Co jsem se dozvěděla o filtrování jezírka
Milí čtenáři, kupa práce kvůli koronaviru a do toho dvě děti na hlídání - to mi už nějakou dobu znemožňuje sem pořádně něco psát. A přitom rozhodně mám o čem. První rok pokusů s jezírkem přináší spoustu postřehů. Abych mohla ale cokoliv více začít rozepisovat, tak vám nejdřív dlužím moje výpisky o tom, co jsem se v zimě dozvěděla o filtrování jezírka, živinách v něm a snaze o čistou vodu.
 |
| Složitější téma, než je filtrace jezírka, jsem si snad ani vybrat nemohla... :-) |
Chtělo to hodně hledání informací. Na jedné straně totiž stojí zahradní architekti a tvůrci jezírek, kteří se chytají za hlavu, jen když někdo vysloví nápad, že chce udělat (nebeské) jezírko bez přítoku a nemá tam zavedenou elektřinu (na filtr, UV lampu, skimmer...). Varují, že to nebude fungovat a ono to fakt většinou nebude fungovat. No a na druhé straně jsou permakulturní nadšenci, kteří prostě udělali tůň, jezírko či něco podobného na místě, kde žádná elektřina není, a prostě jim to funguje. A tak kdo má pravdu? Jak to tedy je?
Musíte si představit, že u většiny jezírek v zahradách v naší republice prostě jen "jednoduše" dáváte do rovnice živiny a "nepořádek" v jezírku a na druhou stranu se tohle snažíte vyvážit něčím, co ten nepořádek požírá, živiny využívá, či živiny nějak sbírá/odebírá/navazuje a vysráží. Vždycky, když převažují živiny a je jich v jezírku moc, tak je prostě voda ošklivá, nevoní, nevypadá hezky, jsou tam řasy apod. Všechna snaha o čistou vodu se pak prostě točí kolem toho, abyste všechny ty přebytky živin dostali z jezírka pryč.
Co všechno dodává do jezírka živiny:
- ryby (krmíte je, vylučují, ...)
- listí na podzim
- odumřelé zbytky rostlin na podzim
- prach, pyl, poletující semínka, květy, mrtvý utopený hmyz
- dusičnany ve vodě (přítok do jezírka, dopouštění z řádu či studny)
Co všechno ty živiny spotřebovává:
- řasy (a sinice)
- rostliny v období růstu a květu
- bakterie a mikroorganismy
Takže každý, kdo chce mít jezírko s průzračnou vodou, se snaží různými způsoby ty živiny z jezírka dostat. Nejčastěji různé firmy doporučí tyhle pomůcky a pravidelné čištění a péči o jezírko:
- filtrace jezírka (filtr a silné čerpadlo) - za pomoci elektrické energie se snažíte prohnat celý objem jezírka za jednu hodinu nějakou "bednou" s filtrací. Ve dne v noci. Složení takového filtru je firmu od firmy různé, v principu jde ale o to, jak nejlépe "ubytovat" bakterie, které prakticky tu vodu vlastně čistí. Neustálé přečerpávání vody ve dne v noci zajistí bakteriím dostatek kyslíku a živin, aby neumřely.
- UV lampa - řeší tzv. zelenou vodu - ničí sinice a zárodky řas atd., ale taky bakterie, i ty užitečné. Je to doplněk k filtraci.
- Skimmer - pomůcka, která sbírá nepořádek z hladiny jezírka.
Když se pořádně a dobře nastaví všechny ty parametry, filtry se pravidelně čistí a prostě tyhle pomůcky v sezoně jedou nonstop ve dne v noci, tak bude voda v jezírku čistá, ať jsou tam ryby a klidně nejsou rostliny a je na úpalu apod. Je to takové neprůstřelné řešení a není se co divit, že jej firmy nabízí, aby nemusely řešit reklamace a nepochopení zákazníků. Prostě tohle fakt fungovat bude.
Dá se na to jít i jinak?
Když jsem si začala počítat, kolik by nás ta pořádná filtrace stála - všechna ta zařízení, ten provoz elektrických hraček pro naše 14-15 m3 veliké jezírko - dostala jsem se na částku minimálně 4 000 Kč za rok, spíš víc (soudě podle reálných nákladů, které zmiňují lidé, co jezírka mají). A kolem 1 100 KWh za rok. Vždyť to by byla čtvrtina toho, co spotřebuje celá naše domácnost na elektřině za rok. To bychom navíc museli platit. A přivést k jezírku elektřinu, starat se o ty elektronické hračky atd.
Tak jsem si řekla, že ty ušetřené 4 000 Kč ročně (a počáteční náklady ještě, že...) zkusím spíš využít na experimenty s přírodní cestou, jak naše jezírko filtrovat. Přecejen v něm především chci mít kytky, nejsou tam ryby a koupání pro děti je spíš takový bonus. Mám ideální možnost být takový tester.
