Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt
Co můžete dělat na zahradě v březnu?
  • Dělají vám doma radost kupované hyacinty, prvosenky nebo narcisky? Můžete si je zasadit do zahrady pod listnaté stromy, kde příští rok možná některé znovu vykvetou. (O rychlených kvtinách v květináči.)
  • Již můžete vyhlížet ptáky vracející se z teplých krajů: vlaštovky, čápy, jiřičky, husy, skřivany či špačky a drozdy. Březen je také vhodná doba pro umístění případné ptačí budky, nebo umístění hnízda pro vlaštovky.
  • S fotoaparátem můžete na zahradě hledat první letošní posly jara – sněženky, bledule, krokusy, "kočičky" na kvetoucích vrbách či nenápadné žluté kvítky dřínů. Pokud při tom náhodou najdete i vysíleného čmeláka, máte mu prý zkusit dát cukr.

  • Často již lze sázet kerblík, šalvěj, tymián, špenát, ředkvičky, cibule, salát, pažitku či červenou řepu. Ale také jetel či vlčí bob na zelené hnojení stromů. A když už jste u toho hnojení, je vhodná doba pro rozhození vyzrálého kompostu. (Co set a sázet?)
  • Chybí vám stromek či keř v zahradě? Teď je ještě lze sázet, byť podzimní sázení  je lepší. 
  • Ke konci března již můžete vyhlížet také první motýly – žluťásky.
  • Březen je doba, kdy už milovníci zeleniny za okny hýčkají malé rostlinky a předpěstovávají ze semen rajčata, celery, papriky a postupně i další zeleinu.
  • Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v březnu se ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr, stromy stříhají. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Vždycky je pracně hledám na internetu... Co přesně? No osevní plány a vhodnou dobu výsevu semen. A především v létě matně vzpomínám, kdy že bych měla zaset bílou ředkev pro podzimní sklizeň, polníček nebo to zkusit s ozimou zeleninou. A tak jsem, především pro sebe, sepsala přehledový osevní plán. Pařeniště a skleníky vynechávám, protože je jednoduše nemám. Přidávám pouze klasické místo na parapetu za oknem doma. Postupně budu seznam aktualizovat a upravovat a doplňovat, podle toho, co ještě zjistím, co se mi osvědčí a co půjde.


LEDEN
Sice se obvykle píše, že už můžete předpěstovávat různé druhy zeleniny, ale mně se to nikdy takto brzy nevyplatilo.

ÚNOR
Hned na začátku února je čas na předpěstování letních pórků pro brzkou sklizeň a brokolice, abyste ji stihli sklízet, než jí bude moc horko. V průběhu února je nejvyšší čas předpěstovat papriky, pokud to s nimi chcete zkoušet, a také některé chilli papričky. Všem celerům trvá klíčení dlouho, na ty byste taky neměli zapomenout.
  • Předpěstovat doma ze semen: letní pórky pro brzkou sklizeň; klasické, balkonové i některé chilli papriky a feferonky; klasické i výhonkové brokolice; listový, bulvový i řapíkatý celer, jarní kapusta, rané kedlubny, raný květák, lilek, měsíční jahody ze semen, salát Venezianer, bílá ředkev Rex, 
  • Set a sázet ven: cibule, šalotka, mák, někdy už i černý kořen a polníček
  • Rychlit: řeřicha
  • Do květináče na doma: bazalka, potočnice

