Vysněná zahrada

Blog o plánování a realizování vysněné zahrady.

  • Blog
  • E-BOOKY
    • Příběh jedlého balkonu
    • Zeleninové polévky
  • Pinterest
  • Instagram
  • Kontakt
Dříve jsem se na první podzimní mrazíky na zahradě dívala spíš nelibě, teď se těším. Na co? Stačí pár mrazivých dní a z mišpulí se postupně stává parádní sezónní ovoce. Plody jsou totiž jedlé, až přejdou mrazem.
Hledám, v čem a jak mne mohou tyhle nevzhledné plody okouzlit...
Jenže je u nich tak trochu problém, že žijeme v době, kdy zrovna nefrčí pojídání hnědé zhniličkovatělé hmoty. Supermarkety překypují barevným a přešlechtěným ovocem z celého světa a tak těžko můžu čekat, že vás, mé čtenáře, okouzlím tímto ovocem jen tak. Zvlášť když prostě vypadá... divně. A co teprve vlastní rodinu a náročné strávníky navyklé na prosincové mandarinky a mango s banány dostupné po celý rok.

Zkoušela jsem pár různých receptů a dávám vám sem ty, které mi přijdou rozumné i pro lidi, kteří neholdují hniličkovatému ovoci...

Mišpulové smoothie

Hodila by se na fotku spíš velká sklenice s dlouhou lžičkou, ale loni jsem na moje pokusy měla jen pár mišpulí, co sotva stačily na takové mističky.
Prostě jen vezmete misku či mísu mišpulí a přepasírujete je přes síto na jemné pyré. Jde to lépe, když vyberete všechna ta velká semena. Pyré má takovou nahnědlou barvu a sladkou chuť s takovým osvěžujícím podtónem. Poměrně dobře si to rozumí se šťávou z pomerančů či mandarinek, které má před Vánoci doma snad každý. Podle toho, kolik čeho smícháte dohromady, tak vznikne hustší nebo vodovější nápoj. Pomeranče mu dodají na hezčí barvě. Toto mi prošlo jak u synka, tak i u manžela a chutnalo jim to.
Malé množství mišpulí jsem jen pasírovala lžící přes malé sítko.

Takhle u nás spotřebováváme mišpuli v její (tepelně) neupravené podobě a s nejvíce vitaminy a minerály. Co třeba obsahuje ve větším množství? Draslík. Podle zdroje (1) dokonce vlastně kolem 220 mg na jednu mišpuli  (737 mg na 100 g), což je slušné (méně než červená řepa, ale pořád hezká hodnota). Chrání tělo před rizikem mozkové cévní příhody, snižují krevní tlak. Možná by tu moje babička ještě byla o trochu déle, když by častěji jedla červenou řepu, lososa a třeba právě mišpule... kdo ví...
Pokud vám toto mišpulové pyré nechutná za studena, zkuste tzv. "horkou mišpuli". Tedy pyré smíchané s jablečnou nebo pomerančovou šťávou, lehce svařené s medem, skořicí a badyánem.

Mišpulová kaše

Propasírované mišpulové pyré je skvělou přísadou i do kaší. Prostě je na konci vaření přidáte do své oblíbené kaše. Zkoušela jsem takto ovesnou kaši. Namočila jsem ovesné vločky do mléka a nechala přes noc. Kaši jsem ohřála a vmíchala do ní pár lžiček mišpulového pyré. Chuť byla taková nasládle ovocná, osvěžující. Skvěle se k tomu hodily kamčatské "borůvky" (zimolez kamčatský), které mám ještě z jara zamražené.
Ovesná kaše s mišpulovým pyré ozdobená mraženým kamčatským zimolezem.
Druhá kaše, kterou jsem zkoušela, byla kaštanová. Podle receptu (2) jsem smíchala v míse na váze 150 g mandlového mléka s 20 g kaštanové mouky (přesáté přes sítko) a trochou kakaa. Směs jsem pomalu ohřívala, až mi vznikla hustá, chuťově hodně "moučná" kaše, do které jsem zamíchala mišpulové pyré. V této kaši ale moc nevyniklo, pouze ji mišpule osladily. Je lepší si mišpule vychutnat spíše třeba v té ovesné kaši.
Kaštanová kaše chutnala spíše "moučně" a po tom kakau, než že by tam člověk poznal ty mišpule.

Tyto recepty mi přišly na seznámení s mišpulemi takové asi nejvíce užitečné. Co zajímavého ještě můžete najít na internetu?
  1. Mišpulovo-jablečná náplň do koláče – je popsána na tomto odkazu na Facebooku: https://www.facebook.com/terapiajedlom/posts/2019691221429369. Mišpulové pyré se rozvaří s nastrouhanými jablky a skořicí a badyánem a použijí jako náplň do koláče. Případně je lze použít třeba na linecký koláč, jako zde: https://www.instagram.com/p/BqzFtySnXLB/.
  2. Mišpulové muffiny – pyré z mišpulí použijte na oslazení těsta (místo banánu nebo medu) a počítejte s tím, že těsto potom může být vlhčí a více šťavnaté.
  3. Mišpule místo marmelády – mišpule obsahují hodně pektinu, marmeláda jako taková se z nich také vyrábí, ale nedělám si moc iluze o její popularitě. 

Jak uchovávat mišpule?