Tak jsem si řekla, že ty ušetřené 4 000 Kč ročně (a počáteční náklady ještě, že...) zkusím spíš využít na experimenty s přírodní cestou, jak naše jezírko filtrovat. Přecejen v něm především chci mít kytky, nejsou tam ryby a koupání pro děti je spíš takový bonus. Mám ideální možnost být takový tester.
Co tedy zkouším a na co se chci zaměřit?
- Čistit jezírko
Je potřeba dostat z jezírka přemíru těch živin. V praxi to znamená půjčit si jezírkový vysavač od přátel a na jaře vysát různé listy a zbytky a nepořádek, který se do jezírka dostal. Dočistit se potom jezírko dá za pomoci sloučenin na bázi aktivního kyslíku. Mělo by jít o obyčejný klasický perkarbonát sodný, nicméně třeba na Attack pond přípravku je vznosný název natrium karbonát perhydrát, což ani nejde vygooglit, takže se nejdřív budu muset zeptat nějakého chemika, jestli je to prostě to stejné, co perkarbonát sodný, což nejspíš bude. Tahle věcička od určité teploty vody prostě za pomoci uvolněného kyslíku vyzvedne usazeniny ze dna a nechá tam prací sodu, která ovlivní pH celého jezírka. Váš úkol je rychle síťkou posbírat všechny ty vyplavené usazeniny, než zase klesnou ke dnu (u velkých jezírek musíte řešit, abyste na ně síťkou "dosáhli").
No a na podzim je potřeba ostříhat rostliny a odstranit všechny ty suché listy. Uvádí se, že je potřeba i ostříhat podvodní rostliny, tak to jsem zvědavá, jak to budu u lakušníku dělat...
Taky je potřeba minimálně po pár letech dostat nečistoty z kačírku. Postupně se tam dostává prach, pyl apod. a vytváří velmi výživné blátíčko. Jestliže ho bude v jezírku za několik let už příliš, tak se může tzv. "zlomit voda" a bude se muset jezírko celé vyčistit a předělat (ano, filtrace se silným čerpadlem se tomu snaží zabránit a tento moment co nejvíce oddálit).
Opravdu se jezírka vysávají... - Zabránit spadu nečistot do jezírka
Na podzim je fajn instalovat nad jezírko sítě proti listí, zvlášť pokud tam máte stromy jako já. Člověk si říká, že to "přece na podzim vysbírám síťkou", ale realita je jiná. Chtěla jsem v listopadu sbírat listy plující na hladině, ale ono mi to jezírko v tom listopadu zamrzlo. Než jsem se vzpamatovala, tak byly listy na dně.
Do jezírka samozřejmě padají například i jehnědy z lísek, květy z třešní, listy z buku (pustí je až koncem dubna), listy po silném větru či bouřce apod. Síťka má u nás stabilní místo u jezírka a lovení nečistot se stalo takovým mým koníčkem (a koníčkem dětí). Jsem vlastně živoucí skimmer ;-) - Ubytovat bakterie
Nejvíce jezírko čistí bakterie ve vodě. Ostatně na tomto principu je vlastně založená velká část filtrů (nacpávají se speciálními pórovitými materiály, kde je velká plocha pro spoustu bakterií) a také třeba speciální vaky pro biobazény (to je ta "věcička" za 90 tisíc u našich přátel - velké vaky s bakteriemi a mikroorganismy, které parádně vyčistí vodu, i když tam nejsou rostliny).
I když to bude možná znít zvláštně, tak ty bakterie v té vodě prostě mohou být i bez těchto filtrů a zařízení. "Ubytují" se v kačírku, u kořenů vodních rostlin apod. Prakticky umějí dělat takový ten "lehce slizký) film u okrajů folie a bydlet jen tak ve vodě.
Ve skupinkách na Facebooku, na fórech i jinde se živelně diskutuje o tom, jestli ty bakterie opravdu zvládnou bydlet i jinde, než v tom filtru, a jak je to efektivní. Odpověď vám zatím dát neumím, koupila jsem si je a zkouším, co to udělá.
Po první aplikaci bakterií do jezírka se najednou začala různá špína shlukovat a vyplavávat na hladinu, kde jsem je síťkou sebrala. - Udržet bakterie na živu
Máte-li v jezírku bakterie v nějaké filtru či jinde, je ještě potřeba je udržet naživu a starat se o to, aby se množily. Zatím jsem zjistila, že bakterie především potřebují ke svému životu kyslík. Právě proto musíte filtrem honit vodu pořádnými čerpadly a nejlépe přes malý vodopádek. Bakterie musí mít kyslík. A proto je z principu věci problematické zkusit řešit filtraci jezírka za pomoci solárních panelů - v noci a ve dnech, kdy je zataženo, se k bakteriím nedostane obvyklá porce kyslíku, na kterou jsou zvyklé, a asi prý umřou. V tom jasno nemám, malý solární filtr jsme si vyrobili a uvidíme, jestli k něčemu bude.