BŘEZEN
Nastává hlavní předpěstovávací sezona, na začátku stíháte ještě balkonové mini papriky a v půlce března už lze začít s rajčaty a dalšími sazeničkami, které přijdou ven potom v květnu. Hlavně některá zimní zelenina potřebuje brzy zaset, aby dostatečně zesílila a vyrostla. Ven se na záhony seje vícero otužilé zeleniny, využívá se jarní vlhkosti a dešťů, spěchat byste měli s černým kořenem, špenátem a s ředkvičkami, těm by pozdní setí nevyhovovalo. Mrkev a petržel se též doporučují set právě v březnu. Také předpěstovaná brokolice by měla brzy zamířit ven na chladnější a vlhčí vzduch a do půdy by měla i cibule a šalotka. Růžičková kapusta, stejně jako letní i zimní pórky se obvykle v této době sejí buď dočasně na záhon nebo do truhlíku ven a na své pevné místo přijdou sazeničky později.
  • Předpěstovat doma ze semen: balkonové mini papriky, jarní kapusta, rané kedlubny, lilek, rajčata, divoká rajčata, melouny, aksamitník, batáty naklíčit z hlíz, pór letní i zimní
  • Předpěstovat venku ze semen: růžičková kapusta, letní i zimní pórek
  • Set ven: mibuna, mizuna, cizrna, černý kořen, hlávková kapusta, mák, mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, křez (divoká roketa), bílá ředkev, heřmánek, směs provensálského salátu, některé hlávkové saláty, polníček, bob obecný 
  • Sázet ven sazenice: brokolice (jestli má už 5 listů), salát Venezianer, zakoupené sazenice měsíčních jahod, cibule, cibule sečka (zimní), šalotka

DUBEN
V dubnu je už dostatečně teplo pro správné klíčení mnoha druhů zeleniny, bylinek i rostlin. Například hrášek u nás má význam set až v dubnu a ne dříve. Stejně tak mám i zkušenosti s příliš brzkým předpěstováním ačokčy. Ta potom leze skoro až do nebes, parapet je jí malý a přitom ven může až po zmrzlých. Nene, ačokču doporučuji předpěstovávat až někdy za půlkou dubna. Duben je také vhodnou dobou pro výsev červené řepy a jejího příbuzného mangoldu, oba jsou prý trochu citlivější na případné mrazíky, takže se pro výsev doporučuje až půlka dubna. Tento měsíc je v začátku také ideální pro výsev většiny salátů.

  • Předpěstovat doma ze semen: ačokča, lufa, aksamitník do záhonků, cukety (ale není nutné)
  • Set ven: mibuna,mizuna, cibule, cibule sečka (zimní), cizrna, cukrový hrášek, hrách, hlávková kapusta, kedlubny, mrkev, kopr, cukrová kukuřice, majoránka, mák, mangold, měsíček lékařský, směs provensálského salátu, růžičková kapusta, červená řepa, měsíček lékařský, římský salát, hlávkový salát
  • Sázet ven sazenice: měsíční jahody, sazenice klasických jahod, brokolice, saláty, letní pórky, předpěstovaný bob obecný

Ačokča doma klíčí poměrně rychle a za chvíli je jí truhlík malý.
KVĚTEN
V chladnějších oblastech lze sázet ven i brokolice, v teplejších a suších to obvykle moc nevyjde. Stěžejní dobou na setí a sázení mnoha choulostivých druhů zeleniny a bylinek jsou tzv. zmrzlí muži. Tj. poslední chladná vlna s možnými mrazíky, která obvykle přijde lehce za polovinou měsíce května. Po ní již lze ven sázet například sazenice rajčat, paprik, aksamitníků. Cukety stačí po zmrzlých rovnou vyset ze semen, stejně jako fazole, keříčkové fazole, kukuřici a fenykl. Na místo sklizených ředkviček se obvykle seje ven ještě červená řepa, mrkev pro pozdější sklizeň nebo černý kořen.
  • Předpěstovat doma ze semen: salátová čekanka (radicchio), růžičková kapusta, 
  • Set ven: hrách, kadeřávek, hlávková kapusta, kedlubny, kopr, kukuřice, mangold, letní saláty, červená řepa, slunečnice, černý kořen, cukety, čekanka, fazole, keříčkové fazole, fenykl, pozdní květák, bazalka, majoránka
  • Sázet ven sazenice: papriky, chilli, rajčata, aksamitníky
Sazenice rajčat a paprik čekají za oknem na svoji chvíli.
ČERVEN
Na volná místa po sklizené zelenině jde ještě v červnu dosévat poměrně dost druhů, kterým tato doba vyhovuje. V červnu je především obvyklé set do záhonů semena kadeřávku.

