbu či kamnech dřevem, měl by mít zdroj draslíku snadno k dispozici – dřevěný popel. Pokud draslík kupujete v umělé podobě, tak opravdu veliký pozor na sloučeniny s chlórem, maliníky chlór nesnáší.
Žádné lepší tipy pro hnojení přírodní (permakulturní a bio) cestou jsem neobjevila. Klidně mi dejte vědět, pokud řešíte hnojení ještě nějak jinak.
DOPLNĚNO PO LETECH: Objevila jsem super obchod s prostředky pro ekologické zemědělství a mají tam šetrné postřiky, např. od Biocontu a taky bezpečná bio hnojiva: https://eshop.ekoclovek.cz. Na maliny zatím zkouším Rokohumín hnojivo pro drobné ovoce, draslík na květ a Algavit na růst nových výhonů. A PREV-GARD od Biocontu na mšice.
Jak stříhat dvakrát plodicí (stáleplodicí, remontantní) maliníky?
Jo, tak o střihu malin se kolikrát vedou až vědecké debaty. Jako laikovi mi to všechno přišlo vždycky hrozně moc složité. Někdo stáleplodící maliny seřezává najednou a pořádně, aby mu víc plodily, někdo postupně, aby si víc prodloužil sezonu. Já vám prostě jen napíšu, co s nimi dělám já. V červenci se obvykle dočkám na starších výhonech (takové hodně hnědé a dřevnaté, rozvětvují se) dobré úrody. Jakmile z nich otrháme my (nebo sousedé v době naší dovolené) poslední maliny a už nekvetou, tak jdu a v létě právě tyhle suché dřevnaté výhony prostě vystříhám a dám do hnědé popelnice na bioodpad, protože už z nich nic nebude. Dělám to opatrně, abych nepoškodila nové, hezky zelené, svěží nerozvetvěné výhony. Na těch se totiž už brzy objeví květy a konce srpna právě i další chutné maliny. Ty obvykle kvetou a plodí až někdy do listopadu. Tyhle výhony pěkně na záhoně nechávám. Obvykle by jich mělo být na jednu rostlinu 6-8. Pokud by někde bylo výhonů hrozně moc, je potřeba je ostříhat a nechat z té rostliny trčet prostě jen tak těch 6 nejlepších výhonů. Tyto výhony přežijí zimu a ty vršky, na kterých byly na podzim maliny, možná trochu seschnout a zčernají. To je v pohodě, někdy ty seschlejší vršky prostě třeba 10-20 cm zastřihnu, ale není to ani potřeba. Právě tyhle výhony se na jaře pěkně zazelenají, rozvětví, pokvetou a v červenci na nich opět sbíráme maliny. A takhle pěkně dokolečka. Tenhle postup mi funguje velmi pěkně a úrodu mám pěkně rozvrstvenou přes sezonu.
Pozor, jakmile se vám hlavní maliník začne moc rozšiřovat do boku, tak ztrácí na kvalitě. Tyhle boční "rozšiřující" výhony mají obvykle velké množství tenkých výhonů a úrodu mizernou. Já je odstraňuji a hlídám si ty moje "hlavní" původní rostliny.
 |
| Dvakrát plodící (remontantní) maliníky se s plozením zastaví v podstatě až v momentě, jakmile napadne sníh... |
Odrůdy stáleplodících (remontantních) malin
Červené:
- Heritage – velmi úrodná odrůda, má silné vzpřímené výhony, ale trnité. Odrůda je hodně odolná proti bejlomorce maliníkové a proti houbovým chorobám.
- Polka – velmi oblíbená odrůda, nejčastěji kupovaná. Má vysokou plodnost, velké plody, hodí se do všech oblastí pěstování, a má být super i po rozmražení, plody mají maličké pecičky. Je téměř bez trnů, proto je velmi oblíbená. Odolná proti plísním.
- Enrosadira – velmi sladké a poměrně veliké maliny, které se dají dobře skladovat a vydrží až 10 dní. Odrůda je poměrně odolná a má velmi dlouhé obloukovité výhony.
- Delniwa – veliké plody, větší než má odrůda Polka. Měly by dobře vydržet přepravu, být hodně trvanlivé a měly by chutnat velmi dobře i na podzim, když je méně slunce a chladno. Má být velmi odolná plísni.
- Autumn Bliss – první odrůda je už od konce června, druhá začíná v srpnu. Plody mají být hezky sladké, ale prý rychle přezrávají a plesniví. Výhony je potřeba vyvazovat, jsou delší. Hodně se rozrůstá do prostoru.
- Himbo Top – velmi velké plody, chuťově lahodné, odrůda je taky poměrně oblíbená, mají se prý nejvíce podobat chutí lesním malinám. Potřebuje prý silnou oporu a dobře vyvazovat.
- Polana – velké a hodně chutné plody a měla by být celkem schopně odolná mrazu, hodí se do mrazových kotlin a na okrajová místa, kde jsou jiné maliníky náchylné na vymrzání.