Hlavně ale chceme, aby kyslík bakteriím vyráběly rostliny. Celkem velkou část jezírka jsme osázeli lakušníkem vodním (Ranunculus aquatilis), krásnou rostlinkou, která by měla vodu hodně okysličovat.
No a v neposlední řadě je potřeba příliš neměnit pH vody (např. za pomoci perkarbonátu či různých přípravků proti zelené vodě atd.). pH samo o sobě mění použité kameny a prvky v jezírku. No a nechodit do jezírka třeba s opalovacími krémy či jinou kosmetikou na kůži, která by bakteriím vadila. - Pomoct bakteriím díky rostlinám
Ano, to je základní věc, která je komunikována skrze časopisy a internet. Rostliny čistí vodu. I já jsem to tady psala. Ale je to trochu složitější. Rostliny odebírají živiny z vody pro svůj růst právě především jen v části sezóny. Na podzim zase pro změnu živiny do jezírka dodávají. Jejich stěžejní role je spíše v ubytování těch baterií. No a hlavně rostlinám chvíli trvá, než se rozrostou, takže minimálně začátky jsou náročné. - Pomoct s rozkladem živin díky živočichům
Existují různé živočichové, kteří s čištěním jezírka pomáhají. Třeba taková Daphnia Magna má pomoct s tzv. "zelenou vodou", smysl má pouze u jezírek, kde nejsou ryby. Také zooplankton pomáhá čistit vodu (ještě nemám zjištěno, kde se kupuje) a o vodních beruškách už jsem psala (Jak jsem si zatím nekoupila vodní berušky). - Omezit růst řas za pomoci různých přípravků
Na trhu existuje leccos, co hodíte do vody a neporostou řasy. Jaký to má nebo nemá vliv na bakterie v jezírku, rostliny a živočichy, to nemám moc ponětí a teprve to budu zkoumat a zkoušet. - Nemít ryby
Zatím to vypadá, že bez ryb jsou jezírka čistější. Pokud se bojíte larev komárů (které ryby žerou), tak si hýčkejte (doneste o známých z jezírka) znakoplavky, ty je žerou taky. A nebo počkejte, až přiletí vážky a budou tam mít larvy (dáte-li jim k tomu vhodné prostředí), ty také komáří larvy požírají.
Sečteno podtrženo, udržet v jezírku čistou vodu i na místě, kde není přivedená elektřina, by mělo jít. Rozhodně to některých lidí a na některých zahradách prostě funguje. Otázkou samozřejmě je, jak dlouho a zda třeba po deseti letech nebude muset dojít k nějakému hloubkovému čištění dna od sedimentu apod.
Tak sledujte moji cestu a to, jak a jestli vůbec udržím to naše jezírko nějak schopně čisté.
6 komentářů
Jeee, vy “zijete”!
OdpovědětVymazat(Vzhledem k tomu, ze mame deti +- stejne stare, tak je mi jasne ze “si zijete” )
Moc dekuju za dalsi zpravy o jezirku, u nas jsme se zasekli na mantre “jsme na skale a nevime kolik mame mista”. A tak zatim budujeme terasu :)))
Mejte se krasne!
Iva
Moc děkuji za zprávu. Ať se Vám podaří udělat krásná terasa a užíváte si ji!
VymazatDěkuju za článek. My jsme ve fázi stálého načítání a okoukávání od ostatních... Elektřinu sice přivedenou mít budeme, ale nechce se mi jí plýtvat. Budu bedlivě sledovat, jak se Vašim bakteriím daří dál.
OdpovědětVymazatDoporučuji to různě sledovat, například i ve skupince Zahradní jezírka na Facebooku, je tam spousta názorů a informací. My třeba litujeme, že jsme si nevzali jinou barvu folie, aby voda vypadala lépe (o tom bude příští příspěvek...) a upravujeme ještě strmé okraje, co máme atd.
VymazatTak ten natrium karbonát perhydrát od Attack pondu skutečně JE prachobyčejný perkarbonát sodný alias prací soda. A jde tedy koupit 10kg za 400 Kč (Attack pond 325 Kč za 1,2kg). S účinkem jsem celkem spokojen, ale úplně dokonalé to také není. My se naše jezírko pořád ještě učíme (dostaveno letos v červnu).
OdpovědětVymazatCca. 100m3, bez ryb a bez kytek, filtrace, UV lampa, kačírek, bakterie ty základní, nenasadili jsme bakterie proti zelené řase.
Zelená řasa se neobjevila, ale hnědé "usazeniny", "sliz" ano. Tak s tím bojujeme. Bakterie máme v kačírku, ale asi se to tluče s tou UV lampou, takže asi časem chcípaj.
Má někdo zkušenosti? Musím to nějak vychytat.
Tak na vláknité řasy v jezírku existují různé pondy, které se od sebe liší například podle toho, kolik kubíků máte v daném jezírku. Občas je to zanesené, že už to ani filtrace nepobere a proto jsou tu pondy. S pozdravem Jan
OdpovědětVymazat