  • Set ven: čekanka, endivie (od druhé pol. června), fenykl, hrách, kadeřávek, kedlubny, kopr, cukrová kukuřice, směs provensálského salátu, pozdní květák, mangold, mrkev, červená řepa (pro menší bulvičky), černá ředkev

ČERVENEC
V horkém červenci si musíte hlídat, aby zasetá semena nevyschla. Stále jde ještě zaset například sibiřský kadeřávek. Někteří za okne předpěstovávají brokolici pro podzimní sklizeň.

  • Předpěstovat doma ze semen: brokolice
  • Set ven: cibule sečka (zimní), čínské zelí, fenykl, kopr, směs provensálského salátu, bílá ředkev, černý kořen (hodně zalévat), endivie, sibiřký kadeřávek

SRPEN
Suchý a horký srpen není úplně obvyklým měsícem na setí zeleniny. Když si ale pohlídáte vláhu pro klíčící semena, mělo by jít set ještě poměrně dost zeleniny pro podzimní sklizeň. Časté je v některých oblastech setí semen ředkviček nebo nízkých odrůd hrachu.

  • Set ven: mibuna, mizuna, ozimá cibule, cibule sečka (zimní), čínské zelí, kopr, polníček (jen pokud ho opravdu uzaléváte), sibiřský kadeřávek, směs provensálského salátu, černý kořen (hodně zalévat), nízké odrůdy hrachu, pozdní mrkev, mrkev Rondo,  červená řepa (malé bulvičky), rukola, špenát, ředkvičky, vodnice, bílá ředkev
  • Sázet ven: předpěstované sazenice brokolice

ZÁŘÍ
Nejjistější je ale podzimní zeleninu set hned z počátku měsíce září. Obvyklé je zaset různé lístky a saláty, jako je mibuna, mizuna, roketa či špenát a hlavně polníček, který chce hodně vláhy na klíčení. V září je také ideální sázet cibulky medvědího česneku.

  • Set ven: mibuna, mizuna, cibule sečka (zimní), polníček (na prosinec), roketa, špenát, mangold na jaro, listová petržel na jaro
  • Sázet ven: medvědí česnek (cibulky)


ŘÍJEN
Říjen je především měsícem sázení česneku a ozimé zeleniny, od které očekáváme, že začne růst především na jaře, případně, pokud vyklíčí ještě v říjnu, tak zvládne přezimovat.

  • Set ven: cibule sečka (zimní), polníček na jaro, listová petržel na jaro, raná karotka, ozimý salát (např. Humil), ozimé odrůdy květáku a kapusty nebo zelí
  • Sázet ven: česnek (stroužky)

LISTOPAD
Poslední možnost pro zasetí ozimé zeleniny, která potom velmi brzy z jara vyklíčí a poroste.

  • Set ven: raná karotka, kořenová i naťová petržel, salát, cibule, ozimé odrůdy květáku a kapusty nebo zelí


Třeba se vám můj seznam a přehled bude hodit. Každopádně každá oblast je jiná a doba setí a sázení se může v rámci jednoho měsíce i dvou docela měnit.
Co můžete dělat na zahradě v únoru?