Pokud Vám na zahradě někdo mišpule ve velkém vykousává a požírá a chcete si alespoň část úrody uchovat, můžete je posbírat a dát do mrazáku. Ideální je, když už jsou ale přirozeně přešlé mrazem, tedy takové "povadlé" a uvnitř už hnědé. Na obrázku níže jsou to ty vlevo. Pokud mišpule utrhnete v jejich pevném stavu a po rozkrojení vidíte bílou dužinu, tak pozor, to budou trpké a nezralé.
Vlevo jsou to ty správné zralé mišpule. Hnědé, měkké, hniličkovaté. Vpravo jsou nezralé plody, tvrdé a se světlou dužinou.


V jeden moment mohou být na stejné zahradě jedny zralé a jedny nezralé. Na stromě vystavenému větru a nepřízni počasí jsem měla mišpule zralé, kdežto na nízkém chráněném keři byly nezralé ještě měsíc po těch prvních.
Když nezralé mišpule otrháte a dáte do mrazáku, jejich chuť se za nějakou dobu změní a už jdou jíst. Nebudou ale tak dobré a výrazné chuti, jako ty, které přirozeně dojdou na stromě.

No a jak vlastně připravujete mišpule vy?

Odkazy:
1. https://www.researchgate.net/publication/230165739_Mineral_composition_of_medlar_Mespilus_germanica_fruit_at_different_stages_of_maturity

2. https://blog.giallozafferano.it/bilanciaebilancieri/crema-alla-farina-di-castagne/
Co můžete dělat na zahradě v prosinci?
  • Ustřihnout pár větiček zdatným a zdravým stromům či keřům a rychlit tzv. barborky. (O barborkách.)
  • Pokud je na zahradě námraza, vzít fotoaparát a fotit tu pomíjivou krásu. A když není, rozhodně to v zahradě sluší třeba krásnoplodce.

  • Ozdobit si jedličku, smrček, ale klidně i jakýkoliv listnatý stromek na zahradě, a to buď světélky a ozdobami pro potěchu oka, nebo jedlými ozdobami pro zvířátka (raději si ale zjistěte, jaké, ať zvířátka neotrávíte). Inspirujte se na vánoční výzdobu v nástěnce Vánoční výzdoba zahrady. V zahradě také najdete materiál pro krásné přírodní vánoční ozdoby do domu (Domácí vánoční ozdoby ze zahrady.)
  • Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni. (O přemrzlých plodech.) Taky si můžete po přejití mrazem zkusit vyrýpnout trs pažitky a doma zasadit do květináče. Pokud opravdu přešla několikadenním mrazem, nastartuje se růst.
  • Na zeleninových záhonech září růžičková kapusta, kadeřávek a pórek. Vyhrabávat by měly jít topinambury a ze stromu trhat mišpule. (Více o zimních dobrotách.)
  • Pokud není sníh, tak zalijte jehličnany a stálezelené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.

    Když je už i sníh nebo poprašek:

  • Užít si koulovačku na zahradě.
  • Hledat na čerstvě napadaném sněhu stopy a určovat, kterým zvířatům patří. (Stopy ve sněhu.)

Jak to v prosinci vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z tohoto krásného měsíce: https://www.zonerama.com/Vysnenazahrada/Album/5228207

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Zaznamenala jsem teď spoustu diskuzí na téma smysluplnosti fukarů na listí. Většinu rozvířil tento článek na Ekolistu: Německé ministerstvo životního prostředí volá po omezení fukarů na listí a já myslím, že je dobře, že se o tématu mluví. Jeden z příspěvků, který jsem na toto téma zaznamenala (a snažil se fukary nějak obhájit), totiž poukazoval na to, jak vlastně chtějí lidé teda dostat listí z kamínkového mulče hráběmi. No jo, to je čistě praktický argument. Ano, vím, jak vypadá listí z kroucené vrby na kamínkovém mulči a vy si můžete udělat obrázek níže. Mají to takto totiž sousedé. Hráběmi to fakt nejde. Smetákem taky ne.

A tak mají zastánci fukarů jeden argument k dobru. "Hele, ty fukary jsou fakt potřeba, jinak to listí z těch kamínků prostě nedostaneš...". Ostatní přitakávají, jen já nějak ne. Možná jsem sama, ale mně přijde vlastně divné už to vytváření situace, kdy je ten fukar potřeba.
Opravdu je kamínkový mulč ten nejlepší pokryv půdy pod vzrostlým listnatým stromem?

Ne že bych něco měla proti kamínkovému mulči. Sama jsem mu dost fandila, dala si jej do jahod i na bylinkovou spirálu a pak kvůli pýru jej zase pěkně dávala pryč (Náš milý pýr a mulčování štěpkou). Ale dát si takové kamínky pod strom a pak hledat benzínové hlučné zařízení, kterým z toho to listí dostanu? A není prostě "špatně" už něco na začátku? Třeba právě volba toho mulče? Nevytváříme si situace právě na to, aby nešly řešit jinak, než zrovna fukarem?
Sousedé naštěstí žádný fukar nemají. Jsou milí, listí na zahradě normálně hrabou hráběmi (a vozí mi je na zahradu, já je spotřebuji na listovku a pokryv záhonů pro zeleninu). Ze zpevněných ploch listí zametají. To listí z kamínkového mulče prostě trochu seberou rukou a zbytek se, dle sousedky, prostě do jara "rozloží a propadne mezi ty kamínky".