- Laszka – plody chutnají velmi dobře a jsou fakt obrovské, až 5 cm. Odrůda dobře plodí, první odrůda zraje už v červnu a tenhle maliník je navíc dobře mrazuvzdorný.
- Sugana – velké voňavé plody, které mají připomínat chutí lesní maliny, mají mít dlouhou výdrž a dobrou skladovatelnost. Odrůda má mít nižší vzrůst a hezky vzpřímené výhony.
- Zewa III – voňavé plody s výrazným malinovým aroma, odrůda je kvůli té chuti oblíbená a často doporučovaná (spíš Zewa II), měla by být celkem pěkně odolná suchu a nevymrzat.
- Sweet Sunshine – velmi sladké maliny, nízký vzrůst (jen 60 cm), vhodná do nádob na balkony.
- Two Timer Sugana – nižší, vhodný do nádob. Plody jsou hodně světlé. Téměř neodnožuje.
- Poemat, Clarita, Ada – mám o nich málo informací, jsou trnité.
- Solu Rot – téměř beztrnná odrůda, maliník je vhodný do nádob na terasy. Akorát plody mají být celkem dost nakyslé.
- Katewonder - maličká do nádob, má být beztrnná, ale má spíš nevýraznou chuť. Na diskuzích od ní odrazují, horší maliny prý někteří diskutující nejedli.
- Polesie – nižší odrůda, skoro neodnožuje, velmi odolná na houbové choroby kořenů, ale bohužel často plody postihuje hniloba nebo odumírání.
- Medea – nevyžaduje oporu, je odolná chorobám, ale celkem silně odnožuje.
Žluté:
- Valentina – velmi odolná žlutá odrůda maliníku. Maliny jsou menší, krásně zlaté, měly by být opravdu hodně sladké, někomu ale brzy plesniví. Odrůda má vzpřímené až dvoumetrové výhony, roste opravdu hodně bujně.
- Malling Happy – beztrnná, velmi aromatická (což nevím, co znamená). Odolná škůdcům a chorobám.
- Sugana Gelb – sytě žluté plody, ale celkem aromatické plody, jsou pevnější, víc se musí kousat. Má být celkem odolná suchu. Roste hezky vzpřímeně, ale je poměrně agresivní a dost rozpínavá. Je velmi ranná, první úroda už začátkem června, druhá úroda už někdy v půlce července.
- Golden Everest – pozdní dozrávání první úrody, až prý v srpnu. Plody jsou velké a aromatické, odrůda roste dost bujně.
- Golden Bliss – netradiční sladká žlutá malina, slabší vzrůst, vhodná pro menší zahrady. Bohužel je náchylnější na houbové choroby.
- Fallgold – žlutá odrůda maliníku, která by měla patřit k těm nejsladším. Má mít méně trnů a je odolná vůči kořenovým chorobám.
Černé:
- Black Jewel (Bristol) – výrazně černá, netradiční malina, která je odolná chorobám a taky odolná suchu. Nám bohužel nechutná, je příliš zvláštně aromatická a nakyslá. Vyhání velmi dlouhé výhony, někomu až 4 metry dlouhé a jsou docela dost trnité. Někdy má problém zvládat mráz.
- Heban (Black Polka) – krásně tmavě fialová malina, píše se obvykle o netradiční chuti, což ne každému sedne (má být asi lehce nakyslá). Výhony mohou být až dvoumetrové. První sklizeň je už koncem června.
- Glen Coe – opravdu hladká, krásně beztrnná odrůda s opravdu bujným růstem (velice dlouhé výhony, nutné vyvazování). První odrůda dozrává už koncem června. tak jako ostatní černé odrůdy, i tato má mít zvláštní aromatickou chuť, prostě chutná jinak, než ty červené. Barva je unikátní, nádherně červenofialová kresba, koukněte někde na fotky. Má být plně mrazuvzdorná, odolná chorobám.
- Malling Passion – tmavě fialové maliny s nějakou "kořeněnou" chutí, tedy nezvyklé. Někdo chuť přirovnává k tropickému ovoci. Těžko říct, jak bude veliká, někde píšou, že je odrůda malého vzrůstu, vhodná do nádob, a jinde, že mají výhony dva metry a roste bujně.
- Autumn Passion – červenofialové tmavé plody, aromatické, prý jde o kouřovo pryskyřitou chuť, tak nevím. Odrůda by měla by být beztrnná.
Pokud máte nějaké svoje dobré tipy k pěstování dvakrát plodících malin, budu ráda, když mi napíšete do komentáře. Hlavně o tom, čím maliníky přihnojujete.
 |
| Remontantní, tedy stáleplodící nebo dvakrátplodící odrůdy dělají z malin spíše typické podzimní ovoce a je to jedna z dobrot, která na zahradě dozrává i v říjnu. |