Únor je jeden z nejklidnějších měsíců, co se zahrady týká, půda je často zmrzlá, venku je vlezlá zima, že ani není moc důvodů do zahrady chodit a spíše na ni člověk kouká přes okno z tepla domova.
  • Pokud není sníh a zmrzlá půda, tak zalijte jehličnany a stálezelené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.
  • Můžete pozorovat ptáky na krmítku, pokud je v těžkých mrazech přikrmujete (více o krmení ptáků). Do pítka jim v holomrazech dávat pravidelně vodu (více o pití ptáků v zimě).
  • Jasmín, vilíny či kaliny někdy vykvétají již v únoru, kaliny mnohdy hezky voní a v druhé polovině února se již někdy probouzí sněženky či čemeřice (více o zimních květech).
  • Pokud ještě nemáte hmyzí domek, můžete si nějaký zkusit vyrobit (více o jednoduchých hmyzích domečkách, i těch složitějších). 
  • Jestli je sníh a opravdu se vám chce jít ven, můžete zkusit dokonce oprášit gril a zkusit si kouzlo zimního grilování (více o zimním grilování).
  • Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v únoru už začíná být ta pravá doba, především ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte. 
  • Jestli máte zahradní trampolínu pro děti v "celoročním" provozu, musíte z ní odhrnovat sníh, aby se odrazové plátno pod tíhou sněhu neprověsilo.
  • Doma už si můžete alespoň za oknem začít rychlit řeřichu. Koncem února už lze předpěstovat některou zeleninu.



Zapomeňte na:
  • Solení cestiček v zahradě, vhodnější je písek a štěrk (více o zimním sypání cestiček).

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Dnes mám jen krátkou drobnost, vlastně hloupost, na kterou jsem si vzpomněla cestou z vany. Koupali jsme malého synka... ale ten příběh začíná už mnohem dříve.

"Padá ti hodně jehlic z vaší borovice, dej jí hořkou sůl," poznamenala jednou moje tchýně a pak mi hned dávala balíček s názvem Hořká sůl. Poslechla jsem, jehličnany se po roztoku hořké soli krásně vzpamatovaly, ale já byla taková rozpačitá. Podle barevného obalu ze zahradnického centra mi tak nějak přišlo, že to nejspíš bude nějaké umělé hnojivo, kterému se spíš na zahradě chci vyhýbat. A tak jsem se raději vyhýbala. Bála jsem se mít něco takového v boudě, kde by se k tomu třeba mohl dostat malý syn. Ani jsem pořádně nevěděla, co je označení "hořká sůl" vlastně zač.


To, že mi tchýně radila poměrně (snad ?) normální věc, jsem zjistila až mnohem později. Zrovna jsem sháněla tzv. epsomskou sůl do koupele pro synka. Když totiž chcete dítěti dodat nějakou vhodnou formou hořčík, většinou natrefíte na informace právě o koupelích v epsomské soli. Hořčík se z ní docela dobře vstřebává kůží. Já už sice doma měla různé spreje s hořčíkem právě pro vstřebávání kůží (dříve jsem trpěla jeho nedostatkem), ale to by syn nesnesl, docela to po aplikaci "brní" na kůži. Koupel byla nejjednodušší varianta, navíc už je ve věku, kdy tolik nepije tu vodu (epsomská sůl může mít lehce projímavé účinky, záleží, kolik vody z koupele by dítě vypilo).

Protože epsomská sůl je prakticky vlastně síran hořečnatý, velice rychle jsem se dopátrala, že to, co dávám synkovi do koupele, je stejná věc, která dělá dobře jehličnanům na zahradě. Epsomská sůl je vlastně ta zahradní "hořká sůl". A dělá dobře nejen jehličnanům. Hořká sůl se dodává i ovocným stromům pro podporu tvorby plodů, vinné révě po odkvětu opět pro podporu tvorby plodů a lepší kvalitu ovoce (je větší a méně "dřevnaté"). Taky luskovinám a růžím. A v neposlední řadě se dávají například i listnatým stromům v živém plotě, pokud jim žloutnou listy. Je to jeden příklad toho, kdy látka, která dělá dobře člověku, působí i pozitivně na rostliny. Teoreticky bych třeba v létě mohla vodu z vany potom rovnou vylít k rostlinám (kdyby nebyla ta voda tak tvrdá a trochu i chlorovaná).