Byla bych mnohem více raději, kdyby se o listí víc mluvilo a přemýšlelo o něm trochu s rozumem. 
  • Může v klidu spadnout pod strom na zem a zůstat tam do jara? Třeba jako pokryv trvalkového záhonu?
  • Pokud listí padá na zpevněné plochy (chodníky, silnice), není tu lepší a efektivnější a vlastně i ekologičtějším řešením projet ty plochy nějakým zařízením, které to rovnou celé zamete a smete? Než ob dva dny procházet plochu s fukary, nafoukávat to na kraj trávníku a pak foukne vítr a všechno je to zpět...  Třeba ve městě Brně dostaly fukary zákaz už rovnou v roce 2010, protože enormně zvyšovaly prašnost. Vysvětlení zde na stránkách poradny Veronica: https://www.veronica.cz/otazky?i=386
  • Pokud listí padá pod živé keře, je opravdu problém, aby tam rovnou zůstávalo? Je potřeba ho vyfoukávat?
  • Pokud je potřeba odstranit listí z pěstěného trávníku, nestačilo by jen projet plochu sekačkou? Buď díky sekačce klasicky hmotu sebrat a dát na kompost a nebo tou hmotou mulčovat, což trávník rovnou i pohnojí?
  • Pokud je pod stromem přirozený trávník (s jetelem, mechem, pampeliškami apod.) a nehrozí tam ta sněžná plíseň, nešlo by tam to listí prostě nechat?

Možná by se pak zjistilo, že míst, kde jsou opravdu praktické, rychlejší a smysluplné ty fukary, je vlastně jen pár. Možná mne napadá hřbitov (s členitými cestičkami mezi hroby)... ale víc moc ne. Byla bych prostě raději, kdyby se nevytvářely speciální situace, ke kterým je ten fukar vlastně potřeba, ale spíš místa, kde listí ničemu nevadí a nebo jeho "řešení" nevyžaduje zakoupení nového hlučného přístroje, který se použije ve velkém, ale jen jednou za rok. Stačí, že mají lidé plné zuby hluku a prachu z křovinořezů a sekaček na trávu... 


Myslím, že odborník u našeho jezírka hned pozná, že ho dělali úplní laici. Vznikly nám tam totiž místy dost strmé břehy. Taková místa jsou problematická, nedrží na nich kačírek, není tam do čeho sázet rostliny, hned sjedou dolů do jezírka.
Účel světí prostředky.
Samozřejmě jste to měli pěkně nastudované. Jak se ta folie správně zahne, jak se udělá trošku val a zahrábne pak pod kačírek... Jenže teorie je jedna věc a praxe (bez předchozích zkušeností) druhá. Náš zvláštní tvar jezírka, který "obtáčí" ten špatně zasazený a dost skomírající buk (zdravému spokojenému stromu bychom to kopání a zásahy neudělali), prostě nebyl až tak moc ideální na jezírko z jednoho kusu folie. Špatně se nám s ní pracovalo, složitě se ohýbala. Navršená hlína si sedala a břehy se postupně různě měnily. Navíc nám po nich hned od začátku pořád lítaly nějaké děti a hlína se lehce pořád ještě přesouvala a bortila.

Prostě když laici bez zkušeností dělají jezírko, dá se počítat s tím, že tam vzniknou nějaké strmé břehy. Stěžejní otázka v takovém případě je, co tedy s nimi. Jak je osázet?
Samozřejmě jsem hledala informace i na internetu. Rychle jsem objevila jutové kapsy na sázení rostlin. Pro jednu jsem si jela do specializovaného obchodu, ale odjížděla jsem bez ní. Jsou docela drahé. Já vím, je to prostě silná juta, je za tím práce, je to prostě reálná cena toho produktu. Ale na to už v našem rozpočtu nezbyly peníze, a tak jsem si musela poradit jinak.
Kyprej vrbice snese ponoření maximálně do 15 cm. Tento břeh byl ale nakonec vyšší a tak rostliny putovaly do pár sázecích košů naplněných kamínky, kořeny jen v horní části.
Viděla jsem, jakou spletitou síť kořenů postupně dokáže vytvořit pomněnka bahenní, rozrazil potoční nebo vrbina penízková. Vzájemně se rostliny propojily, rozrůstaly i směrem ven z malého jezírka nad hladinu vody. Tak jsem tedy riskla jedno opravdu laické a jednoduché řešení. Vzala jsem tyto vyjmenované rostlinky, vymyla a propláchla z nich substrát a to, co mi zbylo, navázala na provázek. Vždy jednu rostlinu na jeden kraj. A na okraji jezírka jsem je ve vhodné výšce zatížila kamenem. Bude to fungovat? Nebude to fungovat? Já vůbec nevím. To ukáže až čas. Jedno je jisté, aktuálně na jiné řešení stejně nemám peníze, tak to musím risknout.

Shora bych přes folii ráda "spustila" šlahouny nějaké nízké rostliny do sucha (umělý okraj jezírka je holt obvykle právě vyvýšený a tedy v suchu), která tomu zakrytí břehu napomůže. Tu budu vybírat a dosazovat ale až na jaře. 

Stejný způsobem jsem umístila i rostliny na náš ostrůvek. Ten je totiž celý pokrytý folií. Původně jsme chtěli folii vyřezávat, aby na ostrůvku mohly růst rostliny z půdy. Nicméně nakonec jsme zjistili, že ostrůvek trochu klesl víc, než jsme čekali, a tak jsme to prořezávání nechtěli riskovat. Ještě přibude třetí deska, provázky půjdou pod desky a pak budu vymýšlet, jak tam shora do mezer nějak uchytit hlínu pro matřídoušku, která by ty podmínky možná mohla na ostrůvku zvládnout.