Jak epsomskou sůl používám? Ráno nebo večer zalívám rostliny roztokem vody a rozpuštěné epsomské soli. Je potřeba zálivku aplikovat v době, kdy není slunce tolik silné, jinak by rostlinám mohlo hrozit popálení. Podávání epsomské soli rostlinám není myslím nijak časově omezeno, ale nejpraktičtější mi to přijde v době od jara do pozdního podzimu.

Dávkování:
velké stromy – 20 g na litr vody (maximálně 10 litrů takové zálivky na rostlinu)
malé keře – 8 g na litr vody (maximálně 6 litrů takové zálivky na rostlinu)
Používáte také na zahradě hořkou sůl?

Více informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nedostatek_hořčíku_u_rostlin
Protože naším snem o bydlení na vesnici byla nejen zahrada, ale taky litinová kamna s troubou a sporákem, museli jsme přemýšlet i o skladování zásob dřeva. Malá zahrada je v tento moment docela limitující. Každým místem pro dřevo se totiž ubírá místo pro rostliny. Třeba můj táta má poměrně velikou zahradu a vůbec mu nevadí, že hodně velkou část zabírají zásoby dřeva. Dělá si dřevo sám, takže některé dřevníky jsou určené pro syrové dřevo, aby vyschlo, z jiných už se postupně odebírá to suché. Tolik prostoru ale u nás nepřicházelo v úvahu, vždyť naše zahrada je tak maličká a každé místo, kde lze jinak pěstovat rostliny a keře, je cenné.
Naše zásoby na zimu. Vždycky jen na jednu zimu, máme malou zahradu.
Prostory, kam uschovat už hotové, suché dřevo jsme vymýšleli tak nějak až v momentě, kdy dům stál. A přesně na množství, které by nám snad vždy stačilo na jednu sezónu. Ono najít na naší zahradě místo, které ještě není osázené, vlastně není jednoduché. Nakonec jsme našli dvě možná místa na dvě "dřevárky". Jednu velkou stavbu, kterou připravil, nachystal a skvěle potom s mým manželem sestavil můj táta, máme vzadu na zahradě. Ukládáme tam nářadí, sušíme prádlo a právě taky uchováváme dřevo na topení. Poskytuje nám soukromí a nekoukáme už sousedům do jejich obýváku. Namísto toho koukáme na krásnou práci mého táty, která pro mne má velikou cenu. "Toto vyrobil můj táta", chlubím se často a jsem pyšná. Tati, díky!
Velká "dřevárka" vzadu na zahradě. Je to vlastně moderní, multifunkční zahradní prvek. Část je skladiště na zahradní věci, v části skladujeme dřevo a část slouží jako zastřešené místo pro sušení prádla. A taky jako další teráska pro synka na hraní, na uschování věcí na zimu (židle, hračky) pod střechu či jako hezká "schovka" když prší.
Druhé místo pro uložení dřeva jsme našli z východní strany našeho domu. Tentokrát je vyrobil můj manžel sám, z materiálu, který zbyl ze stavby prvního dřevníku. Poskytuje závětří na malé terásce u domu u oken a poskytuje zásoby dřeva pěkně hned blízko obývacího pokoje, kde kamna máme. Na tuto stavbu jsem taky moc pyšná, krásně využila prostor, který by se mi stejně hůř osazoval rostlinami.
Menší dřevník hned u domu z východní strany.
Když jsme místo pro naše dřevníky hledali, začala jsem si schovávat různé obrázky pro zahradní ukládání dřeva. Bavilo mne sledovat, jak nápadití lidé jsou. Jak umí na malých zahradách využívat každou možnost. Jak hezky mohou vypadat dřevníky v moderním pojetí. Ze dřeva můžete vyskládat nízký "plot", který vám poskytne soukromí na zahradě a trochu i odstíní od hluku - namísto klasických "plných" plotů. Polínka mohou být "schovaná" v lavičkách i ohništi. Dřevník může mít zelenou střechu a klidně může být policového typu nebo ve tvaru šestihranů. Podívejte se na různou inspiraci v pinterestové nástěnce: https://cz.pinterest.com/zahrada/d%C5%99evn%C3%ADky-v-zahrad%C3%A1ch/
Dřevníky v zahradách mohou být hodně hezké. Zdroje obrázků: https://www.cortenstaalproducten.nl/, http://www.instructables.com, http://ideipentrucasa.ro/, http://www.conma.ch/, https://i.pinimg.com/, https://www.instagram.com/.
Zdroje obrázků:
Houtopslag Cortenstaal, Cortenstaalproducten, via https://www.cortenstaalproducten.nl/a-36456537/houtopslagen-2mm/houtopslag-cortenstaal-100x35x200cm/#description
Garden Fireplace With Bench by AllanS1, via http://www.instructables.com/id/Garden-Fireplace-with-Bench/
Idei practice de depozitare a lemnelor de foc in standuri de metal, Violeta O., via http://ideipentrucasa.ro/idei-practice-de-depozitare-lemnelor-de-foc-standuri-de-metal/
HOLZLAGER, DS AG Conma, via http://www.conma.ch/de/holzlager
Ecossistemas. com, via Pinterest, https://i.pinimg.com/originals/b9/1c/5b/b91c5bc73ebd99b9299b0a51cad0a307.jpg styleroom_fi, via Instagram, https://www.instagram.com/p/szQ71grqbb/


O pořadu pana Ferdinanda Lefflera jsem už psala a protože se mi líbilo nakukovat do krásných zahrad, objevila se na Vánoce pod naším stromečkem i jeho půvabná kniha. Jmenuje se Žijte ve své zahradě. A v tomto textu se chci podělit o své postřehy a o to, proč mám tuto knížku ráda. Třeba si podle toho zhodnotíte, jestli by měla nějaký smysl i pro vás.


Začnu trochu obšírněji. Když jsme se s manželem vzali, dostali jsme od kolegů z práce krásný svatební dar. Obrovskou těžkou knihu plnou obrázků architektonicky krásných domů z celého světa. Ta kniha neobsahovala moc textu a rozhodně nebyla praktickou příručkou do života, protože znázorněné domy stály neskutečné částky. Přesto jsme jí pořád listovali. Ujasňovali jsme si na ní, že budeme jednou v době chtít hodně oken. Že se nám líbí výhledy do zeleně. Některé zajímavě použité přírodní materiály. Nechali jsme na sebe jen prostě ty krásné fotky působit. Knížka nás hodně inspirovala pro náš vlastní projekt domu, který oproti těm v knížce stál jen nepatrnou částku. Jsme rádi, že jsme ji měli. A podobné to bude s knihou pana Lefflera.


Kniha je plná krásných fotografií z několika zahrad. Z velkých zahrad, drahých zahrad, střešních zahrad a teras. Já vím, že cenově jsou ty zahrady někde jinde, než si můžu dovolit. Venkovní kuchyně, jezera a přírodní koupaliště, velké terasy, krásné šlapáky, opravdové materiály, umělecké předměty, vodní prvky, zídky, vysoké záhony, venkovní postel, zajímavá odpočívací místa... na to náš rozpočet nestačí. Ne, aby byly v takové hezké podobě. Ale jsou krásnou inspirací, nutí mne nad zahradou přemýšlet.