Ostrůvek je opět ovázaný provázky, které drží rozrazil potoční

Myslím, že pro mne určitě budete mít ještě nějaké lepší řešení situace. Nicméně toto je první laická věc, která mne z ty nízké náklady vlastně napadla...
Co můžete dělat na zahradě v listopadu?
  • Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
  • Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.

  • Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
  • A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost. Pokud máte nějaké problémové listí, nepalte jej, ale raději jej zahrabte (více o problémovém listí).
  • Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky nebo myší domečky, jako blogerka Monika: Myšáci jsou doma. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, vydlabávání zeleniny je původní Keltská záležitost, byť ti dlabali řepy, hezky si o tom počtěte na blogu O svátku světel. 
  • Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, zimní pórek. A nebo si vychutnávejte Podzimní dobroty ze zahrady uvařené a upečené z uskladněného ovoce, zeleniny a ořechů.
  • Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni. (O přemrzlých plodech.) Taky si můžete po přejití mrazem zkusit vyrýpnout trs pažitky a doma zasadit do květináče. Pokud opravdu přešla několikadenním mrazem, nastartuje se růst.
  • Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
  • Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy (více o sázení stromků). Založit si můžete i květnatou louku.
  • Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete hlavně mladé a stálezelené stromy a keře pro jistotu trochu zalít.
  • Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.

Jak to v říjnu vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z tohoto krásného měsíce: https://www.zonerama.com/Vysnenazahrada/Album/5228204

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?
Loni jsem si nezvládla sepsat, jak se nám dařilo pěstovat jedlé věci na zahradě, tak to napravuji letos a snažila jsem se vzpomenout, jak to bylo oba dva roky. Nepotěším vás, moc se mi totiž nedařilo. Nedostatek času (těhotenství a pak starost o miminko) a pozdní reakce na škůdce znamenal, že té úrody nebylo tolik, kolik by být mohlo. Vlastně by člověk řekl, že to bylo spíš tragické a k smíchu, ale já ve všem vidím to pozitivní. Prostě něco jsme sklidili, měli jsme se dobře. A příští rok bude líp, budu mít snad na zahradu víc času a něco opět vypěstuji a stihnu sklidit a nebudu se pak u takového soupisu cítit tak blbě, že jsem nic skoro nevypěstovala.
Klikva začala krásně plodit, teď jen, co z toho uvaříme...

Listopad 2017

Sklízím už hrsti klikvy a brusinek, ale absolutně nevím, co s nimi dělat. Do mrazáku dávám poslední kdoulovcová jablíčka a zkouším je nějak kulinářsky využívat, což pro jejich šílenou kyselost až tak moc dobře nejde. No alespoň že maliny Polka stále plodí, jsou výborné. A syn ještě sbírá malé jahůdky Rujana.

Prosinec 2017

Mám spoustu zimní zeleniny. Uchránila jsem před škůdci jak růžičkovou kapustu, tak kadeřávek i Cavolo nero. Sklízíme je postupně, do polévek a zimních salátů. Do zahrady si stále ještě chodíme stříhat mrazuvzdorný rozmarýn, mátové lístky a tymián. Když nemrzne, vytahuji ze záhonu pórky a taky, dost pozdě, poslední červené řepy.

Leden 2018

Tak a mám po části úrody. Ještě nemáme přední plot, a tak se nám na zahradu chodí pást srnka na mém kadeřávku a růžičkové kapustě. Prochází kolem okna u jídelního stolu s klidem i ráno, když snídáme. Rychle jsem běžela otrhat ještě zbylé růžičkové kapustičky do mrazáku. Otrhala jsem taky zbytky petrželky a zkoušela červenou čekanku. Brrr, ta byla extrémně hořká... asi jsem měla vybělovat na zjemnění...

Únor 2018 a březen 2018

Kvůli srnce jsme vše sklidili, takže nechodíme pro jídlo do zahrady, ale do mrazáku.

Užívala jsem si zimní zeleninu s koření, než ji objevila místní srnka.

Duben 2018

Máme konečně i přední plot a sklízíme, co zahrada dává. Spousty fialkových květů na bonbony a dezerty, rolády, medvědí česnek na zelené fermentované máslo a do polévky, kopřivy do vaječných omelet a polévek. Pampelišky do salátů i polévek a šeříkové květy do fermentované limonády.

Květen 2018

V květnu se vždycky těšíme na pažitku, na ředkvičky a ke konci pak na fialové pažitkové květy. Sklízíme první římské saláty a kedlubny, jsou čerstvé a lahodné. Jen špenát jsme nějak propásli a vykvetl nám.

Kamčatského zimolezu bylo hodně, každý den miska.

Červen 2018

Přichází první ovoce - kamčatský zimolez. Máme hodně keřů a tedy i hodně úrody, každý druhý den nasbíráme malou misku, část úrody mrazíme. Pochutnáváme si na druhé vlně fialových kedlubnů a sklízíme spoustu lusků cukrového hrášku, dokonce se poprvé taky dostávám k jeho mražení na později. Vykvétá mi růže Louise Odier a okvětní plátky putují spolu s dalšími bylinkami na parádní čaje na nachlazení. Manžel zkouší dělat sirupy z černého bezu. No a sklízíme mísy jahod, těch velkých, i misky jahůdek Rujana a těch lesních, část mrazíme, část rozdáváme přátelům.