Pokud čekáte, že tato kniha o zahradách pojednává primárně o rostlinách, nejspíš byste byli zklamaní. O rostlinách jako takových jsou tam tak všehovšudy čtyři stránky. Ne, o nich ta kniha není. I když jsou vidět na každé stránce - ať již šalvěje, kontryhely, úrazníky, mateřídouška, břízy, traviny, měsíční jahody, zelenina nebo čechravy, většinou nepojmenovány - o nich není. Tahle kniha je právě o konceptu všeho ostatního. Jaké zvolit ploty, zástěny, kam dát lavice a z čeho? O jakých vodních prvcích přemýšlet, co dokážou zídky, místo pro ohniště? Jaké mohou být v zahradě cesty, jak působí vysoké záhony, že je třeba myslet i na sušák na prádlo? Co altány, venkovní postele, křesílka, schovky a dětské hrací prvky? Co dokáže umění v zahradě a jaké volit materiály? Tak právě na takové otázky zodpovídá.


Tak jako se mi zamlouval komentář pana Lefflera v jeho pořadu, stejně se mi zamlouval text v jeho knize. Dobře se mi četl. Líbí se mi, jak o zahradách přemýšlí, jaké otázky si klade. Líbí se mi jeho názory a postřehy. Pokud se vám líbilo, o čem mluvil v pořadu, bude se vám líbit, o čem psal. Dokážu si představit, že si jeho knihu budu číst stále a stále každý rok. Však už teď jsem se ke spoustě pasáží vracela.

Co jsem ráda, že díky knížce teď vím? Co jsme si z ní s manželem vzali, i když už máme většinu zahrady zařízenou? Především postřehy k těm těm neživým zahradním záležitostem, které ještě tolik dořešené nemáme. A o kterých vlastně ta kniha je:
  • Nikdy nebude působit dobře, pokud si materiál hraje na jiný, než opravdu je. Škrtáme plán na betonovou dlažbu pro stání pro auto, která by se tvářila jako bílé kostičky. Stejně by se nehodila ke gabionu, který jsme vyskládali z kamenů z pozemku. Místo toho přemýšlíme o opravdové kamenné dlažbě, nebo přiznaném hezkém betonu, nebo mlatovém povrchu.
  • Kdyby nás někdy na zahradě obtěžoval v nějakém místě pravidelný hluk, lze k odpočívacímu místu zabudovat nějaký vodní spád - šplouchání vody je také hlučné, ale působí na člověka uklidňujícím dojmem.
  • Naše malá zahrada nejspíš bude vždycky působit roztříštěně. Je to i kvůli různorodým dřevěným prvkům - některé jsou ponechané bez nátěru, jiné musely být natřené a navíc různými odstíny, které se namanuly. Kdybychom přiznali dřevo takové, jaké je, působila by zahrada lépe. To už samozřejmě měnit nijak nebudeme, jaké jsme měli možnosti, takové byly, ale je dobré to prostě vědět. 
  • Potvrdilo se mi, že zahradám sluší dobře vedené cestičky a záhony s květinami. Je dobře, že do předzahrádky plánuji právě takovou cestičku namísto trávníkové plochy.
  • Vhodně zvolené dřevníky zahradě sluší. Jsem ráda, že dva takové máme a na správných místech.
  • Schovky, různá posezení, zákoutí - dodávají zahradě atmosféru a jsem ráda, že jsme jich zařadili tolik, i když mám prostor malý.
  • Zahradu můžu zútulnit pomocí textilu a doplňků - např. polštáře.
  • Vícekmenné stromy dělají se zahradou divy, nemusím se jich bát.