Červenec 2018

Moruše se letos rozhodly plodit brzy, už v červnu, a pokračovaly během července. Vlastně všechno je tak nějak dříve, protože u nás letos nebyly žádné velké jarní mrazíky. Rostliny úrodu uspěchaly a tak sklízíme ostošest. Sladkovišně už nepočítáme na prstech jedné ruky, ale sklízíme do misek a dáváme do koláčů, maliny jsou i na mražení. Z černého rybízu dělám marmelády slazené datlemi a po večerech ho odstopkovávám a mrazím na zimu, bude do fermentovaných limonád. Část úrody ani kvůli únavě (první trimestr) nestíhám a zpracovává si ji kamarádka. Pro kanadské borůvky chodíme pod síť, jinak by vše sezobali ptáci, angrešt nějak nezvládám těhotná tolik jíst, takže taky zaplňujeme úrodou každé volné místo v mrazáku a angreštové marmelády vaří opět kamarádka.
Sladká kombinace malých moruší a jahůdek Rujana.

Srpen 2018

Nakonec jsme rádi, že se všechna úroda tak uspěchala, přišlo totiž hodně velké sucho. Sotva zvládám uzalévat zeleninu - řapíkatý celer, rajčata, cukety. I kukuřici, slunečnice, zimní zeleninu, červenou řepu, fenykl, saláty... letos jsme se opravdu se zeleninou rozjeli. Do jídel trháme fenyklovou nať i bylinky ze zahrady. Ostružiny nám také zrají dříve, než obvykle. Už začátkem srpna se zabarvil černý bez a maliny Polka už teď rozjíždí svoji druhou úrodu. Na podzim nejspíš nebude z úrody už nic. Ke konci srpna jsme už trochu u konce s vodou, zalíváme, jak můžeme, jen úrodu. V louce jsou praskliny, odplozené jahody schnou, nejspíš budou i nějaké ztráty, nestíháme zalívat vše. Fenykl mi všechen hned vykvetl, bylo na něj moc vedro, špatně jsem načasovala setí.

Září 2018

Důsledky sucha jsou vidět na úrodě aronie. Sice jsme ji letos zavčas zakryli sítěmi, nicméně kvůli suchu jsme ji sklidili už rovnou sušenou. Na čaj to ale pořád půjde použít. Alespoň, že réva si umí vodu najít, hroznů moštové odrůdy jsme sklízeli opravdu hodně, manžel zkoušel vyrábět burčák. Lískové ořechy už dokázaly naplnit misky a byly dobré, bez nějakých problémů. Hrušeň nás také zaskočila, mysleli jsme, že budeme úrodu sklízet až v říjnu a ještě nechávat dojít v chladu, a přitom hrušky byly zralé už teď a daly se trhat a jíst přímo ze stromu, aneb úplně jiné načasování, než jsme zažili loni.
Lískové ořechy byly krásné a dobré i jen tak, vylouskané.

Říjen 2018

Stále postupně ze stromu sklízíme ještě poslední hrušky. Na záhonech zůstal poslední mangold, červená řepa, sklízím a mrazím řapíkatý celer, než přijdou mrazíky a taky fenyklovou nať. Pořád ještě překvapivě dozrávají malá rajčátka. Suším šípky svraskalé růže a vařím pak malinovo-šípkový čaj.

Zásoby řapíkatého celeru putují do mrazáku a budou z něj skvělé polévky.

Listopad 2018

Mám pórky, nicméně jsou dost tenké. Ale na pórkovo-lososovou polévku to stačí. První mrazíky přišly a s nimi se už dají jíst i první mišpule. Dotrhávám taky poslední brusinky.

Prosinec 2018

Jak je sníh a kluzko, tak s velkým břichem sotva do zahrady zvládám jít. Rozhodla jsem se raději všechnu zimní zeleninu už sklidit do mrazáku, a dosbírat všechny mišpule. Před Štědrým večerem jsem šla do zahrady pro čerstvý polníček - konečně se mi jej po letech podařilo pro tento účel vypěstovat.

Leden 2019 a únor 2019

S miminkem mám jiné starosti, na zahradu jen koukám oknem a vaří spíš zásadně manžel.

Březen 2019

Na záhoně zůstalo pořád hodně polníčku, používáme jej do salátů.

Duben 2019 a květen 2019

Zahrada sice opět plodí (pampelišky, medvědí česnek, různé květy, kopřivy, ředkvičky...), ale já nestíhám sklízet, natož z plodů vařit. Vidíme, že některé jahody neobrůstají, nezvládly zimu a vymrzly (nebyly zakryté chvojím, těhotná jsem to nezvládala). Kdybych si tak jen správně poznačila odrůdy, abych věděla, která z nich ty podmínky nedávala... Zjišťuji, že jsem bez mrkve a petržele, vše sežrali slimáci. S miminkem jsem nestíhala chodit pravidelně slimáky sbírat. Doobjednávám měděné pásky, bez nich to asi moc nepůjde. I první várka semínek bazalky vzala za své hned po vyklíčení. A taky část kadeřávků, které nebyly v měděných ohrádkách. No alespoň křez si dávám do salátů.

Červen 2019

I když nám část jahod vymrzla, stále je jich dost i na zamražení pro malého synka na pozdější ochutnávky. Mrazím mu i měsíční jahody Rujana, starší syn už je tolik netrhá, takže jich je spousta. Doma v dezertech si je ale pak vždycky rád dá. Kamčatský zimolez trochu mizí, máme podezření, že na něj přišli ptáci, a tak jej asi příští rok budeme muset chránit sítěmi. Cukrový hrášek nedělá dobře miminku, tak taky putuje do mrazáku. Bezové květy opět putují kamarádce, my z nich nic dělat nestíháme. Sotva jsem se vypořádala nějak se slimáky, dokoupila sazenice, dosela semínka, přišla další pohroma. Do dvou záhonů se mi špatně připevněným pletivem dostaly myši (a nebo hraboši?). Sežrali kadeřávky, růžičkovou kapustu, červenou řepu, ohlodali všechny listy kedlubnám i salátu. Za své vzal i mangold a fenykly. Vše podvrtané, rostliny chřadly.

Červenec 2019

Už jsem se smířila s tím, že letos moc pestrá úroda zeleniny letos opravdu nebude. Ani nedosévám semínka. Holt první rok s miminkem nestíhám vše uhlídat, je to náročné, navíc jsem se brzy vrátila do práce. Jenže, aby toho letos nebylo málo, tak po útoku slimáků a myší přichází ještě ptáci. Letos jdou úplně po všem, i tom, co minulý rok nechávali být. Mizí mi můj skvělý růžový rybíz, nestíhám ochránit muchovníky a nemám z nich ani bobulku. Sladkovišně jsme z celé úrody měli tak tři. Co nesežerou ptáci, to dodělají vosy (napíchávají ovoce, pak hnije). Letos jsou ptáci i po černém rybízu, sotva stíhám trochu zpracovat, pro kamarádku už nezbývá. Angrešt nám drancují vosy, že ani do mrazáku vůbec nezbývá a sotva ochutnáme pár kousků. Na poslední chvíli jsem objednala sáčky a schovala do nich zbylou část aronie a taky černý bez. 
Do zahrady přicházejí přátelé a jako každý rok si chtějí utrhnout moruše, jenže žádné nemáme. I ty objevili letos ptáci, sotva nám stačí síť na jeden stromek na chuť. Ptáci jdou i po jahodách Rujana, trhám je do mrazáku, abyhom nějaké měli. Jediné, co nakonec odolává, jsou maliny. Těch máme hodně. Přitom kamarádům po nich ptáci letos (na rozdíl od jiných let) jdou.
Ze zeleniny nám zůstaly cukety, které dobře plodí, a rajčata. Ty jsem ale nezvládla vůbec zaštipnout, takže se rozrostly do gigantických rozměrů a plození se dost odsunulo.

Něco jsme přecejen zachránili :-)

Srpen 2019

Sklízíme borůvky, ty jsou naštěstí po zkušenosti z minulých let už chráněné sítí. Pouze dva maličké keříčky necháváme ptactvu, protože není čím je zakrýt. Krásně nám plodí ostružiny, ty s velikými plody nechávají ptáci být. Nevím, jestli kvůli tomu, že se nám zhroutila konstrukce, která ostružiny držela, a nejsou tak vidět. A nebo se jim nevejdou do zobáku. A tak se o úrodu ostružin tentokrát dělíme jen s vosami. Stále plodí hodně cuket a syn ochutnává první příkrmy právě s nimi.


Září 2019

Dozrály nám broskve a tak poprvé ochutnáváme, jaký je vlastně ten Semenáč z Předhůří. Je výborný. Škoda jen, že nám vosy napíchaly většinu plodů a stačilo opravdu jen na ochutnání. A tak jsem se těšila alespoň na lískové oříšky, vždyť keře jimi byly úplně obsypané. Jenže pořád jsme něco řešili, chystali jezírko v zahradě, nebylo času nazbyt. Když jsem potom šla s mísou oříšky otrhávat, bylo jich tam jen deset. Hned jsme si vzpomněli, jak jsme před pár dny obdivovali rezavou veverku na naší terase a svitlo nám, kdo nás o ně připravil. Při každém přesazování a přesunu materiálů na ně pořád narážím, jsou poschovávané po celé zahradě. To bude příští rok vyklíčených lísek. No alespoň, že na malinách si pochutnáváme a taky nám konečně pořádně plodí ta nezaštípnutá rajčata a k nim máme spoustu voňavé bazalky. Z černého bezu poprvé zkouším dělat marmeládu (s datlemi a citronovou kůrou)  je výborná. To "sáčkování" za to stálo.

Říjen 2019

S chladnějšími dny už se dá opět sklízet křez, není tolik štiplavý. Ve velkém taky chodíme do záhonu bylinek pro pažitku, marulku, olivovou nať, tymián i bazalku. Sklízíme pár hrušek, které nám vosy nenapíchaly. Krásně se ale urodila klikva, hned jsem ji zamrazila, než na ni přijdou ptáci.



Tak to byl jeden velmi úrodný a plodný rok, kdy jsme se měli dobře a druhý pěkně úrodný a plodný rok, kdy se pro změnu měla dobře všemožná zvířátka. Doufám, že příští rok budu mít více času tu úrodu uhlídat a mít více zásob pro svou rodinu.

Rozchodníků je spousta druhů, já si pod jejich názvem představím vždycky akorát ty nízké plazivé v kamenné zídce. Až teprve nedávno jsem objevila, že jde o nenáročnou a výbornou podzimní květinu. Doporučila mi je moje sestra, které krásně rostou na rozpálené jižní terase. Jediné, co potřebujete udělat, je najít ty druhy, které opravdu kvetou na podzim.
Zdroj obrázku:  https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dżu_Dżu_Garden_-_Flickr_-_Łukasz_Rawa_(9).jpg
Jednotlivé druhy se liší především barvou květů a pak zvlášť barvou listů. Někdy je docela obtížné odhadnout, jak vlastně budou ty barvičky kdy vypadat, protože květy se mění. Jinak vypadají nakvetené, jinak odkvetlé. A listy se také kolikrát v průběhu podzimu jinak vybarvují. Buďte tedy shovívaví k různým fotografiím z internetu, prostě jen mohou tu květinu ukazovat o dva týdny dříve či později.

Nejdříve jsem měla o barvě jasno. Přece chci něco normálního (růžový květ, zelené listy), na tmavolisté kultivary zas tak moc nejsem. Pak jsem ale našla následující fotografii tmavého rozchodníku v kombinaci s bílou plesnivkou (Anaphalis triplinervis, mají ji Krulichovi)  a trochu mne to zviklalo:
Zdroj obrázku: https://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?view=seedheads-of-anaphalis-triplinervis-sommerschnee-and-sedum-with-carex-testacea--trentham-gardens-staffordshire-october-&imageno=208739
Hezké, že? Je to zajímavá kombinace. Podzimní rozchodníky se často ještě kombinují s hvězdnicemi a nebo třapatkami (tam mám podezření, že je potřeba je nějak stříhat, aby kvetly až do podzimu... mám takový pocit, že se moc nepotkají):
Další kombinace rozchodníků. Zdroj obrázků: http://www.karensgardentips.com/, https://www.flickr.com/ a https://www.instagram.com/p/BoCGXKAlsgX/.
Za krásnou kombinaci ale považuji pěstování rozchodníků a zářivě žluté podzimní hvězdnice zlatohlávek (Aster linosyris), navíc jim dobře sedí suché propustné místo a budou se dobře spolu pěstovat:
Kombinace rozchodníku a hvězdnice zlatohlávek. Zdroj obrázků: https://www.gapphotos.com/ https://commons.wikimedia.org/
Abych se v těch rozchodnících trochu vyznala a mohla si dobře vybrat, zkusila jsem je rozdělit podle přibližné barvy květů a listů a dodala i výšku rostliny:

Sytě růžové se zelenými listy:

Sedum spectabile "Birthday party" (30 cm), Sedum spectabile "Brillant" (40 cm), Sedum telephium "Hot Stuff" (30 cm), Sedum telephium "Meteor" (50 cm), Sedum telephium "Little red" (30 cm), Sedum hylotelephium "Class act" (30 cm), Sedum hylotelephium "Mr. Goodbud" (30 cm)

Světle růžové se zelenými listy:

Sedum spectabile "Carl" (40 cm), Sedum telephium "Herbstfreude" (60 cm), Sedum telephium 'Vera Jameson' (30 cm), Sedum spectabile "Carmen" (50 cm)

Lehce nažloutlé s purpurovými listy:

Sedum spectabile "Eline" (40 cm)

Růžové s tmavými listy:

Sedum spectabile "Dark magic" (40 cm), Sedum hybridum "Sunsparkler Firecracker" (20 cm), Sedum hybridum "Sunsparkler Plum Dazzled" (20 cm), Sedum hybridum "SunSparkler Blue Elf" (10 cm), Sedum hybridum "SunSparkler Lime Zinger" (20 cm). Sedum hybridum "SunSparkler Dazzleberry" (20 cm),

Světle růžové s tmavými listy:

Sedum telephium "Matrona" (50 cm), Sedum telephium "Xenox" (30 cm)

Tmavě červený s tmavými listy:

Sedum telephium "Munstead Dark Red" (40 cm), Sedum telephium "Purple Emperor"  (40 cm), Sedum telephium "Chocolate Cherry" (30 cm),

Tmavě červený se zelenými listy:

Sedum telephium "Surrender" (30 cm),  Sedum telephium "Red Cauli" (30 cm)

Bílý se zelenými lisy:

Sedum spectabile "Iceberg" (40 cm)


Zvláštní druhy:

  • Sedum hybridum SunSparkler® 'Lime Zinger' - zelené listy s růžovým krajem, světle růžové květy, 20 cm
  • Sedum telephium 'Xenox Rainbow' - "černé" tmavé listy, některé květy červené a jiné zelenobílé, 40 cm
  • Sedum cauticola 'Lidakense' - velmi nízký druh, který má jen 10-20 cm, kvete dříve, jen asi do září. Má šedozelené listy a růžovofialové květy.

Rozchodníky jsou ideální květinou do suchých míst, na vyvýšená místa. Nepotřebují moc vody, jsou nenáročné. Stříhají se zásadně až na jaře pominou mrazy, protože mají duté stonky. Dejte si pozor, abyste je nevylomili a nepoškodili mladé puky. 

Zdroje obrázků:
  • Łukasz Rawa from Warsaw [CC0], via Wikimedia Commons", https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dżu_Dżu_Garden_-_Flickr_-_Łukasz_Rawa_(9).jpg
  • Aster linosyris - Goldilocks aster - growing with Sedum telephium 'Purple Emperor', GAP Photos/Howard Rice, https://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?view=aster-linosyris--goldilocks-aster--growing-with-sedum-telephium-purple-emperor-&imageno=492049
  • Sedum telephium 'Herbstfreude' with Aster linosyris, GAP Photos/Martin Staffler, https://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?view=sedum-telephium-herbstfreude-with-aster-linosyris-&imageno=440700
  • Seedheads of Anaphalis triplinervis 'Sommerschnee' and Sedum with Carex testacea - Trentham Gardens, Staffordshire, October, GAP Photos/Jo Whitworth, https://www.gapphotos.com/imagedetails.asp?view=seedheads-of-anaphalis-triplinervis-sommerschnee-and-sedum-with-carex-testacea--trentham-gardens-staffordshire-october-&imageno=208739
  • Clive Nichols, via Flickr, https://www.flickr.com/photos/clivenichols/3989258361/in/photostream/
  • Plant Combination: Aster ‘Purple Dome’ and Sedum ‘Autumn Joy’, Karen, http://www.karensgardentips.com/top-plant-picks-for-the-garden/plant-combinations-top-plant-picks-for-the-garden/plant-combination-aster-purple-dome-and-sedum-autumn-joy/
  • vervegardendesign, via Instagram, https://www.instagram.com/p/BoCGXKAlsgX/
  • Stefan.lefnaer, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Galatella_linosyris_sl16.jpg
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

Archiv blogu

  • ▼  2026 (4)
    • července (1)
    • června (1)
    • května (2)
  • ►  2025 (8)
    • června (1)
    • května (3)
    • dubna (3)
    • března (1)
  • ►  2024 (9)
    • září (1)
    • srpna (2)
    • července (4)
    • května (1)
    • dubna (1)
  • ►  2023 (9)
    • listopadu (2)
    • října (3)
    • září (2)
    • srpna (2)
  • ►  2022 (4)
    • října (1)
    • září (2)
    • května (1)
  • ►  2021 (4)
    • května (1)
    • dubna (3)
  • ►  2020 (4)
    • června (1)
    • května (2)
    • března (1)
  • ►  2019 (32)
    • prosince (2)
    • listopadu (3)
    • října (6)
    • září (3)
    • srpna (3)
    • července (2)
    • června (3)
    • května (3)
    • dubna (4)
    • března (3)
  • ►  2018 (24)
    • listopadu (1)
    • srpna (1)
    • července (3)
    • června (2)
    • května (4)
    • dubna (4)
    • března (3)
    • února (2)
    • ledna (4)
  • ►  2017 (48)
    • prosince (4)
    • listopadu (3)
    • října (4)
    • září (4)
    • srpna (4)
    • července (2)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (4)
    • února (4)
    • ledna (4)
  • ►  2016 (56)
    • prosince (5)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (3)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (5)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (5)
    • ledna (4)
  • ►  2015 (56)
    • prosince (4)
    • listopadu (5)
    • října (5)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (5)
    • května (4)
    • dubna (5)
    • března (5)
    • února (4)
    • ledna (5)
  • ►  2014 (52)
    • prosince (5)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (5)
    • srpna (4)
    • července (5)
    • června (4)
    • května (5)
    • dubna (4)
    • března (4)
    • února (3)
    • ledna (5)
  • ►  2013 (75)
    • prosince (6)
    • listopadu (4)
    • října (4)
    • září (6)
    • srpna (6)
    • července (6)
    • června (6)
    • května (8)
    • dubna (9)
    • března (6)
    • února (7)
    • ledna (7)
  • ►  2012 (84)
    • prosince (4)
    • listopadu (7)
    • října (8)
    • září (7)
    • srpna (6)
    • července (11)
    • června (7)
    • května (8)
    • dubna (10)
    • března (16)

O čem píšu

Alys Fowler akébie aronie barvy batáty biologická ochrana blogy borůvky bosky v zahradě brokolice brusinky buky bylinková spirála bylinky cibuloviny cukety dobroty domečky pro hmyz dárky dřevník ekozahrada fialky hadník heřmánek hnojení houpací síť hraboš hrušeň hry hvězdnice jahody jaro jaterník jedlá zahrada jedlý balkon jedlý trávník jedovaté rostliny jezírko keře klíšťata knihy kompost kopřiva kosení květiny lesní zákoutí letní kino levandule lichořeřišnice listí louka maliny mišpule moruše motýli mrtvé dřevo mráz muchovník mulč mučenka pletní mykorhiza myš měsíček návrh ochrana úrody ostružiny ovoce pampelišky pavouci plevel plot podzim polníček popínavky počasí ptáci péče předzahrádka přírodní hnojiva přírodní lékárna rajčata realizace zahrady recepty rybíz růže slepice soběstačnost srdcovka stromy stín střih stromů sucho sušení prádla světélka sázení terasa trampolína trávník táta a zahrada uchování úrody umění velikonoce vinná réva voda vysoké záhony vánoce vícekmeny vítr výlety výsev výzdoba včely vůně zahrada pro děti zahradní příprava jídla zamyšlení zelenina zeleninové polykultury zelená střecha zimní květy zimní zelenina zimolez zábava úrazník úroda čechravy černý bez černý kořen ředkvičky šalvěj šeříky škůdci živočichové živý plot

Oblíbené články

  • Muchovník. Jasně, ale který?
  • Jak na naše vysoké záhony
  • Trable s pěstováním brokolice
  • Tvorba našeho vyvýšeného záhonu
  • Kdopak to chodí po zahradě? Aneb stopy ve sněhu.

Zahradní odkazy

  • zahradamebavi.cz
  • ekozahrady.com
  • priroda-zahrada.cz
  • můj zahradní pinterest
  • rozličné zahradní odkazy

Autorka blogu

SLEDUJTE také INSTAGRAM

Copyright © 2016 Vysněná zahrada. Created by OddThemes