Více o knize:
http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/popularne-naucna/zijte-ve-sve-zahrade-1388
Co můžete dělat na zahradě v lednu?
  • Pokud jste na Vánoce měli jedličku, můžete ji využít na zakrytí jahod, skalniček či trvalek, aby měly ochranu proti mrazům. Opadané jehlice ze smrčků mohou přijít na kompost či k jahodám, malinám a ostružinám, zkrácené větve na hromadu do rohu zahrady pro úkryty pro užitečné živočichy. (Více v článku Co s vánočním stromečkem?)
  • Mrzne, až praští? Pokud teploměr ukazuje alespoň mínus 9 °C, pořádně se oblečte a běžte na zahradu s bublifukem. V této teplotě už stihnou bubliny zamrzat a tvořit křehké umění. Více najdete v odkazech: http://www.malovanikresleni.cz/news/recept-na-zamrzle-bubliny/ a http://extrastory.cz/podivejte-se-co-se-stane-kdyz-budete-v-mrazivem-pocasi-vyfukovat-bubliny.html
  • Pozorovat ptáky na krmítku, pokud je v těžkých mrazech přikrmujete (více o krmení ptáků). Do pítka jim v holomrazech dávat pravidelně vodu (více o pití ptáků v zimě).
  • Stále můžete sklízet zimní cibuli, pórek, růžičkovou kapustu, topinambury, pastinák nebo kadeřávek (zimní dobroty ze zahrady).
  • Požád lze chodit do zahrady pro stálezelené bylinky. Mrazuvzodrný rozmarýn (odrůda Faust od Krulichů), šalvěj či tymián jsou v pokrmech pořád lepší takhle čerstvé než sušené. I když je jasné, že silic a vonných látek v nich není tolik, co v létě. Pokud mrzne, nesahejte jim venku na listy holýma rukama, teplotní šok by způsobil zčernání.
  • Nepravý jasmín, vilíny či kaliny nebo malé čemeřice mohou začít někdy kvést dokonce už v lednu, pokud je máte, podívejte se, zda se třeba neprobudily k životu (více o zimních květech).
  • Koukat se na zahradu za oknem z domu, listovat knížkami a přemýšlet, kterou kytku vysadíte v tomto roce, nebo plánovat, jaké změny na zahradě uděláte.
  • Fotit barevné bobule skalníku, hlohyně či dřišťálu, pokud je ještě nesezobali ptáci. Hezké listy mají i cesmíny.
  • Pokud není sníh a zmrzlá půda, tak zalijte jehličnany a stálezelené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.
Když je sníh:
  • Hledat na čerstvě napadaném sněhu stopy a určovat, kterým zvířatům patří. (O stopách ve sněhu.)
  • Užít si pořádnou koulovačku na zahradě, postavit sněhuláka či sněhulačku či rovnou iglů či hrad. Užít si barevné sněhohrátky.

  • Pokud je sníh těžký a mokrý, raději jej z mladých stromků trochu setřeste, aby nepolámal mladé větve. 
Zapomeňte na:
  • Solení cestiček v zahradě, vhodnější je písek a štěrk (více o sypání cestiček v zahradě).

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ▼  2026 (4)
    • července (1)
    • června (1)
    • května (2)
  • ►  2025 (8)
    • června (1)
    • května (3)
    • dubna (3)
    • března (1)
  • ►  2024 (9)
    • září (1)
    • srpna (2)
    • července (4)
    • května (1)
    • dubna (1)
  • ►  2023 (9)
    • listopadu (2)
    • října (3)
    • září (2)
    • srpna (2)
  • ►  2022 (4)
    • října (1)
    • září (2)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ►  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

Alys Fowler akébie aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety dobroty domečky pro hmyz dárky dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny mišpule moruše motýli mrtvé dřevo mráz muchovník mulč mučenka pletní mykorhiza myš měsíček návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci plevel plot podzim polníček popínavky počasí ptáci péče předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna rajčata realizace zahrady recepty rybíz růže slepice soběstačnost srdcovka stromy stín střih stromů sucho sušení prádla světélka sázení terasa trampolína trávník táta a zahrada uchování úrody umění velikonoce vinná réva voda vysoké záhony vánoce vícekmeny vítr výlety výsev výzdoba včely vůně zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelenina zeleninové polykultury zelená střecha zimní květy zimní zelenina zimolez zábava úrazník úroda čechravy černý bez černý kořen ředkvičky šalvěj šeříky škůdci živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Tvorba našeho vyvýšeného záhonu
  • Kdopak to chodí po zahradě? Aneb stopy ve sněhu.

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes